Kožlany leží přibližně 45 km severně od krajského

Kožlany leží přibližně 45 km severně od krajského města Plzně na spojnici mezi Plzní a Rakovníkem. Městečko spadá od ledna 2003 působností do správního obvodu obce s rozšířenou působností Kralovice, do roku 2002 náleželo k okresu Plzeň – sever.

Historie

Ves byla pravděpodobně založena kolem roku 1230, kdy patřila plaskému klášteru. O rok později ji král Václav I. vyměnil za Žihli, čímž se Kožlany staly součástí hradu Křivoklát. Přes ves vedla důležitá cesta z Rakovníka na Teplou. Král Karel IV. povyšuje Kožlany na městečko a uděluje mu právo týdenního trhu. Roku 1460 daroval král Jiří hrad Týřov a k němu Kožlany svému sekretáři. V roce 1472 byl zřízen obecní pivovar a městečku udělen městský znak a pečeť. Rodu Týřovských patřily do roku 1578. Po té majetek vlastnil rod Lobkoviců, za nichž patřily krátce ke hradu Točníku a později Zbirohu. Roku 1601 dostal zpět městečko rod Týřovských. V době třicetileté války město zpustlo. V roce 1701 se dostaly do majetku rodu Lažanských, kteří je v roce 1764 postoupili ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím a řemeslnou výrobou, především hrnčířstvím. V revolučním roce 1848 se ustavila v Kožlanech národní garda, kterou vedl mlynář Václav Zimmerhakl. V roce 1884 se zde narodil druhý prezident Československé republiky dr. Eduard Beneš.

Památky

Městská radnice – původně barokní stavba přestavěná v roce 1911

Rodný dům Eduarda Beneše – dům má žulovou pamětní desku

Farní kostel sv. Vavřince – první zmínka pochází z roku 1384

Současnost

Městečko leží na spojnici mezi Plzní a Rakovníkem, na okraji křivoklátských lesů. Nachází se v rekreační oblasti v klidné krajině bohaté na lesy.
Kožlany jsou čtvrtým nejmenším městem Plzeňského kraje s nízkou hustotou 47 obyvatel na 1 km2. Počet obyvatel 1 369 v roce 2005 poklesl proti roku 1995 o 2,6%. V desetileté časové řadě vykazuje městečko trvale záporný přirozený přírůstek obyvatel. Rodí se méně dětí než umírá obyvatel. Porodnost byla v roce 2005 druhá nejnižší mezi městy. Na 1 000 obyvatel středního stavu se narodilo jen 6,6 dětí. Ani v předešlých letech nebyla příznivá. Od roku 1997 s výjimkou roku 2001 trvale klesá. Úmrtnost sice vykázalo město v roce 2005 nižší než krajský průměr, ale v předchozích letech se relativní hodnoty úmrtnosti pohybovaly kolem 11 zemřelých, v roce 2004 se blížila hodnota k 12 zemřelým. V roce 2005 zemřelo v obci 10 obyvatel a míra úmrtnosti činila 7,4. Z celkového počtu obyvatel v roce 2005 tvořily děti do 14 let 14,8%, osoby starší 65 let 14,0%. S průměrným věkem 40,3 let se řadí mezi dvacet nejstarších měst v kraji. Ani v intenzitě bytové výstavby nevykazuje město vysokých hodnot a s výjimkou roku 2003 se hodnoty pohybovaly mezi 1,43 až 3,58 dokončenými byty na 1 000 obyvatel. Od roku 2000 bylo dokončeno ve městě 34 bytů, z toho třetina v rodinných domech.
Průmysl zastupuje pouze jeden středně velký podnik zabývající se výrobou chladících a vzduchotechnických zařízení. Mimo jiné působí v Kožlanech větší zemědělský podnik D-K zemědělská a.s., který v současné době zaměstnává více jak 100 zaměstnanců. Přestože má městečko spíše venkovský charakter vykazuje poměrně vysokou intenzitu podnikatelské aktivity (232,4 subjektů na 1 000 obyvatel) a staví se mezi prvních deset měst s nejvyšší hodnotou. Koncem roku 2005 působilo ve městě 316 ekonomických subjektů, z toho 288 byly fyzické osoby (91,1%). Z hlediska odvětví se 53 subjektů zabývá zemědělstvím a lesnictvím, 48 stavebnictvím a 89 obchodem.
Míra registrované nezaměstnanosti, která v roce 2005 dosáhla 9,58% se zvýšila proti předchozímu roku o 2,49 procentní body, byla mezi městy osmá nejvyšší. Velký rozdíl vykazuje město mezi mírou nezaměstnaností mužů a žen. Zatímco u mužů byla 7,49%, u žen 12,07%. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo 27,0% osob bez vzdělání a 48,0% uchazečů bylo vyučených. Na jedno volné pracovní místo připadalo 14,6 nezaměstnaných. Na základě výsledků SLDB 2001 je nucena třetina obyvatel vyjíždět za prací a do škol mimo obec.