CESTOVNÍ RUCH PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 2007
Plzeňský kraj je z hlediska cestovního ruchu velmi významnou a zajímavou destinací. Je to kraj, jehož image tvoří přírodní celky a zvláštnosti, kulturně umělecké bohatství minulých i současných generací, města a městečka se svojí historií a tradiční řemeslné umění, které tu bylo už po staletí. Atraktivita kraje pro rozvoj cestovního ruchu spočívá v jeho využití téměř po celý rok. V jarních, letních a podzimních měsících je to zejména pěší a vodácká turistika, cykloturistika a poznávací zájezdy po Plzeňském kraji, v zimních měsících pak typicky zimní sporty.
Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Na západě sousedí přes státní hranici se SRN (Bavorskem), na severozápadě s krajem Karlovarským, severovýchodně s krajem Středočeským a jihovýchodně s krajem Jihočeským. Rozkládá se na 7 561 km2 a žije zde téměř 562 tis. obyvatel.
Přírodní podmínky Plzeňského kraje jsou značně rozmanité. Oblast regionu patří ke geologicky starším částem Čech, které jsou bohaté na zkameněliny, krystalické břidlice a žuly. Jádrem kraje je Plzeňská pánev s nadmořskou výškou 300 – 400 m. n. m. (nejníže položený bod je Berounka u Čilé v okrese Rokycany). Východně od Plzeňské pánve začíná široký lesnatý pás Brdského pohoří. Na západě se rozkládají rozsáhlá horská zalesněná pásma Šumavy (nejvýše položený bod v kraji je Velká Mokrůvka na Šumavě s nadmořskou výškou 1 370 m. n. m.) a Českého lesa s podstatně vyššími nadmořskými výškami. Ostatní území Plzeňského kraje je tvořeno pahorkatinami a vrchovinami. Převážná část území patří z hydrologického hlediska do povodí Berounky (soutok Mže, Radbuzy a Úhlavy). V kraji se nachází i několik ledovcových jezer, která se nachází na Šumavě (největší z nich je Černé a Čertovo). Klimatické podmínky jsou rozmanité, závislé na geograficko-fyzických podmínkách. V Plzeňské pánvi je poměrně suché a teplé počasí, naopak v lesnatých horských částech kraje je klima poněkud drsnější.
Připomínkou bohatých dějin západní části Čech jsou historicko-kulturní památky. Za všechny lze jmenovat hrady a zámky, městské památky, sakrální stavby a v neposlední řadě i památky technické. Jednou z nejvýznamnějších městských památkových rezervací je historické centrum krajského města Plzně s reprezentativními patricijskými domy, novorenesanční architekturou a sgrafity Mikoláše Alše. Dominantou středu města je gotická Katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší věží v České republice (102,6 m). Významnou památkou židovské kultury je Velká synagoga v Plzni, třetí největší na světě. Zajímavými městskými památkovými rezervacemi jsou města Plzeňského kraje s reprezentativní architektonickými prvky na obytných měšťanských domech jako například Domažlice (šikmá věž), Horšovský Týn (zámek), Klatovy (tajemné katakomby), Sušice, Stříbro, Tachov a Rokycany. Plzeňský kraj se kromě kulturního dědictví může pyšnit řadou hradů, jejich zřícenin a renesančních zámků. Stačí si připomenout jen některé. Nejstarším kamenným hradem v Čechách je hrad Přimda. V gotickém stylu je vybudován i hrad Radyně, který tvoří dominantu plzeňského okolí a v jehož blízkosti se nachází románská Rotunda sv. Petra a Pavla. Jižně od Plzně byl na přelomu 15. a 16. století vybudován pozdně gotický vodní hrad Švihov. V okrese Klatovy lze připomenout nejrozsáhlejší zříceninu hradu v Čechách Rabí, nejvýše položený královský hrad v Čechách Kašperk a architektonicky zajímavý kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky na hradě Velhartice. Barokní architektura vytvořila zámky v Manětíně, Nebílovech, Žinkovech a jiných koutech Plzeňského kraje. Pozdní baroko a začínající klasicismus daly vznik jednomu z nejnavštěvovanějších zámků Kozel. Původně lovecký zámek s konírnou, jízdárnou a rozlehlým anglickým parkem leží v těsné blízkosti Plzně. Mezi nejvýznamnější kulturně historické památky sakrálního charakteru patří bezesporu cisterciácký klášter v Plasích a Nepomuku, premonstrátský klášter v Chotěšově a benediktinský klášter v Kladrubech, které byly v době vrcholného baroka přestavěny do současné podoby. Kultura a historie nejsou však jen města, hrady a zámky, ale také lidová architektura, lidové zvyky a tradice, které se zachovaly dodnes. Nejznámější národopisnou oblastí v Plzeňském kraji je Chodsko, které si dodnes zachovalo svoji rázovitost.
Osobitým přírodním celkem v Plzeňském a Jihočeském kraji je bezesporu Šumava, rozsáhlé zalesněné území procházející třemi státy, které je od roku 1963 největší chráněnou oblastí (CHKO). Zde vznikl v roce 1991 Národní park Šumava zahrnující ty nejcennější, nejvzácnější a nejkrásnější přírodní scenérie Šumavy. Úkolem Národního parku Šumava a CHKO je chránit přírodní hodnoty tohoto území, ke kterým patří zejména rozsáhlá rašeliniště, ledovcová jezera (největší v ČR je Černé jezero s plochou 18,4 ha), původní lesní porosty, horské louky a pastviny a ojedinělá místy i ohrožená flora a fauna. Rámec kraje doplňuje při západní hranici pohoří Český les, které bylo v roce 2005 vyhlášeno CHKO a které právě tak jako Šumava oplývá vzácnou a bohatou květenou i faunou. Na území kraje se v Českém lese také nalézá největší národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy s kamennou rozhlednou. Okrajově do Plzeňského kraje zasahují chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Křivoklátsko (zejména hluboký kaňon kolem Berounky). Jako stopy po osídlení a životě zdejších lidí v našem kraji se zachovaly historické památky technického charakteru. Jde například o plavební kanály, v šumavské části našeho kraje je to Vchynicko-Tetovský kanál, ojedinělá stavba z let 1799-1800. U soutoku Vydry s Křemelnou (na řece Otavě) zase nalezneme vodní elektrárnu z roku 1912, národně technickou památku Čeňkova Pila se stálou výstavní expozicí v elektrárně Vydra. Z technických památek ve vnitrozemí stojí za zmínku Vodní hamr v Dobřívě na Rokycansku, jedna z největších a nejvýznamnějších památek svého druhu v České republice.
Historické a kulturní památky, krajinný ráz Plzeňského kraje a jeho přírodní hodnoty vytvářejí příznivý rámec pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Plzeňský kraj je atraktivní turistickou destinací zejména pro možnosti poznávacích výletů, cykloturistiky, turistiky pěší, sportovní a vodní a v horských oblastech mimo jiné v zimních obdobích i pro zimní sporty. Pro pěší turistiku je v regionu k dispozici hustá síť vyznačených turistických tras a různých značených stezek. Stejně tak vyznačené cyklotrasy slouží turistům pro cykloturistiku v turisticky zajímavých oblastech regionu. K rekreaci lákají v Plzeňském kraji vodní plochy Hracholusky, Babylon, aj. a bezpočet malých i velkých rybníků. Početné milovníky vodní turistiky lákají malebné řeky např. Otava (s úsekem divoké vody), Vydra, Křemelná, Berounka (s nesmazatelnými stopami spisovatele Oty Pavla) a její přítok Střela. Plzeňský kraj zejména jeho šumavská část nabízí lyžujícím turistům vynikající podmínky a také bohatou škálu tratí pro sjezdové, běžecké lyžování a pro snowboarding. Další možnosti vyžití a relaxace umožňují sporty jako je jízda na koni, golf a návštěva fittness center ve většině turistických středisek.
V oblasti lázeňství zůstaly v Plzeňském kraji pouze jediné lázně, a to Konstantinovy Lázně v okrese Tachov. Lázeňské procedury jsou zaměřeny především na léčení kardiovaskulárních chorob s využitím přírodní minerální vody s nejvyšším obsahem volného kysličníku uhličitého v České republice. Malebné a rozmanité je okolí Konstantinových Lázní s klikatící se říčkou Hadovkou, zříceninou hradu Gutštejn a poklidným a zádumčivým Úterským potokem.
K 31. 12. 2007 bylo v Plzeňském kraji pro potřeby cestovního ruchu 517 hromadných ubytovacích zařízení (dále jen HUZ) s 9 182 pokoji a 25 693 lůžky. V rámci ČR to byl šestý nejvyšší počet HUZ. Nejvyšší počet HUZ má kraj Jihočeský (1 022) a hned za ním kraj Královéhradecký (968).
HUZ se pro účely statistiky cestovního ruchu rozumí zařízení, která splňují stanovené podmínky, a to: - mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek
- slouží pro účely cestovního ruchu
- zařízení bylo alespoň v části příslušného roku v provozu
Mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) jsou nejvyšší kapacity zaznamenány u ORP Klatovy (124) a Sušice (123), tedy v okrese Klatovy. Je to dáno do jisté míry kreativitou šumavské přírody a jejích zajímavostí, které tvoří významný turistický ráj.
Hned za těmito ORP s třetím nejvyšším počtem HUZ je Plzeň (53), kde mimo jiné kromě atraktivních turistických zajímavostí jako je přírodní areál zoologické zahrady, která jako jediná v České republice je zároveň i botanickou zahradou (druhou nejstarší v ČR), naleznete i příjemné posezení v mnoha útulných hospůdkách a pivnicích nad sklenicí světoznámé plzeňské dvanáctky. Dalším správním obvodem ORP s vyšším počtem HUZ jsou Domažlice (49), rázovitá a přitažlivá krajina, zejména pro své zvyky a folklór. Naopak nejmenší ubytovací kapacity jsou zaznamenány v okolí Plzně (okres Plzeň-jih). Nejvíce míst pro karavany a stany je ve SO ORP poblíž řek, přehrad a rybníků. Za všechny jmenujme například ORP Sušice (povodí Otavy), Domažlice (Babylon), Nýřany (přehrada Hracholusky), apod.
Průměrná cena za ubytování činila v roce 2007 v Plzeňském kraji 302 Kč. Nejvyšší průměrnou cenu vykazuje ORP Plzeň (607 Kč), naopak nejnižší cena ubytování je v ORP Nýřany (197 Kč).
Podle struktury hromadných ubytovacích zařízení je zřejmé, že v Plzeňském kraji převažují penziony, které tvoří téměř 40% všech ubytovacích kapacit. Stejná situace nastává i v jednotlivých ORP s nejvyšším počtem HUZ v kraji (Klatovy a Sušice). Větší podíl na celkových ubytovacích kapacitách představují ještě hotely (21% z celkové kapacity HUZ).
V roce 2007 navštívilo Plzeňský kraj více než 514 tis. turistů, což představuje nárůst v návštěvnosti oproti roku 2000 o 12,3%. Téměř stejný nárůst vykazuje i návštěvnost měřená relativním ukazatelem na 1 000 obyvatel (o 11,1 procentního bodu). Tento nárůst je způsoben zejména zvýšeným zájmem zahraničních turistů (tzv. nerezidentů) o naši zemi. Proti roku 2000 vzrostla návštěvnost nerezidentů v Plzeňském kraji o 41,1%. Z celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízení v regionu představují nejvyšší podíl domácí návštěvníci (67,3%). Zbývajících 32,7% představují turisté zahraniční. Nejvíce hostů přijíždělo z Německa, což je téměř polovina (49,6%) všech zahraničních turistů. Dalšími zeměmi, jejichž obyvatelé se výrazněji podíleli na návštěvnosti našeho kraje, jsou Polsko (7,2% z celkového počtu nerezidentů), Nizozemsko (6,3% z celkového počtu nerezidentů) a Slovensko (5,5% z celkového počtu nerezidentů).
Hosté v hromadných ubytovacích zařízení strávili v roce 2007 v Plzeňském kraji 1 572 649 nocí, což znamená ve srovnání s předcházejícím rokem nárůst o 7,8%. Na celkovém počtu přenocování v kraji se podíleli nerezidenti téměř 29%. Tuzemští návštěvníci pobývali v hromadných ubytovacích zařízeních na území Plzeňského kraje v průměru 4,2 dny, zahraniční turisté o něco méně (3,7 dne). Průměrný počet přenocování i průměrná doba pobytu se zkrátily proti předchozímu roku 2006, a to jak u domácích návštěvníků (o 0,1 dne), tak i u zahraničních turistů (o 0,2 dne). Ve vztahu ke kategorii HUZ dávali zahraniční turisté přednost ubytování v hotelích a penzionech.
Statistika cestovního ruchu sleduje také údaje o výjezdovém a domácím cestovním ruchu. Zdrojem těchto dat je výběrové šetření cestovního ruchu (VŠCR). Předmětem sledování jsou mimo jiné delší a kratší cesty českých občanů, přičemž delší cestou se rozumí cesta, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí a kratší cestou ta cesta, při které osoba alespoň 1x ale nejvíce 3x nepřetržitě za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). V roce 2007 bylo v Plzeňském kraji uskutečněno 386,5 delších cest, což představuje nárůst proti roku 2006 o 21,9%, při současném poklesu přenocování o 6,7% a zároveň zkrácení průměrného počtu přenocování o 2,1 dne. Tato situace má za následek i snížení průměrných výdajů na jednu delší cestu z 5 340 Kč (v roce 2006) na 4 918 Kč (v roce 2007). Téměř stejný trend je i u kratších cest. Absolutní nárůst uskutečněných kratších cest proti roku 2006 činil 104,5 tis. cest (tj. 13%), avšak počet přenocování poklesl nepatrně proti roku 2006 o 0,1%, zatímco průměrný počet přenocování klesl o 0,3 dne. Současně s tím se zvýšily i průměrné výdaje na jednu kratší cestu o 162 Kč (tj. 15,8%).
Jedním z měřítek hodnocení cestovního ruchu v jednotlivých územích České republiky je i potenciál cestovního ruchu. Jeho výpočet a z toho vyplývající hodnocení bylo stanoveno na základě uskutečněného šetření Ústavem územního rozvoje Brno v roce 2001. Potenciál cestovního ruchu je výsledkem komplexního hodnocení území z hlediska jednotlivých aktivit, které jsou rozděleny do dvou subsystémů, přírodního a kulturního. Hodnocení přírodního subsystému zahrnuje 14 ukazatelů, pro kulturní subsystém bylo stanoveno 10 ukazatelů. Konstrukce hodnot potenciálu cestovního ruchu probíhala s využitím tzv. váhových bodů. Hodnota celkového potenciálu, ale i přírodního a kulturního, se pak rovnala součtu váhových bodů za jednotlivé ukazatele, které jsou vypočteny za jednotlivé územní celky v daném intenzitním stupni.
Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu vyplývá, že nejvyšší dosaženou hodnotu v kraji má správní obvod ORP Domažlice (3 147 bodů). Poměrně vyšších hodnot (přes 2 000 bodů) dosáhly i ORP Klatovy, Kralovice, Nýřany, Rokycany a Sušice. Nejméně bodů získal ORP Blovice a Horšovský Týn.
Závěrem lze konstatovat, že ani tento model nemůže postihnout potenciál cestovního ruchu obcí v jeho realitě a úplnosti. 
|
