R. Dlouhodobý vývoj porodnosti v Jihočeském kraji

Základem demografických jevů je přirozená měna obyvatelstva daná tím, jak se lidé rodí a umírají. Porodnost tak tvoří jednu ze základních složek demografické reprodukce obyvatelstva. Její úroveň v jednotlivých obdobích je ovlivněna řadou faktorů – věkovým složením obyvatelstva, sociální, ekonomickou i politickou situací. Proto dochází k poklesu porodnosti např. v období hospodářských krizí nebo válek. Když se nepříznivé situace změní, dochází naopak k natalitním vlnám. Tyto vlny se potom generačně opakují.

Natalitní vlna proběhla i v 70. letech minulého století. Jednak v tomto období realizovaly svou plodnost silné poválečné populační ročníky z konce 40. a počátku 50. let, jednak zde byl patrný vliv vládních propopulačních opatření. Tato natalitní vlna se měla projevit ve zvýšené porodnosti v 90. letech. Změna sociálního klimatu a ekonomických podmínek po roce 1989 se však odrazila ve změně demografickém chování mladé generace a tyto předpoklady se nenaplnily. Naopak došlo k poklesu počtu uzavřených sňatků i počtu narozených dětí. Generace 70. let odložila svou reprodukci do vyššího věku, což se projevuje ve zvýšení počtu narozených dětí v posledních letech.

Základní charakteristiky porodnosti v Jihočeském kraji v letech 1991 – 2007

V letech 1991 – 2007 se v Jihočeském kraji úhrnem živě narodilo 106 194 dětí. Největší počet narozených dětí připadá na rok 1991, v následujících letech počet dětí postupně klesal, přičemž nejnižší byl v letech 2001 a 1996. Od roku 2002 se pak meziročně počty narozených dětí zvyšují a odpovídají zhruba úrovni poloviny 90. let. V roce 2007 se však stále narodilo jen 86 % počtu dětí narozených ve výchozím roce sledovaného období a necelých 62 % počtu dětí narozených v roce 1974, kdy se narodilo nejvíce dětí.

Vyšší podíl na narozených dětech mají chlapci. Tento podíl se v jednotlivých letech pohyboval mezi 50,4 – 52,4 %. V letech 1991 – 2007 se chlapců narodilo o 3 098 více než děvčat.

Charakteristickým rysem porodnosti se také stalo zvyšující se procento dětí narozených mimo manželství. V roce 1991 tyto děti tvořily 7,5 % z celkového počtu živě narozených dětí, meziročně se však tento podíl neustále zvyšoval a v posledních dvou letech se rodí mimo manželství třetina dětí v kraji. Počet dětí narozených mimo manželství se tak v průběhu 17 let zvýšil 3,8krát a v roce 2007 to byly téměř 2,3 tisíce dětí.

Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství je trvale v okrese Český Krumlov (v roce 2007 téměř 37 %), a dále v okresech Jindřichův Hradec (36,5 %) a Prachatice (přes 35 %). Nejnižší byl v loňském roce tento podíl v okresech Strakonice (30 %) a Tábor (31 %).

Rozhodující pro analýzu porodnosti je porod. Podle projevů po narození se děti rozdělují na živě a mrtvě narozené. Zlepšení perinatální péče se ve sledovaném období projevuje trvale nízkou hodnotou mrtvorozenosti, definovanou jako počet mrtvě narozených dětí na 1 000 narozených celkem.

Porod může být jednočetný nebo vícečetný. Vlivem častějšího užívání hormonální antikoncepce a většího rozšíření asistované reprodukce se zvýšil počet vícečetných porodů. V posledních letech připadá na 1 000 jednočetných porodů 20 porodů vícečetných, zatímco na začátku 90. let to bylo pouze mezi 6 – 8 vícečetnými porody.

Vícečetné porody v Jihočeském kraji v letech 1991 – 2007

Nejjednodušším ukazatelem porodnosti je hrubá míra porodnosti, definovaná jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu. Po poklesu na začátku devadesátých let a dlouhodobé stagnaci lze v posledních letech sledovat opět nárůst hodnoty tohoto ukazatele, která tak zhruba odpovídá úrovni v roce 1994.

Trvale nejvyšší porodnost je v okrese Český Krumlov (v roce 2007 to bylo 12,5 ‰), naproti tomu nejnižší zůstává v okrese Písek (9,8 ‰).

Hrubá míra porodnosti v Jihočeském kraji v letech 1991 - 2007 podle okresů

Zvyšování porodnosti v posledních letech je především odrazem věkové struktury obyvatelstva. Ve věku maximální plodnosti jsou ženy ze silných populačních ročních 70. let. Poměr počtu živě narozených dětí k počtu žen v plodivém věku se označuje jako hrubá míra plodnosti, která je přesnější než hrubá míra porodnosti. V roce 1994 připadlo na 1 000 žen v plodivém věku téměř 42 dětí, postupně však tento počet klesal a pohyboval se mezi 34 – 38 dětmi. V posledních letech se opět zvyšuje a v roce 2007 připadlo na 1 000 žen ve věku 15 – 49 let 45 narozených dětí.

K počtu žen v produkčním věku se vztahuje i ukazatel úhrnná plodnost, který vyjadřuje průměrný počet dětí narozených ženě během jejího života. V poklesu hodnoty tohoto ukazatele ve sledovaném období se odrazila tendence odkladu narození dítěte do pozdějšího věku ženy. Došlo tak k poklesu plodnosti žen v mladém věku, který nebyl několik let kompenzován vzestupem plodnosti žen ve vyšším věku. Minimum dosáhla úhrnná plodnost v roce 2001 (1,135 dítěte na 1 ženu), v dalších letech došlo k postupnému zvyšování na hodnotu 1,437 v roce 2007.

Změny v postoji žen k mateřství a jeho odkládání do vyššího věku se projevily rovněž ve zvýšení průměrného věku matky při narození dítěte. Ten vzrostl z 24,4 roku v roce 1991 na 29,2 roku v roce 2007. Výraznější je zvýšení průměrného věku při narození prvního dítěte, a sice o více než 5 let. V roce 2007 byl již o něco vyšší než 27 let. Průměrný věk matky při narození druhého dítěte mírně překročil 30 let, což je proti začátku 90. let zvýšení o 4,5 roku, u matek třetích dětí a dalších v pořadí se průměrný věk přiblížil 33 rokům. Zvýšil se i věk matek dětí narozených mimo manželství, a to na 28 let.

Tyto tendence se odrazily v počtu a podílu dětí narozených matkám v jednotlivých věkových skupinách. V roce 1991 se přes 46 % dětí rodilo matkám ve věku 20 – 24 let, postupně se tento podíl snižoval až na 14,5 % v roce 2007. Zvyšoval se naproti tomu počet dětí narozených matkám ve věku 25 – 29 let. Tyto děti tvořily na začátku 90. let přibližně čtvrtinu všech živě narozených dětí, avšak dnes se tento podíl zvýšil na více než 40 %. Nejvyšší byl v roce 2004, a to 47,8 %. Výrazné bylo rovněž zvýšení podílu dětí narozených matkám ve věku 30 – 34 let, který v roce 2007 překročil 34 %, což je zhruba o 25 procentních bodů více než na počátku 90. let. Podíl dětí narozených matkám v této věkové skupině tak byl druhý nejvyšší. Pozitivně lze hodnotit pokles počtu a podílu dětí, narozených matkám do 20 let. V roce 1991 mělo matku v tomto věku 16 % živě narozených dětí, v roce 2007 to byly pouze 3,2 %.

Živě narození podle věku matky v Jihočeském kraji v letech 1991 – 2007

Zvyšující se počet dětí narozených mimo manželství je odrazem liberálnějšího postoje společnosti k těmto dětem i k neprovdaným matkám. Výrazně se proto změnila struktura živě narozených dětí podle rodinného stavu matky. Zatímco v roce 1991 se svobodným matkám narodilo 5,4 % dětí, v dalších se letech se tento podíl zvyšoval a v roce 2007 dosáhl 26,4 %. Počet dětí narozených svobodným matkám se v tomto období zvýšil více než 4krát. Děti narozené rozvedeným matkám představují sice jen malou část celkového počtu živě narozených dětí, ale od roku 1991 jejich počet vzrostl 3krát a jejich podíl se zvýšil z 1,9 % na 6,5 %. Tyto změny se odrazily ve snižujícím se podílu dětí narozených v manželství, který poklesl z 92,5 % v roce 1991 na necelých 67 % v roce 2007.

K porodnosti se váže potratovost. Potrat je ukončené těhotenství a jde o zvláštní druh úmrtí. Úroveň potratovosti závisí na společenském klimatu, legislativním ustanovení, dostupnosti antikoncepce, reprodukčním zdraví populace i na působení individuálních vlivů, jako je náboženská víra, vzdělání, ekonomická situace.

Na vývoj potratovosti měla vliv především legalizace umělého potratu v roce 1958, což vedlo při malé dostupnosti antikoncepce k rozšíření indukovaných potratů. Potratovost si udržela vysokou úroveň až do počátku 90. let, kdy se změnilo chování mladých lidí a zvýšila se dostupnost antikoncepce.

Vývoj celkového počtu potratů od počátku 90. let ovlivnil především pokles počtu umělých přerušení těhotenství. Jejich počet se v roce 2007 proti roku 1992 snížil více než čtyřnásobně a dnes představují 61,5 % celkového počtu potratů (v roce 1992 to bylo 87,6 %). Zvyšuje se tedy podíl samovolných potratů, i když se jejich počet výrazněji nemění. Vysoký podíl samovolných potratů je ve věkových skupinách 25 – 29 let (45,5 %) a 30 – 34 let (39,5 %). Tyto věkové skupiny se vyznačují vysokou plodností, ale také vyšším počtem samovolných potratů jako přirozeného biologického úmrtnostního procesu.

Potraty podle typu a věkových skupin žen v letech 1992-2007

1) Umělé přerušení těhotenství

V roce 1992 skončilo potratem téměř každé druhé těhotenství, v současné době je to každé čtvrté těhotenství. Pokles je patrný zejména u umělého přerušení těhotenství. V roce 1992 bylo UPT ukončeno ze 100 těhotenství téměř 45, v roce 2007 je to necelých 18 těhotenství.

Odpovědnější přístup k mateřství a větší dostupnost antikoncepce se projevily ve změnách věkové struktury žen, kterých se potrat týkal. Výrazný je zejména pokles podílu žen do 19 let i žen ve věku 20 – 24 let. Vzrostl naproti tomu podíl žen ve věkové skupině 30 – 34 let. Zde je to dáno tím, že posun mateřství do vyššího věku přináší i vyšší riziko samovolných potratů.

Pokles počtu potratů vedl ke snížení ukazatele hrubá míra potratovosti, definovaného jako počet potratů na 1 000 obyvatel středního stavu. Ještě na počátku 90. let se pohybovala hodnota tohoto ukazatele okolo 12 ‰, v posledních 4 letech už se dostala pod hranici 4 ‰. Příznivý byl i vývoj indexu potratovosti, definovaného jako počet potratů na 100 narozených celkem. Zatímco v roce 1992 připadlo na 100 narozených dětí 92 – 93 potratů, v roce 2007 to bylo pouze mezi 33 – 34 potraty.

Závěr

Jedním z charakteristických rysů změn demografického chování po roce 1989 byl odklad mateřství žen ze silných populačních ročníků 70. let do pozdějšího věku. Odrazilo se to ve výrazném poklesu porodnosti v průběhu celých 90. let. Ke zvýšení počtu narozených dětí dochází až v posledních letech, kdy tyto ženy realizují svou plodnost. Dokládá to struktura narozených dětí podle věku matky a zvyšující se průměrný věk matky. Dalším významným rysem je snižující se podíl dětí narozených v manželství, neboť v souvislosti s poklesem počtu sňatků se snížil počet vdaných žen.

Změny v přístupu k mateřství, zvýšení dostupnosti a rozšíření užívání antikoncepce se odrazily v poklesu počtu potratů, především indukovaných. Naproti samovolná potratovost si udržuje svoji úroveň a její riziko v souvislosti se zvyšujícím se věkem matek (ale i otců) zůstává.