1.2 Vývoj sídelní struktury

Okres Praha-východ vznikl jako samostatný územní a správní celek v dnešní podobě při územní reorganizaci v roce 1960 spojením čtyř bývalých územních celků, a to Brandýsa nad Labem, Prahy-sever, Říčan a Prahy-východ. Okres proto nemá základní znaky charakteristické pro většinu okresů, a to pevné hranice dané historickým vývojem a své okresní město. Funkci okresního města plní z velké části Praha. Ekonomika okresu je vzhledem k jeho poloze těsně svázána s hlavním městem a vzájemně se s ním doplňuje. Praha zajišťuje okresu, vzhledem k absenci okresního města, řadu činností jako jsou služby, školství, zdravotnictví, v Praze je umístěna i většina úřadů s okresní působností. V roce 1961 bylo v okrese po územní reorganizaci celkem 110 obcí. Od svého vzniku doznal okres dvě podstatné územní změny, a to v roce 1968 a 1974, kdy byly k hlavnímu městu připojeny obce ležící v jeho těsné blízkosti. Při první delimitaci v roce 1968 to bylo 10 obcí a dvě části obce, v roce 1974 ubylo okresu dalších 16 obcí a dvě části. Okres Praha-východ zaznamenal v současných hranicích řadu změn. Především byl poznamenán integračním procesem, který byl intenzivnější v jižní části okresu a postupně snižoval počet obcí během 60. a 70. let při vyvrcholení integrační vlny před sčítáním 1980. Tehdy se počet zastavil na 74 obcích, což za 20 let znamená úbytek 36 obcí. Poslední integrovanou obcí pak byla Velká Ves připojená k obci Odolena Voda v roce 1988, takže koncem roku 1989 měl okres nejnižší počet, a to 73 obcí. Před komunálními volbami v roce 1990 se osamostatnilo 16 obcí a v dalším desetiletí další dvě, takže při sčítání v roce 2001 měl okres 91 obcí. Počet částí obcí se v průběhu uplynulých období prakticky nijak výrazně neměnil.

Tab. 1 Základní údaje o obcích

Integrační a dezintegrační procesy způsobily změny průměrné velikosti obce. Kdyby se počet obcí od roku 1961 nezměnil, závisely by změny průměrné velikosti obce pouze na celkovém přírůstku nebo úbytku obyvatelstva v okrese. Z toho vyplývá, že zvýšení průměrné velikosti obce v letech 1970 a 1980 bylo způsobeno pouze administrativním slučováním. Z toho je nutno vycházet při hodnocení změn velikostní struktury obcí.

Data o vývoji velikostní struktury obcí dokumentují pokračující proces koncentrace a urbanizace obyvatelstva. Současně dochází i k odlivu trvale bydlícího obyvatelstva z venkovských obcí. Důsledkem je posun některých obcí do nižších velikostních kategorií. Vliv na tento posun měla i poměrně výrazná dezintegrace obcí provedená v roce 1990.

V důsledku vylidňování obcí a zčásti i dezintegrace obcí došlo do roku 1991 k přesunu některých obcí do nižších velikostních kategorií. V dalším desetiletí se situace poněkud změnila, snížil se počet obcí i obyvatel v obcích do 199 obyvatel a v obcích s počtem obyvatel 200-499. V dalších velikostních skupinách obcí se zvýšil proti roku 1991 jak počet obcí, tak počet obyvatel v nich bydlících. Např. ve skupině obcí s počtem 1 000 – 1 999 obyvatel vzrostl počet obcí o 2 a počet obyvatel o 1 930. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel vzrostl o 1,5 procentního bodu.

V další tabulce jsou data za léta 1980 a 1991 přepočtena na vymezení územní struktury okresu a obcí platné k 1 březnu 2001

Tab. 2 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí podle správního vymezení obcí k 1.3.2001

Trvalý odliv obyvatel z venkovských obcí pokračoval i v devadesátých letech. Zatímco v roce 1961 bydlelo ve venkovských obcích 53,6 % obyvatel okresu, v roce 1980 už to bylo 48,5 % a v roce 1991 jen 46,7 procenta. V roce 2001 se procento venkovského obyvatelstva mírně zvýšilo na 48,6 % v souvislosti s celkovým přírůstkem obyvatelstva v letech 1991-2001.

Tab. 3 Vývoj počtu obyvatel ve městech a ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1.3.2001

Počet obyvatel ve městech celkem přes výkyvy v některých z nich měl od roku 1961 rostoucí trend. Při sčítání v roce 2001 měla města celkem v okrese Praha-východ 49 335 obyvatel, tj. o 6 288 osob (o 14,6 % ) více než v roce 1961.V roce 2001 tvořilo obyvatelstvo měst více než polovinu všech obyvatel okresu.

Vyhláškou ministerstva vnitra ČR č.349/2000 Sb. byla stanovena sídla a správní obvody pověřených obecních úřadů.

Na území okresu Praha - východ jsou těmito úřady:

- Městský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav do jehož působnosti spadá 27obcí s 28 053 obyvateli

- Městský úřad Čelákovice do jehož působnosti spadá 7 obcí se 14 759 obyvateli

- Obecní úřad Kamenice do jehož působnosti spadá 5 obcí se 4 286 obyvateli

- Městský úřad Odolena Voda do jehož působnosti spadá 15 obcí s 13 207 obyvateli

- Městský úřad Říčany do jehož působnosti spadá 33 obcí s 28172 obyvateli

- Městský úřad Úvaly do jehož působnosti spadá 9 obcí s 9 415 obyvateli

Vývoj obyvatelstva v územních obvodech těchto úřadů je prakticky totožný s vývojem na celém území okresu. Podrobnější údaje o počtu obcí a obyvatel ve srovnání s rokem 1991 za územní obvody pověřených obecních úřadů jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. 4 Obyvatelstvo podle územních obvodů pověřených obecních úřadů podle stavu k 1.3.2001