3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Při zjišťování a zpracování výsledků sčítání se vycházelo ze tří základních typů domácností. Jsou to domácnosti bytové, hospodařící a cenzové. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě, hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzové domácnosti byly vytvářeny až při zpracování výsledků a respektovaly především rodinné domácnosti úplné, rodinné domácnosti neúplné, vícečlenné nerodinné domácnosti a cenzové domácnosti jednotlivců. Podrobněji jsou jednotlivé typy popsány v metodické části publikace.

V kutnohorském okrese byly ve většině případů totožné bytové, hospodařící i cenzové domácnosti, protože šlo většinou o samostatně bydlící rodinu, nebo domácnost jednotlivce. Téměř ve třech tisících bytů žilo spolu více cenzových domácností. V těchto případech se cenzové domácnosti vymezovaly buď z údajů o rodinných vztazích jednotlivých osob, nebo z údajů o samostatném resp. společném hospodaření.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech

Sčítáním v roce 2001 bylo v okrese zjištěno 26 830 bytových domácností. Proti poslednímu sčítání se počet bytových domácností zvýšil o 271, to je o 1,0 %. Docházelo k častějšímu zápisu samostatného hospodaření, zejména jednotlivých osob bydlících spolu s rodinami, takže počet hospodařících domácností byl proti minulému sčítání vyšší o 216, tj. o 0,7 %. Tato skutečnost se odrazila i ve vysokém nárůstu počtu domácností jednotlivců nebydlících samostatně, jejichž počet vzrostl proti minulému sčítání na dvojnásobek. Relativně rychleji, jak v bytových, tak i v hospodařících domácnostech vzrostl počet domácností, které tvoří dvě a více cenzových domácností. Počet bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se proti roku 1991 zvýšil o 4,3 %, počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi vzrostl více než dvojnásobně. Počet bytových domácností tvořených jednou cenzovou domácností vzrostl pouze o 0,7 %, počet hospodařících domácností s jednou cenzovou domácností dokonce proti minulému sčítání klesl o 0,4 %.

Jednotlivé typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Největší počet členů mají bytové domácnosti (2,71 členů, ale z nich bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi mají v průměru 4,67 členů). Hospodařící domácnosti měly v průměru 2,48 členů (z nich domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi měly v průměru 5,35 členů). Cenzové domácnosti měly v průměru 2,44 členů, z nich úplné rodiny 3,14 členů, neúplné rodiny 2,51 a vícečlenné nerodinné domácnosti 2,20 členů.

Průměrná velikost téměř všech typů domácností se od posledního sčítání snížila, ale rozdíly mez jednotlivým typy domácností nejsou významné. Nejvíce poklesl průměrný počet členů u cenzových domácností celkem, a to o 0,10 člena. Průměrný počet členů bytových domácností poklesl proti roku 1991 o 0,9 člena a průměrný počet členů hospodařících domácností o 0,08 člena. Výraznější zvýšení zaznamenaly vícečlenné nerodinné domácnosti, kde průměrný počet členů vzrostl v letech 1991 až 2001 z 2,04 na 2,20, tj. o 0,16 člena.

Poměrně nízká průměrná velikost domácností všech typů a její trvale klesající trend je ovlivněn zejména vysokým a stále rostoucím podílem domácností jednotlivců. Z úhrnu cenzových domácností představoval v roce 2001 jejich podíl 28,5 %, to je o 1,3 procentního bodu více než v roce 1991.

Změny v počtu domácností a jejich průměrné velikosti provázejí i změny struktury podle počtu členů. Ve všech třech druzích domácností nejvýrazněji stouplo zastoupení jednočlenných domácností, dále se zvýšil i podíl domácností dvou a tříčlenných. U čtyř a vícečlenných domácností došlo u všech typů domácností ke snížení podílů.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů