Cenzové domácnosti jsou nejmenší společenství lidí bydlících v jednom bytě, odvozovaná zpravidla na základě příbuzenského vztahu. Rozlišujeme tyto základní druhy cenzových domácností:- úplné rodiny (manželský pár nebo dvojice ve vztahu druh a družka)
- neúplné rodiny (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem)
- vícečlenné nerodinné domácnosti (osoby příbuzné i nepříbuzné, které společně hospodaří)
- domácnosti jednotlivce
Sčítáním v roce 2001 bylo ve Středočeském kraji zjištěno celkem 464 188 cenzových domácností. Proti roku 1991 se počet cenzových domácností zvýšil o 24 840, tj. o 5,7 %.
Proti roku 1991 se výrazně snížil počet úplných rodin se závislými dětmi. Jejich počet poklesl o 31 357, tj. o více než 21 %. Podíl úplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu cenzových domácností klesl proti roku 1991 o 8,6 procentního bodu. I když se počet úplných rodin bez dětí proti roku 1991 zvýšil o 12,3 %, došlo v souhrnu ke snížení počtu úplných rodin celkem o 5,7 %. Ve všech ostatních kategoriích cenzových domácností došlo proti roku 1991 z demografického hlediska k nepříliš žádoucím nárůstům.
Nepříznivý vývoj se projevil především u neúplných rodin se závislými dětmi, jejichž počet se proti roku 1991 zvýšil o 11 862, tj. o více než 48 %. Ve většině těchto rodin, převážně v čele s matkou, bylo pouze jedno závislé dítě (62,8 %), více než 31 % tvořily rodiny se dvěma závislými dětmi. Podíl neúplných rodin se závislými dětmi na celkovém počtu cenzových domácností se proti roku 1991 zvýšil o 2,3 procentního bodu.
Dále vzrostl proti roku 1991 počet domácností jednotlivců, a to o 15 591, to je o více než 13 %. Z celkového počtu domácností jednotlivců bydlelo 76,1 % samostatně v bytě, 22,8 % bydlelo jako spolubydlící a 1,1 % jako podnájemník.
Základní tendence ve vývoji jednotlivých druhů cenzových domácností jsou zřetelné i ve všech velikostních skupinách obcí. Přesto existují rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. Nejvyšší zastoupení úplných rodin se závislými dětmi mají obce s 500-499 obyvateli.
Podíl úplných rodin bez závislých dětí je nejvyšší v obcích do 199 obyvatel . U neúplných rodin se závislými dětmi podíl na celkovém počtu rodin se závislými dětmi stoupá s velikostí obce od 5,7 % u nejmenších obcí až do 9,7 % u obcí nad 50 000 obyvatel. Nejvyšší zastoupení vícečlenných nerodinných domácností (2,4 %) a domácností jednotlivců je v největší velikostní kategorii nad 50 00 obyvatel.
Ke změnám struktury došlo i ve velikosti cenzových domácností podle počtu členů. Proti roku 1991 se podíl domácností jednotlivců zvýšil o 1,9 procentního bodu a podíl dvoučlenných domácností vzrostl o 1,4 procentního bodu. Podíly domácností se čtyřmi, pěti a šesti a více dětmi vesměs proti roku 1991 poklesly.
Vývoj zastoupení jednotlivých typů domácností a změny v počtu členů se projevily ve snížení průměrného počtu členů v cenzové domácnosti z 2,52 v roce 1991 na 2,40 v roce 2001. Ke snížení došlo zejména proto, že výrazněji klesl průměrný počet členů v rodinách se závislými dětmi.
Mění se i složení úplných rodin podle počtu závislých dětí. Proti roku 1991 se v roce 2001 zvýšilo zastoupení úplných rodin bez závislých dětí na celkovém počtu úplných rodin z 46,1 % na 54,9 %, to je téměř o 9 procentních bodů. U úplných rodin s jakýmkoliv počtem závislých dětí došlo proti roku 1991 k poklesu. Nejvíce se proti roku 1991 snížil podíl úplných rodin se dvěma závislými dětmi, a to o 4,9 procentního bodu.
Podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti mají v úplných rodinách zastoupení 71,6 % rodiny zaměstnaných, rodiny nezaměstnaných představují 2,3 % z celkového počtu úplných rodin, 25,5 % tvoří rodiny nepracujících důchodců a necelé jedno procento představují domácnosti ostatních ekonomicky neaktivních osob a osob jejichž ekonomická aktivita nebyla zjištěna.
Rozdíly ve velikosti úplných rodin jsou i podle velikostních skupin obcí. Největší zastoupení v úplných rodinách celkem mají dvoučlenné rodiny, což jsou manželské páry bez závislých dětí. Podle velikostních skupin obcí mají dvoučlenné rodiny v obcích do 199 obyvatel ( 36,0 %) a ve velikostní kategorii nad 50 000 obyvatel (35,9 %). Podíl úplných rodin s pěti a více členy je nejvyšší v obcích do 199 obyvatel, s rostoucí velikostí obcí se tento podíl snižuje a v největší velikostní kategorii dosahuje pouze 5,0 %.
V úplných rodinách se závislými dětmi výrazně ve všech velikostních skupinách převažují domácnosti čtyřčlenné (což jsou vlastně manželské páry se dvěma závislými dětmi). Nejvyšší podíl čtyřčlenných rodin je ve velikostní kategorii 500-999 obyvatel, nejnižší podíl v největší velikostní skupině obcí. Zastoupení tříčlenných úplných rodin se závislými dětmi roste s velikostí obce od 25,0 % do 38,9 %. Naopak podíl úplných rodin s pěti a více členy je nejvyšší ve velikostní kategorii do 199 obyvatel a postupně klesá až na 10,5 % v největší velikostní skupině obcí.
Část úplných rodin tvoří tzv. faktická manželství , kdy spolu žijí partneři ve vztahu druh – družka. Ve faktických manželstvích (tj. soužití nesezdaných dvojic) žilo v roce 2001 ve Středočeském kraji celkem 7 288 dvojic. Nejvyšší zastoupení ve faktických manželstvích společně bydlících osob má soužití rozvedených, nebo ovdovělých mužů a žen (cca 50 % z počtu faktických manželství). Celkem 2 587 faktických manželství společně bydlících osob, tj. 20 % z celkového počtu tvořili oboustranně svobodní muži a ženy.
Neúplnou rodinu tvoří jeden z rodičů, alespoň s jedním dítětem. Počet neúplných rodin ve Středočeském kraji se od roku 1970 trvale zvyšuje, současně roste i podíl neúplných rodin na celkovém počtu cenzových domácností. K výraznému zvýšení počtu neúplných rodin došlo mezi sčítáními 1991 a 2001. Počet neúplných rodin vzrostl v roce 2001 proti roku 1991 o 18 187, to je o více než 41 %, podíl neúplných rodin na celkovém počtu cenzových domácností se v tomto období zvýšil o 4,4 procentního bodu a dosáhl 14,9 %. Na vysokém nárůstu počtu i podílu proti roku 1991 se podílely zejména neúplné rodiny se závislým dětmi, jejichž počet se proti roku 1991 zvýšil o 48 %.
Podle postavení v zaměstnání osoby v čele neúplné rodiny mají nejvyšší podíl na celkovém počtu rodiny v čele se zaměstnanou osobou (60,6 %), následují rodiny v čele s nepracujícím důchodcem (23,1 %). Neúplné rodiny v čele s nezaměstnanou osobou se podílí na celkovém počtu neúplných rodin 6,3 %.
Rozdíly ve struktuře neúplných rodin jsou i mezi jednotlivými velikostními skupinami obcí. Počet neúplných rodin se od nejmenších obcí postupně zvyšuje až na 17 153 v obcích s 5 000-19 999 obyvateli, ve dvou největších velikostních kategoriích obcí potom dochází k dost značnému poklesu. Podle počtu členů mají celkově nejvyšší zastoupení dvoučlenné rodiny, které dosahují nejvyššího zastoupení v největší velikostní kategorii nad 50 000 obyvatel, ale rozdíly zastoupení dvoučlenných rodin mezi jednotlivými velikostními kategoriemi nejsou nijak zvlášť výrazné. V neúplných rodinách se závislými dětmi rovněž převažují dvoučlenné rodiny, i když menším podílem (49,3 %), než v neúplných rodinách celkem. Nejvyšší zastoupení dvoučlenných rodin se závislými dětmi je v nejvyšší velikostní kategorii nad 50 000 obyvatel (55,6 %), nejméně dvoučlenných rodin je v obcích s 500-999 obyvateli (46,0 %). Nejvíce tříčlenných rodin se závislými dětmi je zastoupeno v obcích s 500-999 obyvateli (41,2 %), nejnižší podíl tříčlenných neúplných rodin se závislými dětmi je v kategorii nad 50 000 obyvatel (35,7 %). Čtyř a pěti a vícečlenné neúplné rodiny se závislými dětmi převažují v nejnižších velikostních skupinách obcí, s rostoucí velikostí obce se jejich podíl dost rychle snižuje.
Vícečlenné nerodinné domácnosti představují soužití dvou nebo více příbuzných či nepříbuzných osob, které společně hospodaří, ale nevytváří domácnost rodinného typu. I když se jejich počet od roku 1991 do roku 2001 zvýšil o 6 798, to je více než pětinásobně (z velké části vlivem rozdílného započítání některé ze skupin tohoto soužití v roce 1991 a 2001), podílí se na celkovém počtu cenzových domácností v roce 2001 pouze 1,8 % a proti roku 1991 se jejich podíl zvýšil o 1,5 procentního bodu.
Domácnosti jednotlivců jsou vytvářeny fyzickými osobami, které bydlí samy, nebo s další cenzovou domácností, ale hospodaří samostatně. Počet těchto domácností ve Středočeském kraji od roku 1970 plynule a poměrně rychle roste. Současně se zvyšuje i podíl domácností jednotlivců na celkovém počtu cenzových domácností. V roce 1970 se podle výsledků sčítání 85 792 domácností jednotlivců podílelo na celkovém počtu cenzových domácností 20,6 %. Při sčítání v roce 2001 bylo sečteno 134 283 cenzových domácností jednotlivců, to je téměř o 57 % více a jejich podíl na celkovém počtu cenzových domácností dosáhl 32,2 %.
Ke značnému zvýšení počtu cenzových domácností jednotlivců došlo i mezi sčítáními 1991 a 2001. Proti roku 1991 se počet cenzových domácností jednotlivců zvýšil o 15 591, to je o 13,1 %, podíl cenzových domácností jednotlivců na celkovém počtu všech cenzových domácností vzrostl z 28,5 % na 32,2 %, to je o 3,7 procentního bodu.
Z celkového počtu domácností jednotlivců bydlelo 76,1 % samostatně v bytě, 22,8 % bydlelo jako spolubydlící a 1,1 % jako podnájemník. Ženy se na celkovém počtu domácností jednotlivců podílely 55,9 %. Více než 40 % z celkového počtu představovaly domácnosti ovdovělých osob. Obyvatelé v produktivním věku se v úhrnu podíleli na celkovém počtu domácností 51,4 % a 48,6 % domácností tvořily tedy osoby ve věku nad 60 let. Ve věkovém složení je velmi výrazný rozdíl mezi domácnostmi jednotlivců - mužů a domácnostmi jednotlivců – žen. Zatímco u mužů je podíl osob ve věku nad 60 let pouze 25,4 % a v produktivním věku je 74,6 % osob, u domácností jednotlivců - žen je to naopak. Podíl žen ve věku nad 60 let v domácnostech jednotlivců dosahuje 67,0 % a podíl žen v produktivním věku pouze 33,0 %.
Podíl domácností jednotlivců je vysoký ve všech velikostních skupinách obcí, i když se v závislosti na velikosti obce poněkud liší. Nejvyšší podíl domácností jednotlivců na celkovém počtu cenzových domácností měly obce do 199 obyvatel (31,4 %) a dále největší velikostní skupina nad 50 000 obyvatel (31,5 %). Relativně nejméně domácností jednotlivců bylo v obcích s 500-999 obyvateli (27,5 %). Liší se i způsob bydlení. Nejvíce samostatně bydlících domácností je v obcích s 5 000-19 999 obyvateli (26,1 %), nejméně samostatně bydlících domácností jednotlivců mají obce do 199 obyvatel (3,9 %). Obdobné rozložení počtu domácností je i u domácností jednotlivců spolubydlících s jinou cenzovou domácností a domácností jednotlivců bydlících jako podnájemníci.
