9 Závěr Středočeský kraj a Hlavní město Praha tvoř

Středočeský kraj a Hlavní město Praha tvoří společně region vynikající v ekonomické, sociální a demografické oblasti v rámci celé republiky. Jedná se region s intenzivními vazbami, které se projevují především v nejbližším zázemí hlavního města. Praha jako centrum ekonomiky, obchodu, kultury či cestovního ruchu celé republiky ovlivňuje většinu kvalitativních a kvantitativních ukazatelů ve Středočeském kraji a plní zároveň funkci jeho administrativního centra.

Hlavním procesem probíhajícím v zázemí hlavního města od počátku 90. let je proces suburbanizace mající dvě podoby – komerční a rezidenční. Komerční suburbanizace se projevuje přesunem komerčních aktivit do zázemí hlavního města. Jedná se především o oblasti kolem dopravních tepen (zejména dálnic), kde vznikají komplexy skladů, kanceláří, obchodů a koncentrují se sem distribuční a logistická centra a výrobní objekty. Nejrozsáhlejší zóny vznikly podél dálnice D1 (mezi Průhonicemi a sjezdem na Velké Popovice) a dálnice D5.

Tzv. rezidenční suburbanizace se projevuje stěhováním pražského obyvatelstva do Středočeského kraje (především do okresů Praha-východ a Praha-západ) – do kvalitnějšího prostředí a za lepším bydlením v nově postavených rodinných domech. Dlouhodobě vysoké migrační přírůstky, které v tak velké míře nezaznamenává žádný jiný kraj, mají vliv na celou řadu demografických, sociálních a ekonomických ukazatelů. Přistěhovalé obyvatelstvo je většinou v produktivním věku, vzdělanější, s vyššími příjmy, zakládá v kraji své rodiny. Pozitivně tak ovlivňuje především demografickou a vzdělanostní strukturu území. Důsledkem je zároveň nejvyšší intenzita bytové výstavby v rámci republiky soustřeďující se do zázemí Prahy. Středočeský kraj je ve srovnání s ostatními oblastmi republiky specifický vyšším podílem výstavby domů v rámci velkých developerských projektů, kdy ve velké míře vznikají domy tzv. na klíč. Obyvatelstvo vystěhovalé do pražského zázemí však většinou zachovává své vazby s Prahou – především pracovní – a do Prahy dojíždí. Středočeský kraj vykazuje nejvyšší intenzitu vyjížďky za prací mezi všemi kraji, přičemž nejvyšších hodnot je dosaženo právě v okresech v těsné blízkosti Prahy – Praha-východ a Praha-západ.

Ekonomická síla Prahy má velký vliv i na ekonomické ukazatele Středočeského kraje. Nejvyšší koncentraci a různorodost pracovních míst v hlavním městě využívá i obyvatelstvo Středočeského kraje, zároveň i samotný kraj je sídlem řady významných zaměstnavatelů, kteří využívají kombinace strategické polohy v blízkosti hlavního města a zároveň nižších nákladů v porovnání s Prahou. Kraj se vyznačuje nízkou nezaměstnaností, vysokou hodnotou průměrné mzdy či vysokou úrovní podnikatelské aktivity, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ vynikají v těchto charakteristikách v rámci celé republiky. Při hodnocení ekonomických ukazatelů kraje je nutné zmínit silný region Mladé Boleslavi, který rovněž ovlivňuje ekonomické parametry kraje. Prosperující automobilový průmysl lokalizovaný do Mladé Boleslavi pozitivně ovlivňuje makroekonomické ukazatele celé republiky a v mladoboleslavském regionu významně působí na výši mezd a úroveň nezaměstnanosti.

Kromě silných stránek a pozitivních tendencí, kterých je ve Středočeském kraji možno najít velké množství, se zde setkáme i s negativními stránkami rozvoje. Hlavní problémy Středočeského kraje vyplývají mimo jiné i z již zmiňovaného procesu suburbanizace. Rychlý nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji provází zvyšování zatíženosti dopravní a technické infrastruktury a životního prostředí. V některých obcích dochází k nárůstu počtu obyvatel o několik stovek během velmi krátkého období, což činí vysoké nároky na infrastrukturu a občanskou vybavenost těchto obcí. V některých částech kraje je již možné zaznamenat velkou přetíženost dopravních cest, které nebyly dimenzovány na tak velký provoz a důsledkem jsou kolony aut v ranních a odpoledních špičkách. V plánech kraje se objevuje řešení těchto problémů, je však jasné, že komplexní řešení dopravy je časově i finančně velmi náročné.

Za sociální problém může být označena vznikající polarizace v oblastech, kam se přistěhovává obyvatelstvo z Prahy. Vedle staré zástavby vznikají oddělená, často přímo fyzicky ohraničená „městečka“, která se zásadně liší jak stylem zástavby tak strukturou obyvatelstva. Nově příchozí obyvatelstvo s sebou přináší městský styl života, často s původním nekomunikuje, neúčastní se dění v obci, ani nevyužívá místních služeb. Ve dne se tyto lokality navíc vyprazdňují, protože se lidé přesunují za prací a studiem do hlavního města, takže celé oblasti se stávají „mrtvými“ zónami. Sociální polarita obyvatelstva v některých oblastech v zázemí Prahy je tak příkladem negativního projevu masivního stěhování a rychlé výstavby v 90. letech.

Kraj se rovněž potýká s horší vybaveností – a to jak technickou infrastrukturou, tak i zdravotními, sociálními či kulturními zařízeními. Nižší úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou pramení ze skutečnosti, že se kraj vyznačuje rozdrobenou sídelní strukturou a vysokým podílem malých venkovských obcí. Situace se však zlepšuje, velké množství obcí realizuje výstavbu plynovodu, kanalizace, vodovodu. Nižší úroveň vybavenosti zdravotními, školskými a sociálními zařízeními souvisí s blízkostí Prahy, kde obyvatelstvo Středočeského kraje širokou nabídku těchto služeb využívá.

Vliv Prahy se s přibývající vzdáleností postupně snižuje. Nejužší vazby s hlavním městem mají okresy Praha-západ a Praha-východ a k nim přiléhající území ostatních okresů. Naopak v nejvzdálenějších oblastech především okresů Příbram, Rakovník, Benešov či Kutná Hora je už vliv Prahy minimální. Jedná se většinou o venkovské zemědělské oblasti s nižší úrovní vzdělanosti, starší věkovou strukturou a horšími ekonomickými charakteristikami jako je nadprůměrná nezaměstnanost či podprůměrné mzdy.

Budoucí vývoj Středočeského kraje bude i nadále ovlivněn vztahy a vazbami na Prahu, která se po vstupu do Evropské unie zařadila po bok evropských velkoměst a její ambicí je zvyšování své mezinárodní prestiže, z čehož by mohl těžit i Středočeský kraj. Nutností je spolupráce při řešení dopravní obslužnosti a rozvoje železniční infrastruktury v pražském metropolitním regionu a spolupráce při rozvíjení integrovaného dopravního systému pro oblast Středočeského kraje a Hlavní město Prahu. Z oblasti dopravy představuje významný projekt rychlodráha Praha – Ruzyně – Kladno, plánuje se výstavba dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. Mezi hlavní priority kraje patří dále rozvoj průmyslových zón (celorepublikový význam má především rozjíždějící se výroba v automobilce TPCA v Kolíně), budování technické infrastruktury, podpora cestovního ruchu a celkově vyvážený rozvoj všech oblastí Středočeského kraje.