5.6 Doprava

5.6 Doprava

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě, chybí však propojení významných středočeských měst po kvalitním regionálním okruhu (aglomerační a krajský okruh). Dopravní infrastruktura je výrazně ovlivněna dopravními problémy Prahy: silná radiální dojížďka do Prahy, absence silničního okruhu kolem Prahy, zastaralá a podudržovaná silniční a železniční infrastruktura.

Hlavní silniční tahy ve Středočeském kraji tvoří síť mezinárodních dálnic a rychlostních komunikací: dálnice D1 vedoucí z Prahy-Spořilova do Brna a dále na Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Polsko, D5 směřující přes Beroun do Plzně a na dálniční přechod se SRN Rozvadov, dálnice D8 do Ústí n.L. a SRN a dálnice D11 z Prahy-Horních Počernic do Hradce Králové, plánovaná až po hraniční přechod s Polskem – Královec. Z této komunikace je zatím v provozu 42 km dlouhý úsek do Libice n. Cidlinou, dalších přibližně 20 km na území kraje je rozestavěno. Rychlostní komunikace jsou rovněž čtyři: R4 do Příbrami, R6 na Nové Strašecí a Karlovy Vary, R7 na Slaný a Louny a R10 přes Turnov a Harrachov do Polska. Všechny tyto komunikace spolu s dalšími 3 silnicemi I. třídy ústí na tzv. Pražský okruh, který má charakter pouze rychlostní komunikace, takže ve špičkách vzniká vysoká koncentrace dopravy a příjezdové cesty se stávají neprůjezdnými.

Hlavní železniční tahy procházejí Středočeským krajem v koridorech, které navazují na strukturu mezinárodních koridorů a spojují republiku se sousedními zeměmi. V současnosti probíhá jejich modernizace a optimalizace. Nejpropracovanější je koridor vedoucí ze státních hranic s Německem přes Děčín do Prahy, dále přes Kolín, Českou Třebovou, Brno, na hraniční přechod Břeclav. Další tratě charakteru koridoru jsou z Prahy přes Benešov, České Budějovice na hraniční přechod Horní Dvořiště a z Prahy přes Beroun na Plzeň. Jediná významná mezinárodní trať ve Středočeském kraji, která nevede přes Prahu je z Děčína přes Mělník, Nymburk a Kolín, kde navazuje na 1. koridor a pokračuje přes Brno do Břeclavi.

Kromě koridorů nelze opomenout významné železniční tepny Praha – Lysá nad Labem, Mladá Boleslav – Nymburk a Praha – Kladno. Ostatní tratě, které zejména v severní části kraje tvoří poměrně hustou síť, jsou víceméně regionálního charakteru.

V souladu s naplněním cílů dopravní politiky Evropské unie posilovat úlohu veřejné dopravy s preferencí dopravy kolejové se do budoucna počítá s vybudováním tzv. 5. koridoru z Prahy přes Mladou Boleslav do Liberce. Přínosem pro dopravu ve Středočeském kraji je kromě zrychlení přepravy také přímé spojení Prahy s rozvíjejícím se městem Milovice. V bližším časovém horizontu se plánuje přebudování plzeňského koridoru na vysokorychlostní trať s traťovou rychlostí až 300 km za hodinu. Z akcí vnitrokrajského významu je v plánu do roku 2007 spojit přímým železničním tahem Kutnou Horu s Prahou tzv. Kutnohorským obloukem.

Středočeský kraj má, vzhledem ke své poloze okolo hlavního města Prahy, ideální podmínky pro rozvoj intenzívní příměstské dopravy. V uplynulém desetiletí byl postupně zaveden tzv. taktový jízdní řád na všech dvoukolejných tratích zaústěných do hlavního města Prahy, s intervalem nejprve 60 minut, postupně v dopravních špičkách 30 minut a případně i méně.

S cílem zajistit kvalitní dopravní obslužnost území, podmiňující konkurenceschopnost hromadné dopravy vůči dopravě individuální je podle doporučení Evropské unie budovaný moderní integrovaný dopravní systém hromadné dopravy osob, pražská integrovaná doprava (PID). Rozvíjí se postupně na území Hl. m. Prahy, okresů Praha-východ a Praha-západ a přilehlém území dalších okresů Středočeského kraje s rozhodujícími dopravními vztahy k Hl. m. Praze. V roce 2004 už zasahoval do všech okresů kraje kromě Rakovníka.

Ve Středočeském kraji až na jednu výjimku neexistuje obec bez autobusového či vlakového spojení. V odlehlých menších obcích je však toto spojení nedostatečné a nevyhovující, a pokud není řešeno individuální dopravou, bývá častou příčinou vysoké nezaměstnanosti v těchto obcích.

Zastoupení v kraji má i vodní doprava. Středočeským krajem prochází téměř ¾ Labsko-vltavské vodní cesty, která má napojení na evropskou síť vodních cest a spojení s evropskými přístavy. Je to jediná souvislá vodní cesta v ČR v celkové délce 303 km, v nákladní dopravě je však v současnosti málo využívaná.

V roce 2004 bylo ve Středočeském kraji 174 km dálnic, což představovalo necelou třetinu všech dálnic v ČR. Nepočítáme-li Prahu, je dálniční síť kraje po Jihomoravském kraji nejhustší, na 100 km2 připadlo 1,6 km dálnic, v Jihomoravském kraji to bylo o 200 m více. Středočeský kraj má celkem téměř 10 tisíc km silnic, což je nejvíce v republice. Nejvyšší je i hustota silniční sítě, která svými 87 km na 100 km2 o 17 km přesahuje republikový průměr. Jedná se však o poměrně zastaralou síť převážně nižších tříd. Z celkové délky silnic tvoří silnice 1. třídy spolu s dálnicemi jen necelou desetinu, zatímco u většiny krajů je to kolem 12 %, u Moravskoslezského kraje dokonce přes 20 %. Délka místních komunikací ve Středočeském kraji se pohybuje kolem12 tisíc km a narůstá v souladu s výstavbou obcí.

Zatímco délka silniční sítě se za sledované období příliš nezměnila, neustále roste počet všech druhů silničních dopravních prostředků. Podle počtu vozidel se nejvíce rozvíjela silniční nákladní doprava, počet nákladních vozidel vzrostl od roku 2000 o 38 %, když meziroční nárůst se pohyboval mezi 3 až 4 tisíci vozidly. Počet tahačů vzrostl o 461, tj. o 14 %.

Počet osobních automobilů ve Středočeském kraji se již blíží půl milionu. Od roku 2000 jich přibylo více než 60 tisíc, tj. 15 %. Na jeden osobní automobil připadá ve Středočeském kraji 2,4 osoby, což je o 0,3 osoby méně než činí průměr za ČR a o 0,4 osoby více než v Praze, kde má automobil prakticky každý druhý člověk. Naproti tomu nejvíce osob připadá na 1 osobní automobil v Moravskoslezském kraji a to 3,3 osoby. S přihlédnutím k velikosti domácností vychází ve Středočeském kraji průměrně na 1 domácnost právě 1 automobil, v Praze je to nepatrně více (1,1 automobilu), průměrně v ČR připadá 0,9 automobilu na domácnost).

Vzhledem k délce silnic má Středočeský kraj 5. nejméně zatíženou silniční síť ze všech krajů republiky. Na 1 km silnic v něm připadá 66 všech silničních dopravních prostředků, průměr za ČR činí 90 dopravních prostředků. Nepočítáme-li Prahu, je nejzatíženější silniční síť v Moravskoslezském kraji s počtem 141 dopravních prostředků na 1 km silnic.

Ve Středočeském kraji je vysoká koncentrace hospodářské činnosti a poměrně velká hustota dopravní sítě, což spolu s velmi výhodnou polohou tvoří dobré podmínky pro vysoké výkony v nákladní dopravě. Přes Středočeský kraj i uvnitř kraje je realizován největší objem přepravy nákladů po silnici ze všech krajů republiky. Během sledovaného období vzrostla přeprava zboží uvnitř kraje o více než 40 %, a to i přes to, že od roku 2002 výkony klesaly. Přeprava zboží po silnici přes hranice kraje je rovněž nejvyšší v republice včetně Prahy. Dovoz mírně převyšoval vývoz jak v absolutním objemu, tak i v dynamice. Od roku 2000 rostl s výjimkou roku 2003, a do konce roku 2004 vzrostl o více než polovinu. Za sledovaných 5 let se zvýšilo i vytížení nákladních vozidel. Přeprava zboží na 1 motorové vozidlo (nákladní automobil nebo tahač) v roce 2004 činila 1,6 tis. tun, to bylo přibližně o 100 tun více než v roce 2000.

Přeprava zboží po železnici ve Středočeském kraji zdaleka nedosahuje objemu přepravy po silnicích a od roku 2000 stále klesá, zejména přeprava v rámci kraje. Její nejprudší pokles byl zaznamenán v roce 2001, kdy množství přepravovaného nákladu kleslo na necelou třetinu proti předchozímu roku. V roce 2004 bylo uvnitř kraje přepraveno po železnici jen 320 tis. tun nákladu. Přeprava přes hranice kraje je podstatně silnější, přesto je téměř 8krát nižší než přeprava silniční. Taky v porovnání s ostatními kraji není Středočeský kraj v přepravě zboží po železnici dominantní. Téměř 4krát vyšší objem železniční přepravy je v kraji Ústeckém a Moravskoslezském.

Rovněž v hromadné přepravě osob je ve Středočeském kraji více používaná autobusová doprava než železniční. Autobusy bylo v roce 2004 jen uvnitř kraje přepraveno více než 40 milionů osob, což bylo i přes pokles proti roku 2000 a zejména roku 2001 přibližně o čtvrtinu více, než bylo převezeno železnicí (uvnitř i přes hranice kraje). Vlaky bylo uvnitř kraje přepraveno cca 10 milionů osob, do jiných krajů vycestovalo 11,5 milionu osob, z toho téměř 90 % do Prahy. Do kraje se přepravilo po železnici 7 milionů osob, z nich z Prahy bylo 80 %. K posouzení vývoje železniční přepravy osob máme k dispozici jen rok 2003. Zatímco uvnitř kraje se přeprava cestujících vlakem příliš nezměnila, do kraje bylo přepraveno proti předchozímu roku o 13 % cestujících více. Zvýšila se zejména přeprava z Prahy, která vzrostla o 17 %. Počet přepravených osob opačným směrem o 1 procento poklesl, snížení ovlivnila hlavně dojížďka do Prahy. Rozvíjí se integrovaný železniční systém, kterým bylo v roce 2004 přepraveno 3,3 milionu osob, o polovinu více než v předchozím roce.

Převahu autobusové dopravy před osobní železniční dopravou dokresluje i počet spojů. Autobusových spojů v rámci kraje bylo v roce 2004 téměř 3krát více než vlakových a jejich počet od roku 2000 vzrostl o 15 tisíc, tj. téměř o jednu čtvrtinu, zatímco počet vlakových spojů vzrostl přibližně o 500, tj. o necelá 2 procenta. Disproporce se poněkud vyrovnávají mimo pracovní dny – o sobotách a nedělích; v roce 2004 jezdilo autobusových spojů „jen“ o polovinu více než vlakových. Autobusových spojů v mimopracovní dny však stále přibývá, od roku 2000 jejich počet vzrostl o 30 %, zatímco počet vlakových spojů se mění jen málo, v souhrnu za soboty a neděle a svátky za sledovaných 5 let klesl o 23 spojů.