3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví patří mezi základní demografické struktury obyvatelstva. Věková struktura obyvatelstva ovlivňuje řadu demografických charakteristik a budoucí demografický vývoj. Tabulka 3.2.1 ukazuje věkovou strukturu obyvatelstva Středočeského kraje a její vývoj mezi roky 2000 a 2004. Je patrné snižování podílu dětské složky a obyvatel ve věkové skupině 15-24 let a dále snižování podílu starých obyvatel nad 65 let. Zvyšuje se naopak podíl lidí ve věku 25-64 let, k čemuž ve velké míře přispívá struktura přistěhovalých osob.

Z demografického hlediska můžeme populaci rozdělit na 3 skupiny – na dětskou složku (0-14 let), reprodukční složku (definovanou rodivým věkem žen 15-49 let) a postreprodukční složku (nad 50 let). Reprodukční složka obecně tvoří zhruba 50 % z celkového počtu obyvatel, což platí i v případě Středočeského kraje. Podle zastoupení zbylých dvou složek určujeme typ věkové struktury. Středočeský kraj vykazuje regresivní typ věkové struktury, což znamená, že zde postreprodukční složka převyšuje složku dětskou a následkem je úbytek počtu obyvatel. Z tabulky 3.2.1 je patrné, že se převaha postreprodukční složky nad dětskou mezi roky 2000 a 2004 prohloubila. Grafickým vyjádřením věkové struktury je tzv. věková pyramida (graf 3), z níž je na první pohled patrný typ věkové struktury obyvatelstva. Úzká základna pyramidy Středočeského kraje vyjadřuje nízkou úroveň porodnosti v poslední době, což ukazuje na regresivní typ věkové struktury obyvatelstva. Popis a vysvětlení jednotlivých „zářezů“ a „výstupků“ ve věkové pyramidě je uveden přímo v grafu.

Věková struktura mužů a žen a její vývoj se ve sledovaném období vzájemně příliš neliší. Nejvýraznější rozdíl je patrný pouze u zastoupení nejstaršího obyvatelstva nad 70 let, kde výrazně převažují ženy nad muži, jedná se však o celospolečenský úkaz. Důvodem je tzv. nadúmrtnost mužů, kdy je prakticky ve všech věkových skupinách vyšší intenzita úmrtnosti mužů než žen a tak se s přibývajícím věkem zvyšuje zastoupení žen v populaci.

Graf 3 Věková struktura obyvatelstva

Nejčastěji používanými charakteristikami věkové struktury obyvatelstva jsou průměrný věk a index stáří. Dalšími ukazateli, které se používají k hodnocení věkové struktury, jsou věkový medián a indexy závislosti a ekonomického zatížení. Všechny zmiňované ukazatele vykazují ve sledovaném období negativní trend vývoje, což odpovídá zjištěním v předchozích částech kapitoly. Skutečnost, že obyvatelstvo kraje stárne, potvrzují všechny zmiňované charakteristiky. Ve srovnání s ostatními kraji je Středočeský kraj spíše starší, jak podle indexu stáří, tak podle průměrného věku. Nejstarším krajem je Praha, která jako jediná vykazuje vyšší podíl osob starších 65 let než dětí do 14 let a index stáří tak překračuje hodnotu 100. Nejmladší je naopak kraj Ústecký s indexem stáří 77,6.

V rámci Středočeského kraje jsou jasně nejstarší okresy Kolín a Kutná Hora, kde jsou hodnoty indexu stáří v roce 2004 vyšší než 100 (104,8 resp.102,8). Při pohledu do menších územních celků zjistíme, že nejstaršími oblastmi kraje jsou Poděbradsko, Kolínsko a Čáslavsko na východě kraje a Voticko spolu s Vlašimskem na jihu benešovského okresu. Jedná se o periferní oblasti vykazující nadprůměrnou zaměstnanost v zemědělství či podprůměrné mzdy a v případě východní oblasti kraje také vysokou míru nezaměstnanosti.

Nejmladší obyvatelstvo žije v okresech v zázemí Prahy – Praha-východ a Praha-západ a v okrese Mělník, kde se index stáří pohybuje pod hodnotou 90. Konkrétně se jedná o oblasti Černošicka, Říčanska a Neratovicka, které zaznamenávají výrazné přírůstky obyvatel migrací a Neratovicko dokonce v některých letech i přirozenou měnou. Specifickým případem je správní obvod Lysá nad Labem, která se úplně vymyká charakteristikám věkové struktury kraje. Index stáří zde činí pouze 69,1 a jako jediný správní obvod zaznamenává v celém sledovaném období nárůst počtu obyvatel přirozenou měnou (kromě úbytku 9 osob v roce 2001). Příznivou demografickou situaci zde ovlivňuje masivní vlna přistěhovalých do obce Milovice. Cenově výhodná nabídka rekonstruovaných i nových bytů v areálu bývalých kasáren sem láká především mladé lidi, kteří zde pak zakládají rodiny.

Struktura obyvatelstva podle vzdělání se zjišťuje při sčítání lidu, domů a bytů. Úroveň vzdělání udává nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let. Vzdělanostní struktura je zařazena do kapitoly o demografickém vývoji, protože se jedná o charakteristiku vztahující se k obyvatelstvu. Často je však úroveň vzdělanosti využívána jako ukazatel sociálního statusu, protože bývá silně provázána s dalšími sociálními a ekonomickými charakteristikami.

Ačkoli úroveň vzdělání ve Středočeském kraji mezi jednotlivými sčítáními průběžně roste (což je celospolečenský trend), pohybuje se stále na nižší úrovni než v rámci celé republiky. Středočeský kraj vykazuje nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných a středoškoláků s maturitou, zatímco podíl obyvatel bez maturity je vyšší než v republice. Úroveň vzdělanosti je vyšší v obcích s větším počtem obyvatel, platí tedy, že s narůstajícím počtem obyvatel obcí se zvyšuje vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Nejmenší obce vykazují nejvyšší podíl obyvatel pouze se základním vzděláním, zatímco zastoupení vysokoškoláků je nejvyšší v největších městech. Výjimku tvoří město Kladno, kde je úroveň vzdělanosti nižší než v menších městech vzhledem k horší socioekonomické situaci.

Nejvzdělanější obyvatelstvo žije v těsném zázemí Prahy v okresech Praha-západ a Praha-východ, což je významně ovlivněno migrací. V rámci suburbanizačního procesu se do zázemí Prahy stěhuje pražské obyvatelstvo, přičemž se jedná především o osoby s vyšším sociálním statusem – o osoby majetnější a vzdělanější. Struktura migrantů podle úrovně vzdělanosti se liší od struktury vzdělanosti tamního bydlícího obyvatelstva. Výsledkem je výrazný nárůst úrovně vzdělanosti v 90. letech v těsném zázemí Prahy, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ se řadí na 4. a 9. místo v podílu vysokoškoláků v populaci v roce 2001 ve srovnání s ostatními okresy republiky. Jednoznačně nejvyšší růst vzdělanostní úrovně zaznamenávají oblasti jižně od Prahy v černošickém a říčanském obvodě, což jsou oblasti, kde zároveň dochází k největšímu nárůstu počtu obyvatel. Problém nastává při hodnocení tohoto růstu vzdělanosti v zázemí Prahy. Na první pohled pozitivní proces může být pouze průvodním jevem sociální polarizace, ke které v zázemí dochází. Vedle původních obyvatel s celkově nižší úrovní vzdělanosti si často separovaně staví nové domy majetnější a vzdělanější obyvatelstvo.

Naopak nejnižší úroveň vzdělání vykazuje okres Rakovník, kde je nejmenší zastoupení jak vysokoškoláků, tak středoškoláků s maturitou.

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu se zjišťuje při sčítání lidu, domů a bytů. Všeobecným trendem je posouvání uzavření sňatku do pozdějšího věku, což se nejvíce projevilo mezi sčítáními v roce 1991 a 2001. Se změnou politické situace se otevřela celá řada možností pro mladé lidi, kteří většinou chtějí před uzavřením sňatku a založením rodiny vystudovat, cestovat a zahájit vlastní kariéru. Navíc stále více lidí spolu žije nesezdaně (tzv. faktická manželství) a status manželství ztrácí své tradiční postavení. Zároveň se po roce 1989 změnil postoj k rozvodům, které se staly společensky přijatelnější.

Projevem tohoto trendu je postupný nárůst podílu svobodných a rozvedených ve společnosti, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. Zatímco v roce 1980 bylo ve Středočeském kraji 70 % mužů (starších 15 let) ženatých, v roce 2001 to bylo jen 58 %. Naopak podíl rozvedených mužů se zdvojnásobil ze 4,1 % na 8,4 %. U žen můžeme zaznamenat podobný nárůst, konkrétně bylo v roce 2001 asi 55 % vdaných, 19 % svobodných, 9,5 % rozvedených žen a významnou položku tvoří ženy ovdovělé – 16 % (oproti 3 % mužů).

Ve srovnání s celorepublikovou situací vykazuje Středočeský kraj vyšší podíl vdaných a ženatých osob. Příčinou vyššího zastoupení osob v manželství ve Středočeském kraji může být migrace, která ovlivňuje prakticky všechny složky demografické, sociální a ekonomické struktury kraje. Přistěhovalí jsou ve velké míře lidé jdoucí do kraje za bydlením a založením rodiny. Naopak rozvedených je ve Středočeském kraji nepatrně méně než činí průměr za republiku.

Pravidlem, které platí v případě struktury obyvatelstva podle rodinného stavu, je závislost zastoupení jednotlivých skupin na velikosti obce. Se stoupající velikostí obce významně roste podíl rozvedených a klesá podíl vdaných/ženatých a ovdovělých. Města se vyznačují vyšší mírou sociálně-patologických jevů, mezi něž můžeme zařadit i míru rozvodovosti. Na rozdíl od venkovských oblastí upouštějí lidé ve městech ve větší míře od tradičních hodnot jako je manželství a rodina, což se projevuje právě ve zvýšené míře rozvodovosti a vyšším počtu faktických manželství.

Ve skutečném manželství žilo k datu sčítání 2001 ve Středočeském kraji zhruba 266,5 tisíc mužů a žen, zatímco ve faktických manželstvích téměř 13 tisíc. Dá se očekávat, že se v budoucnu bude tento poměr měnit v neprospěch manželství.