IX. ZAMĚSTNANOST A MZDY, NEZAMĚSTNANOST

IX. ZAMĚSTNANOST A MZDY, NEZAMĚSTNANOST

A. Ekonomická aktivita podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 1)
1. Charakteristika roku 2001

        Vývoj situace na trhu práce se v průběhu roku 2001 projevil ve změně skladby ekonomicky aktivního obyvatelstva. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v celém národním hospodářství podle metodiky ILO dosáhl v tomto období celkem 4750,2 tis. osob, t.j. o 18,6 tis. více než ve stejném období roku 2000. Tento růst byl výraznější v mužské složce populace, ve které se zvýšil počet zaměstnaných o 11,0 tis. osob. V souvislosti s  růstem počtu zaměstnaných se podíl této skupiny osob zvýšil ze 46,1 % na 46,3 % počtu všech osob trvale bydlících na území České republiky.

        Z hlediska postavení v zaměstnání nadále převažuje kategorie zaměstnanců (84,0 %), když se jejich počet  zvýšil proti stejnému období před rokem o 17,1 tis. Pokračoval pokles počtu členů produkčních družstev (o 7,0 tis.) a poklesl i počet podnikatelů se zaměstnanci (o 9,2 tis.). Počet podnikatelů bez zaměstnanců, t.j. osob pracujících na vlastní účet, se zvýšil o 16,1 tis. a vzrostl také počet pomáhajících rodinných příslušníků (o 1,2 tis.). V roce 2001 dosáhl počet všech podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků 717,1 tis. (15,1 % z celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním). Ve srovnání s rokem 2000 se dále zvýšil podíl těchto osob na počtu pracujících s jediným nebo hlavním zaměstnáním o 0,1 bodu.

        Stále přetrvávají poměrně značné regionální rozdíly ve skladbě pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Podíl zaměstnanců se pohybuje v rozpětí od 79,7 % v Praze po 87,2 %  v Ústeckém kraji a 87,9 % v Moravskoslezském kraji. Relativně vyšší zastoupení členů produkčních družstev, a to převážně zemědělských, je jednoznačně na Vysočině (2,8 %), v ostatních krajích se pohybuje v rozpětí od statisticky zanedbatelného podílu v Karlovarském a Libereckém kraji do 1,8 % na Pardubicku. Velké rozdíly jsou u kategorie podnikatelů. Vysoký podíl podnikatelů (bez pomáhajících rodinných příslušníků) je zejména v Praze - 19,4 % z celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním bydlících na území hlavního města, z ostatních krajů je jejich podíl vyšší ve Středočeském - 16,1 % a Královéhradeckém kraji - 14,8 %). V případě středních Čech se může projevovat skutečnost, že okresy Praha - východ a Praha - západ mají výrazně aktivní migrační bilanci s hlavním městem a určitá část pražských podnikatelů získává trvalé bydliště mimo Prahu v uvedených okresech.  Nejnižší podíl podnikatelů je v Moravskoslezském (11,1 %), v Ústeckém (12,0 %) a Olomouckém kraji (13,2 %).

        V podnikatelském sektoru se projevuje růst počtu pracovníků na vlastní účet ve většině odvětví. Podíl podnikatelů bez pomáhajících rodinných příslušníků dosáhl v odvětví nemovitostí, pronájmu movitostí a služeb pro podniky 33,7 % všech pracujících s jediným nebo hlavním zaměstnáním v odvětví, ve stavebnictví 33,2 % a v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách 27,0 % pracujících. Nižší je jejich podíl v odvětví dobývání nerostných surovin (0,6 %), veřejné správy, obrany, sociálního zabezpečení (1,0 %) a ve školství (2,5 %).

Celkový počet podnikajících mužů převyšuje počet žen podnikajících ve svém hlavním zaměstnání 2,6 krát, ve skupině podnikatelů bez zaměstnanců 2,4 krát a ve skupině podnikatelů se zaměstnanci 3,4 krát. Kromě celkové převahy počtu podnikajících mužů nad počtem podnikajících žen se projevují u obou pohlaví i rozdíly v odvětvové skladbě této kategorie. Převaha podnikajících mužů je nadále výrazná ve většině odvětví, a to zejména ve stavebnictví a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, na druhé straně přetrvává mírná převaha žen ‑ podnikatelek v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb a ve zdravotnictví.

 

        Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v rámci civilního sektoru v druhém (dalším) zaměstnání  v roce 2001 celkem 118,3 tis. osob. Pokračoval tak pokles četnosti této kategorie pracujících, když se jejich počet meziročně snížil o 8,2 tis. Podíl mužů činil 62,0 %, na rozdíl od hlavního zaměstnání jsou zde mnohem významněji zastoupena zaměstnání na dobu určitou (23,2 %).

        Míra ekonomické aktivity za celé národní hospodářství (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %), dosáhla za obě pohlaví 60,0 % a proti roku 2000 se snížila o 0,4 bodu. Vysoká míra ekonomické aktivity je ve skupině 30 ‑ 44 letých osob, ve které je podíl ekonomicky neaktivních mužů mimořádně nízký (3,0 %) a podíl ekonomicky neaktivních žen v této věkové kategorii dosahuje 14,9 %. Nízká míra ekonomické aktivity je charakteristická pro nejmladší skupinu 15 - 29 letých, protože tyto osoby se často ještě připravují na povolání.

Pohlaví		Celkem		Věková skupina
				15 - 29		30 - 44		45 - 59		60 +
	Muži		69,4		65,4		97,0		87,9		11,8
	Ženy		51,3		47,5		85,1		71,3		4,7

        Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) dosáhla podle výsledků výběrového šetření 8,1 % a proti stejnému období minulého roku se ve srovnatelné metodice snížila o 0,6 bodu. Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě evidence úřadů práce dosáhla za stejné období 8,5 %. Přitom je třeba brát v úvahu rozdílnou náplň jak čitatelů, tak i jmenovatelů obou ukazatelů.

Převážná část nezaměstnaných (71,2 %) jsou osoby vyučené, se středním odborným vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Tato skutečnost se projevila i ve značné diferenciaci míry nezaměstnanosti vypočtené pro jednotlivé stupně vzdělání. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (v roce 2001 2,5 %) a osoby s úplným středním odborným vzděláním (5,5 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (21,6 %).

2. Vývoj ve 4. čtvrtletí roku 2001

        Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 4. čtvrtletí 2001 celkem 4764,8 tis., z toho bylo 2703,2 tis. mužů (56,7 %) a 2061,6 tis. žen (43,3 %). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla celková zaměstnanost o 13,9 tis. vyšší. V relativním vyjádření činil nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 0,3 %. Přitom se snížil počet pracujících na dobu určitou v hlavním zaměstnání - ve 4. čtvrtletí 2001 to bylo celkem 345,6 tis. osob (z toho bylo 171,9 tis. žen) - t.j. celkem o 8,0 tis. méně než ve 4. čtvrtletí 2000.

        V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,3 % všech osob (po odpočtu nepracujících déle než 4 týdny a nezjištěných případů). Z počtu 217,5 tis. zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo klasifikováno jako podzaměstnaní 56,5 tis. pracujících (1,2 % z celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v civilním sektoru). Téměř tři čtvrtiny zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu jsou ženy; výrazně ženy převládají ve skupině podzaměstnaných (87,7 %).

        Průměrná obvyklá délka týdenní pracovní doby dosáhla v civilním sektoru u osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 41,5 hod. Skutečně odpracovaná doba v referenčním období byla nižší (38,2 hod.). Osoby pracující ve svém hlavním zaměstnání na plný úvazek odpracovaly týdně obvykle 42,3 hod., osoby pracující ve svém hlavním zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu odpracovaly 24,4 hod. Nižší počet obvykle a skutečně odpracovaných hodin proti údajům z roku 2000 souvisí se změnou zákoníku práce (vyloučení přestávky na hlavní jídlo z délky pracovního úvazku). Skutečně odpracovaná délka pracovní doby u druhých zaměstnání činila v referenčním týdnu průměrně 11,3 hod.

B. Zaměstnanost a mzdy

        Počet pracovníků 1) v civilním sektoru národního hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání), v  roce 2001 v porovnání s předchozím rokem  vzrostl o 0,3 % a je odhadován v průměru na 4 612,7 tis. osob. Zatímco v primární a  sekundární sféře pokračovala dlouhodobá tendence úbytku počtu pracovníků, a to o 4,9 % a 0,4 %, v terciární sféře vzrostl jejich počet o 1,3 %.

        Počet zaměstnanců¹⁾v civilním sektoru národního hospodářství ČR (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl v roce 2001 3 859,8 tis. osob a proti roku 2000 se zvýšil o 0,2 %. V primární sféřepoklesl počet zaměstnanců o 5,1 %; úbytek pokračoval ve všech odvětvích primární sféry. V sekundární sféře se celkové snížení počtu zaměstnanců o 0,4 % nejvýrazněji projevilo ve stavebnictví, zatímco ve zpracovatelském průmyslu počet zaměstnanců vzrostl. V terciární sféře se počet zaměstnanců v hodnoceném období zvýšil o 1,3 %.

        Ke konci roku 2001 se počet povolení k zaměstnávání cizinců v ČR vydaných úřady práce proti stejnému období 2000 nezměnil (k 31.12. 2001 bylo vydáno 40,1 tis. povolení, to je shodně se stejným obdobím r. 2000). Stejně tak zůstal beze změny i počet zaregistrovaných občanů SR pracujících v ČR (ke konci roku 2001 činil 63,6 tis. osob).

        Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry činil v roce 2001 3 118,3 tis. osob a proti roku 2000 se nezměnil. V podnikatelské sféře došlo ve sledovaném období k poklesu počtu zaměstnanců uvedených subjektů o 0,2 %, nepodnikatelská sféra vzrostla o 0,8 %. K nejvýraznějšímu úbytku v počtu zaměstnanců došlo především v družstvech (o 6,9 %), ve státních ekonomických subjektech (o 4,7 %) a v soukromých ekonomických subjektech (o 4,3 %). Naopak k růstu zaměstnanosti došlo v mezinárodních ekonomických subjektech (o 51,5 %), v zahraničních firmách (o 17,1 %) a v komunálním sektoru (o 7,4 %).

        Do ročních údajů o pracovnících, zaměstnancích a mzdách byly promítnuty revize výsledků zpracování za první tři čtvrtletí roku 2001.

		1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí	rok 2001
Počet pracovníků     celkem (odhad)	v tis. fyz. osob	4 608,9	4 649,3	4 593,0	4 599,4	4 612,7
	index, SOPR=100	100,1	100,1	100,6	100,3	100,3
Počet zaměstnanců celkem (odhad)	v tis. fyz. osob	3 847,9	3 883,4	3 857,3	3 850,6	3 859,8
	index, SOPR=100	99,9	100,0	100,6	100,3	100,2
v tom:  v subjektech s 20 a více zaměstnanci *)	v tis. fyz. osob	3 109,8	3 125,9	3 121,8	3 115,9	3 118,3
	index, SOPR=100	99,6	99,8	100,4	100,3	100,0

*⁾ ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců)
   a všechny organizace nepodnikatelské sféry

        Průměrná měsíční hrubá nominální mzda¹⁾vzrostla v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v roce 2001 proti roku 2000 o 8,5 % (1 150 Kč) a činila na fyzické osoby 14 642 Kč. Podle metodiky vykazování mezd, která vychází z účetnictví zpravodajských jednotek, se jedná o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě, bez ohledu na to, zda byly ve skutečnosti vyplaceny v plné výši. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 4,7 %, reálná mzda vzrostla o 3,6 %. Nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby byla dosažena v mezinárodních ekonomických subjektech (19 476 Kč) a v ekonomických subjektech zahraničních (18 751 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla vykázána v družstvech (10 524 Kč).

        Průměrné mzdy v roce 2001 vzrostly rychleji v nepodnikatelské sféře. V podnikatelské sféře se průměrná měsíční mzda na fyzické osoby zvýšila o 8,2 % (1 142 Kč) na 15 008 Kč. Reálná mzda vzrostla o 3,3 %. V nepodnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda na fyzické osoby o 10,0 % (1 197 Kč) na 13 162 Kč, reálná mzda vzrostla o 5,1 %. Mzdový vývoj v této sféře ovlivnilo především zvýšení platových tarifů o 6 % od 1. 1. 2001 a jejich další diferencované zvýšení u vybraných povolání (např. u pedagogických a zdravotnických pracovníků).

		1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí	rok 2001
ČR celkem	nominální mzda v Kč	13 274	14 695	14 379	16 218	14 642
	index, SOPR=100	109,1	108,9	108,7	107,5	108,5
	přírůstek reálné mzdy v %	4,8	3,7	3,1	3,1	3,6
podnikatelská sféra	nominální mzda v Kč	13 760	14 957	14 839	16 476	15 008
	index, SOPR=100	109,1	108,7	108,3	107,0	108,2
	přírůstek reálné mzdy v %	4,8	3,5	2,8	2,6	3,3
nepodnikatelská sféra	nominální mzda v Kč	11 314	13 640	12 470	15 186	13 162
	index, SOPR=100	109,6	110,0	110,9	109,5	110,0
	přírůstek reálné mzdy v %	5,3	4,8	5,2	5,0	5,1

        Z hlediska 15 sledovaných kategorií OKEČ se mzdová diferenciace v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000  poněkud zvýšila. Variační koeficient průměrných mezd vzrostl o 1,3 procentního bodu na 27,6 %. Nejvyšší absolutní výše průměrné mzdy dosáhlo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (29 141 Kč), naopak nejnižší mzda byla v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství (11 237 Kč). Údaje o nejvyšších a nejnižších průměrných měsíčních mzdách podle oddílů OKEČ jsou uvedeny v tabulkových přehledech.

Rozpětí průměrných měsíčních mezd v Kč			Počty ekonomických subjektů		Počty zaměstnanců v ekonomických subjektech		Průměrné počty zaměstnanců na ekonomický subjekt
			abs.	v %	abs.	v %
					(v tis.osob)
	do	5 000	2 484	6,4	28,0	0,9	11
5 001	-	6 000	795	2,1	29,7	1,0	37
6 001	-	7 000	1 064	2,7	50,9	1,6	48
7 001	-	8 000	1 264	3,3	80,7	2,6	64
8 001	-	9 000	2 024	5,2	139,0	4,5	69
9 001	-	10 000	2 154	5,6	225,4	7,2	105
10 001	-	11 000	3 578	9,2	266,1	8,5	74
11 001	-	12 000	3 025	7,8	317,4	10,2	105
12 001	-	13 000	4 384	11,3	304,9	9,8	70
13 001	-	14 000	3 131	8,1	296,1	9,5	95
14 001	-	15 000	3 581	9,2	264,9	8,5	74
15 001	-	16 000	2 286	5,9	231,7	7,4	101
16 001	-	17 000	1 616	4,2	184,7	5,9	114
17 001	-	18 000	1 276	3,3	117,6	3,8	92
18 001	-	19 000	943	2,4	101,9	3,3	108
19 001	-	20 000	681	1,8	76,2	2,4	112
20 001	-	22 000	1 108	2,9	115,5	3,7	104
22 001	-	24 000	767	2,0	95,1	3,0	124
24 001	-	26 000	519	1,3	52,3	1,7	101
26 001	-	28 000	385	1,0	34,7	1,1	90
28 001	-	30 000	269	0,7	23,5	0,8	88
30 001	-	35 000	429	1,1	35,2	1,1	82
35 001	-	40 000	329	0,9	18,7	0,6	57
40 001	a	více	636	1,6	28,1	0,9	44
C e l k e m			38 728	100,0	3 118,3	100,0	81

*⁾Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce (bez části resortu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra). Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Jedná se o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě.

        Podle odhadu vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v celém národním hospodářstvív roce 2001 proti předchozímu roku o 8,0 % (1 034 Kč) a činila na fyzické osoby 13 882 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná měsíční mzda zvýšila o 7,7 % (1 004 Kč) na 14 019 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 10,0 % (1 197 Kč) na 13 162 Kč. Vývoj v jednotlivých odvětvích je uveden v tabulkových přehledech.

C. Nezaměstnanost

       (z údajů MPSV)

        K 31. 12. 2001 evidovaly úřady práce 461,9 tis. neumístěných uchazečů o zaměstnání, což je o 4,6 tis. (o 1,0 %) více než ve stejném obdobím roku 2000. S výjimkou prosince byl naopak ve všech měsících roku 2001ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího zaznamenán pokles jejich počtu, tento pokles se ale v průběhu roku zpomaloval. Průměrný počet uchazečů evidovaných na úřadech práce za celý rok 2001 se tak snížil proti roku 2000 o 26,1 tis. (o 5,6 %) a dosáhl počtu 443,8 tis. osob. V 1. čtvrtletí 2001 se snížil jejich počet o 36,8 tis. osob (o 7,3 %), ve 2. čtvrtletí o 35,9 tis. (7,7 %), ve 3. čtvrtletí o 26,0 (5,6 %) a ve 4. čtvrtletí o 5,9 tis. (o 1,3 %).

        Míra registrované nezaměstnanosti k 31. prosinci 2001 činila 8,90 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 se zvýšila o 0,12 procentního bodu, nejnižší byla zaznamenána v červnu (8,08 %) a nejvyšší v lednu (9,11 %). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2001 byla o 0,48 procentního bodu nižší než v roce 2000 a činila 8,54 %, čímž dosáhla shodné úrovně s rokem 1999. V meziročním srovnání byl vývoj v jednotlivých čtvrtletích následující: 1. čtvrtletí 2001 – pokles o 0,70; 2. čtvrtletí – pokles o 0,67; 3. čtvrtletí – pokles o 0,47; 4. čtvrtletí – pokles o 0,08 procentního bodu.

        Míra nezaměstnanosti žen zůstává i nadále vyšší než míra nezaměstnanosti mužů. Největší rozdíl byl zjištěn v srpnu 2001, a to o 3,02 procentního bodu, nejnižší v únoru o 1,72. Ve srovnání s rokem 2000 se rozdíl mezi mírou nezaměstnaností žen a mužů v průběhu roku 2001 snížil, a to průměrně o 0,14 procentního bodu za měsíc. Průměrná míra nezaměstnanosti od počátku do konce roku 2001 dosáhla u žen 9,86 % (resp. ve stejném období 2000 10,43 %), zatímco u mužů 7,49 % (7,90 %). V samotném 4. čtvrtletí r. 2001 dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti žen 9,97 % (ve stejném období roku 2000 to bylo 10,04 %), zatímco u mužů 7,38 % (7,47 %). Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o práci se pohyboval mezi 48,9 % (v únoru) až 52,9 % (v srpnu).

        Současná nezaměstnanost i nadále postihuje především nižší věkové skupiny lidí. Podíl osob do 29 let na celkovém počtu neumístěných uchazečů o práci se koncem prosince r. 2001 pohyboval na úrovni 39,6 %, z toho 1,4 % (tj. 6,3  tis.) tvořily osoby mladší 18 let. Neumístěných uchazečů o práci ve věku 30 – 44 let bylo 31,4 % a  29 % tvořily osoby ve věku 45 a více let. Podíl osob 50letých a starších činil 17,1 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 se věkové složení uchazečů o zaměstnání výrazněji nezměnilo. Průměrný věk uchazečů činil 35,3 roku.

        Průměrný počet neumístěných absolventů škol kteří hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce v roce 2001 činil 54,8 tis. a ve srovnání s rokem 2000 se snížil o 8,7 tis. (o 13,8 %). Ve všech měsících roku 2001 byly absolutní počty neumístěných absolventů škol nižší než ve stejném období roku 2000, i když i u této kategorie uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku projevovalo zpomalení poklesu jejich počtu. Nejvyšší relativní pokles byl zaznamenán v květnu - o 21,2 %, nejnižší naopak v prosinci - o 0,9 %.

        Průměrný počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (dále jen ZPS) se v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 zvýšil o 0,9 tis. (o 1,5 %). Ve stejném období se ale o 56 % zvýšila nabídka volných míst vhodných pro tyto občany. Zatímco v roce 2000 byl v celorepublikovém průměru nejvyšší počet uchazečů na 1 volné místo 42,7 (v lednu), v roce 2001 to bylo 29,2 (v prosinci). Přesto, že se v měřítku celé ČR situace na trhu práce pro uchazeče se ZPS v roce 2001 v porovnání s rokem předcházejícím zlepšila, nadále existují regiony s vysoce nadprůměrným počtem uchazečů se ZPS na 1 volné místo. Např. koncem roku 2001 bylo 5 okresů, kde úřad práce neevidoval ani 1 volné místo vhodné pro uchazeče se ZPS, v okrese Ostrava-město připadla na 2 884 uchazečů se ZPS pouze 2 volná místa, v okrese Brno-venkov na 1027 uchazečů 1 volné místo, v 11 dalších okresech se pohyboval počet uchazečů se ZPS na 1 místo v rozmezí 566,0-214,5.

        Největší podíl z celkového počtu neumístěných uchazečů o práci tvořily ke konci prosince 2001 osoby s nejnižšími stupni vzdělání (základní vč. neukončeného a vyučení bez maturity), a to 72,3 %, což je téměř na stejné úrovni jako v roce 2000 (72,6 %). Podíl osob s nejvyšším stupněm vzdělání (vysokoškolské vč. vyššího) tvořil  3,7 %.

Sezónně očištěné údaje jsou vypočteny metodou „X-12 - ARIMA“

        Průměrný počet osob, které pobíraly v průběhu roku 2001 příspěvek v nezaměstnanosti, činil 155 tis., což je o 21,3 tis. (o 12,1 %) méně než ve stejném období roku 2000. Z celkového počtu neumístěných tvořily k 31. 12. 2001 osoby pobírající příspěvek 36,6 %, ve stejném období roku 2000 to bylo 35,9 %. Téměř 87 % z celkového počtu pobírajících příspěvek tvořily osoby, jejichž délka nezaměstnanosti trvala méně než 6 měsíců, u 49 % byla délka nezaměstnanosti do 3 měsíců. Průměrná měsíční dávka hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání ve 4. čtvrtletí 2001 činila celkem 3 025 Kč, což bylo o 195 Kč (o 6,9 %) více než ve 4. čtvrtletí 2000, u mužů dosáhla částky 3 304 Kč a u žen 2 740 Kč. Nejvíce příjemců (49,4 %) pobíralo částku do 2 500 Kč, částku vyšší než 3 500 Kč měsíčně obdrželo 29,8 % z celkového počtu pobírajících příspěvek.

        Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nad 12 měsíců, dosáhl k  31. 12. 2001 171 tis. osob a byl o cca 5 tisíc menší než ve stejném období roku 2000. V prosinci 2001 činil jejich podíl na celkovém počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání 37,1 %. Po dobu do 3 měsíců bylo bez práce  26,1 %, od 3 do 6 měsíců 19 %. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli k 31. 12. 2001 zaregistrování u úřadů práce, činila 460 dní, ženy byly v průměru zaregistrovány 488 dní, což je o 55 dní déle než muži. Uchazeči vyřazení z evidence v průběhu 4. čtvrtletí roku 2001 byli zaregistrováni na úřadech práce v průměru 213 dní, přičemž délka evidence u mužů činila 192 dní, u žen 233 dní.

        V roce 2001 činil průměrný počet volných pracovních míst 58,2 tis., což je o 12,2 tis. (o 26,5 %) více než v roce 2000. V celorepublikovém průměru připadlo k 31.12.2001 na 1 volné pracovní místo 8,9 uchazečů, což proti prosinci roku 2000 představuje jen nepatrný nárůst (o 0,1 uchazeče). Ve všech zbývajících měsících roku 2001 byl naopak počet uchazečů na 1 volné místo nižší než v roce předchozím.

V porovnání se stejným obdobím roku 2000 byla situace na trhu práce téměř ve všech krajích k 31. prosinci 2001 příznivější. Vyšší než celorepublikový průměr byl počet neumístěných uchazečů na 1 volné pracovní místo v šesti krajích: v kraji Moravskoslezském 36,7krát, Ústeckém 20,6krát, Jihomoravském 14,8krát, Zlínském a Olomouckém 11,4krát a Karlovarském 10krát. Ostatní kraje byly pod celorepublikovým průměrem.

        Při zvýšení míry nezaměstnanosti v celé ČR ke konci roku 2001 o 0,12 procentního bodu ve srovnání s prosincem roku 2000 došlo  v osmi krajích k jejímu nárůstu, přičemž největší byl zaznamenán v kraji Libereckém, a to o 0,91 procentního bodu, naopak k největší poklesu došlo v kraji Vysočina, a to o 0,46 procentního bodu. Nejnižší míra nezaměstnanosti je stále v hl. m. Praze, kde dosáhla 3,39 %, nejvyšší naopak v kraji Ústeckém, a to 15,83 %.

        Okresy s největším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo jsou : Most (51,0), Karviná (49,0), Teplice (43,7), Ostrava – město (35,9), Opava (34,2) a Bruntál (34,1). Míra nezaměstnanosti vyšší než 12 % byla zaznamenána v 17 okresech, nejvyšší byla v okresech: Most (21,25 %), Karviná (18,02 %) a Louny (17,24%). Mezi okresy s nejnižší mírou nezaměstnanosti patří i nadále Praha–západ, Praha–východ a Benešov (podrobnější přehled viz tab. č. 9.3.1a; 9.3.1b v tabulkových přehledech).

 

        Jedním z důležitých nástrojů, které slouží ke snižování nezaměstnanosti, je i aktivní politika zaměstnanosti. V roce 2001  bylo vytvořeno za přispění úřadů práce celkem 19 tisíc míst na veřejně prospěšné práce (o 752 míst méně než v roce 2000), z čehož téměř 27 % bylo situováno do kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tj. do kraje Ústeckého. Na těchto místech se v celé ČR vystřídalo 20 tisíc uchazečů. Za stejné období bylo také vytvořeno 21,4 tis. společensky účelných míst. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 se tento počet snížil o 5 842 míst. Vytváření společensky účelných míst bylo z 20 % směrováno do kraje s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti, kterým je kraj Moravskoslezský.

[1] Číselné údaje v absolutním vyjádření jsou uváděny v tisících. Rozdíly mezi údajem za celek a součtem dílčích údajů vyplývají ze skutečnosti, že úhrn není součtem zaokrouhlených dílčích údajů, ale zaokrouhleným celkovým údajem.

1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuti zaměstnanci části resortu Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a některých dalších ekonomických subjektů statisticky nesledovaných; dále osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti apod.