A. Průmysl a energetika

A. Průmysl a energetika

Při růstu průmyslové produkce v roce 2000 pokračoval růst i v roce 2001. Ve srovnání s rokem 2000 vzrostla průmyslová produkce za rok 2001 o 6,8 %. Meziroční IPP za 4. čtvrtletí 2001 se zvýšil o 5,8 %. Nejrychleji rostla produkce investičních výrobků (o 14,0 %), dále výrobků dlouhodobé spotřeby (o 8,4 %), výrobků pro mezispotřebu (o 8,3 %), výrobků krátkodobé spotřeby (o 0,7 %) a produkce energií (o 2,6 %).             

        Vývoj průmyslové produkce celkem ovlivnil růst produkce zpracovatelského průmyslu, který má nejvyšší podíl na celkové průmyslové produkci (79,5 %). Produkce zpracovatelského průmyslu meziročně vzrostla o 7,8 %. Na růstu průmyslové produkce zpracovatelského průmyslu se podílela téměř všechna odvětví. Nejvíce vzrostla výroba elektrických a optických přístrojů (o 29,4 %), koksování a rafinérské zpracování ropy (o 20,2 %), výroba strojů a zařízení (o 16,3 %) a gumárenský a plastikářský průmysl (o 11,6 %). Jediným odvětvím, kde došlo k poklesu průmyslové produkce, byl kožedělný průmysl (o 18,2 %). V roce 2001 vzrostla průmyslová produkce i v dobývání nerostných surovin (o 1,9 %). Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se meziročně zvýšily o 1,9 %. Celkový meziroční růst průmyslové produkce ovlivnil zejména vývoj v 1. pololetí. Ve 2. pololetí 2001 dochází k poklesu tempa růstu průmyslové produkce. Charakteristickým rysem meziročního vývoje průmyslové produkce je růst produkce odvětví zařazovaných do tzv. ICT sektoru (sektor informačních a komunikačních technologií) [1] a růst podílu této produkce na celkové produkci zpracovatelského průmyslu. Podíl tržeb za tzv. ICT sektor na tržbách zpracovatelského průmyslu činil 4,2 % v roce 2000 a 6,0 % v roce 2001, podíl zaměstnanců 5,6 % v roce 2000 a 5,9 % v roce 2001. Meziroční index tržeb za podniky zatříděné do uvedeného sektoru v běžných cenách činil 154,5 % a meziroční index počtu zaměstnanců 107,3 %. Meziroční index tržeb zpracovatelského průmyslu činil 108,0 % a počtu zaměstnanců 101,2 %. Růst průmyslové produkce zmíněných odvětví lze zaznamenat i v hodnotách meziročního IPP, zejména výroby kancelářských strojů a počítačů (o 35,0 %), rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů (o 30,2 %) a výroby letadel a kosmických lodí vč. dílů, částí, oprav apod. (o 35,5 %). Na růst produkce zpracovatelského průmyslu má vliv zejména vývoz. Je měřen ukazatelem přímý vývoz. Podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách za zpracovatelský průmysl celkem činil 44,1 % v roce 2000 a 46,3 % v roce 2001. Meziroční index tržeb za zpracovatelský průmysl v běžných cenách činil 108,0 % a tržeb za přímý vývoz 113,4 %.

        Vliv počtu pracovních dnů se v roce 2001 neprojevil. Ve 4. čtvrtletí 2001 při nestejném počtu pracovních dnů (o 1 den více) ve srovnání se 4. čtvrtletím 2000 vzrostla průmyslová produkce o 5,1 %.

 

V grafu užité sezónní očištění bylo provedeno pomocí koeficientů vytvořených programem Demetra v ČSÚ.

        V roce 2001 na rozdíl od předcházejících let v průmyslu nebyl zaznamenán pokles zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu celkem se v roce 2001 meziročně zvýšil o 9,4 tis. osob, tj. o 0,7 %, přičemž v dobývání nerostných surovin se meziročně snížil o 2,6 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody poklesl o 4,8 %, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil o 1,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu k nejvyššímu zvýšení počtu zaměstnanců došlo v gumárenském a plastikářském průmyslu (o 8,0 %) i ve výrobě elektrických a optických přístrojů (o 7,2 %), tj. v odvětvích s nadprůměrným podílem zahraničního kapitálu ve vlastnické struktuře. Růst počtu zaměstnanců v průmyslových podnicích pod zahraniční kontrolou byl rozhodujícím faktorem oživení zaměstnanosti v průmyslu celkem. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v průmyslu celkem v roce 2001 proti roku 2000 vzrostla o 6,6 % při růstu spotřebitelských cen o 4,7 %. Reálná mzda se tak zvýšila o 1,8 %.

        V důsledku poklesu dynamiky produktivity práce v průběhu roku 2001 došlo ke změně tendence ve vývoji jednotkových mzdových nákladů. Zatímco v 1. čtvrtletí 2001 se jednotkové mzdové náklady meziročně snížily o 1,3 %, v následujících čtvrtletích byl zaznamenán jejich nárůst v rozmezí od 1,8 % do 2,1 %. V kumulaci za rok 2001 došlo proti předcházejícímu roku ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů o 1,1 % (údaje z měsíčního zjišťování za soubor podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci).

	1. čtvrtletí		2. čtvrtletí		3. čtvrtletí		4. čtvrtletí		Rok 2001
	skut.	index	skut.	index	skut.	index	skut.	index	skut.	Index
Index průmyslové produkce 1)	x	110,0	X	107,2	x	104,2	x	105,8	x	106,8
Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb v mld. Kč 2),  3)	570,2	111,0	582,7	107,0	555,0	105,8	625,5	105,1	2 333,4	107,0
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyz.osob  2)	1 373	100,7	1 375	100,9	1 371	100,8	1 356	100,2	1 369	100,7
Produktivita práce 4)	.	108,5	.	104,8	.	104,2	.	103,0	.	105,0
Průměrná měsíční mzda v Kč 2)	12 958	107,4	14 042	107,2	13 825	106,4	15 287	105,5	14 024	106,6

¹⁾ Index průmyslové produkce je počítán na základě dílčích indexů produkce vybraných výrobků. Naproti tomu tržby za prodej vlastních výrobků a služeb zahrnují celkový zůstatek účtů 601 a 602, tj. včetně tržeb za neprůmyslové činnosti.

²⁾ Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci.

³⁾ Index tržeb ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 2000).

⁴⁾ Index produktivity práce vypočten jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy ve stálých cenách (průměrné ceny roku 2000) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců – za soubor podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci z měsíčního zjišťování.

        Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se v průmyslu celkem v roce 2001 meziročně zvýšily v běžných cenách o 10,1 % a po přepočtu do stálých cen o 7,0 %, přičemž dynamika růstu tržeb měla v průběhu roku klesající tendenci. Ve zpracovatelském průmyslu tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách v roce 2001 vzrostly o 7,3 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody se zvýšily o 6,0 % a v dobývání nerostných surovin o 2,6 %.

        Celkové výkony v průmyslu v roce 2001 dosáhly hodnoty 2 413,9 mld. Kč, tj. o 9,6 % více než v roce 2000, přičemž dynamika výkonů se snížila z 15,4 % v 1. čtvrtletí 2001 až na 5,6 % ve 4. čtvrtletí 2001. Výkonová spotřeba se v roce 2001 meziročně zvýšila o 11,4 % a účetní přidaná hodnota o 4,9 % (v 1. čtvrtletí o 7,5 %, ve 2. čtvrtletí o 4,3 %, ve 3. čtvrtletí o 6,6 %, ve 4. čtvrtletí o 1,2 %). Vzhledem k tomu, že tempo růstu účetní přidané hodnoty bylo výrazně nižší než tempo růstu výkonové spotřeby, podíl přidané hodnoty na výkonech poklesl z 27,7 % v roce 2000 na 26,6 % v roce 2001. Nejvyššího růstu účetní přidané hodnoty bylo v roce 2001 dosaženo v dobývání nerostných surovin (o 6,6 %), ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody vzrostla o 6,5 % a ve zpracovatelském průmyslu o 4,6 %.

        Rozhodující podíl na celkových tržbách i zaměstnanosti si nadále udržují podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci. V roce 2001 jich v průmyslu působilo 2 327, tj. o 4,6 % více než v předcházejícím roce. Z toho bylo 1 754 ziskových (index 106,9) s celkovým ziskem 123,7 mld. Kč (index 106,4) a 573 ztrátových (index 98,2) s celkovou ztrátou 26,2 mld. Kč. Ztráta ztrátových podnikatelských subjektů meziročně poklesla o 11,1 mld. Kč, tj. o 29,7 %, což byl nejvýznamnější faktor působící na růst hospodářského výsledku. Hospodářský výsledek před zdaněním průmyslových podnikatelských subjektů se 100 a více zaměstnanci za rok 2001 dosáhl 97,5 mld. Kč a proti roku 2000 v běžných cenách vzrostl o 18,4 mld. Kč, tj. o 23,3 % (v dobývání nerostných surovin o 36,3 %, ve zpracovatelském průmyslu o 20,9 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 28,5 %). Nejpříznivější vývoj tohoto ukazatele byl zaznamenán ve 4. čtvrtletí 2001 (index 213,5), a to převážně vlivem výrazně nižší ztráty ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (o 8,4 mld. Kč proti 4. čtvrtletí 2000). V kumulaci za rok 2001 bylo v této subkategorii dosaženo zisku 5,9 mld. Kč, zatímco v předcházejícím roce ztráty 6,8 mld. Kč.

        Vzhledem k tomu, že v roce 2001 růst výnosů byl o 0,6 bodu vyšší než zvýšení nákladů, rentabilita nákladů vzrostla o 0,59 bodu na 4,53 %. K nejvyššímu růstu rentability nákladů došlo ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (+ 5,07 bodu), v rámci trvale ziskových odvětví pak v chemickém a farmaceutickém průmyslu (+ 2,06 bodu). Nejvíce ziskový byl průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot následován výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody. Do ztráty se dostal pouze kožedělný průmysl.

¹⁾ ve stálých cenách

        V 1. pololetí 2001 obdobně jako v roce 2000 bylo nejlepších výsledků dosaženo v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci. Od 3. čtvrtletí 2001 se ve velikostních skupinách podnikatelských subjektů s 20 až 99 zaměstnanci a se 100 a více zaměstnanci dynamika vyrovnala. Příznivější vývoj výkonů a tržeb ve zpracovatelském průmyslu pokračoval do 3. čtvrtletí 2001. Naproti tomu ve 4. čtvrtletí 2001 bylo výrazně vyšší dynamiky i po přepočtu do stálých cen dosaženo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody.

        V rámci zpracovatelského průmyslu si významnou váhu udržuje strojírenství (zahrnuje subkategorie výroby strojů a zařízení pro další výrobu, elektrických a optických přístrojů, dopravních prostředků), které se v roce 2001 podílelo 34,7 % na výkonech zpracovatelského průmyslu, resp. 29,7 % na výkonech průmyslu celkem. Strojírenství zaznamenalo v roce 2001 též vysokou dynamiku, neboť jeho výkony meziročně vzrostly o 17,1 %, a to vlivem rychlého rozvoje výroby elektrických a optických přístrojů (růst výkonů o 28,1 %) i výroby dopravních prostředků (o 15,5 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se ve strojírenství zvýšily o 20,3 % a účetní přidaná hodnota o 9,3 % (údaje v běžných cenách za podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci).

        Celkové výkony podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci ve strojírenství v roce 2001 dosáhly 656,5 mld. Kč. Převážná část strojírenské produkce směřovala na vývoz (421,3 mld. Kč, tj. 64,2 %). Výkony ve strojírenských pododvětvích s převažující výrobou výrobků pro mezispotřebu (po odečtení jejich vývozu) činily 72,2 mld. Kč. Investice do strojů a zařízení a do dopravních prostředků z domácího průmyslu dosáhly 87,3 mld. Kč. Stav zásob ke konci roku ve strojírenství meziročně poklesl o 0,4 mld. Kč. Lze usuzovat, že zbývající část strojírenské produkce v hodnotě 76,1 mld. Kč směřovala na vnitřní trh.

        Přímý vývoz průmyslových podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci v roce 2001 dosáhl 850,1 mld. Kč a proti předcházejícímu roku se zvýšil o 16,5 %. Přímý dovoz těchto subjektů se ve stejném období zvýšil o 17,0 % na 590,5 mld. Kč. Výraznou exportní orientaci a zároveň vysokou dynamiku měly podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou.

	Průmysl celkem		Podnik. subjekty pod zahraniční kontrolou		Podíl podnik. subjektů pod zahran. kontrolou na průmyslu celkem (v %)
	skut. 2001	index 2001/2000	skut. 2001	index 2001/2000	skut. 2000	skut. 2001
Průměrný počet aktivních subjektů	8 091	100,7	1 458	129,3	14,0	18,0
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyz.osob	1 196,9	100,6	333,6	152,0	18,4	27,9
Průměrná měsíční mzda v Kč	14 543	107,1	16 744	108,0	114,3	115,1
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.Kč 1)	2 111,4	110,8	857,0	163,4	27,5	40,6
Přímý vývoz celkem v mld.Kč 1)	850,1	116,5	545,1	158,3	47,2	64,1

¹⁾ v běžných cenách

        Podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou již získaly rozhodující váhu ve výrobě dopravních prostředků (v roce 2001 podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb této subkategorie 84,2 %), elektrických a optických přístrojů (72,8 %) i v gumárenském a plastikářském průmyslu (60,7 %).

        Výroba elektrické energie (na prahu elektrárny [2]) dosáhla v roce 2001 celkové výše 68 779 mil. kWh a byla proti roku 2000 o 1,5 % vyšší. Výroba se zvýšila v jaderných elektrárnách o 8,4 % a ve vodních elektrárnách o 6,7 %, zatímco v parních elektrárnách (vč. paroplynových, plynových a spalovacích) poklesla o 0,4 %. Tuzemská spotřeba, jejíž celková úroveň dosáhla 59 240 mil. Kwh, vzrostla v roce 2001 proti roku 2000 o 2,6 %. Přitom spotřeba velkoodběratelů vzrostla meziročně o 2,4 %, z toho odběr z energetických sítí se zvýšil o 6,0 %, zatímco účelová spotřeba (spotřeba elektřiny vyrobené vlastními závodními elektrárnami velkoodběratelů) se snížila o 7,7 %. Spotřeba maloodběratelů se celkově zvýšila o 3,1 %, z toho u domácností o 3,0 % a u malých podnikatelů o 3,4 %. Ve čtvrtém čtvrtletí 2001 vzrostla tuzemská spotřeba o 3,7 %, z toho u velkoodběratelů o 1,7 % a u maloodběratelů o 5,9 %. V zahraničním obchodě s elektřinou se v roce 2001 poněkud zmírnil nepříznivý trend v růstu vývozu. Celně deklarovaný dovoz vzrostl v roce 2001 o 9,8 % a činil 2 612 mil. kWh, zatímco vývoz poklesl o 1,9 % a dosáhl celkové úrovně 12 151 mil. kWh. Celkové saldo dovozu a vývozu (vč. neplánovaných výměn) představovalo 9 539 mil. kWh ve prospěch vývozu (v roce 2000 činilo 10 017 mil. kWh).

        Odbytová těžba černého uhlí dosáhla v roce 2001 celkové výše 15 135 tis. tun a byla ve srovnání s rokem 2000 o 1,9 % vyšší. Celková výše odbytové těžby hnědého uhlí a lignitu dosáhla 50 968 tis. tun a ve srovnání s rokem 2000 vzrostla o 1,3 %. Dovoz černého uhlí činil v roce 2001 celkem 565 tis. tun koksovatelného uhlí a 635 tis. tun energetického uhlí a byl realizován především z Polska. Proti roku 2000 vzrostl dovoz černého uhlí o 9,6 %. Dovoz koksu v roce 2001 dosáhl 527 tis. tun, což bylo o 12,6 % méně než v roce 2000.  Vývoz černého uhlí v roce 2001dosáhl celkem 5 713 tis. tun, což je o 2,9 % méně než v roce 2000. Koksovatelného uhlí bylo vyvezeno celkem 3 140 tis. tun. Nejvíce bylo vyvezeno do Rakouska, (1 099 tis. tun), na Slovensko (961 tis. tun), do Německa (510 tis. tun), do Maďarska (388 tis. tun) a do Polska (175 tis. tun). Z celkových 2 573 tis. tun energetického uhlí bylo vyvezeno na Slovensko 1 105 tis. tun, do Rakouska 575 tis. tun, do Německa 401 tis. tun, do Maďarska 306 tis. tun a  do Polska 177 tis. tun. Vývoz hnědého uhlí dosáhl celkem 3 014 tis. tun, což je o 7,3 % více než v roce 2000. Z toho bylo nejvíce vyvezeno do Německa (2 024 tis. tun) a na Slovensko (769 tis. tun).

        Dovoz ropy v roce 2001 dosáhl 5 972 tis. tun a ve srovnání s rokem 2000 vzrostl o 4,8 %. Stav zásob ke konci roku 2001 činil 893 tis. tun a byl o 17,3 % vyšší než v roce 2000.

[1] Tzv. ICT sektor je v tomto textu definován jako souhrn vybraných pododdílů zpracovatelského průmyslu podle nomenklatury OKEČ (300, 313, 321, 322, 323, 332, 334, 353)

[2] Výroba elektřiny snížená o vlastní spotřebu elektřiny na její výrobu (netto výroba, dodávka elektřiny)