XI. STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

XI. STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

(zpracovalo MF ČR)

        Státní rozpočet České republiky na rok 2001 byl schválen zákonem č. 491 ze dne 29. prosince 2000. Jeho příjmy byly stanoveny částkou 636,2 mld. Kč, výdaje částkou 685,2 mld. Kč a schodek částkou 49,0 mld. Kč.

        Konstrukce rozpočtu byla ovlivněna, jak z hlediska metodického, tak z hlediska obsahové náplně, především v té době novými zákony, přijatými Parlamentem v roce 2000. Jde především o zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), který přinesl zejména vznik tří nových kapitol státního rozpočtu – kapitoly ”Okresní úřady”, kapitoly ”Státní dluh” a kapitoly ”Operace státních finančních aktiv”. Významný dopad na státní rozpočet v roce 2001 představuje dále zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Vliv na rozpočet měl i vznik dvou státních fondů zřízených v roce 2000 - Státního fondu dopravní infrastruktury (zákon č. 104/2000 Sb.) a Státního fondu rozvoje bydlení (zákon č. 211/2000 Sb.).

        Hospodaření státního rozpočtu v průběhu roku a jeho konečné výsledky byly výrazně ovlivněny některými rozhodnutími Poslanecké sněmovny. Ta v roce 2001 dodatečně schválila několik státních dluhopisových programů, jejichž přijetí znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu schválených zákonem č. 491/2000 Sb. Konkrétně se jedná o zákon č. 9/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu k získání prostředků na poskytnutí návratné finanční výpomoci ke krytí výplaty náhrad ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen; zákon č. 170/2001 Sb., jímž byl doplněn zákon č. 407/2000 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000 v tom smyslu, že bylo umožněno překročení výdajů státního rozpočtu o prostředky získané emisí dluhopisů; zákon č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999.

        Těmito rozhodnutími Poslanecké sněmovny byly ve skutečnosti zvýšeny zákonem schválené výdaje státního rozpočtu v souhrnu o 33,2 mld. Kč. Dalších 1,8 mld. Kč představuje výše výdajů, k jejichž překročení byl ministr financí zmocněn v § 3 odst. 4 zákona o státním rozpočtu. Uvedená rozhodnutí se odrazila i ve schváleném schodku státního rozpočtu na rok 2001, jehož možná výše tak vzrostla až na 84,0 mld. Kč.

        Po vyloučení vlivu dodatečně zahrnutých výdajů činí schodek, odpovídající zákonu o státním rozpočtu, pouze 34,5 mld. Kč a je o 14,5 mld. Kč nižší než schodek, který schválila Poslanecká sněmovna zákonem. Tento rozdíl je výsledkem zlepšení rozpočtového hospodaření vlády v uplynulém roce.

Příjmy státního rozpočtu

        Celkové dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2001 ve výši 626,2 mld. Kč představují plnění upraveného státního rozpočtu na 98,5 %, což je o 1,0 procentního bodu více než bylo procento plnění v roce 2000. I když meziročně vzrostly celkové příjmy o 40,0 mld. Kč, tj. o 6,8 %, předpoklad upraveného rozpočtu na rok 2001 nebyl naplněn o 9,8 mld. Kč.

        Rozhodující podíl na nesplnění rozpočtovaného objemu celkových příjmů měl výpadek nedaňových příjmů ve výši 15,0 mld. Kč, v důsledku pouze částečné realizace příjmů z prodeje licencí UMTS ve výši 2,0 mld. Kč (zbývající část ceny za prodej 5,4 mld. Kč uhradí RadioMobil a Eurotel deseti ročními splátkami ve výši 540 mil. Kč). Struktura celkových příjmů dosažených za rok 2001 je zřejmá z následujícího grafu:

        Daňové příjmy v širším pojetí , tj. včetně pojistného na sociální pojištění, byly celkově překročeny o 4,4 mld. Kč. Přitom čisté daňové příjmy jako celek nebyly naplněny o 3,5 mld. Kč, zejména v důsledku nižšího inkasa nepřímých daní (DPH –14,8 mld. Kč, spotřební daně –1,4 mld. Kč). Tyto výpadky však byly výrazně kompenzovány daněmi z příjmů, kterých do rozpočtu připlynulo o 18,2 mld. Kč více, než předpokládal rozpočet. Celkové daňové příjmy se svým objemem 356,6 mld. Kč podílely na celkových příjmech státního rozpočtu 56,9 %, což je o 0,6 procentního bodu méně než v roce 2000, ale o 0,4 procentního bodu více, než bylo rozpočtováno.

Vzhledem k vlivu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, na meziroční srovnatelnost daňových příjmů státního rozpočtu, uvádíme pro ilustraci tendencí ve vývoji daňových příjmů jejich celostátní inkaso. To dosáhlo celkové výše 464,4 mld. Kč (98,7 % schváleného rozpočtu) a meziročně vzrostlo o 31,3 mld. Kč, tj. o 7,2 % (v roce 2000 činil jeho meziroční růst 16,8 mld. Kč, tj. 4,0 %).

        Celostátně rozpočtované příjmy počítaly s meziročním růstem o 37,6 mld. Kč, tj. 8,7 % (měřeno ke skutečnosti roku 2000). Skutečný meziroční přírůstek však představuje růst o 6,3 mld. Kč, tj. o 1,5 procentního bodu nižší.

        Příjem státního rozpočtu z DPH za rok 2001 činil 121,2 mld. Kč, což představuje pouze 89,1 % rozpočtované částky a meziroční pokles o 17,0 % (vliv nového rozdělení daní). Srovnatelně (v celostátním výnosu) bylo v roce 2001 vybráno celkem 151,9 mld. Kč, což představuje meziroční přírůstek cca 6,0 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Celostátní výnos této daně zaostal za rozpočtem o 19,4 mld. Kč – z toho příjem státního rozpočtu je o 14,8 mld. Kč pod úrovní rozpočtované hodnoty.

        V roce 2001 představoval celorepublikový výnos spotřebních daní 76,3 mld. Kč, což je o 7,6 % více než v předchozím roce. Od roku 2001 je fiskálně nejvýznamnější spotřební daň z uhlovodíkových paliv a maziv nově společně sdílena státním rozpočtem (80 %) a Státním fondem dopravní infrastruktury (20 %). Na státní rozpočet tak v roce 2001 připadlo z celkového výnosu spotřebních daní 65,8 mld. Kč, což je o 1,4 mld. Kč (2,1 %) pod rozpočtovanou částkou.

        Inkaso daně z příjmů právnických osob tvoří jednak výnos srážkové daně z úrokových a dividendových příjmů a jednak výnos daně na přiznání. Podle nových rozpočtových pravidel bylo 79,41 % celostátního hrubého výnosu DPPO za rok 2001 určeno státnímu rozpočtu, zbývající část připadá rozpočtům obcí. Za rok 2001 činilo inkaso daně z příjmů právnických osob na úrovni státního rozpočtu 68,9 mld. Kč, což je o 16,6 mld. Kč, tj. o 31,8 % nad úrovní roku 2000 a o 16,1 mld. Kč, tj o 30,5 % více, než bylo rozpočtováno. Za rok 2001 činilo celkové inkaso daně z příjmů fyzických osob 104,6 mld. Kč, z toho 78,5 mld. Kč byly daňové příjmy ze závislé činnosti, 7,3 mld. Kč ze srážkové daně a 18,8 mld. Kč tvořila daň z přiznání. Meziroční dynamika celostátního inkasa této daně (růst o 6,4 mld. Kč, tj. o 6,5 %) se proti roku 2000 zrychlila, a to v důsledku výrazného růstu daně z podnikatelské činnosti (meziroční index 113,6 %) a rozhodující složky – daně ze závislé činnosti (meziroční růst o 7,9 %) při současném meziročním poklesu daně podle zvláštní sazby o 18,4 %.

        Z celkového výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 78,6 mld. Kč bylo do státního rozpočtu převedeno 62,4 mld. Kč, což představuje 99,8 % rozpočtu a meziroční růst o 36,5 mld. Kč, tj. o 141,4 %. Vysoký meziroční růst je důsledkem změny rozpočtového určení daní, tj. změny přerozdělení celorepublikového výnosu daně mezi státní rozpočet a obce.

        Celkový výnos daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby poklesl z 8,9 mld. Kč v roce 2000 na 7,3 mld. Kč v roce 2001, tj. o 18,4 % a dosáhl pouze 83,3 % rozpočtované částky. Z této částky připadlo na státní rozpočet 5,8 mld. Kč, což bylo proti záměrům rozpočtu o 1,1 mld. Kč méně.

        Daň z příjmů placená na základě daňového přiznání, byla v minulosti výhradně příjmem místních rozpočtů. Od 1.1.2001 je sdílena i státním rozpočtem, do jehož příjmů plyne 55,6 % z jejího celostátního inkasa. Za rok 2001 činil příjem státního rozpočtu 10,5 mld. Kč, tj. plnění na 147,2 % (celostátní inkaso ve výši 18,8 mld. Kč naplňuje rozpočtem předpokládanou částku na 110,6 %, při meziročním růstu o 12,5 %).

        Příjmy z vybraného cla dosáhly v roce 2001 částky 10,0 mld. Kč (82,0 % ročního rozpočtu) a byly o 3,6 mld. Kč, tj. o 26,4 % nižší než v roce 2000, kdy vysoký výnos cla byl způsoben vysokými dovozy (odrážejícími i vývoj kurzu koruny), které převýšily fiskálně negativní efekt, plynoucí se snižování sazeb.

        Ve schváleném státním rozpočtu na rok 2001 byly zapracovány příjmy z majetkových daní, tj. daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, ve výši 7,6 mld. Kč. Celkový výnos těchto daní za rok 2001 dosáhl 6,4 mld. Kč, což představuje 84,5 % celoročního rozpočtu a nárůst proti roku 2000 o 0,4 mld. Kč, tj. o 7,5 %.

        Inkaso daně z převodu nemovitostí ve výši 5,8 mld. Kč naplnilo rozpočet této daně pouze na 83,9 %, ale oproti roku 2000 bylo o 0,4 mld. Kč vyšší (index 107,3 %). Na její plnění měl vliv zejména dopad usnesení vlády č. 600 ze dne 14.června 2000, které bylo přijato v souvislosti s řešením důsledků nálezů Ústavního soudu.

        U daně dědické došlo proti roku 2000 k poklesu o 10 mil. Kč, což je důsledek změny právní úpravy přijaté již v roce 1998 a znamenající úplné osvobození od daně u příbuzných v řadě přímé a mezi manžely.

        Příjem státního rozpočtu z daně darovací ve výši 475 mil. Kč byl proti roku 2000 vyšší o 62 mil. Kč. Přestože inkaso daně darovací má vzestupnou tendenci, schválený rozpočet na rok 2001 nebyl naplněn (vliv vratek této daně v důsledku dopadu nálezů Ústavního soudu ve věci osvobození převodů bytů, garáží a  ateliérů).

        Za leden až prosinec 2001 inkasoval státní rozpočet na soudních a správních poplatcích přes 5,0 mld. Kč, což představuje plnění pouze na 70,7 %. Proti stejnému období roku 2000 bylo na těchto poplatcích získáno o 0,2 mld. Kč, tj. o 3,8 % více. Příjmy ze soudních poplatků byly rozpočtovány ve výši 2,5 mld. Kč, skutečně dosažené inkaso bylo o 1,3 mld. Kč nižší a dosáhlo částky 1,2 mld. Kč (plnění pouze na 48,0 %). Ve srovnání se skutečným výnosem za rok 2000 bylo vybráno méně o 0,5 mld. Kč (index 69,5 %). U správních poplatků byl předpokládaný rozpočet ve výši 4,6 mld. Kč splněn na 83,6 %, když bylo inkasováno 3,8 mld. Kč. Proti roku 2000 bylo však vybráno více o 0,7 mld. Kč (index 122,3%).

        Pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2001 inkasováno 242,3 mld. Kč. Ve srovnání s rozpočtem bylo vybráno více o 7,9 mld. Kč, tj o 3,4 %.

        Pojistného na důchodové pojištění, které je rovněž samostatně sledovaným ukazatelem státního rozpočtu, bylo v roce 2001 vybráno 185,9 mld. Kč. Schválený rozpočet byl překročen o 3,4 % a v porovnání s předchozím rokem bylo zaplaceno o 15,5 mld. Kč, tj. o 9,1 % více.

        Nedaňové a ostatní příjmy tvoří váhově méně významnou (na celkových příjmech státního rozpočtu se v roce 2001 podílely 4,4 %) a svým charakterem značně různorodou příjmovou skupinu státního rozpočtu. Státní rozpočet stanovil tyto příjmy ve výši 41,7 mld. Kč. Rozpočtovými úpravami byly tyto příjmy ve svém souhrnu nepatrně sníženy (o -223 mil. Kč), když nedaňové příjmy byly zvýšeny o 107 mil. Kč, přijaté dotace o 2 mil. Kč a naopak u kapitálových příjmů došlo ke snížení o 332 mil. Kč. Vykázaná skutečnost za rok 2001 ve výši 27,3 mld. Kč představuje 65,8 % upraveného rozpočtu. V tomto plnění se projevil výpadek mimořádných příjmů ve výši 20 mld. Kč, které měl státní rozpočet obdržet z prodeje licencí na provozování telekomunikační sítě UMTS na přenos velkých dat v kapitole Český telekomunikační úřad. Ve skutečnosti však do příjmů státního rozpočtu připlynulo pouze 2,0 mld. Kč. Na základě pozměněných podmínek výběrového řízení byly uděleny licence RadioMobilu, a.s. a Eurotelu Praha, s.r.o, s tím, že zbývající část licenčního poplatku bude splácena po dobu 10 let s celkovým objemem ročních splátek necelých 540 mil. Kč.

        Kapitálové příjmy tvoří příjmy z prodeje investičního majetku a ostatní investiční příjmy (např. příjmy z  prodeje pozemků, nemovitostí, hmotného a nehmotného investičního majetku, přijaté dary a příspěvky na investice) a dále příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Upravený rozpočet počítal s částkou 0,5 mld. Kč a ta také byla ve skutečnosti převedena na příjmové účty státního rozpočtu.

Výdaje státního rozpočtu

        Výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 693,9 mld. Kč a plněny na 96,4 %. Běžné výdaje v porovnání s rozpočtem po změnách byly splněny na 96,8 % a zůstaly nedočerpány o 21,1 mld. Kč. Kapitálové výdaje byly splněny na 91,0 % a zůstaly nedočerpány o 4,9 mld. Kč. Při meziročním růstu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) v roce 2001 o 9,5 % zůstal podíl výdajů státního rozpočtu na HDP ve výši 32,3 %, což je zhruba na stejné úrovni jako v roce 2000.

Struktura běžných výdajů státního rozpočtu:

        Výdaje na důchody [1] dosáhly (za všechny kapitoly vyplácející důchody) výše 201,1 mld. Kč a byly o 14,2 mld. Kč, tj. o 7,9 % vyšší než v předchozím roce. Nárůst těchto výdajů byl ovlivněn celoročním promítnutím výdajů na valorizaci důchodů k 1.12.2000 (nařízení vlády č. 353/2000 Sb.), valorizací důchodů k 1.12.2001 (nařízení vlády č. 345/2001 Sb.) a růstem počtu vyplácených důchodů, zejména starobních. Z celkových výdajů na důchody bylo 146,8 mld. Kč vyplaceno na důchody starobní, tj. 73,0 % celkových výdajů na tuto dávku, což je téměř stejný podíl jako v roce 2000. U důchodů vyplácených z prostředků kapitoly MPSV prostřednictvím ČSSZ dosáhla průměrná výše plného starobního důchodu vyplaceného důchodci samostatně k 31.12.2001 (tj. po prosincové valorizaci) 6 814,- Kč a byla o 518,- Kč (tj. o 7,6 %) vyšší než v prosinci 2000.

        Výdaje na ostatní sociální dávky v roce 2001 dosáhly výše 34,7 mld. Kč a byly tak o téměř 2,9 mld. Kč, tj. 9,2 %, vyšší než v roce 2000. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2001 celkem 9 287 mil. Kč (vč. výdajů z mimorozpočtových zdrojů v rámci programu Phare, Palmif a Leonardo ve výši 21,6 mil. Kč). Ve srovnání s rokem 2000 celkové výdaje na státní politiku zaměstnanosti vzrostly pouze o 185 mil. Kč, tj. o 2,0 %. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti meziročně klesly o 0,5 mld, tj. o 7,9%, při současném růstu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti o 0,6 mld. Kč, tj. o 18,6%.

        Neinvestiční dotace a půjčky poskytované do podnikatelské sféry byly v roce 2001 výrazně vyšší jak proti dosažené skutečnosti roku 2000, tak i proti schválenému rozpočtu. To bylo ovlivněno jednak zahrnutím úhrady ztráty KoB za rok 2000 ve výši 18,8 mld. Kč již do schváleného rozpočtu a dále podle zákona č. 259/2001 Sb. zahrnutím ztráty KoB za rok 1999 ve výši 19,2 mld. Kč do upraveného rozpočtu (obě tyto částky byly rozpočtovány v nové kapitole ”Operace státních finančních aktiv”). U neinvestičních půjček podnikatelským subjektům došlo ke zvýšení schváleného rozpočtu o 5,7 mld. Kč zejména v důsledku přijetí zákona č. 9/2001 Sb., o dluhopisovém programu (návratná finanční výpomoc Zajišťovacímu fondu družstevních záložen). V roce 2001 poskytl státní rozpočet podnikatelským subjektům dotace v celkové výši 53,4 mld. Kč. V porovnání s rozpočtem po změnách zůstalo nedočerpáno 12,6 mld. Kč, přesto proti předchozímu roku bylo čerpání neinvestičních dotací podnikatelským subjektům vyšší o 20,6 mld. Kč, (tj. o 62,6 %). Po vyloučení úhrady ztráty Konsolidační banky v celkové výši 27,6 mld. Kč byly vlastní dotace podnikatelským subjektům nižší o 7,0 mld. Kč.

        Výdaje na neinvestiční nákupy dosáhly celkové výše 146,9 mld. Kč a zůstaly pod úrovní upraveného rozpočtu téměř o 7,0 mld. Kč, tj. o 4,5 %. Jejich podíl na celkových běžných výdajích (22,8 %) zůstal zhruba na úrovni roku 2000. V porovnání s předchozím rokem výdaje na nákupy vzrostly o 17,6 mld. Kč, tj. o 13,6 %.

        Významnou část rozpočtových výdajů v roce 2001 představovaly neinvestiční transferypříspěvkovým a podobným organizacím. Jejich podíl na běžných výdajích státního rozpočtu činil 7,3 %, oproti minulému roku se snížil o 3,9 procentního bodu. Tyto výdaje dosáhly celkové výše 47,5 mld. Kč, což je o 16,4 mld. Kč, tj. o 26,2 % méně než v roce předchozím.

        Neinvestiční dotace neziskovým a podobným organizacím byly v úhrnu čerpány ve výši 5,2 mld. Kč, což je o 440 mil. Kč (o 8,5%) více než v r. 2000, přičemž rozhodující položky těchto výdajů - dotace občanským sdružením a dotace církvím a církevním organizacím - zaznamenaly nárůst o 413, resp. 229 mil. Kč. K výraznému meziročnímu růstu došlo v položce dotace politickým stranám a hnutím (o 523 mil. Kč, tj. o 197,2%) – v důsledku legislativních úprav

        Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům centrální úrovnědosáhly v roce 2001 téměř 33,3 mld. Kč, a proti předchozímu roku, schválenému i upravenému rozpočtu zůstaly na stejné úrovni. Ze státního rozpočtu však již nebyly poskytnuty dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (v roce 2000 to bylo 3,14 mld. Kč).

        Výdaje na státní správu byly čerpány na 98,1 % rozpočtu po všech změnách (úspora ve výši 1,6 mld. Kč) a vzrostly o 3,1 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Z celkových výdajů na státní správu v roce 2001 představovaly běžné (neinvestiční) výdaje 90,1 %, zbytek připadl na kapitálové výdaje. Největší objem neinvestičních výdajů – celkem 50,1 mld. Kč, tj. 62,8 % všech výdajů, byl použit na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci včetně povinného pojistného placeného zaměstnavatelem a částky určené do fondu kulturních a sociálních potřeb.

        Formou neinvestičních i investičních transferů a půjček poskytl státní rozpočet v roce 2001 do rozpočtů obcí a krajů celkem 63,3 mld. Kč. Z toho vlastní transfery činily cca 62,8 mld. Kč a prostředky uvolněné formou půjček 0,5 mld. Kč. Ve svém souhrnu tyto výdaje představovaly 9,1% celkových výdajů státního rozpočtu a proti předchozímu roku vzrostly o 18,6 mld. Kč, tj. o 41,5%. V neinvestiční oblasti poskytl státní rozpočet do rozpočtů obcí a krajům celkem 52,8 mld. Kč, což bylo o 22,2 mld. Kč více než v předchozím roce, v investiční pak 10,5 mld. Kč, tj. o 3,6 mld. Kč méně než v roce 2000.

        Kapitálové výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 49,6 mld. Kč, což bylo o 4,9 mld. Kč, tj. o 9,8 % méně, než činil upravený rozpočet a proti roku 2000 se snížily o 11,3 mld. Kč, tj. o 18,6 %. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu tak klesl z 9,6 % na 7,1 %.

Mandatorní výdaje

        Mandatorní výdaje dosáhly výše 354,0 mld. Kč a byly pod úrovní upraveného rozpočtu o 8,3 mld. Kč. Nižší čerpání mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona celkem o 5,9 mld. Kč bylo ovlivněno zejména nižším čerpáním úroků dluhové služby - o 3,5 mld. Kč (vliv zavedení státní pokladny), ostatní mandatorní výdaje zůstaly pod úrovní upraveného rozpočtu o 2,4 mld. Kč (vliv nízkého čerpání výdajů na vládní úvěry). Výrazný předstih dynamiky mandatorních výdajů před růstem celkových výdajů státního rozpočtu, který je dlouhodobějšího charakteru, se v roce 2001 zastavil, když při meziročním růstu celkových výdajů státního rozpočtu o 9,8 % vzrostly mandatorní výdaje pouze o 5,2 %, z toho mandatorní výdaje vyplývající ze zákona o 5,6 %. Proti roku 1995 však vzrostly celkové výdaje státního rozpočtu o 46,1 %, zatímco mandatorní výdaje jako celek se proti roku 1995 zvýšily o 82,8 %, z nich výdaje vyplývající ze zákona dokonce o 90,3 %.

V mandatorních výdajích vyplývajících ze zákona, které v roce 2001 představovaly 99,1 % všech mandatorních výdajů, mají nejvyšší váhu sociální transfery, které tvoří více než 80 % těchto výdajů. Na jejich celkovém meziročním zvýšení o 17,2 mld. Kč (tj. o 6,4 %) se podílí zejména růst dávek důchodového pojištění o 14,3 mld. Kč (tj. o 7,6 %) a zvýšení dávek nemocenského pojištění o 2,4 mld. Kč (tj. o 8,8 %). Naproti tomu výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti byly nižší o 451 mil. Kč (tj. o 7,9 %) a na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů o 390 mil. Kč (tj. o 69,8 %).

        Z ostatních zákonných mandatorních výdajů se meziročně zvýšily zejména výdaje státu do veřejného zdravotního pojištění o 1,6 mld. Kč (tj. o 5,7 %) a příspěvek státu na podporu stavebního spoření  o 1,6 mld. Kč (tj. o  20,7 %). Naproti tomu transfery státním fondům byly v roce 2001 o 1,3 mld. Kč (tj. o 23,9 %) nižší než v roce předcházejícím.

        Důsledkem výše uvedeného byl růst podílu celkových mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu ze 44,8 % v roce 1995 na 51,0 % v roce 2001, tj. o 6,2 procentního bodu, z toho zákonných mandatorních výdajů ze 42,6 % na 50,6 %, tj. o 8,0 procentních bodů. V období 1995-2001 se zvýšil rovněž jejich podíl na hrubém domácím produktu v b.c. ze 14,0 % v roce 1995 na 16,5 % v roce 2001, tj. o 2,5 procentního bodu (v roce 2000 tento podíl činil 17,2 %).

B. Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků

        Zřízením vyšších územních samosprávných celků, které bylo upraveno ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., vstoupil do systému orgánů veřejné správy nový stupeň, a to krajský orgán se samostatnou působností. Okresní úřady se staly na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech od 1. ledna 2001 organizačními složkami státu (nepodílejí se příjmově na daňových výnosech) a rozpočty okresních úřadů jsou samostatnou kapitolou státního rozpočtu.

        V průběhu roku 2001 byla realizována první etapa reformy veřejné správy. Pro její uskutečnění byl v roce 2000 vytvořen legislativní rámec přijetím zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákona č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, zákona č.132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákona o obcích, zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze, zákona č.157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů a zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

        Jedním z klíčových zákonů podmiňujících transformaci veřejné správy je zákon o rozpočtovém určení daní, který má zajišťovat fiskální dostatečnost jednotlivých úrovní rozpočtů územních samosprávných celků a současně rozšířit spektrum stávajících daňových příjmů, tak aby státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků byly vyváženy. Od 1. ledna 2001 platí zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu daní územně samosprávných celků a některým státním fondům, podle kterého byly nově rozdělovány daňové příjmy obcím. Kraje byly v roce 2001 financovány pouze formou dotací, nepodílely se na výnosech  státních daní.

        Územní samosprávné celky jsou tvořeny rozpočty obcí a nově rozpočty krajů. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí získaly v roce 2001 do svých rozpočtů 195,0 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 97,8 %. Obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen obce) se na celkových příjmech podílely 94,5 %. Vlastní příjmy byly rozpočtovány pouze u obcí. Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 206,2 mld. Kč, tj. plnění na 99,3%. Obce se na celkových výdajích podílely 94,8 %. Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2001 převahou výdajů nad příjmy ve výši 11,2 mld. Kč. Kraje vykazují přebytek 0,1 mld. Kč, obce schodek ve výši 11,3 mld. Kč.

Příjmy a výdaje krajů

        Od 1. ledna 2001 začaly kraje vykonávat jim svěřené působnosti na úseku výkonu státní správy. Byl na ně postupně převáděn majetek státu na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů k postupnému převodu organizací z majetku státu do vlastnictví krajů včetně funkce zřizovatele k příspěvkovým organizacím a organizačním složkám v odvětví školství, kultury, dopravy, zdravotnictví a sociální péče. Ke konci roku 2001 bylo převedeno na kraje celkem 2 641 organizací. Největší převody organizací z resortů na kraje byly uskutečněny z Ministerstva školství. Z celkového počtu převedených organizací představují školská zařízení téměř 91 %.

        Hlavním zdrojem příjmů krajů byly v roce 2001 dotace v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů. Jedná se o účelové dotace na krajská zastupitelstva (174,8 mil. Kč) a dotace na krajské úřady (890,2 mil. Kč).

        Na krajské úřady bylo v souvislosti s převody kompetencí celkem převedeno 1 282 pracovních míst a s nimi příslušné finanční prostředky v celoročním objemu  378,6 mil. Kč.

        Celkové příjmy krajů činily ke konci sledovaného roku 14,5 mld. Kč (z toho účelové dotace poskytnuté krajům ze státního rozpočtu ve výši 14,2 mld. Kč). Vlastní příjmy krajů vykazují zatím velice nízké hodnoty (83,5 mil. Kč), jedná se zejména o odvody příspěvkových organizací a příjmy z úroků.

        Celkové výdaje krajů byly čerpány ve výši 14,4 mld. Kč, na celkových výdajích územních samosprávných celků se kraje podílejí zhruba 7%. Běžné výdaje krajů dosáhly výše 13,2 mld. Kč, tj. 91,5 % z celkových výdajů. Téměř tři čtvrtiny tohoto objemu kraje vykázaly na položce neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Kapitálové výdaje krajů se na celkových výdajích podílely pouze 8,5 % a byly realizovány převážně na investiční akce v odvětví školství formou investičních příspěvků příspěvkovým organizacím. Kraje skončily své hospodaření ve sledovaném roce převahou příjmů nad výdaji ve výši 0,1 mld. Kč. 

Příjmy a výdaje obcí

        Celkové příjmy obcí dosáhly ke konci sledovaného období 184,2 mld Kč, což je o 21,7 mld Kč více proti srovnatelnému období předchozího roku, tj. nárůst o 13,3 %. Základním zdrojem příjmů obcí jsou daňové příjmy, které tvoří 48 % celkových příjmů obcí. Nedaňové příjmy se podílejí na příjmech obcí zhruba 12 % a kapitálové příjmy téměř 6 %. Vlastní příjmy obcí tvoří dvě třetiny rozpočtu obcí. Druhou objemově nejvýznamnější položkou jsou přijaté dotace ze státního rozpočtu, které se na celkových příjmech podílejí zhruba 26%.

        Daňové příjmy obcí vykázaly koncem roku objem 88,8 mld. Kč, tj. 96,0 % upraveného rozpočtu. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech činil v tomto období téměř 48,0% a představuje pokles proti roku minulému zhruba o tři procenta. Obce vykázaly ve srovnání s rokem 2000 přírůstek daňových příjmů o 6,3 %, v absolutním vyjádření 5,2 mld. Kč. I když daňové příjmy jako celek vykazují vyšší plnění proti předchozímu roku, u některých obcí nové rozpočtové určení daní nepřineslo očekávaný efekt a naopak došlo v návaznosti na počet obyvatel obce k poklesu daňové výtěžnosti.

        Daň z příjmů fyzických osob dosáhla ke konci sledovaného období výše 25,8 mld. Kč, což je 92,6 % celoročního rozpočtovaného objemu. Proti roku 2000 se jedná o pokles ve výši 25,6 mld. Kč, který je způsoben metodickou změnou, danou novelou zákona č. 243/2000 Sb. Daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků činily ke konci sledovaného období 16,5 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 101,8 %. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti je vykazována v účetnictví obcí v objemu 8,0 mld. Kč, tj. plnění na 80,4 %. Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů inkasovaná do rozpočtu obce činila 1,3 mld. Kč.

        Daň z příjmů právnických osob byla zaúčtována u obcí ve výši 23,2 mld. Kč, tj. 113,1 % rozpočtovaného objemu. Ve srovnání s předchozím obdobím je to o 0,3 mld. Kč méně. Z toho činí daň z příjmů právnických osob 17,4 mld. Kč, tj. plnění téměř 130 procent, v absolutním vyjádření byl výnos této daně vyšší o 4,5 mld. Kč. Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, činí 5,8 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 85,3%.

        Novou daní pro obce je daň z přidané hodnoty, která je sdílenou daní obcí a státního rozpočtu. Obce získaly do svých rozpočtů 29,8 mld. Kč, což je 84,3 % upraveného rozpočtu.

        Výnos daně z nemovitostí je v podstatě na úrovni roku 2000 a ani v porovnání s lety minulými nevykazuje žádných výrazných změn. Obce zaúčtovaly do svých příjmů 4,6 mld. Kč, tj. 106,2 % upraveného rozpočtu.

        Součástí daňových příjmů jsou správní poplatky. Na těchto poplatcích bylo vybráno 1,4 mld. Kč, tj. o 0,1 mld. Kč více proti roku 2000.

        Do daňových příjmů jsou zahrnuty i poplatky za znečišťování životního prostředí, které představují povinnou platbu za využívání přírodních zdrojů. Plnění ve výši 1,8 mld. Kč představuje trojnásobek příjmů proti srovnatelnému období 2000. Tato skutečnost je ovlivněna tím, že na tuto položku byl zahrnut poplatek za komunální odpad, ale pouze v tom případě, že obec upravila svou vyhláškou (na základě zmocnění podle zákona o odpadech) podmínky sběru a svozu komunálního odpadu.

        Položka ostatní daně a poplatky z vybraných činností a služeb zahrnuje především místní daně a poplatky uvalené za účelem zdanění (často i regulace) určité aktivity či vyjadřující místní specifiku. Plnění ve výši 2,1 mld. Kč znamená pokles příjmů proti roku 2000 o 0,1 mld. Kč.

        Nedaňové příjmy dosáhly výše 23,0 mld. Kč a proti roku 2000 poklesly o 1,6 mld. Kč, tj. o 6,5 %. Objemově nejvýznamnější položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z vlastní činnosti, které dosáhly výše 7,4 mld. Kč, ale proti předchozímu roku se výrazně snížily o 1,5 mld. Kč. Pokles vyplývá zejména z transformace rozpočtových organizací na příspěvkové.

        Výnos příjmů z pronájmu majetku se snížil proti roku 2000 o 0,7 mld. Kč a dosáhl výše 7,8 mld. Kč. Snížení výnosu příjmů z pronájmu obecního majetku je způsobeno jeho prodejem bývalým nájemcům.

        Na příjmech z úroků bylo inkasováno 2,1 mld. Kč, proti roku 2000 se jedná o mírný růst.

        Příjmy z prodeje neinvestičního majetku a ostatní nedaňové příjmy dosáhly výši 3,0 mld. Kč a proti roku 2000 se zvýšily o 0,3 mld. Kč.

        Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech činil v uplynulém roce 5,8 %, což představuje pokles proti předcházejícím letům. Kapitálové příjmy obcí činily ke konci roku 10,6 mld. Kč, tj. 107,0 % upraveného rozpočtu.

        Vlastní příjmy obcí se na celkových příjmech podílejí 66,4%, což je o deset bodů méně než v roce 2000. V celkových příjmech obcí jsou zahrnuty dotace ze státního rozpočtu ve výši 48,7 mld. Kč a ze státních fondů ve výši 4,2 mld. Kč. Kromě toho obce zapojily prostředky z vlastních účelových fondů ve výši 8,9 mld. Kč. Podíl transferů ze státního rozpočtu na celkových příjmech činil v hodnoceném období 26,4 %, tj. zvýšení o více než deset procentních bodů proti roku 2000.

        Celkové výdaje obcí ke konci roku 2001 dosáhly výše 195,5 mld. Kč, což je o 19,2 % více než v roce 2000. Dosažené celkové výdaje obcí jsou ve srovnání s rokem 2000 vyšší o 31,5 mld. Kč. Vysoký nárůst celkových výdajů především vyplývá z nově definovaných finančních toků zakotvených v usnesení vlády ČR.č.1218/2000, které navazuje na první etapu reformy veřejné správy.

        Běžné výdaje obcí dosáhly výše 130,1 mld. Kč a tvoří 66,6% jejich celkových výdajů. Ve srovnání s vývojem v minulém roce se běžné výdaje zvýšily o téměř 22,0 mld. Kč. Největší položkou, která tvořila více než čtvrtinu běžných výdajů, byla položka příspěvky příspěvkovým organizacím, a to v odvětví školství. Druhou největší položkou, která tvořila 26,0% běžných výdajů nezbytných pro chod obcí a jejich organizací, byl nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatních nákupů.  V porovnání s lety předchozími je patrné, že zatím dochází pouze k mírnému nárůstu čerpání finančních prostředků pro tyto účely. Na položce platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci bylo dosaženo celkem13,7 mld. Kč, nárůst proti roku 2000 činí 11,4%. Obce vykázaly vyšší výdaje ve formě dotací podnikatelským subjektům v odvětví železniční a silniční dopravy, bytového hospodářství, oprav komunikací a v oblasti sběru a čištění odpadních vod. Obce zaúčtovaly tyto výdaje ve výši 11,9 mld. Kč. Výdaje obcí na dopravní územní obslužnost dosáhly výše 1,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2000 byly výdaje vyšší o 0,3 mld. Kč. Součástí běžných výdajů jsou i neinvestiční transfery obyvatelstvu, především sociální dávky, které ke konci sledovaného období dosáhly u obcí částky 10,1 mld. Kč (v roce 2000 9,9 mld. Kč).

        Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí dosáhl objemu 65,3 mld. Kč a byl vyšší proti roku 2000 o 9,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí se na jejich celkových výdajích podílejí 33,4 %. Proti roku 2000 se zvýšily výdaje na investiční nákupy a související výdaje (výdaje na investiční akce) o téměř 6,9 mld. Kč. Položka nákup akcií a majetkových podílů, kterou vykazují obce, zaznamenala ve srovnání s minulým obdobím další pokles. K  nárůstu ve výši 2,1 mld. Kč došlo u položky investiční dotace podnikatelským subjektům, navýšení se promítá u právnických osob provozujících dopravu na daném území.

Příjmy a výdaje dobrovolných svazků obcí

        Ke konci roku 2001 bylo na území České republiky registrováno v souladu se zákonem o obcích celkem 480 dobrovolných svazků obcí. Jedná se o nárůst o 65,0 %, vyšší nárůst je z titulu legalizace svazků obcí v souladu se zákonem č.128/2000 Sb., o obcích.

        Ke konci roku 2001 dobrovolné svazky obcí vykázaly celkové příjmy ve výši 1,5 mld. Kč, celkové výdaje rovněž ve výši 1,5 mld. Kč. Na celkových příjmech se nejvíce podílejí, zhruba 46,0 %, převody z fondů rezerv a rozvoje příslušných obcí, zbývající příjmy jsou z titulu dotací ze státního rozpočtu a ze státních fondů a nedaňové příjmy, konkrétně příjmy z pronájmu majetku.

        Kapitálové výdaje se na celkových výdajích se podílejí 82,0 %. Na bankovních účtech DSO vykázaly zhruba 250,0 mil. Kč.

[1] Údaje o výdajích na důchody jsou uváděny z hlediska rozpočtu (finačního zúčtování rozpočtového roku), tzn. ve výdajích je zahrnuta záloha zaslaná České poště na výplatu důchodů z rozpočtu běžného roku, ale příjemce obdrží tento důchod až v roce příštím, naopak v běžném roce příjemce obdrží důchod, ve kterém je zahrnuta záloha České poště z rozpočtu minulého roku