3.2 Složení přistěhovalých podle pohlaví a věku

3.2 Složení přistěhovalých podle pohlaví a věku
změny ve struktuře přistěhovalých podle pohlaví, meziroční rozdíly, věková skladba přistěhovalých a její změny v průběhu sledovaného období

Zahrnutí cizích státních příslušníků i s jiným než trvalým pobytem nemá vliv jen na počty přistěhovalých, ale i na jejich strukturu podle pohlaví i věku. Struktura přistěhovalých do Prahy podle státní příslušnosti se promítá do veškerých charakteristik.
Zatímco v uplynulých letech mezi přistěhovalými převažovaly ženy (maximální míra zastoupení mužů od roku 1980 byla v roce 1990, a to 49,0 % a minimální v roce v roce 1980, a to 46,5 %), v posledních letech stále více převažují muži. V roce 2001 jich bylo 51 %, v roce 2003 to bylo 58 %, což je maximální zastoupení mužů mezi přistěhovalými a po té podíl mužů opět mírně klesal a poslední údaj z roku 2007 je 56 % mužů mezi přistěhovalými. Převaha mužů je jednoznačně dána příčinami, které do Prahy migranty přivádějí.

Tabulka 3.2.1
Přistěhovalí do Prahy podle pohlaví a státního občanství

Mezi cizinci, kteří se stěhují do Prahy (v roce 2007 tři čtvrtiny přistěhovalých) muži převládají zcela výrazně. V roce 2001 muži představovali 63 % ze všech přistěhovalých cizinců a tento podíl sice v průběhu sledovaných let mírně poklesl, ale stále se blíží k 60 %. U občanů ČR je podíl mužů nižší než 50 % (v roce 2001 to bylo 48 % a v roce 2007 to bylo 46 %), což zcela odpovídá hodnotám sledovaným v dlouhodobém pohledu.
Stejné faktory ovlivňují i věkovou strukturu přistěhovalých. Naprostou většinu přistěhovalých představují osoby v produktivním věku (15 – 65 let). Ve sledovaných letech to bylo od 84 % v roce 2001 po 91 % v roce 2006 a v úhrnu 2001 až 2007 to bylo 89 % ze všech přistěhovalých. Razantní nárůst přistěhovalých v této věkové kategorii byl zaznamenán i v absolutních hodnotách. Počet přistěhovalých osob v produktivním věku se ve srovnání s rokem 2001 zvýšil 4, 5 krát, což je více než u přistěhovalých celkem (4, 2 krát). Ve sledovaném období byl podíl osob v produktivním věku mezi přistěhovalými vyšší než v dlouhodobém průměru.
Děti do 14 let představují v posledních letech zhruba desetinu přistěhovalých, od necelých 8 % v roce 2004 po necelých 12 % na počátku sledovaného období. Je to výrazně nižší podíl než v dlouhodobém průměru. Tato skutečnost souvisí především s tím, že většinu přistěhovalých do Prahy tvoří cizinci přicházející za pracovními příležitostmi a ti přicházejí většinou bez rodinných příslušníků. Dalším důvodem je i to, že v devadesátých letech výrazně poklesla porodnost v celé ČR, takže celkový počet dětí ve věku 0 – 14 let se zejména v počátečních letech 21. století snižoval. Nicméně celkové počty přistěhovalých dětí do Prahy se ve srovnání s rokem 2001 také zvyšují, mezi lety 2001 a 2007 se roční počet zvýšil více než 3 krát.
Velmi nízké je mezi přistěhovalými zastoupení osob ve věku důchodovém. Náklady, zejména na bydlení, ale životní náklady obecně jsou v Praze zejména v posledních letech výrazně zvýšené oproti jiným částem republiky, což je pro starší vrstvy populace jedním z důvodů snížení zájmu o migraci do Prahy. Další příčinou je i skutečnost, že hlavní příčina přistěhování spočívající v nabídce pracovních příležitostí má pro tyto složky populace zanedbatelný význam. Pokles podílu přistěhovalých se projevil zejména v posledních letech. Ve sledovaném období byl nejvyšší podíl v roce 2001, a to 4,1 % a nejnižší v roce 2005, kdy to bylo 1,4 %. Od tohoto roku nepřevýšil počet přistěhovalých starších 64 let 2 %. Dlouhodobě se v předchozích obdobích podíl přistěhovalých ve věku nad 64 let pohyboval od 4% do 6 %. V celé populaci ČR počet seniorů roste (počet obyvatel ČR ve věku 65 + se od roku 2001 do roku 2007 zvýšil o 7 %), takže byl zaznamenán i početní růst přistěhovalých do Prahy ve věku nad 64 let, počet přistěhovalých do Prahy ve věku nad 64 let se zvýšil o 37 %, což je více než obecný nárůst počtu obyvatel ČR v tomto věku, ale ve vazbě na růst počtu přistěhovalých do Prahy je to nárůst minimální.

Tabulka 3.2.2
Přistěhovalí do Prahy podle věku

Ve všech sledovaných letech byly nejpočetnější mezi přistěhovalými osoby ve věku 20 - 29 let, kteří představují ve všech letech kolem 40 % všech přistěhovalých do hlavního města (od 37,5 % v roce 2002 po 40,5 % v roce 2003). Takto vysoké zastoupení osob v této věkové kategorii bylo mezi přistěhovalými do Prahy zjištěno i v předchozích obdobích a je to poněkud zvýšený podíl oproti celorepublikovému průměru ve struktuře vnitřní migrace podle věku. Skutečnost, že mezi přistěhovalými převládají v posledních letech cizinci, kteří přicházejí do Prahy za prací, ovlivňuje i růst počtu přistěhovalých právě v této věkové skupině, ale nárůst v průběhu sledovaných let byl u této věkové skupiny nižší než byl nárůst celkového počtu přistěhovalých. Počet přistěhovalých 20 – 29 letých se ve srovnání let 2001 a 2007 zvýšil 3,8 krát, zatímco u osob ve věku 15 – 64 se roční počty zvýšily 4, 5 krát.
Druhou nejpočetnější skupinou mezi přistěhovalými jsou osoby ve věku 30 – 39 let, které ve sledovaném období představovaly necelou čtvrtinu všech přistěhovalých (od 20,8 % v roce 2001 po 25,8 % v roce 2007). Početní nárůst byl v této věkové skupině výraznější než u předchozí i než u přistěhovalých v produktivním věku úhrnem, roční počet 30 – 39 letých přistěhovalých se v roce 2007 zvýšil 5, 2 krát. V dlouhodobém srovnání se význam této věkové skupiny mezi přistěhovalými posílil, dříve představovali kolem 15 % a v některých obdobích i téměř pětinu přistěhovalých, ale ve sledovaných letech přesáhly i čtvrtinu ze všech přistěhovalých.
Vůbec nejvýraznější početní zvýšení bylo zaznamenáno u přistěhovalých ve věku 40 – 49 let, kteří ve sledovaných letech představují v Praze cca 13 % přistěhovalých, ale v roce 2001 to bylo jen 10 %. Jejich počet se od roku 2001 zvýšil téměř 6 krát, jejich podíl v současnosti značně převyšuje jejich zastoupení v minulosti, kdy nedosahovalo ani desetinu ze všech přistěhovalých.
Početně trvale roste i věková skupina přistěhovalých ve věku 50 – 59 let, kteří ale již představují jen poměrně malý podíl (kolem 6 %) přistěhovalých. Jejich početní nárůst je nižší než nárůst celkový (počet se zvýšil 4krát), a v současnosti jejich podíl na celku přistěhovalých odpovídá dlouhodobému průměru.
Jen kolem 1 % se pohybuje podíl přistěhovalých osob ve věku 60 – 64 let. I přesto, že jde o věkovou skupinu pouze pětiletou (ostatní zmíněné skupiny přistěhovalých v produktivním věku jsou desetileté) a roční počty přistěhovalých se i u této skupiny zvýšily (2,6 krát), je její podíl v současnosti pod dlouhodobým průměrem.
Vůbec největší početní růst byl zaznamenán u věkové skupiny 15 – 19 let, která představuje kolem 5 % ze všech přistěhovalých. Je to sice nevelké zastoupení, ale vzhledem k tomu, že jde také o pětiletou skupinu, je třeba ji uvést. V tomto věku se u přistěhovalých spojují dva důvody přistěhování, jednak také pracovní příležitosti, ale zde přistupuje i studium. Studenti z ČR z důvodu studia mění místo trvalého pobytu méně často, ale zahraniční studenti vždy musí žádat o povolení k pobytu, takže jsou do migrace zahrnuti. Počet přistěhovalých v tomto věku se ve srovnání s rokem 2001 zvýšil téměř 6 krát.

Věkové složení přistěhovalých občanů ČR a cizinců je odlišné. U občanů ČR jsou poněkud silněji zastoupeny věkové kategorie v předproduktivním a poproduktivním věku. Ačkoli i u občanů ČR jsou hlavní příčiny přistěhování do Prahy spojeny s profesním uplatněním, přesto jsou mezi nimi častěji zastoupeny celé rodiny a tím pádem je u nich přece jen vyšší zastoupení přistěhovalých i v důchodovém věku a dětí.

Graf 3.2.1
Věkové složení přistěhovalých do Prahy – občané ČR a cizinci (úhrn 2001 – 2007)

Pokud hodnotíme vývoj počtu přistěhovalých v jednotlivých věkových skupinách v členění na občany ČR a cizí státní příslušníky, je zřejmé, že zatímco u cizinců se roční počty přistěhovalých oproti roku 2001 poměrně výrazně zvýšily ve všech uvedených věkových skupinách, u občanů ČR došlo u přistěhovalých v některých věkových skupinách k úbytku přistěhovalých.
U občanů ČR je trvale nejpočetnější věková skupina 20 – 29 letých, ale roční počty jsou u přistěhovalých v tomto věku v celém sledovaném období stabilní. Největší nárůst byl zaznamenán u přistěhovalých ve věku 30 – 39 let (ve srovnání s rokem 2001 o 71 %) a také u věkové skupiny 60 – 64 let, kde lze příčiny vidět i v prodloužení věku zapojení do ekonomických aktivit. Poměrně významně se zvýšil počet přistěhovalých dětí (ve srovnání s rokem 2001 o 29 %), což souvisí i s obecným zvýšením porodnosti v ČR. Naproti tomu roční počty přistěhovalých v důchodovém věku poklesly (ve srovnání s rokem 2001 o více než 10 %). Snižování počtu přistěhovalých seniorů je dáno tím, že odpadá hlavní příčina související s možností pracovního uplatnění. Mírně poklesly i počty přistěhovalých ve věku 50 – 59 let a také u skupiny 15 – 19 let. U osob ve věku středoškolského studia je příčina mírného poklesu patrně dána tím, že v ČR počet obyvatel v tomto věku v posledních letech trvale klesá, protože jde o ročníky narozené v době obecně snížené porodnosti v devadesátých letech.
Věkové složení občanů ČR ovlivňuje celkové složení přistěhovalých méně než věkové složení přistěhovalých cizinců, protože cizinci ve sledovaném období představují naprostou většinu přistěhovalých. V úhrnu přistěhovalých v letech 2002 – 2007 bylo cca 70 % cizích státních příslušníků. Jsou však věkové skupiny přistěhovalých, kde je poněkud více občanů ČR. Jsou to skupiny početně ne příliš významné. Mezi přistěhovalými do Prahy bylo od roku 2002 do roku 2007 více občanů ČR než cizinců ve věkových skupinách nad 59 let, s tím, že v roce 2002 to bylo jen ve věku nad 64 let a v roce 2007 již jen ve věku nad 69 let. Celkově však mezi přistěhovalými ve věku nad 59 let za sledované období bylo 70 % občanů ČR.
Dále pak v některých letech byla převaha občanů ČR mezi dětmi do 14 let, bylo to v letech 2004 a 2006, celkově však za celé sledované období byla i mezi přistěhovalými dětmi nadpoloviční většina (51 %) cizinců.

Tabulka 3.2.3
Věkové složení přistěhovalých do Prahy - občané ČR a cizinci

Strukturu přistěhovalých podle věku zásadně ovlivňují cizinci. Počty přistěhovalých cizinců se výrazně zvyšují ve všech věkových skupinách. Stejně jako u občanů ČR je trvale nejpočetnější věková skupina přistěhovalých 20 – 29 letých a současně trvale a významně roční počty přistěhovalých v tomto věku narůstají. Ve srovnání roku 2007 oproti roku 2002 (v roce 2001 ještě nedošlo k plnému započtení cizinců s jiným než trvalým pobytem), je to věková skupina, u níž byl zjištěn druhý nejvyšší růst (o 123 %). Vyšší nárůst byl pouze u věkové skupiny 15 – 19 letých, kteří sice nejsou tak významně početně zastoupeni, ale nárůst byl 158 %. Poměrně značně se zvýšily počty přistěhovalých v seniorských věkových skupinách cizinců, ale stále jsou to jen velmi nízké počty přistěhovalých. U početných věkových kategorií produktivního věku (30 – 39 a 40 – 49 let) došlo k velkému početnímu růstu, ale žádná věková skupina již nezaznamenala více než 100% nárůst.
Věkové složení přistěhovalých cizinců je také jedním z příznaků, které potvrzují hypotézu, že migrace cizích státních příslušníků je stále orientována na využití momentálních pracovních příležitostí a není většinově zaměřena na trvalejší zakotvení v Praze.