1.2. Účastníci vnitřního stěhování v ČR

1. 2 Struktura účastníků vnitřního stěhování v ČR v letech 2001 – 2007

a) Složení podle státní příslušnosti

V posledních letech je nárůst objemu vnitřní migrace ovlivněn zejména rostoucím zastoupením cizích státních příslušníku především s dlouhodobým respektive přechodným pobytem, kteří do ČR přicházejí za pracovními příležitostmi a v případě potřeby je pro ně změna bydliště naprosto standardní záležitostí. Zatímco celkově se rozsah vnitřní migrace ve srovnání let 2001 a 2007 zvýšil o 43 %, u občanů ČR to bylo jen o necelou čtvrtinu a u cizinců pak se objem vnitřní migrace zvýšil více než sedmkrát.
Do roku 2000 byly počty cizinců migrujících uvnitř ČR nevelké – ročně ve stovkách. Od roku 2001 došlo k metodické změně sledování; okruh cizinců, za které se migrace sleduje, je podstatně širší a počty tak vzrostly ročně na tisíce, od roku 2003 přesáhly 10 tisíc a v roce 2007 vzrostly již téměř na 43 tisíc. Podíl migrujících cizích státních příslušníků v roce 2007 byl necelých 17 % a trvalý meziroční nárůst se stále vyšší dynamikou naznačuje, že toto zastoupení poroste i nadále.

Tabulka 1.2.1
Vnitřní stěhování cizinců podle státního občanství v ČR za roky 2001-2007

x) jen za rok 2007

Nejpočetněji jsou mezi cizinci migrujícími uvnitř ČR zastoupeni občané Ukrajiny, za posledních pět let je jejich podíl na celku všech cizinců migrujících uvnitř ČR již více jak poloviční. Dále následují osoby se státním občanstvím vietnamským (celkem za roky 2001-2007 to bylo 16 % migrujících cizinců). Zvýšené zastoupení je i u občanů Slovenska, Ruska a Moldavska.

b) Složení podle pohlaví

Ženy mají na objemu vnitřní migrace trvale nadpoloviční podíl. Nelze ale mluvit o zvýšené intenzitě migrace u žen než u mužů, zvýšené zastoupení žen mezi migranty zhruba odpovídá jejich převaze v populaci. Ve sledovaných letech není patrný jednoznačný trend změn podílů mužů a žen - hodnoty se v jednotlivých letech, s výjimkou roku 2007, pohybují v nevelkém rozmezí okolo průměru celého období. V posledním roce se podíl žen téměř o 1 % snížil, což souvisí především se zvýšeným zastoupením cizinců.

Tabulka 1.2.2
Vnitřní stěhování v ČR za roky 2001-2007 podle pohlaví

Mezi migranty s jiným státním občanstvím než ČR mají trvalou převahu muži. Jsou to zejména cizinci, kteří do ČR přicházejí za zaměstnáním. Na počátku období tvořili dvě třetiny úhrnu migrantů, v posledních letech je to 61-62 %.

c) Složení podle věku

Ze základních věkových skupin se největší část vnitřní migrace týká skupiny nejpočetnější, to jsou 15-64letí. Změny počtu stěhujících se tohoto věku jsou rozhodující pro vývoj celkového objemu vnitřní migrace. Při vztažení k počtu obyvatel je však větší intenzita stěhování u skupiny mladší, tedy u dětské složky populace. Skupina nejstarší má počty migrantů ve sledovaném časovém úseku zhruba konstantní, výkyvy počtu jsou oběma směry.

Tabulka 1.2.3
Vnitřní stěhování v ČR za roky 2001-2007 podle základních věkových skupin

Uvnitř největší věkové skupiny, tedy u osob v produktivním věku existují velmi výrazné rozdíly, které jsou v intenzitě migrace v dílčích věkových skupinách. Nejvíce stěhujících se osob bylo za celé hodnocené období ve věku 26 a 27 roků. Věk maximálního počtu stěhujících se však časem měnil; z 24 let v roce 2001 vzrostl na 29 let v roce 2007. Z velké části však tento vývoj souvisí i s posuny ve věkovém složení celé populace ale také s celkovým posunem migrační aktivity do pozdního věku vlivem změn demografického chování mladých lidí.

Graf 1.2.1
Stěhování v ČR podle věku na 1 000 obyvatel v úhrnu za roky 2001-2007

Intenzita migrace v relativním vyjádření na 1 000 obyvatel se v závislosti na věku mění. U malých dětí je velmi vysoká a s rostoucím věkem klesá až k velmi nízkým hodnotám ve věku 12-17 roků. Souvisí to se stabilizací bytových poměrů rodičů a ještě nezapočatou vlastní migrační aktivitou. Ta se však od 18 roků postupně výrazně zvyšuje až k maximu ve věku 24-28 roků. Ve sledovaném období se věk největší intenzity migrace mírně zvyšuje, na počátku sledovaného období to bylo 24 roků na konci 28 roků. Postupem času se ale zmenšuje rozptyl mezi intenzitou migrace v jednotlivých věkových skupinách, vrcholy intenzity jsou méně výrazné. Po uvedeném vrcholu v intenzitě stěhování před třicátým rokem věku dochází k poklesu až k minimu ve věku 65-69 let. Poté se intenzita migrace opět zvyšuje, což vyplývá jednak ze stěhování důchodců z měst do venkovských bydlišť (i na chaty a chalupy), jednak v souvislosti se z horšujícím se zdravotním stavem, případně osamělostí a s tím pak souvisejícím stěhováním k širší rodině, ale i do domovů důchodců či jiných sociálních zařízení. Vzestup trvá až do věku okolo 92-93 let.

d) Složení podle vzdělání

Sledování migrace podle vzdělání bylo možné do roku 2004. Od tohoto roku, po změně způsobu získávání údajů o stěhování, ČSÚ již uvedená data k dispozici nemá. V letech 2001 až 2004 se
mezi migranty ve věku od 15 let snižoval podíl osob se základním vzděláním, vzrůstalo zastoupení osob s maturitou a osob vysokoškolsky vzdělaných. Tato tendence odpovídá zhruba i změnám ve vzdělanostní struktuře obyvatel ČR ve věku nad 14 let. Nicméně z údajů o celkovém zastoupení základních stupňů vzdělání v populaci vidíme, že mezi migranty uvnitř ČR je zastoupení vysokoškolsky vzdělaných a osob se vzděláním maturitním vyšší než v populaci celkem a u osob s nižšími stupni vzdělání je tomu naopak.

Tabulka 1.2.4
Vzdělanostní struktura obyvatel stěhujících se v rámci ČR a obyvatel ve věku 15 a více let

Jednoznačně lze rozdíly v intenzitě migrace podle věku v kombinaci s dosaženým vzděláním vidět z následující tabulky. Díky výsledkům ze Sčítání lidů, domů a bytů je tedy možné zjistit intenzity stěhování obyvatel podle věku a zároveň podle vzdělání.

Tabulka 1.2.5
Vnitřní stěhování v ČR na 1 000 obyvatel za rok 2001 podle věku a vzdělání

Intenzita vnitřní migrace (vztažena k počtu osob) se v tomto roce s rostoucím vzděláním zvyšovala u všech pětiletých věkových skupin do 34 let. Do tohoto věku byla vždy nejvyšší intenzita vnitřní migrace u vysokoškolsky vzdělaných osob. Největší hodnota byla v roce 2001 u vysokoškoláků ve věku 20 až 24 let (téměř 60 stěhujících se na 1 000 obyvatel) a dále ve věkové skupině 25 – 29 let (více než 50 stěhujících se na 1 000 obyvatel). Ve skupině od 20 do 24 let jde o skutečnost, že osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním je v tomto věku jen velmi malý počet. Významnější je následující věková kategorie, kde zvýšená intenzita migrace souvisí s ukončením studia v uvedeném věku a častou změnou bydliště v návaznosti na profesní uplatnění. V tomto věku dále přistupují i důvody navazující na osamostatnění od původní rodiny a naopak časté založení rodiny vlastní, s čímž také často souvisí změna dosavadního bydliště.