3.1.6 Doplňující indikátory Praha

Pro ekonomiku hl. m. Prahy jsou podstatné některé ukazatele, které v jiných regionálních podmínkách nemají tak velký význam jako v Praze. Pro doplnění byly vybrány statistické ukazatele, které se týkají zaměstnanosti podle odvětví, bytové výstavby a cestovního ruchu.

Zaměstnanost podle odvětví

Na podíl příspěvků jednotlivých odvětví na výsledné produkci HPH navazuje i složení zaměstnaných Pražanů podle OKEČ. Zjišťování údajů o počtech pracujících přímo na daném území je komplikované a orientační údaje jsou k dispozici za roky 2002 až 2005. Údaje o počtech zaměstnanců podniků, které mají sídlo na daném území jsou k dispozici, ale zvláště v hl. m. Praze je tento údaj pro monitorování situace přímo v hlavním městě jen obtížně využitelný, protože v Praze má sídlo celá řada firem i institucí s celostátní a někdy i mezinárodní působností a počty jejich zaměstnanců představují téměř 30 % všech zaměstnaných v ČR. K mapování situace v hl. m. Praze lze nejlépe využít informace získané výběrovým šetřením pracovních sil u domácností v hlavním městě.

· Struktura zaměstnaných podle odvětví – bydlící obyvatelstvo 2001 – 2006 ČSÚ

Zdrojem údajů je výběrové šetření pracovních sil prováděné v domácnostech respondentů, bydlících v náhodně vybraných bytech. Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě bez ohledu na druh jejich pobytu. Panel vybraných bytů je v průběhu šetření obměňován. Každé čtvrtletí je do výběru zařazeno 20 % nově vybraných bytů, které jsou po pěti čtvrtletích z panelu vyřazeny. Ve všech tabulkách jsou v jednotlivých letech uváděny průměrné roční údaje. V časové řadě jsou údaje srovnatelné v celé šíři.

Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.

Odvětvová klasifikace ekonomických činností – OKEČ je srovnatelná s mezinárodními klas

Tab. 3.1.6.1
Zaměstnaní v NH podle OKEČ – bydlící obyvatelstvo (VŠPS)

V členění podle odvětví činnosti je největší počet Pražanů zaměstnán v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. V roce 2006 podíl zaměstnaných v tomto odvětví představoval 16 % ze všech zaměstnaných bydlících v Praze. Tento podíl se poněkud liší od orientačních údajů o zaměstnaných podle místa pracoviště (do jejichž počtu mohou být zahrnuti i občané, kteří v Praze nebydlí a dojíždí sem), kde to v roce 2005 bylo 17 %, ale současně toto nebylo odvětví s největším podílem mezi zaměstnanými v Praze. Bylo na druhé pozici. Tomu odpovídá i podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty, v roce 2006 se na ní toto odvětví podílelo 18,2 %.

Odvětví, v němž bylo v roce 2005 v Praze zaměstnáno nejvíce lidí je odvětví činností v oblasti nemovitostí a pronájmu, služby pro podniky a podnikatelské činnosti. Mezi samotnými Pražany to však po celé sledované období bylo druhé nejsilněji zastoupené odvětví a jeho podíl rostl, v roce 2006 zde pracovalo 15,8 % ze zaměstnaných bydlících v Praze. Také v oblasti tvorby hrubé přidané hodnoty je toto odvětví v Praze nejvýznamnější, v roce 2006 se na ní toto odvětví podílelo 21,9 %.

Stále relativně silné postavení si zachovává zpracovatelský průmysl, v němž je zaměstnána cca desetina Pražanů. U tohoto odvětví se údaje o pracujících na území města vcelku shodují s výsledky VŠPS (v roce 2005 to bylo 10 % zaměstnaných), ale i podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty se ve sledovaných letech pohyboval kolem 1 desetiny. V delším časovém horizontu však lze vysledovat mírný pokles významu tohoto výrobního odvětví.

Stavebnictví také představuje kolem desetiny zaměstnaných Pražanů. Zde jsou však oproti údajům za zaměstnané podle místa pracoviště, ale i o podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty větší diference. V roce 2005 pracovalo ze všech zaměstnaných na území města ve stavebnictví 6 % a na tvorbě hrubé přidané hodnoty se toto odvětví v Praze podílelo také cca 6 %.

Na druhé straně odvětví dopravy, kde je také zaměstnáno kolem desetiny Pražanů, bylo u zaměstnaných podle místa pracoviště před stavebnictvím (v roce 2005 9,2 % zaměstnaných) a ve tvorbě hrubé přidané hodnoty bylo ve sledovaných letech na třetí pozici s v průměru více než 12 %.

Veřejná správa také zaměstnává značný počet mimopražských osob. Zatímco podle výsledků VŠPS zde pracuje kolem 8 % Pražanů, podle místa pracoviště to bylo více než desetina, tedy čtvrtá pozice.

Ve třech odvětvích a to ve vzdělávání, zdravotnictví a veřejných službách je zaměstnáno trvale kolem 7 % Pražanů, ale podle místa pracoviště se tento podíl mírně snižuje, protože jej převažují zaměstnaní v nejsilněji zastoupených odvětvích, která jsou uvedena výše.

Pro Prahu je charakteristické, že je zde trvale velmi vysoký podíl zaměstnaných v tzv. terciárním sektoru jinak nazývaném sektor služeb. V roce 2001 pracovalo ve službách v Praze 77, 2 % všech zaměstnaných obyvatel bydlících v Praze a v roce 2006 to bylo již 79,3 %.

Graf 3.1.6.1
Struktura zaměstnanosti podle hlavních sektorů

Počty zaměstnaných v terciárním sektoru v Praze trvale mírně stoupají zejména na úkor poklesu počtu zaměstnaných v sekundéru. Primér nemá v Praze téměř význam. Terciální sféra se v Praze také podílí v celém sledovaném období více než 80 % na tvorbě hrubé přidané hodnoty a její význam stále roste.

Bytová výstavba

Výstavba bytů odráží atraktivitu regionu, ale i indikuje příznivou situaci na trhu práce. Bytová výstavba i obecně kvalita bydlení odráží celkovou socioekonomickou úroveň dané lokality. Bydlící obyvatelstvo současně zpětně ovlivňuje ekonomický vývoj daného regionu.

Pro tyto účely jsme vybrali základní ukazatele, které charakterizují bytovou výstavbu na daném území.

· Počet zahájených bytů 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet dokončených bytů 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet zahájených bytů na 1000 obyvatel 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 2001 – 2006 ČSÚ
· Zahájené byty podle druhu stavby 2001 – 2006 ČSÚ
· Dokončené byty podle druhu stavby 2001 – 2006 ČSÚ

Bytová výstavba zahrnuje celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou.

Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení a rodinné domy. Za dům je považován rodinný dům, bytový dům, nástavba, vestavba nebo přístavba k oběma uvedeným domům, dům s pečovatelskou službou a domov – penzion, nebytový objekt (služební byty – zpravidla mimo bytové objekty) a jakýkoliv nebytový prostor, jehož adaptací vznikne nový byt.

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Do počtu bytů se započítávají i samostatné pokoje v žákovských domovech, vysokoškolských kolejích, domovech pracujícího dorostu a pokoje ve svobodárnách, které nejsou obhospodařovány obecními úřady. Byty zahájené jsou byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv.

Byty dokončené jsou byty, na které ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb. (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo příslušným stavebním úřadem do konce sledovaného období vystaveno kolaudační rozhodnutí (souhlas s užíváním bytů).

Přepočty jsou uváděny na střední stav obyvatel.

Tab. 3.1.6.2
Zahájené a dokončené byty

Velká nabídka pracovních příležitostí spolu s nadprůměrnou výší mzdového ohodnocení vytváří předpoklady k zvýšené poptávce po bydlení v hlavním městě, ale i v jeho blízkém okolí. To se bezprostředně odráží v růstu počtu zahájených a dokončených bytů v Praze, ale i ve Středočeském kraji. Obdobný vývoj můžeme pozorovat v regionech se sníženou mírou nezaměstnanosti a kolem velkých měst, ale s menší intenzitou.

Počty zahájených i dokončených bytů se ve sledovaných letech každoročně zvyšovaly do roku 2005. V roce 2006 byl zaznamenán mírný pokles. Tento posun byl zaznamenán pouze v Praze a Středočeském kraji a v ČR celkem a ani v ostatních regionech se početní nárůst nezabrzdil. Je to dáno patrně zvýšeným nárůstem právě v předchozím roce 2005, který byl dán zvláště kolem hlavního města souběhem termínové nejistoty časově omezené výjimky ve výši DPH na stavební práce související s výstavbou bytů spolu se započatou deregulací nájemného. Lze říci, že rok 2006 se již vrátil k předchozí zvolna narůstající tendenci.

Struktura nových bytů je v Praze charakterizována dominantním zastoupením bytů v bytových domech.

Roční počty zahájených i dokončených bytů v bytových domech se zvyšovaly do roku 2005 každoročně. V roce 2006 se projevil výše zmíněný meziroční pokles, ale i přesto byl v tomto roce počet zahájených i dokončených bytů vyšší než v roce 2004 a jejich nárůst mezi lety 2001 a 2006 převyšoval výrazně i nárůst počtu bytů celkem. Značně se tak zvýšil podíl zahájených i dokončených bytů v bytových domech. Zatímco na počátku sledovaného období to byla mírně nadpoloviční většina, v letech 2004 a 2005 to bylo u zahájených bytů necelých 75 %. U bytů dokončených se podíl v roce 2005 dostal k 77 %. V roce 2006 se i podíl bytů v bytových domech snížil a to zejména u bytů dokončených, na necelých 70 %.

Poněkud jiný byl vývoj u bytů v rodinných domech. U zahájených bytů byly roční počty vcelku stabilní s výjimkou roku 2003, kdy byl zaznamenán určitý nárůst (meziročně o více než 10 %) a po té i v roce 2006 bylo zahájeno o téměř 50 % více bytů v rodinných domech ve srovnání s průměrem za předchozích 5 let. V tomto roce představovaly byty v rodinných domech 15 % ze všech zahájených bytů. Vyšší podíl byl zaznamenán v letech 2001 – 2003 (v roce 2001 to byla téměř čtvrtina zahájených bytů). U dokončených bytů v rodinných domech došlo v letech 2005 i 2006 k jednoznačnému poklesu ročních počtů. V roce 2005 bylo dokončeno o třetinu méně bytů v rodinných domech než v roce 2004 (rok s nejvyšším počtem dokončených bytů v rodinných domech ve sledovaném období) a v roce 2005 to bylo ještě o 4 % méně než v roce 2005. Zatímco na počátku sledovaného období představovaly dokončené byty v rodinných domech téměř pětinu z ročně dokončených bytů, v letech 2005 a 2006 to byla cca desetina.

Roční počty nových bytů, které vznikly nástavbami a vestavbami jsou poměrně nestabilní. Ve sledovaném období se u zahájených bytů pohybovaly od necelých 600 v roce 2002 po více než 1200 v roce následujícím. V návaznosti na celkové počty zahájených bytů kolísá značně i jejich zastoupení, v roce 2001 to byla cca pětina zahájených bytů a v roce 2006 již jen desetina. U dokončených bytů v nástavbách jsou roční výkyvy méně výrazné a jde o poměrně stabilní roční počty od 530 (2005) do 773 (2004). Jde celkově o necelých 13 % dokončených bytů. Také u bytů v nástavbách dominují nástavby k bytovým domům, každoročně představují 77 % až 92 % bytů v nástavbách.

Bytový fond v hl. m. Praze má svá výrazná specifika, která vyplývají především ze sídelní struktury Prahy jako regionu tvořeného jedním velkoměstem. Jde především o fakt, že více než 85 % bytů se nachází v domech bytových (podle SLDB 2001 bylo ze všech bytů v hl. m. Praze 86 % v bytových domech). U současné bytové výstavby toto zastoupení je stále poněkud nižší, ale přesto se to na celkové struktuře bytového fondu projevuje jen minimálně. Výstavba rodinných domů je na území Prahy limitována a zájemci o tento druh bydlení se přesouvají spíše do okolí hlavního města. Obdobnou suburbanizaci pozorujeme i u jiných velkých měst jak v ČR, tak i jinde v Evropě.

Pokud jde o konkrétní lokalizaci nové bytové výstavby na území Prahy, můžeme použít třídění podle 57 městských částí.

Ve sledovaných letech částečně pokračuje výstavba bytů v bytových domech v zónách navazujících na rozšířené centrum, ale mnohdy je tato výstavba i nadále situována na dosud volná území v okruhu existujících sídlištních komplexů. Srovnání absolutních počtů dokončených bytů v členění podle jednotlivých městských částí však vzhledem ke zcela nesrovnatelné charakteristice těchto administrativních celků má jen omezenou vypovídací hodnotu. Je třeba bytovou výstavbu posuzovat v souvislosti s územní velikostí jednotlivých částí Prahy, hustotou osídlení, možnostmi využití volných prostor, ale i typem stávající zástavby, návaznosti a propojení s centrem města, cen pozemků a celého komplexu dalších okolností podmiňujícího rozvoj bytové výstavby v té které oblasti.

Hlavní váha výstavby nových bytů je v posledních letech soustředěna na novou výstavbu v těch částech města, které navazují na rozšířené centrum a mají dobré dopravní vazby.

V rozdělení do 57 městských částí bylo po roce 2000 dokončeno nejvíce bytů v městské části Praha 8, v úhrnu let 2001 až 2006 to bylo 3 542 nových bytů. Další městskou částí s vyšším počtem dokončených bytů je městská část Praha 5 (2 815 dokončených bytů), následována městskou částí Praha 10 (2 334 dokončených bytů) a také městskou částí Praha 14 (s celkovým počtem dokončených bytů 2 094). Více než 1 000 dokončených bytů za období 2000 až 2006 bylo i v pěti dalších městských částech (Praha 4, Praha 6, Praha 9, Praha 13 a Praha 18). Jsou to městské části s větší rozlohou území, kde je místy nižší hustota zástavby vytvářející prostor pro výstavbu nových bytových domů. Jde o dva typy zástavby. Jednak jsou to oblasti bezprostředně navazující na rozšířené centrum města a jednak jsou to sídlištní oblasti s dobrým dopravním spojením. V obou případech je ovšem podstatný právě fakt, že zde realizované stavby jsou situovány v těsné návaznosti na vnitřní město, kde cena nemovitostí už není tak vysoká jako přímo v rozšířeném centru, ale dostupnost a napojení na dopravní infrastrukturu je zde stále nadstandardní. Naprostá většina nových bytů v těchto částech se nalézá v nově postavených bytových domech. Nové byty vzniklé přístavbami a nástavbami ve stávajících bytových domech jsou zde početnější než byty v nově postavených rodinných domech.

Naproti tomu většina nových bytů v rodinných domech v Praze je vystavěna v okrajových částech poblíž administrativní hranice hlavního města. Je to dáno výrazně větší prostorovou náročností při stavbě bytu v rodinném domě a v návaznosti na to nabídkou volných pozemků a i jejich cenami v různých částech Prahy. Navíc bydlení v rodinných domech bývá preferováno finančně zajištěnými rodinami, u nichž i dopravní spojení je častěji vázáno na používání individuální automobilové dopravy, takže bezprostřední přímá návaznost na hustou síť MHD není prioritní. Ze všech bytů v rodinných domech dokončených v letech 2001 až 2006 jich nejvíce bylo ve správním obvodu Praha 21, který leží na východním okraji hlavního města a zahrnuje kromě městské části Praha 21, tedy Újezdu nad Lesy a dále MČ Praha – Klánovice, MČ Praha –Běchovice a MČ Praha – Koloděje. Poměrně velký počet bytů v rodinných domech byl pak situován do správního obvodu Praha 8 a i zde se jedná pravděpodobně hlavně o byty v městských částech Praha – Dolní Chabry a Praha – Březiněves, které leží na severní hranici Prahy.

I takto lokalizované byty, tedy v členění do městských částí, je poměrně hrubé územní rozdělení. Zvláště u rozlehlých městských částí, které začleňují jak širší centrum města, tak i sídlištní zástavbu případně i okrajová území (např. MČ Praha 6, MČ Praha 5 či MČ Praha 8), proto jsme zvolili ještě podrobnější územní členění a to podle katastrálních území.

Pro kartogram jsme použili sumu dokončených bytů za léta 2001 až 2006. Jako rozlohu území, na níž byly byty přepočteny jsme použili stav k 31. 12. 2001. Počet dokončených bytů jsme vztáhli na výměru zemědělských a tzv. ostatních ploch na daném katastrálním území. Tento přepočet jsme zvolili jako orientační, který zohledňuje výchozí velikost ploch, které potenciálně mohou být využity k výstavbě bytových objektů.

Zemědělská půda, se sestává ze souhrnu těch druhů pozemků, které slouží bezprostředně zemědělskému výrobnímu procesu jako základní prostředek, z něhož se získává rostlinná produkce. Patří sem

o orná půda, tedy pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány, spadají sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě
o zahrady, tedy pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě
o ovocné sady tedy souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha, osázené ovocnými stromy
o trvalé travní porosty (býv.louky) tedy pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají
pastviny tedy pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou, spadají sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež

o chmelnice a vinice tedy pozemky vysázené chmelem a pozemky na nichž se pěstuje vinná réva

Nezemědělská půda se dělí na zastavěné plochy, vodní plochy a lesní pozemky. Poslední kategorií jsou ostatní plochy.

Ostatní plochy jsou součást nezemědělských ploch. Patří sem
o všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory,
o stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci,
o pozemky určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů,
o pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území,
o areály kulturních památek, pokud na nich není plánována zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu,
o parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady,
o pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé
o manipulační prostory apod.
o hřbitovy
o pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů (zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj.půdy zamokřené).
Z tohoto podrobného určení je zřejmé, že jen malou část z ostatních ploch je možno využít ke stavebním účelům, ale kromě zemědělské půdy jsou tato území jediným potenciálem pro stavební pozemky.
Devadesátá léta minulého století se v Praze vyznačovala zejména přeměnou zemědělského půdního fondu na zastavěné plochy a tento trend pokračuje i v současnosti. Od roku 2001 do roku 2006 ubylo na území hlavního města 367 ha zemědělské půdy a přibylo naopak 100 ha zastavěných ploch. Zvětšila se ovšem i rozloha výše popsaných ostatních ploch, kde však šlo zejména o rozšiřování skladových prostor. S tím souvisí výstavba velkých obchodních a administrativních komplexů a podobně a to zejména v okrajových částech města.
Je zřejmé, že ani tento přepočet není přesný, ale o souvislostech nové bytové výstavby a územního potenciálu různých částí hlavního města vypovídá a přibližuje se nejvíce přepočtu na nezastavěné volné prostory, které v této podobě nejsou k dispozici.

Kartogram 3.1.6.1

V členění do 112 katastrálních území bylo v absolutním počtu v posledních šesti letech dokončeno nejvíce bytů v Libni (1991 bytů), která spadá do MČ Praha 8. Je to katastrální území s patnáctou největší celkovou rozlohou a také ostatních a zemědělských ploch je řadí na čtrnácté místo. V ploše zastavěné koncem roku 2006 patřila Libeň k deseti katastrům s největší rozlohou zastavěného území (na šestém místě po Novém Městě, Smíchově, Žižkovu, Vinohradech a Holešovicích, ve všech těchto katastrech je relativně malá rozloha zemědělských a ostatních ploch). Podíl zastavěných ploch v Libni je poměrně vysoký, v roce 2006 představovala zastavěná plocha 16,8 % celého území. Libeň patří mezi čtvrtinu katastrů s nejvyšším podílem zastavěné plochy (je na 24. místě, za katastry výhradně situované do přímého nebo rozšířeného centra města). Libeň má i v daném přepočtu vysokou relativní hodnotu, na 1 ha zemědělské a ostatní plochy připadá 3,68 dokončených bytů.

Vyšší intenzitu výstavby než Libeň byla pouze na území katastru Černý most, kde to je 8,39 bytů na 1 ha těchto ploch. Celkový počet dokončených bytů během sledovaného období zde byl čtvrtý nejvyšší (1512 bytů). Černý most je katastr nepříliš rozlehlý (podle celkové plochy je na 93. místě mezi 112 katastry, podle souhrnu zemědělských a ostatních ploch je na 87. místě, takže vysoký počet bytů je počítán na relativně malé území. Nicméně ani zastavěná plocha zde nepatří k nikterak rozsáhlým, jen podíl zastavěné plochy je v katastru Černý most zvýšený, 38. nejvyšší (12,8 %) a je obdobný jako v některých dalších katastrech se sídlištní zástavbou.

Vysoké počty dokončených bytů byly ještě v katastrech Stodůlky (1749 bytů) a Letňany (1549 bytů). Stodůlky patří celkovou rozlohou k největším katastrům (na páté pozici) a i zemědělské a ostatní plochy zde byly v roce 2001 poměrně rozsáhlé (čtvrté největší). Na konci sledovaného období to byl katastr s devátou největší rozlohou zastavěné plochy, ale vzhledem k celkové rozlehlosti je zde podíl zastavěné plochy průměrný (12,4 %). Intenzita výstavby zde není vzhledem k rozlehlosti enormně vysoká, na 1 ha zemědělské a ostatní plochy připadlo 2,11 dokončených bytů.

Letňany jsou co do rozlohy spíše středním až větším katastrem (33 místo), s poměrně velkými zemědělskými a ostatními plochami (na 21. místě). Podíl zastavěných ploch byl na konci sledovaného období vyšší než např. u katastru Černý most, i než u Stodůlek, a to 13,4 % (34 místo). Intenzita výstavby i zde patří k těm nejvyšším, je to 3,14 bytů na 1 ha ostatních a zemědělských ploch.

Ke katastrům s více než tisícem dokončených bytů patří ještě Troja (1319 bytů) a Hlubočepy (1248 bytů). Jsou to též nemalá území (Hlubočepy podle celkové rozlohy na 23. pozici, Troja na 37.). Zemědělské aostatní plochy v roce 2001 byly v Troji 25. nejvyšší a v Hlubočepech 29 nejvyšší. Podíl zastavěné plochy byl v roce 2006 vyšší než v Troji, ale nejnižší ze všech dosud jmenovaných katastrů (8,5 %, 54 místo). V Troji zastavěná plocha představovala 7,1 % z celkové rozlohy. Oba tyto katastry mají podprůměrný podíl zastavěného území. Hlubočepy se přibližují k některým sídlištním katastrům a Troja již inklinuje podílem zastavěnosti k okrajovým částem s menším podílem sídlištní zástavby. Intenzita bytové výstavby v přepočtu na 1 ha ostatních a zemědělských ploch je v obou těchto katastrech nadprůměrná (Troja 2,76 a Hlubočepy 2,66).

Na opačné straně spektra jsou katastrální území s minimální bytovou výstavbou. Žádný dokončený byt jsme během let 2001 až 2006 neevidovali v katastrech Sedlec a Petrovice, 2 byty v Zadní Kopanině a po 6 bytech v Lahovicích, Malé Chuchli a Cholupicích. Co do rozlohy tato katastrální území patří mezi méně rozsáhlá, ovšem kromě Cholupic, které jsou 19. největším katastrem. Mezi nejmenší katastrální území patří Malá Chuchle (105. místo), Sedlec (je na 104. místě), Petrovice (99. místo) i Lahovice (95. místo), poněkud větší je Zadní Kopanina na 64. místě. Obdobné pořadí zaujímají tyto katastry i ve velikosti zemědělských ploch spolu s ostatními. Pokud jde o zastavěné plochy, jsou tyto katastry mezi těmi s nejnižším podílem. Zadní Kopanina a Cholupice jsou území s vůbec nejnižší zastavěností (zadní Kopanina 112. místo a Cholupice 111. místo), zastavěná plocha zde představuje 1,2 % a 1,3% z celku území. Přes 2 % je to u Malé Chuchle (102. místo). Lahovice (na 83. místě) mají zastavěné plochy 4,3 % a Sedlec (na 71. místě) 6,0 %. Poněkud více zastavěné plochy je jen v Petrovicích, kde je na části území sídlištní zástavba, podíl zastavěné plochy zde představuje 8,8 % (na 53. místě).

Největší intenzita dokončených bytů byla v přepočtu na volné plochy, tedy souhrn zemědělské půdy a ostatních ploch byla v katastru Černý most, zde na 1 ha této plochy bylo dokončeno 8,39 nových bytů. V dalších katastrálních územích, kde byla tato intenzita také vysoká připadlo na 1 ha ostatní plochy více než 3 byty (Libeň, Vinohrady, Řepy, Staré Město a Letňany). Je zajímavé, že dvě z nich byly centrální hustě zastavěné části a to Staré město a Vinohrady, ale zde tato vysoká hodnota vyplývá především z velmi malých rozloh oněch ploch na které byl tento přepočet proveden. Zde tyto nové byty vznikly především jako nástavby stávajících bytových domů, takže jsou situovány na plochy zastavěné, obdobné případy mohou existovat i v jiných katastrálních celcích. Staré město i Vinohrady patří ke katastrům s nejvyšším podílem zastavěného území. Vůbec nejvyšší podíl je v katastru Josefov (50,2 %), více než 40 % je zastavěno ve 3 katastrech (Nové Město, Staré Město a Karlín) a v dalších 3 katastrech (Vinohrady, Nusle, Malá Strana) je to více než 30 % zastavěné plochy.

Celkově lze zhodnotit, že zvýšené počty dokončených bytů v posledních 6 letech jsou v územně větších katastrálních celcích s dobrou dopravní dostupností a často s již existující novou bytovou zástavbou (Stodůlky, Letňany, Černý Most, Hlubočepy, Řepy, Troja), ale i v některých územích v širším centru hlavního města (Vinohrady, Libeň, Smíchov, Záběhlice, Krč). Naopak minimální výstavba je dosud v malých okrajových obcí zejména v jižních a jihovýchodních částech Prahy.

Cestovní ruch

Cestovní ruch je v hl. m. Praze významnou oblastí ekonomiky. Praha jako nejvýraznější turistická destinace v ČR je nejčastějším cílem zejména zahraničních návštěvníků.

Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu jsou důležité i kvalitní statistické informace týkající se této oblasti. V současnosti tvoří páteř statistických dat údaje o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Významnou pomůckou je registr hromadných ubytovacích zařízení. Stávající registr ubytovacích zařízení byl aktualizován tak, aby odpovídal reálné situaci na trhu ubytovacích zařízení. Ubytovací zařízení vykazují stav k 31. prosinci nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průběhu daného roku.

Za ukazatele, které dokumentují vývoj v této oblasti byly vybrány především statistické údaje, které se týkají kapacit.

Publikovaná data jsou souhrnem zpracovaných údajů za předložené dotazníky a také údajů za ta hromadná ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník. V tomto případě byly použity informace o kapacitě z registru ubytovacích zařízení, který je průběžně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných informačních zdrojů.

· Počet hromadných ubytovacích zařízení v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Průměrná cena 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet pracujících osob 2001 – 2006 ČSÚ

Za hromadné ubytovací zařízení je považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (ubytování v soukromí).

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb, člení se do pěti tříd a označují se hvězdičkami. Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty členící se do čtyř tříd, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Ubytovací služby jsou však srovnatelné s odpovídající třídou hotelu. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), případně i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy apod.). Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy). Turistická ubytovna je jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech.

Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků (odborových svazů), školící střediska podniků (odborových svazů), ubytování apartmánového typu a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).

Počet pokojů – celkový počet pokojů sloužících pro cestovní ruch. Nezapočítávají se pokoje pro ubytování personálu, majitelů zařízení a pokoje dlouhodobě sloužící pro ubytování zaměstnanců jiných podniků (déle než 1 rok). Apartmá i chatka, které slouží k ubytování jedné rodiny, se počítají jako jeden pokoj.

Počet lůžek – celkový počet lůžek vyčleněných výhradně pro hosty. Zahrnují se jen lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka.

Průměrná cena – se uvádí bez ceny snídaně (pokud je cena snídaně zahrnuta v ceně pokoje) a bez daně z přidané hodnoty (DPH) za 1 osobu a den. Lze ji vypočítat vydělením čisté roční tržby za ubytování počtem přenocování hostů za daný rok. Do roku 2001 (včetně) se průměrná cena za ubytování uváděla včetně ceny snídaně (pokud byla zahrnuta v ceně pokoje) a včetně daně z přidané hodnoty.

Tab. 3.1.6.3
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení

Praha co do počtu hromadných ubytovacích zařízení patří mezi regiony ČR s nejvyšším počtem těchto zařízení, ale kraje Jihočeský, Liberecký a Královéhradecký ji předčí. Ovšem v počtu lůžek již rozhodně dominuje, lůžka v pražských hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006 představovala 16 % všech lůžek v ČR. V Praze jde o velká ubytovací zařízení s vysokým průměrným počtem pokojů a lůžek. I přes to se kapacity v Praze stále zvyšují. Nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení je v Praze vyšší než je tomu na území celé republiky, ale nárůst počtu lůžek mezi lety 2001 a 2006 v těchto zařízeních je menší než v osmi krajích (nárůst v těchto osmi krajích je průměrně 5,7 %, zatímco v Praze to bylo 1,2 %).

Vzrostl počet hotelů, ale počet zařízení v ostatních kategoriích ubývá včetně ubytovacích kapacit. Orientace na kvalitu se projevuje mimořádným nárůstem počtu i kapacit hotelů se 4 a 5 hvězdičkami. V důsledku těchto posunů došlo ke změně struktury ubytovacích zařízení podle druhu. Lůžka v hotelech a podobných zařízeních již na počátku sledovaného období představovala 68 %, ale v roce 2006 to již bylo 83 %. Právě orientace na kvalitu je zřejmá z porovnání struktury lůžek v hotelech podle kategorie. Zatímco v roce 2001 bylo ve 4 a 5 hvězdičkových hotelech necelých 40 % lůžek v hromadných zařízeních hotelového typu, v roce 2006 se podíl těchto lůžek blíží k polovině.

Pokud jde o průměrné ceny, jejich výši lze v souvislosti se změnami ve struktuře kapacit v průměru hodnotit jako relativně stabilní. Právě v hotelech vyšších kategorií byl zaznamenán několikanásobně meziroční pokles průměrné ceny.

Stabilně klesá (s výjimkou roku 2004 a 2006) i počet zaměstnanců, což je v návaznosti na nárůst kapacit překvapivé. Ovšem jde o to, že hlavní pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán v nehotelových zařízeních a u hotelových zařízení právě nižších kategorií.

Význam mají ovšem i údaje o návštěvnosti, které jsou nezbytné k monitorování využití ubytovacích kapacit a tedy výkonů hromadných ubytovacích zařízení.

Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu jsou získané z měsíčního výběrového šetření CR 1-12 a čtvrtletního šetření CR 2-04. Uváděné údaje jsou souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a za statisticky dopočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Výsledky šetření jsou přímo ovlivňovány stavem registru ubytovacích zařízení, který je průběžně aktualizován z výsledků šetření a z dostupných administrativních zdrojů.

· Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet hostů - nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízení v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízení v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Počet přenocování nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízení v členění podle kategorií 2001 – 2006 ČSÚ
· Hrubé využití lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních hotelového typu 2001 – 2006 ČSÚ
· Čisté využití lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních hotelového typu 2001 – 2006 ČSÚ
· Čisté využití pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních hotelového typu 2001 – 2006 ČSÚ

Počet hostů – host v ubytovacím zařízení je každá osoba (nezahrnuje se personál a majitele ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která použila služeb zařízení k přechodnému ubytování včetně dětí. Host může použít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školicích střediscích podniku (odborových svazu) se hostem rozumí každá osoba, která použila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodu, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. V léčebných lázních se hostem rozumí každá osoba, která podstoupí lázeňskou léčbu bez ohledu na způsob hrazení léčení, komplexnost léčby apod. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání, či řádného studia (pokud doba jeho trvání překročí 1 rok).

Zahraniční hosté (nerezidenti) jsou cizí státní příslušníci (zahraniční turisté), kteří strávili alespoň jednu noc v ubytovacích zařízeních sloužících cestovnímu ruchu.

Počet přenocování – celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období.

Hrubé využití lůžek v hotelech a penzionech vychází z celkového počtu stálých lůžek v ubytovacím zařízení, údaje jsou vypočítávány jen za ubytovací zařízení hotelového typu

Čisté využití lůžek v hotelech a penzionech vychází z počtu lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici, udává čistou obsazenost stálých lůžek, údaje jsou vypočítávány jen za ubytovací zařízení hotelového typu

Čisté využití pokojů v hotelech a penzionech vychází z počtu realizovaných pokojodnů (tj. celkového počtu dnů, kdy byl pokoj obsazen alespoň jedním hostem), údaje jsou vypočítávány jen za ubytovací zařízení hotelového typu

Tab. 3.1.6.4
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních

Hlavní město Praha je nejnavštěvovanější destinací v České republice. Trvale je zde ubytována více než čtvrtina ze všech hostů hromadných ubytovacích zařízení v ČR. V posledních letech je to již téměř třetina všech hostů. Počty hostů v pražských ubytovacích zařízeních každoročně narůstají jen s výjimkou povodňového roku 2002. Nicméně bezprostředně po té, v roce 2003, se již roční počet hostů dostal nad hodnotu z roku 2001 a růst pokračoval i v dalších letech. Ačkoli kapacity ubytovacích zařízení nevykazují v Praze ve stejném období jednoznačný nárůst, počet hostů stoupá neustále. Nejvýraznější růst počtu hostů byl zaznamenán v hotelech se 4 hvězdičkami, což v tomto případě koresponduje i s růstem kapacit v této kategorii ubytovacích zařízení. Ale i zde je nárůst počtu hostů vyšší než nárůst kapacit.

Ve srovnání s vývojem v celorepublikovém měřítku byl vývoj v Praze jednoznačně příznivější. Struktura hostů podle kategorie ubytovacího zařízení se v Praze vyznačuje drtivou převahou hostů ubytovaných v hotelech - trvale je to kolem 90 % všech hostů. V republikovém úhrnu je to sice také již většina ubytovaných, ale podíl je cca 70 %.

V posledních letech také v důsledku zvyšování kapacit nejluxusnějších hotelů již více než polovina ubytovaných v zařízeních hotelového typu je v hotelech 4 a 5 hvězdičkových (v roce 2006 to bylo 55 %).

V pražských hromadných ubytovacích zařízeních je v posledních letech ubytována více než polovina všech zahraničních návštěvníků ČR (v roce 2006 to bylo dokonce 58 %). Hosté ze zahraničí tvoří v Praze kolem 90 % ze všech ubytovaných (největší podíl byl zaznamenán v roce 2005, kdy to bylo téměř 91 %).

Zahraniční hosté preferují ubytování v hotelech s vyšším standardem služeb. Průměrná délka pobytu cizinců v Praze je 2,8 přenocování na 1 hosta.

Ve srovnání se situací v celé ČR, se počet cizinců v Praze zvyšuje poněkud výrazněji. V Praze se od roku 2001 do roku 2006 zvýšil počet ubytovaných nerezidentů o 39 % a v ČR celkem o 19 %. Ovšem zatímco v ČR celkem byl nárůst zaznamenán s výjimkou povodňového roku 2002 každoročně, v Praze v roce 2006 došlo ke stagnaci respektive drobnému meziročnímu snížení počtu ubytovaných cizinců. To bylo ovšem vyrovnáno vyšším nárůstem domácích hostů.

Graf 3.1.6.2
Využití pokojů a lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních hotelového typu

Využití pokojů a lůžek v ubytovacích zařízeních je důležitým faktorem pro vyhodnocení celého procesu od investic do ubytovacích zařízení, přes potřeby počtu zaměstnanců a zvyšování kvality služeb až po parametry ekonomické efektivity. Relativní údaje o využití nejlépe vyjadřují propojení mezi daty o kapacitách a o návštěvnosti. Statistické ukazatele hrubé a čisté využití lůžek jsou pro roční údaje poměrně komplikovaně zpracovávány a počítají se pouze pro hromadná ubytovací zařízení hotelového typu. Využití pokojů a lůžek v Praze trvale převyšuje celorepublikový průměr i všechny ostatní regiony. Výjimku tvořil pouze Karlovarský kraj v prvních letech nového tisíciletí, ale od roku 2003 je v Praze využití lůžek i pokojů nejvyšší. V důsledku toho, že navyšování kapacit probíhalo pomalejším tempem než růst počtu přenocování v zařízeních hotelového typu až do roku 2005 využití lůžek i pokojů v Praze mírně stoupalo. Stagnace počtu přenocování a značný meziroční nárůst počtu lůžek v hotelovém typu ubytování měly za důsledek mírný pokles hodnot využití v roce 2006.