3.1.5 Věda a výzkum

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Hodnocení vybraných ukazatelů z vědy a výzkumu má pro Prahu mimořádný význam. V této oblasti má hlavní město jako centrum vysokého školství, akademických ústavů a dalších vědeckých institucí, ale i se vzdělanou populací ohromné možnosti. Rozvoji vědy a výzkumu je ze strany městské samosprávy ve všech strategických dokumentech věnována mimořádná pozornost. Ukazatele v této sféře mají své vazby do oblasti ekonomické, ale i sociální a enviromentální.

Výzkum a vývoj jsou v současné globalizované ekonomice důležitým odvětvím. Progresivními změnami ve vědě a výzkumu se přechází od konkurenceschopnosti založené na nízké ceně ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a inovacích. Jelikož jsou inovace a technologické vynálezy základem i pro zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů, je zájem sledovat a podporovat odvětví výzkumu a vývoje i na regionální úrovni.

Významným strategickým cílem v plánu rozvoje hlavního města je využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity. Jedním z podcílů pak je podpořit Prahu jako inovační a iniciační centrum republiky ve vědě, výzkumu i vývojových činnostech. Pro hl. m. Prahu jako kraj s nejlepším ekonomickým postavením a vysoce kvalitním lidským potenciálem je důležité, aby byl kladen mimořádný akcent právě na aktivity ve výzkumu a vývoji, které přinášejí vysokou míru přidané hodnoty.

Výdaje realizované v pražských ekonomických subjektech za období 2001 až 2006 představovaly 37 % všech výdajů na tuto oblast v ČR. Výdaje na vědu a výzkum jsou v Praze v absolutních hodnotách nejvyšší ze všech regionů. V přepočtu na podíl z regionálního HDP ovšem Prahu předčí Středočeský kraj, protože výše HDP Středočeského kraje představuje pouze kolem 40 % HDP hl. m. Prahy.

Graf 3.1.5.1
Výdaje na VaV v přepočtu na % HDP v hl. m. Praze a ČR

Praha má oproti ostatním krajům České republiky z hlediska pozice vědy a výzkumu (dále VaV) několik nesporných výhod. Existuje zde vysoká koncentrace vysokých škol, vědeckých ústavů a také sídel firem, které se touto oblastí zabývají. V Praze je nadprůměrné soustředění organizací zabývajících se výzkumem a vývojem. Jejich počet se v celém sledovaném období zvyšoval. V návaznosti na tuto skutečnost rostly významně i výdaje v této oblasti. Tento nárůst byl u pražských subjektů v přepočtu na HDP poněkud výraznější než tomu bylo v ČR celkem.

Ukazatele pro hl.m. Prahu

Pro hl. m. Prahu jako kraj s nejlepším ekonomickým postavením a vysoce kvalitním lidským potenciálem je důležité, aby byl kladen mimořádný akcent právě na aktivity ve výzkumu a vývoji, které přinášejí vysokou míru přidané hodnoty. Právě proto, že tato oblast je pro Prahu považována za mimořádně významnou, doplnili jsme ještě další statistické ukazatele, které ji monitorují a z nichž lze odvodit hodnocení vývoje ve sledovaných letech, případně i odhadnutí posunů v dalším období. Pojmy výzkum a vývoj jsou v ČR definovány zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Tento zákon upravuje systém státní podpory výzkumu a vývoje a s tím souvisejících práv a povinností právnických a fyzických osob zabývajících se výzkumem a vývojem a státních orgánů zajišťujících jejich podporu. Definice výzkumu a vývoje ve výše jmenovaném zákoně je totožná s definicí uvedenou v příručce Frascati. Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků.

Ukazatele VaV jsou v ČR sledovány vyčerpávajícím statistickým zjišťováním, prostřednictvím výkazu: Roční výkaz o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Tento výkaz je od šetřeného roku 2005 distribuován ve dvou mutacích podle sektorů provádění výzkumu a vývoje:

- mutace (a) je určena pro podnikatelský a soukromý neziskový sektor [VTR 5-01 (a)] ,

- mutace (b) je určena pro vládní sektor, sektor vyššího odborného a vysokého školství a 11 fakultních nemocnic [VTR 5-01 (b)].

Šetření výkazem VTR 5-01 je součástí Programu statistických zjišťování, který je nyní každoročně stanoven a zveřejněn vyhláškou ČSÚ podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění.

Základní informací jsou počty ekonomických subjektů, jejichž hlavní nebo vedlejší činností je výzkum a vývoj. Bezpochyby významné jsou i počty pracovníků těchto subjektů.

· Počty zpravodajských jednotek a jejich členění podle sektorů 2001 – 2006 ČSÚ
· Počty zaměstnanců VaV podle sektorů 2001 – 2006 ČSÚ
· Struktura pracovníků VaV podle klasifikace zaměstnání 2001 – 2006 ČSÚ
· Výdaje na VaV podle sektorů 2001 – 2006 ČSÚ
Zpravodajskými jednotkami v oblasti statistického zjišťování výzkumu a vývoje, jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejichzaměstnanců nebo odvětví ve kterém působí. Základním kritériem pro rozlišování výzkumných a vývojových činností je patrná přítomnost prvku novinky (inovace) ve výzkumu a vývoji.

Český statistický úřad každoročně aktualizuje stávající databázi zpravodajských jednotek zabývajících se výzkumem a vývojem, a to na základě spolupráce s Radou vlády pro výzkum a vývoj, na základě odpovědí na dotazy v jiných statistických zjišťováních, zda ZJ provádějí výzkum a vývoj (např. ve výkazech pro vybraná produkční odvětví) a dále z administrativních zdrojů. Od roku 2001 je pro dopočet údajů za zpravodajské jednotky, které ve stanoveném termínu výkaz nepředložily (tzv. non-response), využíváno matematicko-statistických metod.

Sektory provádění výzkumu a vývoje vycházejí z číselníku institucionálních sektorů a subsektorů používaného v Národních účtech:

- podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu (je složen z nefinančních podniků, finančních institucí, domácnosti - zaměstnavatelé a domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné).

- vládní sektor je složen z orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství

- sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vyššího školství) zahrnuje univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání tj. veřejné, státní a soukromé vyšší odborné a vysoké školy a od roku 2005 i 11 fakultních nemocnic

- neziskové instituce sloužící domácnostem, dále jen soukromý neziskový sektor, zahrnují soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem.

Evidenční počet zaměstnanců k 31.12. ve fyzických osobách uvádí celkové počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji bez pohledu na dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem.
(Počet osob pracujících na dohody ve výzkumu a vývoji ve fyzických osobách se uvádí

od roku 2005, v letech 2001 až 2004 byl sledován počet dohod o provedení práce nebo pracovní
činnosti ve výzkumu a vývoji).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem je u zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících pro ZJ ve výzkumu a vývoji na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce.
Výdaje na VaV podle definice OECD uvedené ve Frascati manuálu představují všechny vnitřní výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné v rámci zpravodajské jednotky či pracoviště výzkumu a vývoje bez ohledu na zdroj financí určených k těmto výzkumným a vývojovým činnostem. Výdaje uskutečněné mimo ZJ, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Zohledňovány jsou také neinvestiční náklady na výzkum a vývoj a výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na výzkum a vývoj. Výdaje na VaV nezahrnují odpisy.

Tab.3.1.5.1
Zpravodajské jednotky a počty zaměstnanců podle sektorů ve VaV

V hl. m. Praze je v členění podle krajů trvale nejvyšší počet zpravodajských jednotek tedy pracovišť, kde jsou prováděny činnosti VaV. Je proto celá řada důvodů, které souvisejí s postavením Prahy jako hlavního města státu, ale i Prahy jako centra vzdělání a také dalších vědeckých činností z celé řady oblastí od zdravotnictví až po ekonomiku.

Počet těchto pracovišť v Praze, ale i v celé ČR každoročně roste. Ve srovnání s rokem 2001 se jejich počet v Praze zvýšil téměř o třetinu. Nárůst počtu pracovišť VaV byl ve sledovaných letech každoroční. Pouze v roce 2006 již můžeme spíše hovořit o stagnaci na poměrně vysoké hodnotě. Tempo nárůstu je však v Praze poněkud nižší než udává celorepublikový průměr (v ČR úhrnem se počet těchto pracovišť zvýšil o 46 %). Zatímco v roce 2006 představovaly pražské zpravodajské jednotky 28 % všech pracovišť VaV v republice, v roce 2001 to byla třetina (33 %). I tak je to velké soustředění pracovišť.

Většinu těchto jednotek představují pracoviště v soukromém sektoru. V Praze je ovšem tato převaha soukromého sektoru nižší než je tomu v celé ČR. V roce 2006 v Praze soukromá pracoviště představovala 70 % všech zpravodajských jednotek a v ČR to bylo 81 %. Naproti tomu vyšší zastoupení mají v Praze pracoviště ze sektoru soukromého neziskového. Ačkoli zde byl zaznamenán razantní početní pokles jednotek, stále v Praze představují 6 % ze všech, zatímco v ČR je to 2 %. Kromě Prahy jsou tato pracoviště v jiných krajích pouze výjimkou. V roce 2006 bylo zpravodajských jednotek pracujících ve VaV v tomto sektoru v Praze 67 % ze všech v celé republice. Také vládní sektor je v Praze zpravodajskými jednotkami VaV značně silně zastoupen, v posledních třech letech představovala pracoviště ve státním sektoru cca 16 % těchto jednotek a v ČR celkem to bylo kolem 9 %. Naopak v sektoru odborného vyššího a vysokého školství je v Praze relativně méně vykazujících jednotek (v Praze v roce 2006 to bylo necelá 10 % jednotek a v ČR celkem 8 % jednotek).

Nárůst počtu pracovišť provádějících VaV ovšem jednoznačně nedokumentuje růst výzkumné a vývojové základny. Přesnější informaci o stavu dostupné výzkumné a vývojové základny než je absolutní počet pracovišť VaV může poskytnout údaj o počtu pracovníků zabývajících se v nich výzkumem a vývojem (zaměstnanců VaV). Do celkového počtu zaměstnanců výzkumu jsou zahrnuti i pomocní, techničtí a administrativní pracovníci. Pokud bereme v úvahu přepočet na plný pracovní úvazek vzrostl počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji během let 2001 až 2006 v Praze o 84 %. V relaci k ČR přepočtení pracovníci VaV pracující v Praze představují 42 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2005.

Nejvíce pracovníků VaV působí v soukromém sektoru. Podíl zaměstnanců v soukromém sektoru v roce 2006 v Praze představoval 37 %. V poměru k zastoupení zpravodajských jednotek je tato převaha jen minimální. Lze říci, že v soukromém sektoru se jedná o malá pracoviště (průměrně v roce 2006 připadlo na 1 pracoviště 33 pracovníků na plný úvazek). Ovšem počty pracovníků zde narůstaly největším tempem a každoročně, ačkoli meziročně nebyl nárůst pravidelný, k téměř 50 % meziročnímu nárůstu došlo mezi roky 2004 a 2005.

Od roku 2004 je sektorem s druhým nejvyšším počtem pracovníků sektor vládní, kde po určitém poklesu v roce 2004 došlo opět k navýšení. V roce 2006 již téměř stejný počet zaměstnanců jako v soukromém sektoru působil i ve vládním sektoru. Ačkoli podíl jednotek tohoto sektoru představoval 15 %, zastoupení zaměstnanců bylo 36 %. V tomto sektoru se tedy jedná o podstatně větší pracoviště. Průměrně na 1 pracoviště v roce 2006 zde připadalo 81 zaměstnanců.

Počet pracovníků se razantně zvýšil i v sektoru vyššího školství. V roce 2006 zde již pracovalo 26 % všech zaměstnaných ve VaV z pražských pracovišť. V tomto sektoru je poměr pracovišť a zaměstnanců podobný, jako v případě sektoru vládního. V roce 2006 zde na 60 pracovišť připadalo 5189 zaměstnanců VaV, což představuje 86 zaměstnanců na 1 pracoviště. Ovšem v roce 2001 to bylo 2868 zaměstnanců na 46 pracovišť, takže na 1 pracoviště připadalo 62 zaměstnanců. I zde byl zaznamenán značný nárůst počtu pracovníků a to každoročně, ale nejvíce mezi roky 2004 a 2005.

Velmi zvláštní situace z hlediska statistického vykazování je u jednotek v neziskovém sektoru. Jde o velmi malá pracoviště, v posledním roce připadali 3 pracovníci na 1 pracoviště.

Rostoucí význam výzkumu a vývoje v ekonomice města potvrzuje i vývoj výdajů v této oblasti. Od roku 2001 se celkové výdaje na výzkum a vývoj zvýšily o 90 %.

Na tomto růstu se největší měrou podílely výdaje realizované v podnikatelském sektoru, které vzrostly na necelý trojnásobek hodnoty roku 2001. V sektorech vládním a vyššího vzdělání výdaje na výzkumnou činnost rovněž rostou, avšak pomaleji než v podnikatelském sektoru. Vládní sektor zaznamenal v letech 2004 a 2005 oproti roku 2003 dokonce mírný pokles výdajů věnovaných pro potřeby výzkumu a vývoje. V roce 2006 činily souhrnné výdaje na V&V v Praze více než 19 miliard Kč, což představovalo téměř 40 % všech výdajů na VaV v celé ČR.

Graf 3.1.5.2
Výdaje na VaV podle sektorů provádění

Pokud jde o strukturu vnitřních výdajů na VaV podle sektorů, již od roku 2004 v Praze jednoznačně dominuje podnikatelský sektor. V roce 2006 bylo realizováno v tomto sektoru již 49 % všech výdajů na VaV. Význam podnikatelského sektoru v Praze každoročně stoupá, ale přesto podíl výdajů v tomto sektoru je výrazně nižší než v ČR celkem a po Jihomoravském kraji i nejnižší ze všech regionů. V roce 2006 byl podíl výdajů užitých v podnikatelském sektoru v ČR 66,2 % a v 8 ze 14 krajů to bylo nad 80 % výdajů. Naproti tomu, ačkoli je postavení vládního sektoru v Praze oslabováno, stále je zde jeho 31% podíl na realizovaných výdajích vyšší než v ČR celkem (18 % v roce 2006) a nejvyšší ze všech regionů. Mírně zvýšený oproti celorepublikovému průměru (16 % v roce 2006) je v Praze podíl výdajů prováděných v jednotkách vyššího odborného a vysokého školství, který v roce 2006 byl 19,5 %. Ale i význam tohoto sektoru v posledních letech relativně oslabuje. Vcelku stabilně jen necelé 1 % z celku představují výdaje realizované v soukromém neziskovém sektoru.