3.1.4 Veřejný rozpočet

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Rozpočet města i městských částí má rozhodující podíl na zajištění rozvoje hl. m. Prahy. Výsledky bilance příjmů a výdajů charakterizují rovnováhu rozpočtové situace v jednotlivých letech. Saldo veřejných rozpočtů vypovídá i o možnostech zajištění plánovaných investic souvisejících s rozvojem města. Celkově byly srovnávány rozdíly mezi příjmy a výdaji rozpočtů kraje, obcí a dobrovolných svazků obcí v daném kraji v příslušném roce souhrnně. V hl. m. Praze šlo tedy o úhrnný přehled o hospodaření hl. m. Prahy i jednotlivých městských částí. Data vycházejí ze skutečně realizovaných (nikoliv rozpočtovaných) příjmů a výdajů veřejných rozpočtů.

Pro regionální srovnání v kapitole 2 byly použity úhrny veřejných rozpočtů kraje, obcí a dobrovolných svazků obcí v daném kraji v příslušném roce, který je vztažen k celkovým výdajům těchto rozpočtů (v běžných cenách).

V roce 2006, tedy na konci sledovaného období, měly pražské veřejné rozpočty nejvyšší podíl kladného salda na výdajích ze všech regionů. Ovšem toto postavení pražských rozpočtů není nijak stabilní. Teprve v posledních 2 letech jsou v Praze zaznamenávána kladná salda bilance příjmů a výdajů v úhrnu všech rozpočtů. V roce 2006 byl zaznamenán nejvyšší přebytek příjmů nad výdaji. Pro Prahu je však charakteristické, že částky příjmů i výdajů veřejnéch rozpočtů se zde pohybují v nejvyšších hodnotách ze všech regionů. Přebytky zaznamenané v posledních 2 letech byly v Praze i v absolutních hodnotách mezi kraji jedny z nejvyšších.

Tab. 3.1.4.1
Deficit/přebytek veřejných rozpočtů

V členění na separátní rozpočet hlavního města Prahy a souhrn rozpočtů městských částí vidíme, že celkově rozpočty městských částí vykazují určité přebytky, ale rozpočet města byl ve sledovaných letech až do roku 2004 ztrátový. Zde hraje roli rozdíl mezi postavením a hospodařením městských částí a vlastního hlavního města a s tím související výše rozpočtových položek. Absolutní výše příjmů i výdajů úhrnem za všech 57 městských částí představuje cca čtvrtinu (pouze v roce 2004 to byla cca třetina) rozpočtových položek za město. Nicméně přebytky v přepočtu na výdaje jsou relativně vysoké.

Graf 3.1.4.1
Vývoj sald pražských veřejných rozpočtů

Celkový výsledek veřejných rozpočtů v hlavním městě ovšem prakticky kopíruje separátní rozpočet MHMP a souhrnem jednotlivých rozpočtů městských částí je ovlivněn minimálně.

Ukazatele pro hl. m. Prahu

Postavení Prahy jako hlavního města státu, kde sídlí celá řada institucí, které se vztahují ke všem obyvatelům ČR vyžaduje v investicích a celkových rozpočtových činnostech zohledňovat tuto skutečnost. Je zde umístněna většina především státních orgánů, ale i školských, zejména vysokoškolských zařízení, a dále vědeckých institucí, zdravotnických i kulturních zařízení. Do Prahy přijíždí velký počet osob za prací, za studiem a dalšími aktivitami. Praha je také hlavním městem státu, důležitým obchodním i kulturním centrem, významným dopravním uzlem i v mezinárodním měřítku a náklady spojené s těmito funkcemi Prahy by měly být v rozpočtu města dostatečně zohledněny.

Vyrovnaný rozpočet a efektivní využívání všech finančních zdrojů pro realizaci prioritních cílů ze strategických rozvojových plánů je jednou z hlavních priorit jak na úrovni celého hlavního města, tak v modifikované formě i na úrovni jednotlivých městských částí. Sledování podrobnějších údajů o vývoji hlavních rozpočtových položek jednotlivých veřejných rozpočtů v hl. m. Praze může pomoci i v odhadu směřování rozpočtů v následujících letech.

Částky uváděné v následujících ukazatelích vycházejí ze skutečně realizovaných (nikoliv rozpočtovaných) příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Jak příjmy, tak výdaje jsou uváděny po konsolidaci. Všechny relace vztahované k obyvatelstvu počítají pouze s bydlícím obyvatelstvem.

· Příjmy v členění na daňové a nedaňové za vlastní hl. m. Prahu 2001 – 2006 MHMP
· Příjmy v členění na daňové a nedaňové za vlastní hl. m. Prahu na 1 obyvatele 2001 – 2006 MHMP
· Výdaje v členění na běžné a kapitálové za vlastní hl. m. Prahu 2001 – 2006 MHMP
· Výdaje v členění na běžné a kapitálové za vlastní hl. m. Prahu na 1 obyvatele 2001 – 2006 MHMP
· Řetězový index příjmů a výdajů za vlastní hl. m. Prahu 2001 – 2006 MHMP

Přepočty jsou uváděny na střední stav obyvatel

Tab. 3.1.4.2
Základní údaje z přehledu hospodaření hl. m. Prahy (vlastní město)

Prostým srovnáním výchozího roku 2001 a posledního sledovaného roku 2006 lze dospět k hodnocení, že po letech deficitních rozpočtů, bylo v letech 2005 a 2006 dosaženo přebytku především výraznějším nárůstem příjmů než výdajů. Vzrostly obě složky, ale příjmy se zvýšily cca o polovinu a výdaje vzrostly cca o čtvrtinu. Tento vývoj ovšem není každoroční, řetězové indexy příjmů a výdajů ukazují, že větší stabilita je přece jen pozorovatelná u výdajů.

U příjmů nejvýrazněji vzrostly příjmy nedaňové, které ovšem představují pouze malou část příjmů města (v roce 2006 to bylo 5 % a v roce 2001 jen 3 % příjmů).

U výdajů se zvýšily nejvíce výdaje běžné a výdaje kapitálové jsou více méně stabilní.

Je známo, že příjmy i výdaje v přepočtu na obyvatele jsou v Praze nejvyšší ze všech obcí. Co se týče příjmů, v roce 2006 připadalo na 1 obyvatele města více než 38 tisíc Kč.

Významnou složkou vlastních příjmů hlavního města Prahy jako celku jsou příjmy daňové, které jsou převáděny finančními úřady. Od roku 2002 jsou tyto příjmy rozděleny na daňové příjmy kraje a daňové příjmy obce. Daňové příjmy převáděné finančními úřady hl.m.Praze jako kraji představují pouze menší část daňových příjmů (v roce 2006 necelá 4 % daňových příjmů). Naprostou většinu daňových příjmů představují daňové příjmy hl.m.Prahy jako obce (v roce 2006 to bylo více než 91 % daňových příjmů). Malou část pak představují daně inkasované přímo. Ze svých daňových příjmů hl. m. Praha jako celek převádí část i do rozpočtů městských částí (v roce 2006 to bylo 3,5 % z daňových příjmů). Daňové příjmy v rozpočtu vlastního hlavního města tvoří naprostou většinu vlastních příjmů (v roce 2006 tvořily necelých 95 % ze všech vlastních příjmů), ale i většinu příjmů vůbec. Z daňových příjmů rozpočtu vlastního hlavního města na 1 obyvatele v roce 2006 připadalo 31,5 tisíc Kč.

Druhým nejvýznamnějším druhem příjmů jsou dotace (v roce 2006 ve vlastním rozpočtu hlavního města Prahy představovaly necelých 14 % příjmů). V rozdělení na investiční a neinvestiční dotace představují dotace neinvestiční většinu. Nedílnou součást příjmů rozpočtu města tvoří také převody z vlastních fondů hospodářské činnosti, které z metodického hlediska patří k dotacím. V rozpočtu samotného hlavního města přijaté dotace bez převodů z vlastních fondů v roce 2006 představovaly 12 % rozpočtových příjmů a převody z vlastních fondů hospodářské činnosti další 2 %. Z dotací a převodů připadalo na každého obyvatele Prahy více než 5 tisíc Kč.

Výdaje rozpočtu Prahy jsou v základní struktuře členěny na výdaje běžné a kapitálové, přičemž běžné výdaje v Praze trvale představují kolem 65 % (v roce 2001 nejméně, a to 62% a nejvíce v roce 2006, a to 69 %).

Pokud jde o členění výdajů do kapitol, vydává MHMP z rozpočtu vlastního města nejvíce prostředků trvale na kapitolu 3 – doprava a na druhém místě je to kapitola 4. – školství, mládež a samospráva.

Výše výdajů jednotlivých kapitol ve srovnání s rokem 2001 vzrostla v sedmi kapitolách a ve třech byl zaznamenán pokles. Kromě kapitoly pokladní správa trvale nejvýrazněji rostly výdaje na bezpečnost, vnitřní správu a kulturu, sport a cestovní ruch. Méně než úhrn výdajů vzrostly výdaje na kapitolu Doprava a pokles byl zaznamenán u kapitol Rozvoj obce a Zdravotnictví a sociální péče.

Tab. 3.1.4.3
Čerpání výdajů rozpočtu hl. m. Prahy (vlastní město)

Struktura výdajů v rozpočtu vlastního města se v průběhu sledovaného období významně neměnila. Trvale nejvýraznější podíl výdajů představuje kapitola Doprava a na druhém místě je to kapitola Školství, mládež a samospráva.

Graf 3.1.4.2
Struktura výdajů rozpočtu hl. m. Prahy (vlastní město), celkem 2001 až 2006

Rozpočty jednotlivých městských částí mají poněkud odlišné parametry než rozpočet vlastního hlavního města. Na jednotlivé městské části přechází část výkonu státní správy ve městě a celkově mají zcela odlišné kompetence než hlavní město. Samosprávní orgány na úrovni hl. m. Prahy působí ve zdvojené funkci jako vedení jednoho ze 14 krajů a současně jako vedení obce respektive největšího a hlavního města státu. Samospráva na úrovni městských částí působí jako samospráva částí obce a současně jako samospráva obcí samých. Toto postavení spolu s rozdílnou velikostí jednotlivých městských částí se odráží i v jejich rozpočtech. Rozpočty jednotlivých městských částí mají jinou strukturu než rozpočet vlastního města.

Tab. 3.1.4.4
Základní údaje z přehledu hospodaření – souhrn rozpočtů 57 městských částí

U příjmů městských částí tvoří vlastní příjmy pouze velmi malou část (v roce 2006 to bylo 14,3 %). Je to dáno především tím, že většinu daňových příjmů přebírá hl. m. Praha jako obec i kraj a ne městské části. Část z těchto příjmu je pak přerozdělována do rozpočtů městských částí. Daňové příjmy ve srovnání s rozpočtem vlastního města Prahy u městských částí představují výrazně nižší podíl. U rozpočtů městských částí však tvoří velmi výraznou část příjmů dotace (v roce 2006 to bylo necelých 86 % příjmů). Značná část dotací je věnována na financování činností ve výkonu státní správy obcemi, ale jde i o dotace na konkrétní projekty a činnosti samotných městských částí.

I na straně výdajů jsou v rozpočtech městských částí a vlastního města značné rozdíly. Ve srovnání s rokem 2001 vzrostly nejvýrazněji výdaje v kapitole bezpečnost, ale stále jsou prostředky věnované této oblasti poměrně nízké. Výrazně se zvýšily i prostředky věnované na rozvoj obce a dále na kapitolu Kultura, sport a cestovní ruch.

Tab. 3.1.4.5
Čerpání výdajů rozpočtu v souhrnu 57 městských částí

V rozpočtech městských částí je také oproti rozpočtu vlastního města značně odlišná struktura výdajů. Je to dáno funkcí, kterou samospráva a úřady městských funkcí plní. Tato struktura je i zde více méně neměnná. Hlavními oblastmi výdajů jsou Školství, mládež a samospráva a dále Vnitřní správa. Na rozdíl od rozpočtu města Prahy je Doprava zastoupena minimálně. Školství je pak ještě více zastoupeno než je tomu u města, ačkoli i tam je to druhá nejsilnější oblast.

Graf 3.1.4.3
Struktura výdajů rozpočtu souhrnu 57 městských částí, celkem 2001 až 2006

Jak již bylo uvedeno výše, v souhrnu byly rozpočty městských částí ve sledovaných letech vždy zakončeny přebytkem. Jiná je situace u jednotlivých městských částí. V průběhu sledovaných let bylo nejméně městských částí s deficitním rozpočtem v roce 2002 (17 městských částí) a naopak nejvíce v roce 2005, kdy to bylo více než 50 % z 57 městských částí (34 městských částí).