3.1.3 Doprava

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Dopravní systém Prahy má díky dominantnímu postavení hlavního města významnou roli v rámci celé ČR. Jedná se o území s celkovou rozlohou jen 496 km2, ale s výrazně rozvinutou osobní i nákladní automobilovou, železniční, leteckou i vodní dopravou. Pateří automobilové dopravy je systém pozemních komunikací v celková délce 592 km (5% nárůst oproti roku 2000), přičemž samotná délka silnic a dálnic bez místních komunikací dlouhodobě osciluje kolem 70 km (dopravní ročenka Ministerstva dopravy). Železniční systém tvořící tzv. pražský železniční uzel, je tvořen sítí železničních tratí v celkové délce 250 km. Význam letecké dopravy v regionu vyplývá zejména z existence mezinárodního letiště Ruzyně, které pravidelně dosahuje největšího objemu přepravních výkonů ve srovnání s ostatními letišti ČR.

Srovnání pražské situace z hlediska dopravy s ostatními regiony je velice problematické. Ukazatele uvedené v kapitole 2 mají pro Prahu jako jedno velkoměsto hodnoty jen těžko srovnatelné s územně násobně většími celky se zcela jinou sídelní strukturou.

Tab. 3.1.3.1
Základní ukazatele dopravy

Hustota dálnic a silnic I.třídy je v Praze ve srovnání s ostatními regiony v přepočtu na rozlohu území průměrná (v roce 2006 zde byla osmá nejvyšší hustota ze 14 krajů) a číselně se blíží hodnotě za ČR celkem. Od roku 2000 se zde ovšem zvýšila hustota této silniční sítě více než v ostatních krajích (v roce 2000 byla Praha v tomto ukazateli na desáté pozici), procentně to byl nejvýraznější nárůst ze všech krajů.

Pro hustotu železničních tratí jsou v roce 2006 uvedeny údaje za Prahu a Středočeský kraj celkem.. Ze srovnání s ostatními regiony vyplývá, že v hustotě železničních tratí zaujímal region, který tvoří hl. m. Praha spolu se Středočeským krajem páté až šesté místo mezi všemi kraji v republice, s hustotou železničních tratí o 1,0 km vyšší než představoval průměr za ČR.

Výkony v nákladní přepravě, kde figuruje silniční, železniční a vnitrozemská vodní doprava uváděné v přepočtu na HDP v běžných cenách jsou pro Prahu výrazně nižší než v jiných krajích, ale tento ukazatel pro hlavní město má zcela jiný význam než pro ostatní oblasti ČR. Pražské hodnoty představují cca třetinu průměru za celou ČR a čtvrtinu hodnot sousedního Středočeského kraje. Podstatnou skutečností, která výši tohoto ukazatele za hl. m. Prahu ovlivňuje je ovšem vysoký HDP, na který jsou tyto výkony přepočteny. Celkový objem vnitrostátního pohybu zboží, který se dotýká hl. m. Prahy dosáhl v roce 2006 hodnoty více než 41 mil. tun zboží.Ve srovnání s předchozími lety jde spíše o určitý pokles objemů přepravy.

V nákladní dopravě výrazně dominuje silniční doprava s více jak 95% podílem na celkovém objemu přepravních výkonů v roce 2006. Podíl silniční dopravy na celkové přepravě nákladu bez tranzitu je obdobně vysoký i ve většině ostatních krajů. Pouze ve 2 krajích (Pardubický a Moravskoslezský) se po silnicích přepravovalo méně než 80 % nákladu a v krajích Ústeckém a Karlovarském to bylo dokonce méně než 70 %. Objem výkonů v silniční nákladní dopravě mírně klesá ve srovnání s rokem 2003 bylo v roce 2006 přepraveno o 16 % méně nákladu. Železnice, druhý nejvýznamnější způsob nákladní přepravy co do objemu přepraveného zboží, přepravila o málo více než 4 % z celkového objemu zboží. U tohoto druhu přepravy v Praze jednak vzrostl celkový objem přepravních výkonů (oproti roku 2003 to bylo o 14 %), ale stoupá i podíl přepravy, ale je ve srovnání se silniční přepravou stále velmi nízký. Také velmi nízký podíl má lodní doprava. V prvních letech nového tisíciletí se objem lodní dopravy zvyšoval díky strmému nárůstu vývozu zboží z kraje a jeho přepravy v rámci kraje. Celkový pražský vývoz lodní dopravou se také zvýšil jako důsledek razantního navýšení přepravy zboží zejména do Středočeského kraje a to mezi roky 2003 a 2004. V posledních dvou letech však došlo k útlumu tohoto druhu nákladní přepravy. Obdobný vývoj byl ovšem zaznamenán i u nákladní automobilové dopravy, kdy ve stejném období došlo k významnějšímu nárůstu pražského vývozu zejména do Středočeského kraje, který pravidelně dosahuje poloviny vyváženého zboží z kraje.

I další ukazatel o přepravě osob v rámci kraje veřejnou a silniční dopravou v přepočtu na obyvatele je zkreslující. V Praze tvoří základ dopravy osob městská hromadná doprava, která do tohoto ukazatele v kapitole 2 není zahrnuta. Nicméně přeprava osob je pro Prahu velmi významným fenoménem a její rozvoj v posledních letech je zřejmý.Této oblasti se budeme věnovat v následujícím textu.

Ukazatele pro hl. m. Prahu

V návaznosti na význam, polohu a postavení Prahy byla historicky vytvořena široká škála dopravních vazeb. Nejbližší jsou oboustranné regionální vazby na Středočeský kraj. Postavení Prahy jako hlavního města ČR podmiňuje také významnou dojížďku i z území celé republiky. Naopak občané Prahy neomezují své vyjížďky za pracovními, ale především rekreačními cíli na blízké okolí, ale rozptylují se po území celého státu. Výrazně středová poloha a atraktivita v rámci ČR i Evropy předurčila Prahu k roli nejen důležitého cíle cest, ale také místa křížení řady významných tranzitních tras. Praha je již tradičně i největším centrem mezinárodní přepravy v ČR. Současně je i největším dopravním uzlem propojujícím jednotlivé kraje republiky.

Pro hlavní město Prahu je z hlediska dopravy prioritní přeprava osob. Přeprava osob má z ekonomického pohledu význam zejména pro mobilitu pracovní síly. Osobní doprava v Praze je realizována ve dvou základních formátech – veřejná doprava a osobní automobilová doprava. Z výzkumů vyplývá, že větší část osobní dopravy je realizována veřejnou dopravou (cca 57 %). Veřejná doprava snižuje negativní dopady individuální dopravy na životní prostředí.

Lze říci, že hlavní město Praha má nejlépe fungující veřejnou dopravu ve střední Evropě, zajištěnou systémem Pražské integrované dopravy. V tomto systému dochází k propojení jednotlivých segmentů veřejné dopravy a to MHD, jejíž páteřní systém tvoří kolejová doprava (metro, tramvaje), na kterou navazuje síť autobusových linek. Ovšem postupně jsou do této soustavy integrovány i další složky a to příměstská autobusová i železniční doprava. Jedním z významných kladů tohoto systému je právě dopravní propojení se zázemím hlavního města, jehož význam trvale stoupá.

Následující ukazatele jsou přebírány ze statistických přehledů Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. a jsou generovány následovně:

· Přepravené osoby v městské hromadné dopravě 2000, 2003, 2006 DP hl. m. Prahy

Průměrný měsíční počet přepravených osob

o 1 jízda - rozumí se jízda uskutečněná jedním dopravním prostředkem bez přerušení (přestupu)
o 1 jízda rovná se 1 přepravená osoba
o 1 cesta - rozumí se přeprava cestujícího z místa nástupu k cíli a skládá se z jedné až několika jízd podle počtu přestupů.

Počet cest je počet přepravených osob dělený počtem jízd na jednu přestupní jízdenku pro jednotlivou jízdu. Pro tento propočet je použit přestupní koeficient 2,4.

· Provozní délka sítě 2000, 2003, 2006 DP hl. m. Prahy

Uvádí délku tratí jednotlivých druhů dopravních prostředků v kilometrech, na pozemních komunikacích je počítána podle osy ulice

· Ujeté místové kilometry 2000, 2003, 2006 DP hl. m. Prahy

místové kilometry = součin vozových kilometrů a obsaditelnosti jednotlivých typů dopravních prostředků. Tento ukazatel vyjadřuje nabízenou přepravní práci.

Tab. 3.1.3.2
Základní ukazatele MHD

Městskou hromadnou dopravou je každý rok přepraveno více než miliarda cestujících. Základem městské hromadné dopravy je síť metra s 531,2 miliony přepravených osob v roce 2006. Počet přepravených osob prostřednictvím metra trvale roste, od roku 2000 se zvýšil o více než čtvrtinu. V roce 2006 již metro přepravilo téměř polovinu ze všech cestujících MHD. Tento podíl přepravených osob se zvýšil ze 40 % v roce 2000 na 45 % v roce 2006. Samotná provozní délka metra byla v roce 2004 prodloužena o 3,9 km a v roce 2006 o 1 km.

Graf. 3.1.3.1
Přepravené osoby v městské hromadné dopravě, v tis.

Od roku 2000 se zvýšil počet přepravených osob i u tramvají, ale již ne tak výrazně jako tomu bylo u metra (o necelých 11 %). Tramvaje přepravují cca 30 % cestujících a tento podíl se výrazně nemění. Rozvoj dopravní sítě tramvajové dopravy byl ve sledovaném období poměrně nevýznamný. Od roku 2000 byly tramvajové trati prodlouženy pouze o 5 km.

Mírně ovšem klesá počet cestujících přepravených autobusovými linkami. Ve srovnání s rokem 2000 to byl cca 3% pokles, ale ve srovnání s rokem 2003 byl tento útlum výraznější (o 11 %). Lze předpokládat, že prodloužení metra v důsledku výstavby dvou nových stanic na úseku trasy C o 3,9 km v roce 2004 mělo za důsledek nahrazení autobusové přepravy právě metrem. Také případné suplování veřejné dopravy dopravou individuální připadá v úvahu právě na linkách pokrytých autobusovou dopravou. Autobusové linky jsou tím segmentem systému Pražské integrované dopravy, který spojuje hlavní město s jeho zázemím ve Středočeském kraji, cca 17 % autobusových tras vede mimo hranice území Prahy. Příměstskou dopravu v roce 2006 zajišťovalo 19 autobusových linek.

Druhým způsobem dopravy osob je doprava individuálními dopravními prostředky. Základem pro tento typ dopravy je silniční síť.

Páteří silniční dopravy je systém pozemních komunikací v celkové délce 592 km, přičemž samotná délka silnic a dálnic bez místních komunikací je kolem 70 km (v roce 2006 to bylo 72 km). Délka silniční sítě se v Praze výrazně nemění a v návaznosti na celkový růst počtu automobilů a ostatních dopravních prostředků vázaných na silniční komunikace spolu se zvyšováním intenzity využívání těchto dopravních prostředků je zde patrné značné přetížení celé silniční sítě. Toto přetížení v posledních letech není pouze koncentrováno na centrální části města (kde je však stále nejmarkantnější), ale postihuje prakticky všechny části města.

· Délka silnic a dálnic 2000 – 2006 Ministerstvo dopravy ČR

V rámci sítě silnic jsou uvedeny souhrnné délky silnic I., II. a III. třídy vč. úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě.

· Počty dopravních prostředků 2000 – 2006 Ministerstvo vnitra ČR

Počty vozidel jsou převzaty z Centrálního registru vozidel vedeného ministerstvem dle evidence úřadů obcí s rozšířenou působností (magistrátů). Evidována jsou motorová vozidla, která k 31. 12. měla přidělenu státní poznávací značku. V Praze se tedy jedná o všechny dopravní prostředky opatřené pražskou registrační značkou, tedy jak automobily obyvatel hlavního města, tak automobily pražských firem a ostatních ekonomických subjektů

· Počet registrovaných osobních automobilů na 1000 obyvatel 2000 – 2006 Ministerstvo vnitra ČR

Tento ukazatel uvádí počet evidovaných osobních automobilů v přepočtu na střední stav obyvatelstva.

· Počet dopravních nehod 2000 – 2006 Policejní prezidium ČR

Dopravní nehody zahrnují všechny nehody nahlášené Policii České republiky. Počet usmrcených, zraněných těžce a lehce odpovídá stavu do 24 hodin po nehodě. Hmotná škoda zahrnuje škodu na vozidlech, jejich nákladu nebo na zařízení komunikace.

Tab. 3.1.3.3
Ukazatele silniční dopravy

Počet osobních automobilů registrovaných v hlavním městě je trvale nejvyšší mezi 14 kraji ČR a stále se zvyšuje. Toto navýšení je však ve sledovaném období nejméně progresivní ze všech krajů. Ve srovnání s rokem 2001 se počet osobních automobilů v Praze zvýšil o 11,7 % zatímco celorepublikový průměr činil 16,6 %. Druhý nejnižší nárůst po Praze byl 14,7 % a to v kraji Vysočina. Také meziroční nárůst v posledních dvou letech (2006/2005) byl v Praze pod průměrem ČR (3,8 %) a opět nejnižší ze všech krajů, činil 1,9 %. Ovšem v sousedním Středočeském kraji byl nárůst počtu automobilů ve sledovaném období naopak nejvyšší ze všech krajů, je zde po Praze druhý nejvyšší počet osobních automobilů a ve sledovaném období je v Praze a ve Středočeském kraji registrováno stabilně kolem 27 % všech osobních automobilů z ČR.

V Praze připadá na 1000 obyvatel od roku 2005 již více než 500 registrovaných osobních automobilů. Je to nejvíce ze všech krajů. Republikový průměr činí 400 osobních automobilů na 1000 obyvatel. Vysoký je tento přepočet i ve Středočeském kraji (440 osobních automobilů na 1000 obyvatel), vyšší je již jen v kraji Plzeňském (447 osobních automobilů na 1000 obyvatel).

Velký přírůstek je v hlavním městě u registrovaných nákladních automobilů. Počty nákladních automobilů v Praze rostou progresivněji než v ČR celkem a nejrychleji ze všech krajů. V roce 2001 bylo v Praze registrováno 16 % všech nákladních automobilů a v roce 2006 to již bylo 19 %. Počet nákladních automobilů od roku 2001 v Praze vzrostl o 90 %, zatímco druhý nejvyšší nárůst v kraji Jihomoravském byl 63 %. Na třetí pozici v tempu nárůstu byl opět sousední Středočeský kraj (57 %). V tomto kraji je také druhý nejvyšší počet registrovaných nákladních automobilů ze všech 14 regionů, v Praze spolu se Středočeským krajem byla v roce 2006 registrována téměř třetina (32 %) všech nákladních automobilů v ČR.

Je zřejmé, že automobily registrované v Praze a spolu s tím i ve Středočeském kraji využívají velmi intenzivně silniční síť v hlavním městě. Přetížení komunikací má výrazně negativní dopady do celé řady oblastí a zejména se projevuje ve zhoršujícím se vývoji ukazatelů, které se týkají ovzduší a také hluku.

I za této situace, kdy je v Praze zaznamenáván trvalý nárůst automobilů lze pozitivně hodnotit stagnaci a i nepravidelné meziroční poklesy počtu dopravních nehod. Jednoznačně na území Prahy poklesl i počet usmrcených i zraněných osob v důsledku dopravních nehod.