3.1.1 Makroekonomika

Regionální ukazatele pro všechny kraje společné

Z hlediska makroekonomických ukazatelů je hl. m. Praha trvale regionem s nejvyšším ekonomickým výkonem v rámci ČR. Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, tvorba hrubého fixního kapitálu, disponibilní důchod domácností). Regionální hodnoty těchto ukazatelů jsou dopočítávány z údajů za ČR celkem.

Hrubý domácí produkt jako základní makroekonomický ukazatel, který se používá pro stanovení úrovně, výkonnosti a dynamiky ekonomiky v přepočtu na obyvatele v Praze v roce 2006 představoval dvojnásobek celorepublikového průměru (2,1) a téměř trojnásobek (2,8) hodnoty kraje s nejnižší výší tohoto ukazatele (kraj Olomoucký). Tato hodnota byla 662,8 tisíc Kč. V roce 1995 (na počátku sledovaného období) byla výše HDP na obyvatele v Praze 242,2 tisíc Kč a převýšení ve srovnání s hodnotou za ČR i za region s nejnižší hodnotou HDP (opět Olomoucký kraj) bylo poněkud méně výrazné, tehdy byl HDP na obyvatele v Praze 1,7 násobkem celorepublikové hodnoty a 2,0 násobkem Olomouckého kraje. Lze tedy říci, že Praha se v tomto směru ostatním regionům postupně stále více vzdaluje. Obdobnou tendenci lze sledovat i ve srovnání se sousedním krajem Středočeským, v roce 1995 byla v Praze zaznamenána hodnota, která představovala 2,0 násobek hodnoty za Středočeský kraj a v roce 2006 již 2,3 násobek. Ovšem vývoj výše HDP ve stálých cenách se v Praze výrazně nevymyká vývoji v ČR celkem a meziroční nárůst je zde od roku 2002 spíše nižší než v ostatních krajích. V roce 2006 bylo v Praze oproti roku 2005 zaznamenáno zvýšení o 5,4 % a jen ve 2 krajích (Jihomoravský a Olomoucký) byl zaznamenán nižší nárůst HDP. V roce 1996 mělo vyšší meziroční nárůst 5 krajů a nižší byl i celorepublikový průměr. Do roku 2001 byly vyšší meziroční nárůsty než v Praze registrovány spíše výjimečně, ale v roce 2002 byl nižší meziroční růst HDP jen 2 krajích obdobně jako v roce 2006. Ve Středočeském kraji byl v roce 2006 meziroční nárůst HDP vyšší než v hl. m. Praze a tato situace se opakovala i v letech 2004, 2002, 2000 a 1999.

Vysoko nad republikovým průměrem i ostatními kraji stojí hl. m. Praha v ukazateli, který vyjadřuje produktivitu práce a to HDP na zaměstnaného. Tento kvalitativní ukazatel ekonomické úrovně a konkurenceschopnosti ekonomiky vyjadřuje účinnost lidské práce. V roce 2006 pražská hodnota HDP na zaměstnaného 893,3 tisíc Kč a představovala 1,4 násobek údaje za ČR a 1,8 násobek údaje za kraj s hodnotou nejnižší (Karlovarský). Na počátku sledovaného období (v roce 1995) byl odstup Prahy poněkud méně výrazný (1,3 od ČR a 1,4 od Karlovarského kraje i tehdy s nejnižší hodnotou), a odstup se zvyšoval až na hodnotu v roce 2002, kdy produktivita práce v Praze 1,5 krát převyšovala hodnotu v ČR. Od tohoto roku do současnosti však vývoj naznačuje, že se odstup Prahy začal každoročně mírně snižovat. Vysoká produktivita práce je trvale registrována i v sousedním Středočeském kraji (ve všech sledovaných letech kromě roku 2006 to byla druhá nejvyšší hodnota), pražská hodnota tohoto ukazatele převyšovala středočeskou hodnotu nejvýrazněji v roce 2002 (1,5 násobek), a v posledních čtyřech letech lze hovořit o stagnaci kolem 1,4 násobku středočeské vysoké hodnoty produktivity práce.

Z postavení Prahy a celkového charakteru pražské ekonomiky vyplývá i zcela mimořádné zastoupení terciálního sektoru, který vždy byl rozhodujícím sektorem ekonomiky města a vytvářel drtivou většinu přidané hodnoty. Podíl sektoru služeb v ekonomice je důležitým indikátorem přechodu od industriální k postindustriální společnosti. Hrubá přidaná hodnota vytvořená v terciálním sektoru představovala v roce 2006 v Praze více než 82 % celkové vytvořené nové přidané hodnoty. Je to nejvíce ze všech regionů a celorepublikovou hodnotu převyšuje pražský podíl o 23 procentních bodů. Tradičně je nejnižší zastoupení terciálního sektoru v kraji Vysočina, kde se na tvorbě HPH nepodílí ani polovinou a tento kraj Praha převyšovala v roce 2006 o 40 procentních bodů. Dopad posilování terciálního sektoru v průběhu sledovaného období se v Praze projevil nejvýrazněji a to nárůstem tohoto podílu o 6 procentních bodů. V pěti krajích se podíl sektoru služeb na přidané hodnotě ve srovnání s rokem 1995 snížil. Ve Středočeském kraji, který Prahu obklopuje, došlo sice k druhému nevýraznějšímu zvýšení podílu terciálního sektoru na přidané hodnotě (kromě kraje Jihomoravského), ale stále je zde tento podíl sedmý nejnižší ze 14 krajů a v Praze je podíl služeb vyšší o 31 procentních bodů (v roce 1995 to bylo o 28 procentních bodů).

Velmi významným makroekonomickým indikátorem budoucího ekonomického rozvoje, který charakterizuje investiční aktivitu subjektů v dané ekonomice, je míra investic. Je vyjádřen tvorbou hrubého fixního kapitálu k HDP. V hl. m. Praze je realizována více než čtvrtina veškerých investic ČR. V roce 2006 byla v Praze míra investic 28,4 % regionálního HDP, což nominálně zhruba představuje 28 % ze všech investic ČR, na počátku sledovaného období (v roce 1995) to bylo 18 % investic celé ČR. Podíl HDP věnovaný na investice nebyl v hl. m. Praze v průběhu sledovaného období nikdy nejvyšší ze všech krajů (s výjimkou roku 2002), ale tento podíl je zde poměrně stabilní (ve srovnání s rokem 2005 poklesl jen o 0,2 procentního bodu) a nejvyšší meziroční výkyvy byly v letech 2002, 2003 a 2004 (kolem 4 p.b.). Naproti tomu ve všech ostatních krajích jsou zaznamenávány výraznější meziroční výkyvy. Ačkoli ve všech krajích vyjma Olomouckého došlo v prostém srovnání let 1995 a 2006 k poklesu podílu investic na regionálním HDP, nominálně hodnota investic ve většině regionů vzrostla. Druhý největší nárůst objemu investic ve srovnání s rokem 1995 byl zaznamenán v kraji Olomouckém, kde byla během let 1995 – 2006 spíše nižší hodnota. Naproti tomu kraj Středočeský patří mezi regiony s vyššími hodnotami investic a byl zde zaznamenán také vysoký nárůst. V Praze hodnota investic stoupá nejvíce ze všech krajů spolu se zvyšováním HDP, ve srovnání s rokem 1995 o 110 %. I v tomto ukazateli se rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony zvětšuje. Růst fixního kapitálu je vždy předpokladem následného růstu ekonomické úrovně.

Životní úroveň charakterizuje disponibilní důchod domácností (DDD) představující čistý důchod po odečtení daní. Tento ukazatel je i jedním z makroekonomických ukazatelů kupní síly obyvatelstva. Čistý DDD rozdělují občané mezi výdaje na spotřebu (včetně úrokových plateb) a úspory. Jeho výše tak ovlivňuje kupní sílu v rukou domácností, která je určena k výdajům na maloobchodním trhu, stejně tak i výši investic podniků využívajících úspor domácností (prostřednictví finančního sektoru) k dalšímu investování. V přepočtu na obyvatele lze do značné míry pomocí takto vyjádřeného ukazatele zachytit úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v daném regionu. I v tomto makroekonomickém indikátoru Praha značně převyšuje celorepublikový průměr a také všechny ostatní kraje. V roce 2006 čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na obyvatele byl v ČR celkem o 27 % nižší než v hl. m. Praze. V roce 1995 byl DDD na obyvatele v ČR nižší jen o 19 %. Ve sledovaném období došlo i u tohoto ukazatele k dalšímu vzdalování Prahy od republikové hodnoty i od ostatních regionů. Nárůst byl v Praze výrazně razantnější než ve všech ostatních krajích. Mezi kraje s nejnižším DDD na obyvatele patří kraj Olomoucký, Moravskoslezský případně Ústecký, ve srovnání s Prahou v těchto krajích byla v roce 1995 hodnota nižší cca o čtvrtinu a v roce 2006 již o více než třetinu. Středočeský kraj patří naopak mezi regiony, které mají (když z hodnocení vynecháme Prahu) nejvyšší DDD na obyvatele, a byl zde zaznamenán i vysoký nárůst. V absolutní hodnotě byl nárůst DDD ve Středočeském kraji vyšší než v Praze, ale v přepočtu na obyvatele i zde došlo k růstu rozdílu. V roce 1995 byl ve Středočeském kraji DDD na obyvatele nižší o 17 % a v roce 2006 již o 22 %. Je to dáno i tím, že zatímco ve Středočeském kraji se počet obyvatel zvýšil, v Praze došlo k poklesu.

Je zřejmé, že v těchto makroekonomických ukazatelích stojí hl. m. Praha mimo srovnání s ostatními regiony a v průběhu sledovaného období se toto dominantní postavení dál posilovalo.

Tab. 3.1.1.1
Hlavní makroekonomické ukazatele

V časovém hodnocení uvedené ukazatele monitorující regionální ekonomiku z makroekonomického pohledu v průběhu sledovaného období v Praze rostly. Stagnoval pouze podíl investic na celkovém HDP, ale vzhledem ke značnému růstu celkového HDP se i hodnota investic zvyšuje.

Od roku 1995 se nejvýrazněji z uvedených ukazatelů zvýšil HDP v přepočtu na obyvatele. Hodnota v roce 2006 představuje téměř trojnásobek hodnoty z roku 1995 (nárůst o 173 %). Růst HDP v tomto přepočtu je dán především růstem hodnot regionálního HDP (o 110 %) a na druhé straně snížením počtu obyvatel. V roce 1995 byl střední stav obyvatel v hl. m. Praze 1 212 655 a v roce 2006 to bylo 1 183 675 osob. K poklesu počtu obyvatel došlo především ve druhé polovině devadesátých let minulého století, kdy byl zaznamenáván každoročně úbytek obyvatel (1993 až 2001). Na tvorbě HDP na území Prahy se však výrazně podílejí i osoby dojíždějící za prací. Ke dni sčítání v roce 2001 činilo saldo dojížďky do hlavního města více než 130 tisíc osob.

Každoroční růst HDP vyjadřuje vývojový ukazatel, kde byly použity meziroční indexy. Pro očištění od cenových vlivů je nárůst počítán ve stálých cenách roku 1995. Z přehledu je zřejmé, že vývoj HDP v Praze je charakterizován poměrně pravidelným každoročním růstem. Přičemž procentuálně nejvyšší byl v roce 2005.

Významný nárůst byl zaznamenán i u kvalitativního ukazatele, který vyjadřuje účinnost lidské práce a to u produktivity práce, tedy HDP v přepočtu na zaměstnaného. Tento nárůst je vyšší než u samotného HDP, protože počet zaměstnaných na sledovaném území, který vychází z údajů o zaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil, prováděného v domácnostech a vycházejícího z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO) se zvyšoval výrazně méně než hodnota HDP. Zvyšování produktivity práce je odrazem zlepšování ekonomické úrovně a konkurenceschopnosti ekonomiky.

Ve sledovaném období se dále zvyšovalo zastoupení terciálního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty. HPH představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Z hlediska příspěvků jednotlivých odvětví na výsledné produkci nejvíce přispívá v Praze terciární sféra. Tradičně terciární sektor produkuje v Praze výraznou většinu HPH. Stoupá i zaměstnanost v sektoru služeb. Podíl terciéru na HPH se v roce 2006 ve srovnání s rokem 1995 zvýšil o 6 procentních bodů a v odvětvové struktuře zaměstnanců stouplo zastoupení terciární sféry o 7 procentních bodů.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje jednak nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání, jednak pořízení nehmotných fixních aktiv a dále zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 20 tisíc Kč, předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi (např. automobily apod.), ale zahrnuje se pořízení obydlí. Regionalizace THFK se provádí podle místa realizace investice. Data vycházejí ze Systému národního účetnictví podle mezinárodního standardu ESA. Poměr tvorby hrubého fixního kapitálu (v běžných cenách) k hrubému domácímu produktu (v běžných cenách) se v Praze trvale pohybuje mezi 28 až 30 % z hodnoty HDP. Vzhledem ke značnému růstu HDP ovšem tato podílová stagnace představuje značný růst hodnoty investic. Ve srovnání s rokem 1995 to je nárůst více než 100 %.

Výrazně v Praze vzrostl i čistý disponibilní důchod domácností a zvláště v přepočtu na obyvatele. Zde se též v progresivnosti růstu odráží prostý nominální růst s poklesem počtu obyvatel, takže tento relativní ukazatel vzrostl od roku 1995 také o více než 100 %. Kupní síla obyvatel Prahy je trvale velmi vysoká a průběžně se zvyšuje.

Ukazatele pro hl. m. Prahu

Ekonomika hl. m. Prahy má svá specifika. V makroekonomické sféře jako jediný region v ČR má Praha hodnoty HDP v přepočtu na obyvatele nad evropským průměrem. Jsou zde zvýšené náklady práce. Rozhodujícím sektorem ekonomiky města je terciární sféra a v ní vybraná odvětví.

Jako doplňující ukazatele makroekonomické oblasti byly vybrány následující

· HDP na osobu v paritě kupní síly (tzv. vývoj reálné konvergence k průměru zemí EU) 1995 – 2005 resp. 2001 - 2006 ČSÚ

PPS (Purchasing Power Standard) standard kupní síly je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU. Pro porovnání s celkovými průměry za EU 25 respektive EU 27 jsou původní parity upraveny podílem skutečného objemu výdajů na HDP (tj. v PPS) za EU 25 respektive EU 27 a nominálních výdajů na HDP v eurech za EU 25 respektive EU 27. Jedná se o zjednodušený přepočet, který používá i Eurostat.

· Úplné náklady práce na zaměstnance (Kč/měsíc) 1995 – 2006 ČSÚ

Uvedené údaje vycházejí z pravidelně prováděných ročních šetření nákladů práce. Náklady práce zahrnují:

o mzdy a platy (včetně naturální mzdy započtené do výdělku);
o náhrady mzdy za neodpracované hodiny;
o sociální požitky;
o sociální náklady a výdaje (zákonné a dobrovolné);
o personální náklady;
o daně a dotace související se zaměstnáváním lidí.

Sběr údajů byl proveden výkazem ÚNP 4-01. Zpravodajskými jednotkami byly ekonomické subjekty podnikatelské sféry zapsané do obchodního rejstříku a ekonomické subjekty nepodnikatelské sféry. Údaje reprezentují civilní sektor národního hospodářství. Šetření zahrnovalo všechna odvětví národního hospodářství a všechny velikostní skupiny zpravodajských jednotek. U jednotek s 1 až 499 zaměstnanci bylo šetření výběrové a u jednotek s 500 a více zaměstnanci bylo šetření plošné.

· Vývoj úplných nákladů práce řetězové-meziroční indexy (v %) 1995 – 2006 ČSÚ

K vyjádření vývoje úplných nákladů práce byly použity meziroční indexy.

· Hrubá přidaná hodnota a podíl nejsilněji zastoupených odvětví na HPH 1995 – 2006 ČSÚ
o finanční zprostředkování; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti
o obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osob. potřebu; ubytování a stravování
o doprava, skladování a spoje
o průmysl

Hrubá přidaná hodnota vztažená k danému odvětví představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají místní činnostní jednotky z požívání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi produkcí odvětví oceněnou v základních cenách a mezispotřebou oceněnou v kupních cenách.

Hrubá přidaná hodnota odvětví snížená o spotřebu fixního kapitálu v odvětví vyjadřuje Čistou přidanou hodnotu v daném odvětví.

Tab. 3.1.1.2
Makroekonomické ukazatele charakterizující ekonomickou situaci v hl. m. Praze

Ekonomický výkon Prahy nejen že vytváří stabilně téměř čtvrtinu celostátního hrubého domácího produktu a v přepočtu na 1 obyvatele je již od roku 2000 dvakrát vyšší než je republikový průměr, ale převyšuje i evropský průměr. Ve srovnání s EU 25 to bylo v roce 2005 o 54 % více a oproti EU 27 v tomtéž roce o 61,5 %. V roce 2006 došlo k dalšímu navýšení na 66,8 %. Stávající ekonomická výkonnost je do značné míry ovlivněna nadprůměrným počtem ekonomických subjektů, odvětvovou strukturou s vysokým zastoupením podnikatelských subjektů terciální sféry a i skutečností, že mnohé tyto subjekty mají zahraničního (spolu)vlastníka. Zde je nutno znovu zdůraznit, že přepočet HDP na obyvatele souvisí i s počtem trvale bydlících osob. Na tvorbě HDP na území Prahy se však výrazně podílejí i osoby, které obyvateli hlavního města nejsou. Podobná situace je i ve většině ostatních metropolí.

Další „komparativní výhodou“ hlavního města vůči ostatním krajům je i nadprůměrná úroveň mezd zaměstnanců podniků a firem, které mají sídlo na území Prahy, která zpětně ovlivňuje koupěschopnou poptávku a tím i tvorbu HDP. S tím souvisí i vývoj nákladů práce pražských ekonomických subjektů. Náklady práce zahrnují přímé náklady (mzdy a platy včetně naturální mzdy započtené do výdělku, náhrady mzdy za neodpracované hodiny), sociální požitky, sociální náklady a výdaje (zákonné a dobrovolné), personální náklady a výdaje, daně a dotace související se zaměstnáváním lidí.Hlavní položkou jsou tzv. přímé náklady (v Praze v roce 2005 cca 70 %), kam se zahrnují mzdy a náhrady mezd. Cca čtvrtinu pak tvoří sociální náklady a výdaje, kde téměř 100 % tvoří zákonné sociální zabezpečení, tedy pojištění. Jednou ze složek jsou sociální požitky, které zahrnují určité příspěvky ze strany zaměstnavatele, které nejsou dány zákonem. Patří sem příspěvky na stravování, dopravu, příspěvky ze sociálního fondu, ale i poskytování služebního vozu k soukromým účelům apod., jejich zastoupení se pohybuje kolem 2 %, a to je podobné jako u nákladů personálních, které zahrnují mimo jiné náklady na školení či nábor. Základní schéma této struktury nákladů práce se v čase i podle území mění minimálně, ale jisté posuny v zastoupení jednotlivých položek se objevují. Výše nákladů práce navazuje na vývoj mezd, které představují valnou většinu těchto nákladů. Náklady práce se tedy diferencují obdobně jako průměrné mzdy. Je zde územní a odvětvová diferenciace.

V Praze ve srovnání let 2005 a 1995 je zřejmý každoroční nárůst celkových nákladů práce. Celkově od výchozího roku 1995 do posledního uvedeného roku – 2006 vzrostly v Praze úplné náklady práce o 141 %, což je více než činí celorepublikový průměr (138 %), ale zdaleka to nebyl nejvyšší nárůst ze 14 krajů. Ve 4 krajích byl nárůst vyšší (Středočeský, Plzeňský, Liberecký a Jihomoravský) a vůbec největší nárůst byl zaznamenán v sousedním Středočeském kraji (144 %). Tento posun byl ovšem způsoben pražským vývojem mezi lety 2005 a 2006, kdy v Praze jako jednom ze 2 krajů došlo k mírnému snížení průměrných nákladů práce (druhým krajem s meziročním poklesem úplných nákladů práce byl kraj Liberecký). I přes tuto netypickou situaci jsou v Praze náklady práce stále nejvyšší ze všech krajů a v roce 2006 o 23 % překračovaly hodnotu za ČR celkem. Nejvíce se náklady práce v pražských ekonomických subjektech vzdálily od republikového průměru právě v roce 2005, kdy je překročily o 30 %. Kraj s druhými nejvyššími náklady práce byl v roce 2006 a i ve většině let sledovaného období kraj Středočeský, který vyrovnal v roce 2006 celorepublikovou hodnotu.

Náklady práce se také liší podle jednotlivých odvětví. V rámci ČR v roce 2005 byly náklady práce nejvyšší v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Nadprůměrné byly i ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody i v odvětví těžba nerostných surovin, ale tato odvětví jsou v Praze zastoupena jen minimálně. Další odvětví se zvýšenými náklady práce jsou činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky a veřejná správa, které jsou v Praze silně zastoupeny. I tato struktura zaměstnanosti podle OKEČ přispívá k tomu, že celkově jsou v Praze náklady práce v současné době nejvyšší ze všech krajů.

Z hlediska příspěvků jednotlivých odvětví na výsledné produkci HPH nejvíce přispívá v Praze terciální sféra, kterou následují již s podstatně menším podílem výrobní odvětví. Finanční sektor spolu se službami v oblasti nemovitostí se na tvorbě celkové HPH pravidelně podílejí cca 30 % a jejich podíl trvale vzrůstá. Výrazný je i příspěvek obchodu a služeb, jejich příspěvek na celkovém HPH meziročně kolísá od necelých 13 % (rok 1996) až po více než 20 % (v roce 2002) je význam tohoto odvětví pro hlavní město velmi podstatný. Na úroveň výše příspěvku zejména v odvětví obchodu má podstatný vliv i cestovní ruch, který svou povahou a významem ovšem ovlivňuje i mnoho dalších oblastí ekonomiky města a jehož růst po roce 1989 akceleroval. Oblast obchodu posílila i díky výraznému růstu kapacity obchodní sítě, v Praze se prosazují obchodní řetězce, staví se velká komerční centra s nadregionální působností. Průmyslová odvětví v průběhu minulých let prošla značnými transformačními procesy, díky nimž došlo k poklesu jejich podílu na celkové produkci, ale i zaměstnanosti. V hl. m. Praze se jedná téměř výhradně o zpracovatelský průmysl. Zde došlo k celkové přeměně oborové základny. Jak dokumentují například výsledky zaměstnanosti a vývoje tržeb u průmyslových činností prosazují se technologicky náročnější obory jako výroba elektrických, optických přístrojů a zařízení, výroba léčiv, chemických látek a vláken atd. Rozhodující příspěvek k tvorbě HDP má v Praze dlouhodobě potravinářský průmysl. Odvětví, která se v hlavním městě nejvíce podílejí na tvorbě HPH, jsou zároveň odvětvími, kde na jednotku produkce (Kč) připadá více přidané hodnoty.

V Pražských podnicích a firmách je soustředěno 62,6 % tvorby celkové hrubé přidané hodnoty v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví v celé ČR. Hlavní město Praha se také výrazně podílí na celorepublikové tvorbě hrubé přidané hodnoty v odvětví zmíněných komerčních služeb (50 %).

Struktura HPH v Praze je stabilizována a je v současnosti již obdobná jako ve velkých městech západní Evropy.