3.1 Ekonomický potenciál

3.1 Ekonomický potenciál
3.1.1. Makroekonomika

· Tvorba HDP na obyvatele a tvorba THFK na obyvatele dosahuje v Praze dvojnásobku celorepublikového průměru
· Došlo k růstu HDP, THFK a DDD v relativních i absolutních ukazatelích
· Praha se podílí 24 % na tvorbě HDP České republiky

Celková výkonnost ekonomiky kraje je velmi těsně provázána s přilákáním a také využitím lidského kapitálu v kraji. Hraje velmi významnou roli ve vytváření pracovních i vzdělávacích příležitostí. Často může výkonu makroekonomiky kraje pomoci i sama vláda, a to jednak podporou některých podniků (například dřívější státní podniky, které dostanou vládní zakázky) a také regionální politikou.
Tvorba hrubého domácího produktu je často vnímána jako tvorba „bohatství“, růst HDP je proto často ztotožňován s růstem blahobytu. Růst HDP je tedy na jedné straně chápán jako jedna z příčin růstu spotřeby domácností (která je mj. ovlivněna disponibilním důchodem domácností). Ovšem na straně druhé soukromá spotřeba stimuluje růst HDP.
Tvorba HDP na obyvatele a tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) na obyvatele dosahuje v Praze dvojnásobku celorepublikového průměru, zatímco disponibilní důchod domácností je jen o necelý 1,5 násobek vyšší. THFK jako velmi sledovaný ukazatel je výrazem růstu makroekonomické výkonnosti a toho, jak se tento růst bude odrážet do další výroby. Oba ukazatele ve sledovaném období vykázaly rostoucí tendenci, a to jak v absolutních, tak relativních ukazatelích. Podíl Prahy na tvorbě HDP České republiky činí na konci sledovaného období 24 % a výrazně se neměnil.
Disponibilní důchod domácností představuje finanční prostředky, které občané rozdělují na výdaje na spotřebu a na úspory. Hodnota disponibilního důchodu domácností na osobu se zvyšovala s meziroční dynamikou 6 %. Relativní ukazatele tvorby HDP, hrubého fixního kapitálu a disponibilního důchodu domácností zaznamenaly růst s průměrnou roční dynamikou 8 %.

Tab. 3.1.1.1
Regionální makroekonomické ukazatele

Stávající ekonomická výkonnost v hl. m. Praze je do značné míry ovlivněna nadprůměrným počtem ekonomických subjektů, které zde mají sídlo (na celkovém HDP se podílí více jak 420 tisíc registrovaných ekonomických subjektů), odvětvovou strukturou s vysokým zastoupením podnikatelských subjektů terciární sféry a také skutečností, že velký počet subjektů má zahraničního vlastníka. Ekonomická výkonnost je ještě umocněna tím, že dochází ke koncentraci aktivit do Prahy, která tak získává i na úkor krajů ostatních.

3.1.2 Investice

· Praha se z 27 % podílí na tvorbě THFK České republiky
· V roce 2004 45 % přímých zahraničních investic realizovaly firmy se sídlem v Praze

Tvorba hrubého fixního kapitálu je výrazem růstu ekonomiky, představuje část produkce, která není spotřebována, ale vrací se do výroby např. prostřednictvím investic do různých výrobních zařízení. Tvorba hrubého fixního kapitálu se zvyšovala, a to v absolutním i relativním vyjádření (THFK na obyvatele). Mezi kraji má Praha výjimečné postavení, z 27 % se podílí na tvorbě THFK České republiky.
Z hlediska investic se nedílnou součástí české ekonomiky staly i přímé zahraniční investice. Růst hrubého fixního kapitálu a jeho výše v Praze je také ovlivněna právě přílivem zahraničních investic do České republiky. Přímé zahraniční investice velkých firem také mají velký vliv na odvětvovou strukturu ekonomiky a další makroekonomické charakteristiky. Do České republiky začaly ve větší míře proudit po roce 1998, kdy vláda přistoupila k zavedení systému investičních pobídek. Vysoký podíl Prahy na přímých zahraničních investicích (přibližně 45 %) je dán tím, že většina velkých firem má sídlo právě v hlavním městě.
Z hlediska lidských zdrojů je význam přímých zahraničních investic přinejmenším dvojsečný. Nemusí mít jen dobrý vliv na kvalitu lidského potenciálu. Velké firmy často nabízejí značné počty nepříliš kvalifikovaných pracovních míst. Pozitivní jsou ty přímé zahraniční investice, které jsou zaměřeny do progresivních odvětví s náročnými technologickými postupy a vysokými možnostmi využití kvalifikovaných pracovních sil.

3.1.3 Odvětvová struktura ekonomiky kraje

· Rozhodujícím sektorem ekonomiky města je terciární sféra
· Nejvýznamněji se na tvorbě HPH podílí odvětví finančního zprostředkování spolu s činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských činností

Celková výše hrubé přidané hodnoty se v Praze v období roku 2000 - 2005 plynule zvyšovala a v roce 2005 tvořila 24 % HPH České republiky. Z hlediska příspěvků jednotlivých odvětví na výsledné produkci nejvíce přispívá v Praze terciární sféra, kterou následují již s podstatně menším podílem výrobní odvětví.
Služby celkově tvoří více než 80 % hrubé přidané hodnoty v ekonomice Prahy. Významná je ovšem i struktura služeb. Jejich značná část zahrnuje i nepříliš kvalifikovaná zaměstnání. Nejlépe si ovšem v tomto směru vede velmi progresivní odvětví finančního zprostředkování, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti, které se na celkové hrubé přidané hodnotě podílí přibližně 30 % a jako u jediného odvětví u něj lze pozorovat pomalý nárůst podílu. Vysoký podíl je dán zejména soustředěním velkého počtu firem s tímto zaměřením v Praze. Velmi výrazný nárůst HDP v tomto odvětví souvisí i se zvyšující se důležitostí odvětví, která jsou založená na informacích a znalostech. Dalším významným odvětvím v hlavním městě je odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu se 17 %, ale tento příspěvek na celkovém HDP od roku 2001 mírně poklesl. Oblast obchodu posiluje především rozvoj maloobchodu, na kterém se podílí především zahraniční obchodní řetězce. Výše podílu tohoto odvětví je ovlivněna i tím, že sem spadá i celá řada činností souvisejících s cestovním ruchem, který v Praze již tradičně zaujímá velmi významnou pozici. Praha je nejvýznamnějším cílem zahraniční turistiky.
V Praze přetrvává relativně významné zastoupení odvětví průmyslu. Průmyslová odvětví v průběhu minulých let prošla značnými transformačními procesy díky nimž došlo v Praze k poklesu podílu tohoto odvětví na celkové produkci. Byla oslabena úloha těžkého strojírenství a začínají se prosazovat technologicky náročnější obory zpracovatelského průmyslu jako výroba elektrických, optických přístrojů a zařízení, výroba léčiv, chemických látek a vláken atd. Významný příspěvek k tvorbě HDP přináší v Praze dlouhodobě potravinářský průmysl.
Z produkčních odvětví zde má poměrně dobré postavení i stavebnictví.

Tab. 3.1.3.1
Hrubá přidaná hodnota podle odvětví

V porovnání s Českou republikou jsou ve struktuře tvorby přidané hodnoty podle OKEČ předvídatelné rozdíly. Ve sledovaném období je i v rámci ČR nadpolovičním podílem v tvorbě HPH zastoupena terciární sféra (v roce 2005 to bylo 59 %), ale ve srovnání s hlavním městem je to stále výrazně nižší podíl. Trvale téměř třetina v tvorbě hrubé přidané hodnoty připadá v rámci ČR na odvětví průmyslu (v roce 2005 to bylo 32 %), k čemuž v posledních letech mimo jiné přispěly i rozsáhlé investiční pobídky.

Graf 3.1.3.1

Struktura hrubé přidané hodnoty podle OKEČ v roce 2000 a 2005
Odvětví finančního zprostředkování, spolu s odvětvím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti, které v Praze představují téměř třetinu, tvoří v celorepublikovém měřítku 17 % podílu na HPH. V Praze je také oproti ČR významněji zastoupeno odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu (17 % Praha a necelých 13 % ČR). Podíly ostatních odvětví terciární sféry na tvorbě HPH nevykazují významnější rozdíly mezi Prahou a ČR.
V celkovém hodnocení lze pražskou strukturu tvorby HPH označit jako velmi progresivní a z hlediska uplatnění lidských zdrojů se vývoj v posledních letech jeví velmi perspektivně. Je to dáno především rostoucím významem některých náročných odvětví zpracovatelského průmyslu a také těch odvětvích terciární sféry, která jsou založená na informacích a znalostech.

3.1.4. Podnikatelské prostředí

· Mírný nárůst počtu registrovaných subjektů
· Většinu registrovaných subjektů tvoří soukromí podnikatelé
· Podle počtu pracovníků je nejpočetnější skupinou subjektů skupina podnikatelů jednotlivců
· V Praze připadá na 1 000 obyvatel 362 registrovaných ekonomických subjektů

Podnikatelské prostředí je odrazem jednak kvality lidských zdrojů (schopností jedinců) a dále politiky státu (politika podpory podnikání). Základními statistickými údaji používanými pro regionální charakterizování této oblasti jsou data o počtech registrovaných ekonomických subjektů a jejich struktuře. Údaje o počtu registrovaných subjektů jsou získávány z Registru ekonomických subjektů. V registru jsou evidovány právnické subjekty a fyzické osoby.
Ke konci roku 2005 mělo na území hlavního města Prahy sídlo 426 tisíc ekonomických subjektů. Oproti počátku sledovaného období, v roce 2000, se jedná o zvýšení jejich počtu o 13,1 %. Z hlediska počtu registrovaných subjektů došlo v Praze ke každoročnímu mírnému nárůstu, a to s dynamikou přibližně 2,5 % ročně.
K růstu došlo jak v kategorii fyzických, tak i právnických osob. Většinu registrovaných subjektů pak tvoří soukromí podnikatelé (63,3 %) a obchodní společnosti (21,1 %). V Praze je nejvyšší počet registrovaných subjektů a soukromých podnikatelů ze všech regionů České republiky. Praha se podílí na celkovém počtu registrovaných subjektů v ČR 18 %. Vysoký počet subjektů v Praze je dán především soustřeďováním sídel firem právě do hlavního města a zejména u fyzických osob také větším počtem podnikatelských příležitostí. I v České republice jako celku tvoří většinu registrovaných subjektů soukromí podnikatelé a obchodní společnosti a ve sledovaném období i v celé ČR došlo, podobně jako v Praze, k mírnému nárůstu počtu registrovaných subjektů.

Tab. 3.1.4.1
Registrované subjekty podle právní formy (stav k 31. 12.)

Ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy tvoří nejvýznamnější část fyzické osoby. Jejich počet na začátku tisíciletí trvale rostl, až mezi roky 2003 a 2004 došlo k poklesu jejich počtu. Určitý pokles v letech 2003 a 2004 je možno chápat mimo jiné i jako reakci na změny v živnostenském zákoně, které zpřísňují podmínky provozování živností. V roce 2005 však došlo k opětovnému velmi mírnému navýšení počtu registrovaných fyzických osob, oproti roku 2004 o 0,26 %.
V období 2000 - 2005 se nejvýrazněji zvýšil počet obchodních společností. Díky tomuto významnému početnímu nárůstu se rovněž zastoupení této skupiny subjektů na celkovém počtu zvýšilo. V roce 2005 tvořily obchodní společnosti více než pětinu ze všech ekonomických subjektů se sídlem v Praze.
Ostatní skupiny podle právní formy se na celkovém počtu subjektů se sídlem v Praze podílejí podstatně méně. Za zmínku stojí zastoupení zahraničních osob, jejichž počet se od roku 2000 zvýšil, a to zejména v posledních dvou letech.
Pokud jde o velikost firem podle počtu zaměstnanců jednoznačně převažují osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců. Vysoký podíl subjektů bez zaměstnanců je dán jednak tím, že existuje velká řada firem, ve kterých pracuje pouze majitel (malí živnostníci) a s podnikáním mu pomáhá rodina, která se ve statistice neobjeví. Někteří živnostníci pak zaměstnance mají, ale nevykazují je. Bohužel máme v RES také značný podíl, těch subjektů, u kterých tento údaj nebyl uveden, ale lze předpokládat, že jde spíše o fyzické osoby bez zaměstnanců nebo s malým a nestálým počtem pracovníků. Ovšem jde pouze o hypotézu a je možné, že by v případě doplnění údajů mohly strukturu subjektů podle počtu zaměstnanců změnit.
Méně významný podíl subjektů s více zaměstnanci je dán tím, že obecně je subjektů s velkým počtem zaměstnanců v ekonomice málo.
V Praze ovšem sídlí i 7 firem, které mají počet zaměstnanců vyšší než 10 000 a 37 subjektů s počtem zaměstnanců 2 500 - 9 999.
Vzhledem k převažujícímu počtu fyzických osob mezi subjekty se sídlem v Praze nepřekvapuje fakt, že podle počtu pracovníků je nejpočetnější skupinou subjektů skupina podnikatelů jednotlivců.
V průběhu pěti posledních let došlo k nárůstu počtu subjektů ve většině skupin podle počtu zaměstnanců. Výjimku tvoří malé podniky do 20 pracovníků a podniky zaměstnávající 1 000 a více osob.

Tab. 3.1.4.2
Registrované subjekty podle počtu zaměstnanců a podle převažující činnosti (stav k 31. 12.)

Ve struktuře subjektů podle zaměření činnosti se odráží struktura ekonomiky dané oblasti, či regionu. Největší podíl v Praze představují subjekty s činností v oblasti nemovitostí a pronájmu a služeb pro podniky (v této oblasti působí 32,8 % celkového počtu subjektů se sídlem na území Prahy).
Velký počet subjektů je činných také v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost, ubytování a stravování. Přibližně 9 % všech registrovaných subjektů jsou subjekty činné ve stavebnictví. Ostatní odvětví jsou zastoupeny výrazně menším podílem.
Největší měrou od roku 2000 vzrostl počet subjektů v oblasti vzdělávání (o 29 %). Významné zvýšení počtu subjektů je i v oblasti nemovitostí a pronájmu (o 26,5 %), kde jsou zahrnuty i subjekty podnikající v oblastech služeb pro podniky, výzkumu a vývoje nebo výpočetní techniky. Dalším odvětvím s rostoucím počtem podniků je ubytování a stravování (o 23,8 %), což je, vzhledem ke zvyšujícímu se počtu návštěvníků naší metropole, přirozené.
Jednou z potíží, které souvisí s interpretací dat z RES je sledování subjektů podle sídla firmy. Ze statistického šetření RES jsou k dispozici za rok 2004 i některé informace o umístění tzv. „místních jednotek“. Jedná se o případy, kdy kromě sídla firmy má podnik ještě jinou pobočku (provozovnu, závod), která se nachází na jiném místě. Tomuto šetření podléhaly pouze podniky s 20 a více zaměstnanci a byly z něj vyloučeny organizace v odvětví veřejné správy a odborové a jiné profesní organizace. Tento doplňující zdroj dat je pro potřeby popisu rozmístění podniků (a skutečné produkce) podle regionů velmi důležitý.
V Praze mělo v roce 2004 sídlo 6 125 subjektů s více než 19 pracovníky. Z tohoto počtu jich 4 625 mělo více než jedno místo působení. Kromě sídel těchto organizací měly tyto podniky dalších 14 017 poboček, z nichž se většina, a to 9 847 nacházela mimo hranice hlavního města. Tyto pobočky jsou nejvíce (29,7 %) situovány rovněž na území Prahy, dále pak v kraji Středočeském (14,2 %) a Jihomoravském (8 %), kde se pravděpodobně jedná o zastoupení pražských firem v Brně. Z hlediska rozmístění pracovníků je jich rovněž nejvíce v pražských pracovištích (28,5 %), a dále v pracovištích v Moravskoslezském (9,8 %) a Jihomoravském (9,2 %) kraji. Naopak na území Prahy se nacházelo dalších 2 808 poboček podniků se sídlem v jiném kraji ČR. Nejvíce je z těchto místně odloučených pracovišť z odvětví obchodu a služeb pro podniky.
Hlavní město Praha vykazovalo nejvyšší hodnotu tzv. intenzity podnikatelské aktivity, což je počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel. V tomto přepočtu v Praze připadá na 1 000 obyvatel 362 registrovaných ekonomických subjektů. Republikový průměr dosáhl v roce 2005 hodnoty 233 subjektů na 1 000 obyvatel.

3.1.5. Výzkum a vývoj

· V roce 2005 bylo v Praze zaznamenáno 591 zpravodajských jednotek, mezi něž jsou zařazeny všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo i vedlejší činnost
· V posledních letech v Praze rychleji roste počet těchto jednotek v soukromé sféře
· Podle počtu zaměstnanců VaV je stále nejvíce zastoupen vládní sektor (39 %), ale jeho převaha se každoročně zmenšuje
· V podnikatelském sektoru byl zaznamenán nejvyšší růst vnitřních výdajů na VaV
· Ve vývoji počtu zaměstnanců VaV i výzkumných pracovníků je v Praze hlavním rysem růst významu soukromého sektoru

Výzkum a vývoj jsou v současné globalizované ekonomice důležitým odvětvím. Požadavek na zvyšování konkurenceschopnosti států a regionů v tomto směru se odráží právě v akcentování důležitosti lidských zdrojů. K tomu, aby vývoj této oblasti odpovídal i v ČR úrovni vyspělých zemí, je potřeba podporovat především lidský kapitál. Progresivními změnami ve vědě a výzkumu se přechází od konkurenceschopnosti založené na nízké ceně ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a inovacích. Jelikož jsou inovace a technologické vynálezy základem i pro zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů, je zájem sledovat a podporovat odvětví výzkumu a vývoje i na regionální úrovni.
Pro hl. m. Prahu jako kraj s nejlepším ekonomickým postavením a vysoce kvalitním lidským potenciálem je důležité, aby byl kladen mimořádný akcent právě na aktivity ve výzkumu a vývoji, které přinášejí vysokou míru přidané hodnoty. Praha má oproti ostatním krajům České republiky z hlediska pozice VaV i několik nesporných výhod. Existuje zde vysoká koncentrace vysokých škol, vědeckých ústavů a také sídel firem, které se touto oblastí zabývají. V roce 2005 bylo v Praze zaznamenáno 591 zpravodajských jednotek, mezi něž jsou zařazeny všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo i vedlejší činnost, což tvoří 29,3 % všech jednotek na území ČR. Na vysokém počtu organizací zabývajících se výzkumem a vývojem v hlavním městě se významně podílejí právě orgány státní správy, vysoké školy a výzkumné ústavy. Podobné navýšení je i v jiných velkých městech, především v Brně a Ostravě. V posledních letech ale v Praze rychleji roste počet těchto jednotek v soukromé sféře.
Ze statistických ukazatelů, které jsou zjišťovány z vykazování těchto zpravodajských jednotek jsou k dispozici údaje o počtech zaměstnanců výzkumu a vývoje a výzkumných pracovníků a také výše vnitřních výdajů podniků na výzkum a vývoj. Tyto údaje jsou k dispozici v třídění podle čtyř základních sektorů - podnikatelského, vládního, sektoru vyššího vzdělávání a neziskového soukromého sektoru.
Ve všech sledovaných kategoriích došlo od roku 2001 jak k navýšení počtu zaměstnanců s tímto zaměřením, tak i k navýšení vnitřních výdajů na výzkum a vývoj.
Pokud jde o počet zaměstnanců výzkumu a vývoje i výzkumných pracovníků je ve statistických výkazech podniků, které provádějí výzkum uváděn jako průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem. K mírnému nárůstu těchto počtů docházelo v průběhu sledovaného období každoročně, ale navýšení mezi roky 2004 a 2005 bylo mimořádné. V míře navýšení hraje ovšem významnou roli i metodický posun, který spočíval v tom, že přepočet počtu hodin věnovaných výzkumným a vědeckým činnostem na počet zaměstnanců není již prováděn složitým algoritmem až při zpracování v ČSÚ, ale podle jednoduššího příkladu přímo vykazující jednotkou.
Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců VaV zaznamenal soukromý neziskový sektor, ale zde je celkový počet těchto pracovníků stále jen zlomkem z celkového počtu. Podle počtu zaměstnanců VaV je stále nejvíce zastoupen vládní sektor (39 %), ale jeho převaha se každoročně zmenšuje. V roce 2001 působilo v podnikatelském sektoru 26 % zaměstnanců VaV a v roce 2005 to již bylo 35 %. Na počátku sledovaného období bylo těchto zaměstnanců více v sektoru školství než v sektoru podnikatelském a v roce 2005 už počet zaměstnanců v podnikatelském sektoru výrazně převyšoval počet ve školství. Obdobně probíhal i vývoj počtu výzkumných pracovníků.
V početním rozdělení lidí mezi zaměstnance VaV a výzkumné pracovníky nedošlo v Praze k žádným významnějším posunům. Stále je kolem 60 % zaměstnanců a 40 % výzkumných pracovníků. Obdobná je tato struktura i mezi zaměstnanci jednotlivých sektorů.

Tab. 3.1.5.1
Výzkum a vývoj

Pokud jde o vnitřní výdaje na VaV v roce 2005 v Praze již jednoznačně dominuje podnikatelský sektor. Ze všech výdajů je 47 % vydáno v tomto sektoru. Také v tomto pohledu v roce 2001 byl vládní sektor před podnikatelským, ale od roku 2004 je to již podnikatelský sektor, který věnuje do této oblasti větší prostředky. Ve srovnání s rokem 2001 byl právě v podnikatelském sektoru zaznamenán nejvyšší růst výdajů na VaV.

3.1.6 Dopravní dostupnost

· V přepravě osob stále mírně převažuje hromadná doprava
· Nejvýznamněji rostou počty osob přepravených metrem
· Osobní automobilová doprava v centru města dosáhla kapacitních limitů a vzrůstá na okraji města
· Pokračující strmý růst přepravních výkonů letecké dopravy

Kraj Praha jako hlavní město České republiky je nejvytíženějším dopravním uzlem. Dopravní systém hl. m. Prahy má díky dominantnímu postavení kraje významnou roli v rámci celé ČR. Ačkoli ve srovnání s ostatními regiony zaujímá Praha pouze velmi malou plochu, jedná se o území s celkovou rozlohou 496 km2, můžeme v Praze mluvit o rozvinutém dopravním systému osobní i nákladní automobilové, železniční, letecké i vodní dopravy. Velmi významnou součástí dopravy v Praze je rozsáhlý rozpracovaný systém městské hromadné dopravy, který přesahuje i přes hranice města.
Páteří automobilové dopravy je systém pozemních komunikací v celková délce 592 km (více než 5% nárůst oproti roku 2000), přičemž samotná délka silnic a dálnic bez místních komunikací dlouhodobě osciluje kolem 70 km (dopravní ročenka Ministerstva dopravy).

Tab. 3.1.6.1
Silniční doprava

Významnou roli v dopravě má i doprava železniční. Železniční systém tvořící tzv. pražský železniční uzel, je tvořen sítí železničních tratí v celkové délce 250 km. Rozvoj této dopravy je v současnosti obecně stále více preferován. Ve sledovaném období se každoročně provozní délka železničních tratí prodlužuje. Roste i počet spojů. Do budoucna se navíc počítá s ještě rozsáhlejším začleněním železnice do systému městské hromadné dopravy, a to znamená další rozšíření těchto služeb v budoucnosti. Osobní dopravou sice nemohou železniční spoje konkurovat přepravě osob uvnitř města městské hromadné přepravě zejména díky dlouhým časovým intervalům, ale u vzdálenějších městských částí a lokalit za hranicemi města mají vlaková spojení s centrem stále značný význam.
V přepravě osob dlouhodobě mírně převažuje (dle statistické ročenky Ústavu dopravního inženýrství) městská hromadná doprava nad osobní automobilovou dopravou. Nejdůležitějším provozovatelem je Dopravní podnik hl. m. Prahy. Součástí pražské MHD je metro, tramvaje a autobusové linky.
Městskou hromadnou dopravou bylo v roce 2005 přepraveno více než 1,2 miliardy cestujících.Tato doprava sestávala ze 3 linek metra, 35 linek tramvají a 9 linek nočních tramvají a 179 linek autobusů v denním provozu a 14 linek v nočním provozu. Základem městské hromadné dopravy je síť metra. To oproti minulým letům posílilo svoji pozici z hlediska svých přepravních výkonů na úkor autobusových a tramvajových linek, které na síť metra navazují. Samotná provozní délka metra byla v roce 2004 prodloužena v důsledku výstavby dvou nových stanic na úseku trasy C o 3,9 km. Tramvajové trati byly v tomto období prodlouženy o 4,5 km (prodloužení linek z Hlubočep na barrandovské sídliště). U autobusů se počet dopravních spojů zvýšil o více než čtvrtinu.

Tab. 3.1.6.2
Počet přepravených osob MHD

Výkony pražské MHD každoročně narůstají. Hlavním dopravním prostředkem je metro, kde byl nárůst ve sledovaném období nejvýraznější. V roce 2005 bylo metrem přepraveno 515 mil. osob. U tramvají a autobusů byly zaznamenány roční výkyvy v počtech přepravených osob, ale i zde je vzestupný trend zřejmý.
Součástí MHD je také lanová dráha na Petřín, která v roce 2005 přepravila 1,4 milionu cestujících. DP provozuje i lanovou dráhu v ZOO, která v tomto roce posloužila 240 tisícům návštěvníků. Do MHD patří i historická tramvajová linka. V těchto případech jde zejména o rekreační dopravní prostředky.
V přepravě osob v hlavním městě hraje druhou nejvýznamnější roli osobní automobilová doprava. V Praze je evidováno 15 % ze všech osobních automobilů v ČR a 1 automobil zde připadá cca na 2 obyvatele. Automobilová doprava, jak vyplývá z vývoje dopravních výkonů (ujetých vozokilometrů - ÚDI), v komunikační síti v centrální části města ve sledovaném období stagnovala, zatímco v okrajových územích hlavního města dále posilovala. Zastavení nárůstu dopravy v centru města v posledních letech je způsobeno především tím, že doprava na řadě míst dosahuje limitních hodnot kapacit křižovatek i komunikací. Samotný počet registrovaných motorových vozidel v hl. m. Praze roste na začátku 21. století pomaleji než v letech devadesátých a jejich relativní nárůst mezi roky 2000 a 2005 byl o 2,7 procentního bodu nižší než v ČR.
Význam letecké dopravy v regionu vyplývá zejména z existence Ruzyňského letiště, které pravidelně dosahuje největšího objemu přepravních výkonů ve srovnání s ostatními letišti ČR. Toto mezinárodní letiště s neustále rostoucími přepravními výkony zajišťuje především mezinárodní přepravu osob. Počty přepravených osob každoročně narůstají. V souvislosti se zvyšující se kapacitou letiště, od roku 1991 začal počet odbavených cestujících prudce růst, takže již v roce 1993 byly překonány nejvyšší hodnoty předchozí historie letiště (cca 2,2 mil. cestujících za rok v letech 1978-79). V roce 2005 bylo přepraveno již 11,6 mil. cestujících za rok, což je o téměř 8 % více než v roce 2004.
V přepravě osob je celoročně provozována i osobní lodní doprava mající zejména rekreační charakter, a to buď dle pravidelných jízdních řádů, nebo dle individuálních přání objednatelů.
Z hlediska rozvoje lidských zdrojů je dopad charakteristik spojených s dopravní dostupností významný. Dojížďka za prací do Prahy je jedním z neopominutelných faktorů pracovního trhu.

3.1.7. Bytová výstavba

· Ve sledovaném období vzrostly všechny ukazatele bytové výstavby
· Nejvýrazněji se zvýšil počet dokončených bytů
· Nová bytová výstavba pozitivně ovlivňuje i parametry úrovně bydlení
· Intenzita bytové výstavby je v posledních dvou letech druhá nejvyšší mezi regiony

Bytová výstavba působí na migrační atraktivitu regionu a ve spojitosti s příznivou situací na trhu práce se stává hlavním lákadlem pro příliv nových obyvatel. Bytová výstavba i obecně kvalita bydlení odráží celkovou socioekonomickou úroveň dané lokality. Bydlící obyvatelstvo současně zpětně ovlivňuje ekonomický vývoj daného regionu.
Velká nabídka pracovních příležitostí spolu s nadprůměrnou výší mzdového ohodnocení vytváří předpoklady k zvýšené poptávce po bydlení v hlavním městě, ale i v jeho blízkém okolí. To se bezprostředně odráží v růstu počtu dokončených bytů v Praze i ve Středočeském kraji. Dalším důvodem pro nárůst objemu bytové výstavby v posledních letech byla i časově omezená výjimka ve výši DPH na stavební práce související s výstavbou bytů a započatá deregulace nájemného. Obdobný vývoj můžeme pozorovat v regionech se sníženou mírou nezaměstnanosti a kolem velkých měst. Bytový fond v hl. m. Praze má svá výrazná specifika, která vyplývají především ze sídelní struktury Prahy jako regionu tvořeného jedním velkoměstem. Jde především o fakt, že téměř 90 % bytů se nachází v domech bytových, celková technická vybavenost domů i bytů je nadprůměrná, průměrná velikost bytu je vyšší než v ČR celkem.
Ve sledovaném období vzrostly poměrně značně roční počty nově postavených bytů. Za roky 2000 - 2005 bylo v Praze dokončeno 27 656 nových bytů. V posledních dvou letech však byl nárůst nejvýraznější. V roce 2005 bylo v Praze dokončeno 6 564 nových bytů, což je počet srovnatelný s údaji v 1. polovině 80. let, kdy v Praze byly budovány rozsáhlé sídlištní komplexy. Také v současnosti jsou v Praze stavěny nové byty převážně v bytových domech, což je dáno především omezenou dostupností ploch pro další výstavbu. Lze předpokládat, že nárůst počtu dokončených, ale i zahájených bytů bude v několika následujících letech patrně ještě pokračovat. Jednou z příčin je i trvale příznivá situace na trhu práce, která je pro Prahu typická.

Tab. 3.1.7.1
Bytová výstavba

Ve sledovaném období vzrostl počet zahájených (navýšení o 57,7 %), rozestavěných (o 44,6 %) i dokončených bytů (o 82,7 %). V rámci bytové výstavby pak největší podíl bytů tvoří byty rozestavěné, což vypovídá o tom, že je možné očekávat opětovný nárůst počtu dokončených bytů v dalším období. Podíl bytů zahájených v Praze tvoří 20 % všech zahájených bytů v ČR, podíl rozestavěných bytů činí 11 % a dokončené byty tvoří 20 % všech dokončených bytů v České republice. V Praze je ve srovnání s průměrem ČR a ostatními regiony v posledních 2 letech snížená míra rozestavěnosti. Počty dokončených bytů rostou výrazněji než počty bytů zahájených a rozestavěných.
Většina bytů se staví v bytových domech, byty v rodinných domech tvoří pouze 12 % z celkové bytové výstavby. Počet dokončených bytů v rodinných domech v posledním roce poklesl. Klesá i rozestavěnost bytů v rodinných domech. V Praze se staví největší počet bytů v bytových domech ze všech regionů České republiky.
Nová bytová výstavba pozitivně ovlivňuje i parametry úrovně bydlení. Jde především o velikost nových bytů. Obytná i užitková plocha nově dostavěných bytů v posledních letech výrazně převyšuje průměrné hodnoty, které byly zjištěny v roce 2001 z cenzu. Obytná plocha připadající na jeden dokončený byt je v Praze největší ze všech regionů ČR jak v domech bytových, tak i v rodinných.

Graf 3.1.7.1
Bytová výstavba

Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel) je v Praze stabilně vyšší než je průměr ČR a v posledních dvou letech druhá nejvyšší mezi regiony, kde je na první pozici kraj Středočeský. V tomto regionu jsou to oblasti bezprostředně za hranicemi hlavního města, které mají tento ukazatel nejvyšší. I zde se projevuje pozitivní působení situace na pražském trhu práce.
Bytovou výstavbu je možno použít jako jeden z indikátorů odrážejících sociálně ekonomickou situaci v daném regionu, ale na druhé straně slouží i jako prostředek ke stabilizaci lidských zdrojů a případně i jako stimulační faktor k růstovému populačnímu vývoji, a to jak početnímu, tak i kvalitativnímu.