5.8 Cestovní ruch

5.8 Cestovní ruch

5.8 Cestovní ruch

• V Praze trvale roste počet ubytovacích zařízení, mezi nimi tvoří největší část hotely (55 %)
• Z celkové kapacity 69 tisíc lůžek v Praze jich je v hotelích 74 %
• Zahraniční hosté tvoří na rozdíl od celé ČR většinu návštěvníků Prahy (90%)
• Tuzemské cesty podnikají obyvatelé Prahy v menší míře než je průměr ČR

Tab. 5.8.1 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení 1)

Ve sledovaném období nejvíce vzrostl počet hotelů v Praze. Jelikož je počet zařízení v ostatních kategoriích neměnný nebo roste pomalejším tempem, došlo ke změně struktury ubytovacích zařízení podle druhu. Hotely tvořily v Praze již v roce 2000 polovinu zařízení, v loňském roce jejich podíl vzrostl na 55% celkového počtu ubytovacích zařízení v hlavním městě. Zastoupení ostatních, v Praze se vyskytujících zařízení, během posledních pěti let poklesl.

Graf 5.8.1 Struktura kapacity (lůžka) hromadných ubytovacích zařízeních k 31. 12. 2004

Přestože vzrostl počet zařízení, jejich celková kapacita (měřená počtem lůžek) byla v roce 2004 o cca 300 lůžek nižší než v roce 2004. Kapacita nejzastoupenějšího druhu ubytovacího zařízení, hotelů, vzrostla o 8 tisíc lůžek. Ostatní skupiny zařízení zaznamenaly pokles kapacity, zejména nezařazená ubytovací zařízení.

Největší měrou se na počtu lůžek v Praze podílejí hotely, ve kterých je 74 % celkové pražské ubytovací kapacity. V roce 2000 se hotely podílely na počtu lůžek 62 %. Tak jako u počtu zařízení, i zvýšené zastoupení ubytovací kapacity v hotelích bylo na úkor nezařazených ubytovacích zařízení. Ovšem i v případě hotelů rostl počet lůžek pomaleji než počet zařízení, a tak proti roku 2000 poklesla kapacita na 1 hotel ze 168 na 153 lůžek.

Po nárůstu počtu zaměstnanců ubytovacích zařízení z roku 2000 na 2001, jejich počet v následujících letech klesal. Obrat byl zaznamenán až v posledním roce, toto zvýšení počtu pracovníků ubytovacích zařízení nebylo tak výrazné, aby byla dosažena úroveň roku 2000. Obdobně se vyvíjela i průměrná cena za ubytování v hlavním městě, která je proti celorepublikové hodnotě cca 3x vyšší.

U ubytovacích zařízení se pravidelně zjišťuje jejich návštěvnost, což umožňuje získat informace o návštěvnících daného regionu. U ubytovaných hostů je zjišťováno občanství a počet přenocování.

V roce 2004 navštívilo ČR přes 6 miliónu cizinců, 64 % těchto hostů byli návštěvníci hlavního města. V celkovém počtu návštěvníků mohou být započteni dvakrát ti hosté, kteří byli při návštěvě České republiky ubytováni na více místech.

Tab. 5.8.2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu

V hlavním městě mezi jeho návštěvníky jednoznačně převládají cizinci. Občané ČR v roce 2004 tvořili pouze desetinu ubytovaných hostů. Mezi ubytovanými hosty v celé ČR jsou Češi zastoupeni větší měrou, 55 %. Tomu odpovídají i služby poskytované hostům v rámci ubytovacího zařízení. V Praze jsou více zastoupeny služby zaměřené na pohodlí hostů (úhrada platební kartou, sekretářské služby), naproti tomu v ČR celkem jsou častější služby zaměřené na rodinné pobyty (dětský koutek, sportovní vyžití).

Počet návštěvníků Prahy na počátku 21. století pravidelně rostl. V období 2000 až 2004 byl tento nárůst 89 %. Počet hostů z některých zemí rostl rychlejším tempem. Nejvýzamněji vzrostl počet návštěvníků z Velké Británie (více než čtyřikrát) a Maďarska. V období 2000 - 2004 tak došlo ke změně struktury návštěvníků Prahy podle země. V roce 2000 byli nejčastějšími hosty občané Německa. Jejich počet v průběhu pěti let poklesl na úroveň 89 % počtu v roce 2000. Výrazný zájem turistů ze Spojeného království o Prahu byl příčinou toho, že se v současné době jedná o nejpočetnější skupinu návštěvníků metropole. Standardně vysoký je rovněž počet návštěvníků z Itálie, kteří se řadí na třetí příčku návštěvnosti.

V republice celkem tvoří Němci stále nejčastější skupinu hostů. Obecně tvoří hosté Prahy menší část celkového počtu návštěv v ČR u zemí, které s naší sousedí (Slovensko 24 %, Polsko 29 %, Německo 33 %, Rakousko 44 % a Maďarsko 68 %). U ostatních návštěvníků podle zemí tvoří hosté Prahy rozhodující část celkových návštěv v ČR (Velká Británie 91 %).

V dubnu a červenci roku 2004 provedla Pražská informační služba ve spolupráci s agenturou STEM/MARK v pořadí již čtvrté výběrové šetření „Turisté a návštěvníci Prahy“, jehož cílem bylo „zmapovat strukturu návštěvníků hlavního města, zachytit hlavní důvody jejich návštěvy a spokojenost s fungováním služeb“. Výsledky tohoto šetření jsou k dispozici na internetové adrese www.pis.cz a nabízí cenné doplňkové informace k údajům ČSÚ:

- hlavním důvodem návštěvy cizinců hlavního města je turistika, 74 %,

- jedním ze způsobů ubytování je i ubytování „v soukromí“, které volí 13 % návštěvníků Prahy, je tedy pravděpodobné, že právě těchto 13 % není zachyceno v údajích ČSÚ, které zachycují hosty pouze „hromadných“ ubytovacích zařízení; ubytování v soukromí je preferováno ve větší míře občany států východní a jihovýchodní Evropy,

- významný rozdíl v údajích ČSÚ a šetření PIS je u ukazatele průměrné doby pobytu, která je podle šetření rostoucí a v minulém roce činila 5,85 dne (ČSÚ: 3,8 dne); tento významný rozdíl je způsoben tím, že ČSÚ vypočítává délku pobytu podle délky ubytování v každém zařízení, pokud návštěvník bydlí během své návštěvy ve více ubytovacích zařízení, délka pobytu pochopitelně klesá,

- šetření sleduje i oblasti, které nejsou obsahem výkazu ČSÚ (výdaje, účel cesty, dopravní prostředek, aj.).

Druhou stranou cestovního ruchu jsou výjezdy tuzemců z místa trvalého bydliště.

Tab. 5.8.3 Tuzemské delší a kratší cesty *)

Ze srovnání údajů za předchozí dva roky vyplývá, že u obyvatel Prahy roste počet delších cest, u kterých však jejich délka klesá (měřená počtem přenocování). Výdaje na tyto cesty naopak stoupají. Na druhé straně poklesl počet kratších tuzemských cest (i výdajů na ně).

Míra tuzemských cest je u obyvatel Prahy výrazně nižší než je tomu pro celou populaci ČR. V roce 2004 připadalo na 1 000 obyvatel Prahy 15letých a starších (tak je vymezen respondent tohoto šetření) v průměru 197 delších a 927 kratších cest. V celé ČR byly tyto hodnoty 640 u delších a 1 973 u kratších cest.