5.7 Technická infrastruktura

5.7 Technická infrastruktura

Z územního hlediska jsou všechny městské části Prahy vybaveny základními sítěmi
Nejdůležitějším palivem v energetické spotřebě domácností je zemní plyn

Přestože je území hlavního města tvořeno v jednotlivých částech odlišným druhem zástavby, město tvoří jeden organický celek, jehož fungování je závislé na úrovni technické infrastruktury tvořené zásobováním domácností vodou, energií a teplem, napojení domácností na kanalizaci a zpracování odpadů.

Podrobnější údaje o současném stavu technického vybavení hlavního města jsou k dispozici u specializovaných společností, které jsou rovněž zdrojem dat této části publikace.

Tab. 5.7.1 Technická infrastruktura

Praha je složena z 57 městských částí, které jsou všechny napojeny (alespoň zčásti) na vodovodní řad a rozvod plynu. Kanalizaci nemá pouze jediná městská část, naopak pro celou Prahu je k dispozici skládka tuhých odpadů v jedné městské části (Praha – Ďáblice). V průběhu let 2000 až 2004 se rozsah technického vybavení jednotlivých městských částí v podstatě neměnil, jedinou výjimkou je počet částí s kanalizací. Na počátku období kanalizace nebyla ve dvou městských částech Prahy.

Taková úroveň technického vybavení je nad průměrem celé republiky. Plynofikovány jsou 3/5 obcí ČR, velmi malý je podíl obcí s napojením na čistírnu odpadních vod (každá třetí obec republiky).

Oproti technické infrastruktuře celých městských částí se liší úroveň technické infrastruktury pro jednotlivé domácnosti. Přesto i zde platí, že většina domácností odebírá vodu a energie a je napojeno na kanalizaci (s napojením na čistírnu odpadních vod).

Tab. 5.7.2 Vodovody

Délka vodovodů v Praze ve sledovaném období trvale rostla, což souvisí s pokračující stavební činností (i bytovou výstavbou) v Praze. Počet osob napojených na veřejný vodovod kolísal v závislosti na celkovém počtu obyvatel hlavního města. Ve sledovaném období došlo jak k přírůstku obyvatel migrací, tak ke zvětšení domovního fondu. Vzhledem ke kolísání podílu obyvatel napojených na veřejný vodovod zahrnoval tento nový domovní fond i domy s vlastním zdrojem vody. Je pravděpodobné, že se jedná hlavně o nové domy na okraji Prahy, kde převládá zástavba rodinnými domy, s vlastním pozemkem a případně i studnou.

Voda spotřebovávaná v hlavním městě je vyrobena ve třech úpravnách vody, v Podolí, Káraném a v nádrži Želivka. Posledně jmenovaná úpravna vody je hlavním zdrojem pitné vody pro hlavní město. Želivka produkuje pitnou vodu pro 872,5 tisíce obyvatel Prahy, Středočeského kraje a kraje Vysočina (údaje roku 2004). V hlavním městě odebírá vodu z tohoto zdroje 744 tisíc obyvatel. Na produkci vody v rámci Pražských vodáren a kanalizací a.s. (PVK) přispívá želivecká úpravna 76 %. Káranská vodárna je jedinou ze tří výše jmenovaných, která produkuje podzemní vodu. Podíl výroby vody v této vodárně činí 23 %. Vodárna Podolí představuje především rezervní zdroj vody pro případ poruch výše zmíněných úpraven.

Množství vyrobené i fakturované vody od roku 2000 klesá. Výjimkou je mírný nárůst fakturované vody mezi roky 2002 a 2003. Zde je možné hledat příčinu zejména v povodních, které zasáhly oblast hlavního města a způsobily sníženou spotřebu v době povodní, ale i zvýšený odběr v následujícím roce.

Přestože ztráty při distribuci vody jsou stále vysoké, v průběhu celého období mezi lety 2000 a 2004 docházelo k jejich výraznému snižování, v současné době tyto ztráty tvoří 26,6 % z celkového objemu vody určené k realizaci (jedná se o množství, které po odvodu do jiných sítí a připočtení přívodu z jiných sítí je skutečně určeno pro spotřebu v Praze). Tyto klesající ztráty mohou být příčinou menšího objemu vyrobené vody.

Tab. 5.7.3 Kanalizace

Tak jako se v Praze zvětšuje rozsah vodovodní sítě roste i délka kanalizací. Města se vyznačují zvýšenou hustotou obyvatelstva. Proto i hygienické nároky jsou zvýšené, což se odráží i v podílu domů (a obyvatel v nich bydlících), odkud jsou odpadní vody odváděny centrální splaškovou kanalizací. Během sledovaného období vzrostl podíl Pražanů, kteří bydlí v bytech připojených na veřejnou kanalizaci. Tento podíl výrazně převyšuje i hodnotu celorepublikového průměru (78,8 % v roce 2004).

V hlavním městě trvale klesá objem odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace. Objem „produkovaných“ odpadních vod je ovšem v Praze stále největší. Na celkovém objemu odpadních vod se významnou měrou podílí splaškový odpad domácností. V Praze v posledních letech klesá podíl průmyslových vod vypouštěných do veřejné kanalizace. Zatímco v celé ČR tvoří průmyslové odpadní vody 1/3 celkového objemu, v Praze je jejich podíl mírně nižší než 1/7. Veškeré odpadní vody v Praze vypouštěné do kanalizace jsou čištěné.

Podle údajů pražských energetických podniků docházelo ve sledovaném období k růstu spotřeby energie v hlavním městě. Tento růst je možné pozorovat jak u domácností, tak u podnikatelské aktivity. Podniky zajišťující zásobování Prahy energií (Pražská energetická, Pražská plynárenská i Pražská teplárenská) však působí i za hranicemi hlavního města (tedy i údaje o dodávkách zahrnují odběrná místa mimo město), nicméně Praha představuje hlavní místo jejich dodávek.

Nejvíce ve sledovaném období vzrostla spotřeba plynu v domácnostech (zvýšení spotřeby o 18 %). Tento růst byl způsoben především díky významnému zvýšení spotřeby v roce 2001. V roce 2002 došlo ke snížení spotřeby všech druhů energií oproti předchozímu roku. Jedná se pravděpodobně o důsledek zasažení Prahy povodněmi. Řada domácností začala opět běžně fungovat až s velkým časovým odstupem po „velké vodě“. Spotřeba dodávaného tepla během sledovaného období značně kolísala, v roce 2004 byla jeho spotřeba v podstatě na úrovni spotřeby v roce 2001.

V průběhu roku 2004 proběhlo šetření Energo, jehož cílem bylo shromáždit aktuální informace o spotřebě energií domácnostmi ČR. Rovněž z tohoto šetření jsou k dispozici regionální výstupy. Rozdíly zjištěné mezi spotřebou paliv v Praze a v republice vyplývají z rozdílného druhu zástavby. Praha je tvořena v podstatě městskou zástavbou, která je energiemi zásobována v převážné míře centrálně (pro více bytů), zatímco území ČR zahrnuje i zástavbu vesnického typu, kde na jeden dům připadá značně menší počet bytů, tedy i způsob zásobování, spotřeba a zvolená paliva jsou odlišná.

Graf 5.7.1 Struktura paliv pro zásobování domácností energiemi (Energo 2004)

Graf uvádí základní druhy paliv, které slouží jako zdroj dodávané energie. Spotřeba všech uvedených paliv je převedena na společné jednotky, terrajouly. Pro zásobování Prahy energií je ve větší míře (než pro území ČR celkem) používaná energie elektrická a zemní plyn. Naopak v celé ČR se na spotřebě energií větší měrou podílí uhlí a palivové dříví, což je samozřejmé, neboť v Praze je větší zastoupení bytových domů, které jsou energií zásobovány rozdílně.