5.4 Průmysl

5.4 Průmysl

Ve struktuře podniků podle odvětví jsou v Praze nejvíce zastoupeny podniky potravinářské výroby a výroby elektrických přístrojů
Ve většině průmyslových odvětví dochází k poklesu počtu pracovníků
Nejvyšší nárůst tržeb zaznamenaly odvětví výroby nekovových výrobků a dopravních zařízení
Podle ukazatele tržeb na 1 zaměstnance jsou nejvýkonnějšími průmyslovými odvětvími výroba a rozvod energií a vody, těžba nerostných surovin a výroba chemických látek a léčiv

V hlavním městě Praze mělo v roce 2004 sídlo 741 průmyslových podniků s 20 a více zaměstnanci. Tento počet se v průběhu sledovaného období (2000 – 2004) měnil jen minimálně, žádný jednoznačný trend vývoje počtu průmyslových podniků v Praze není patrný.

Drtivá většina z celkového počtu podniků v Praze, 96%, působí v rámci zpracovatelského průmyslu. Průmysl v oblastech těžby nerostných surovin a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody je v Praze zastoupen minimálně. V podrobnějším členění zpracovatelského průmyslu jsou významněji zastoupeny podniky vyrábějící papír (včetně vydavatelské činnosti, 18 % podniků zpracovatelského průmyslu), podniky vyrábějící elektrické a optické přístroje (včetně kancelářské techniky, 14 %) a podniky zaměřené na výrobu kovodělných výrobků (13 %).

Podrobnější údaje o průmyslové činnosti podniků jsou k dispozici za velikostní skupinu podniků se 100 a více zaměstnanci. Veškeré následující informace jsou uváděny právě za tyto podniky. Takových podniků, které měly sídlo v Praze bylo v roce 2004 celkem 226, to znamená 30 % z počtu podniků s 20 a více zaměstnanci. Je rovněž zřejmé, že náročnost některých odvětví určuje velikost organizací, které takovou činnost provozují. Nejvíce sídlí v hlavním městě podniků výroby potravin a tabáku, výroby elektrických a optických přístrojů a výroby papíru (včetně vydavatelské činnosti).

Z hlediska počtu zaměstnanců patří mezi významné podniky se sídlem v Praze potravinářské podniky (Opavia, Nestlé, Staropramen) nebo energetické a rozvodné podniky (ČEZ, Středočeská a Pražská energetika, Pražské vodovody a kanalizace).

Rozsah činnosti průmyslových podniků je měřen velikostí tržeb za prodané zboží.

Tab. 5.4.1 Tržby z průmyslové činnosti podle odvětví v průmyslu *)

Z pohledu tržeb je struktura průmyslových podniků v Praze významně odlišná od struktury podle počtu podniků. Zatímco energetické a rozvodné podniky tvoří 6,3 % počtu podniků se sídlem v Praze, na celkovém objemu tržeb se tyto podniky podílely v roce 2004 téměř polovinou (47,2 %). Naopak zpracovatelský průmysl tvoří v Praze 93,3 % celkového počtu podniků se 100 a více zaměstnanci, jejich tržby však představují 52,5% celkového objemu tržeb podniků se sídlem na území hlavního města. Podniky, jejichž hlavní činností je těžba nerostných surovin, jsou i z tohoto pohledu nepatrnou částí pražské průmyslové výroby.

Ve sledovaném období vzrostl objem tržeb zpracovatelských podniků o 23 %. V podrobnějším dělení zpracovatelského průmyslu byl nadprůměrný růst tržeb zejména v oblasti výroby nekovových výrobků či výroby dopravních prostředků. Největší pokles zaznamenaly odvětví textilní výroby a zpracování dřeva.

Absolutně nejvyšší objem tržeb byl v roce 2004 v odvětví výroby a rozvodu vody a energií (127 miliard). V rámci zpracovatelského průmyslu byly nejvyšší tržby zaznamenány ve výrobě potravin, nápojů a tabáku (38 mld.) a ve výrobě optických a elektrických zařízení (26 mld.).

Graf 5.4.1 Tržby na zaměstnance v Praze v letech 2000 a 2004 podle odvětví zpracovatelského průmyslu

Vývoj základních ukazatelů průmyslové oblasti je v Praze podobný vývoji v celé republice – počet osob zaměstnaných v průmyslových odvětvích klesá, naproti tomu roste objem tržeb za průmyslové výrobky. Tyto tendence společně způsobují rostoucí hodnotu tržeb na jednoho zaměstnance. V Praze připadá na jednoho pracovníka průmyslu 3,3 milionu Kč tržeb. Tato hodnota je o 37,2 % vyšší než tomu bylo na počátku sledovaného období, v roce 2000. Toto tempo růstu je oproti hodnotě celorepublikové (42,8 %) jen mírně nižší. V roce 2004 byly tržby na zaměstnance nejvyšší ve výrobě a rozvodu energií a vody, 8 483 Kč, dále následovala těžba nerostných surovin, 3 466 Kč a teprve poté následují jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu (v průměru 2 164 Kč na 1 zaměstnance).

Tržby na zaměstnance rostou ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu. Výjimkami jsou odvětví výroby textilií, dřevěných výrobků, kovodělných i nekovových výrobků. V rámci zpracovatelského průmyslu rostou tržby na zaměstnance největší měrou v odvětví výroby chemických látek (o 86,6 %; v tomto odvětví je podíl tržeb k počtu zaměstnanců absolutně nejvyšší, 3 378 Kč). Dalšími odvětvími s rostoucí hodnotou tržeb na zaměstnance je odvětví výroby a oprav strojů a zařízení nezařazených do jiné skupiny (84,7 %) a výroba dopravních prostředků (73,9 %).

Vzhledem k odlišnému vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých průmyslových odvětvích došlo ke změnám struktury zaměstnanců podle odvětví činnosti.

Nejvíce zaměstnanců pracuje v odvětví výroby potravin, nápojů a tabákových výrobků. Počet zaměstnanců v tomto odvětví během sledovaného období mírně rostl a v roce 2004 se na celku zaměstnaných v průmyslových odvětvích podílel 18,7 %. V odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody došlo během posledních pěti let k poklesu zaměstnanců cca o pětinu. Nadále však zaměstnanci této ekonomické činnosti tvoří 18,6 % všech zaměstnanců průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanců se sídlem v Praze. Na celkovém počtu zaměstnanců průmyslu se významněji podílí ještě zaměstnanci ve výrobě optických a elektrických přístrojů (13,1 %), zaměstnanci podniků zaměřených na výrobu papíru (a vydavatelskou činnost, 8,8 %) a zaměstnanci podniků vyrábějících dopravní prostředky (8,6 %). Největší nárůst zaměstnanců byl v rámci výroby nekovových výrobků, nejvíce poklesl počet zaměstnanců chemického průmyslu.

Tab. 5.4.2 Průměrný ev. počet zaměstnanců a prům. hrubá měsíční mzda podle odvětví v průmyslu *)

K úbytku počtu pracovníků průmyslu došlo v celé republice. Výjimkami byla odvětví výroby pryžových výrobků, výroba optických a elektrických přístrojů a výroba dopravních prostředků.

Graf 5.4.2 Průměrné mzdy podle jednotlivých průmyslových odvětví

Opačný trend, než u počtu zaměstnanců průmyslu, pozorujeme u jejich mezd. Mzdy průmyslových pracovníků v Praze vzrostly ve všech odvětvích tohoto sektoru národního hospodářství. V celém sektoru vzrostly mzdy během let 2000 až 2004 o 34 %. Růst mezd pracovníků průmyslu v Praze byl strmější, než tomu bylo v celé republice (29 %). V Praze rostly nejvýznamněji mzdy v oblasti výroby optických a elektrických přístrojů (70,7 %) a v oblasti výroby chemických látek a léčiv (60,3 %). Nejpomalejší tempo růstu mezd bylo zaznamenáno v oblasti výroby kovodělných výrobků (15,9 %).

Vzhledem k průměrným mzdám v celém sektoru jsou mzdy v některých odvětvích nad touto úrovní. Jedná se o odvětví těžby nerostných surovin a výrobu energií a vody, a dále jsou nad průměrnou úrovní mezd v průmyslu mzdy v rostoucích odvětvích výroby papíru a vydavatelské činnosti, chemické výroby a výroby elektrických přístrojů. Nejvíce pod úrovní průměru mezd v sektoru jsou mzdy v oblastech textilní výroby a zpracování dřeva.