3.4 Stěhování

3.4 Stěhování

3.4 Stěhování

• Výrazný nárůst počtu přistěhovalých
• Zvyšování počtu vystěhovalých, ale dynamika nárůstu je nižší než u přistěhovalých
• Přírůstky migrací v posledních třech jsou příčinou početního růstu populace
• Migrace je zásadně ovlivněna pohybem cizích státních příslušníků
• Migrací dochází k pozitivním posunům ve věkové struktuře pražské populace, roste hlavně počet obyvatel v produktivním věku

a) Přistěhovalí

Zatímco počet přistěhovalých je ve svém základu zcela nezávislý na demografických charakteristikách výchozí populační základny, naopak zpětné působení přistěhovalých na stávající populaci bývá poměrně významné.

V roce 2004 se do Prahy přistěhovalo 28 763 obyvatel, z toho 16 125 mužů a 12 638 žen. Od roku 2002 se počet přistěhovalých sice průběžně snižuje, i tak byl však v posledním roce oproti roku 2000 zaznamenán významný nárůst 17 643 přistěhovalých osob. Je to také cca o 40% více, než činily nejvyšší roční hodnoty počty přistěhovalých z 80. let, kdy vrcholila výstavba největších sídlištních komplexů.

Tab. 3.4.1 Přistěhovalí podle pohlaví a věku

Tento vysoký nárůst přistěhovalých musíme ale posuzovat v souvislosti s již zmíněným metodickým posunem, který se týká dlouhodobého pobytu cizinců. V roce 2004 se do Prahy přistěhovalo 18 144 cizích státních příslušníků a 10 619 občanů ČR, cizinci v roce 2004 tedy představovali 63 % všech přistěhovalých (v roce 2002 to bylo 66 %). Pokud bychom posuzovali počty přistěhovalých občanů ČR, tak se jejich výše příliš neliší od ročních údajů ze 2. poloviny 90. let. Je to kolem 10 000 přistěhovalých a jsou to ve srovnání s celým poválečným obdobím nejnižší hodnoty.

Zahrnutí cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem má vliv i na strukturu přistěhovalých. Zatímco v uplynulých letech mezi přistěhovalými převažovaly ženy (naposled 51,2 % v roce 2000), v posledních čtyřech letech převažují muži. V roce 2001 jich bylo 51%, v roce 2004 bylo mezi přistěhovalými 56 % mužů. K dlouhodobému pobytu se zde hlásí hlavně cizí státní příslušníci, přicházející za prací a mezi nimi samozřejmě převažují muži, zvětšuje se tudíž i podíl přistěhovalých v produktivním věku. V Praze je i koncentrováno vysoké školství a i zahraniční studenti jsou od roku 2001 započítávání do migrantů. Osoby v produktivním věku převládaly mezi přistěhovalými vždy, jejich podíl však v posledních letech stále roste (v roce 2001 jich bylo 54%, v roce 2002 to bylo 86%), v roce 2004 bylo mezi přistěhovalými již 88,9 % osob ve věku 15 – 64 let. Vůbec nejpočetnější užší skupinou mezi přistěhovalými jsou osoby ve věku 20 až 39 let, které představují cca třetinu ze všech přistěhovalých. Podle pohlaví se věkové složení přistěhovalých příliš neliší. Osoby ve věku 20 až 39 let jsou nejpočetnějšími jak u mužů tak u žen a podobně je tomu i u ostatních věkových kategorií.

Do roku 2001 počty přistěhovalých z ciziny představovaly v průměru ročně cca čtvrtinu ze všech přistěhovalých. Od roku 2002 (již zahrnut dlouhodobý pobyt) se počty přistěhovalých z ciziny několikanásobně zvýšily a tento poměr se zcela obrátil. Už v roce 2002 bylo v Praze zaznamenáno více přistěhovalých ze zahraničí, než z ostatních regionů ČR, v roce 2004 se přistěhovalo z ciziny 9 360 osob, zatímco z ostatních krajů jen 6 765. Naprostou většinu přistěhovalých ze zahraničí představují právě cizinci, a to převážně právě cizinci na dlouhodobý pobyt, jejichž značná část míří do Prahy a také do větších měst ČR, nejméně atraktivní pro cizince obecně je Pardubický kraj. Mezi přistěhovalými ze zahraničí jen minimální podíl představují občané ČR (v roce 2002 to bylo 2 % a v roce 2004 to bylo 4,6 %).

Pokud jde o změnu bydliště v rámci republiky, je tradičně hlavním zdrojem přistěhovalých pro hlavní město Středočeský kraj. Trvale tvoří cca třetinu přistěhovalých právě obyvatelé z tohoto regionu. Z dlouhodobého pohledu se roční počty přistěhovalých ze Středočeského kraje snižují. Druhým krajem, z něhož do Prahy přichází nejvíce migrantů je kraj Ústecký. Zde jde o kraj s vysokou mírou nezaměstnanosti, takže patrně především široký pražský trh práce je pro obyvatele tohoto regionu lákavý. Určitou roli hraje také migrace mezi dvěma největšími městy republiky, např. v roce 2002 se z Brna-města do Prahy přistěhovalo 707 osob, což je 64% ze všech přistěhovalých z celého Jihomoravského kraje a po okresech Praha-východ a Praha-západ je to třetí nejpočetnější zdroj pražských přistěhovalých mezi okresy.

b) Vystěhovalí

Také počet vystěhovalých v roce 2004 přesahuje o více než polovinu průměrné roční počty vystěhovalých za posledních 50 let. Dlouhodobý vývoj ročních počtů vystěhovalých z hlavního města více méně kopíruje vývoj počtů přistěhovalých, ale v nižších hodnotách s několika výkyvy. Jeden z těchto výkyvů byl zaznamenán právě koncem 90. let (v letech 1998 až 2001), kdy tehdy nadprůměrné počty vystěhovalých převýšily počty přistěhovalých. Vůbec nejvyšší počty vystěhovalých však byly kromě poválečných let právě v posledním, sledovaném období. Narozdíl od přistěhovalých zde působí početní stav i charakter výchozí populace poněkud významněji, i když počty vystěhovalých jsou vázány spíše na mimodemografické faktory. Metodická úprava, spočívající v započtení cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem, se výrazně projevila i u počtu vystěhovalých. Skutečnost, že hlavně tito příchozí obyvatelé jsou motivováni často pouze krátkodobou pracovní nabídkou a jsou ochotni flexibilně měnit místo svého pobytu, ovlivňuje zvýšený pohyb migrantů oběma směry.

V roce 2004 se z Prahy odstěhovalo 22 055 osob, z toho 12 051 mužů a 10 004 žen. Oproti roku 2003 došlo ke snížení jejich ročního počtu, a to o 1 411 osob. I u ročních počtů vystěhovalých se výrazně odrazilo zahrnutí cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem, cizinci zde však nepředstavují většinu, ale jen něco kolem 40 %. Většinu vystěhovalých tedy představují občané ČR a jejich počty jsou v posledních letech stále nadprůměrné. Počty vystěhovalých občanů ČR z Prahy jsou stále vyšší než počty přistěhovalých. V roce 2002 byl zaznamenán dosud nejvyšší roční počet vystěhovalých občanů ČR, a to 14 201 osob a v roce 2004 ještě o 355 více.

Cizinci mají ale podstatný vliv na strukturu vystěhovalých. V posledních letech převažují totiž i mezi vystěhovalými muži a stále výrazněji roste i podíl osob v produktivním věku. Odráží se zde značný pohyb za prací právě cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří výrazně častěji mění místo svého pobytu ať již v rámci republiky nebo i mimo ni.

U vystěhovalých z Prahy jsou stále ještě relativně silně (oproti přistěhovalým), zastoupeny děti do 14 let i osoby starší 64 let. Tento trend je typický a příčiny lze vidět ve volbě zdravějšího životního prostředí i nižších životních nákladů mimo velkoměsto. V posledních letech jsou jistě také vysoké počty vystěhovalých ovlivněny rozsáhlou bytovou výstavbou hned za administrativními hranicemi Prahy. Např. v roce 2001 se ze všech vystěhovalých z Prahy do ostatních regionů ČR odstěhovalo 31% do okresů Praha -východ a Praha-západ, v roce 2004 to bylo již téměř 36%.

Tab. 3.4.2 Vystěhovalí podle pohlaví a věku

Tak jako v předešlých letech směřuje většina vystěhovalých do ostatních regionů republiky, podíl vystěhovalých do zahraničí se však v posledních letech výrazně zvyšuje, přičemž většinu vystěhovalých do zahraničí představují cizí státní příslušníci. Jsou mezi nimi pochopitelně právě cizinci, kteří se po svém dlouhodobém pobytu vracejí do svých zemí. V roce 2004 se z Prahy do zahraničí vystěhovalo téměř 30% ze všech vystěhovalých a byli to skoro z 99 % cizinci, čeští občané se tedy do zahraničí vystěhovávají více méně jen výjimečně. Daleko více než třetinu cizinců představují slovenští občané, kde se znovu nabízí i souvislost se studenty pražských vysokých škol, kteří se po dokončení studia vracejí do vlasti.

Hlavní cílovou destinací pražských vystěhovalých v rámci republiky je sousední Středočeský kraj. Míří sem trvale nadpoloviční (65% v roce 2004) většina všech vystěhovalých. Ostatní regiony jsou cílem pro celkem stabilně relativně nízké roční počty vystěhovalých, přičemž nejméně často se lidé z Prahy stěhují do moravských krajů. Naopak dalším regionem, kam směřuje relativně zvýšené množství vystěhovalých je Ústecký kraj. Již bylo zmíněn i významný podíl přistěhovalých z této oblasti, takže lze říci, že obrat migrace mezi těmito regiony je zvýšený.

V dřívějších letech mezi vystěhovalými převažovaly ženy. V časové řadě 1975 až 2000 se s jedinou výjimkou v roce 1991 vždy vystěhovalo z Prahy více žen než mužů. Ovšem v posledních čtyřech letech je tomu naopak, nejvíce muži převažovali v roce 2003, kdy jich bylo téměř 56 % ze všech vystěhovalých. Byla již naznačena možná souvislost s narůstající migrací cizinců, z nichž většinu tvoří muži. U vystěhovalých totiž převládají muži pouze mezi cizinci, což znamená, že u vystěhovalých občanů ČR z Prahy mírně převažují ženy. V roce 2004 muži představovali u vystěhovalých cizinců 67,8 % a u vystěhovalých českých občanů 48,2 %, což zcela odpovídá hodnotám platným v průběhu posledních 20 let. Mužů, kteří se v posledních letech stěhují z Prahy do zahraničí je jen něco málo pod 50 % ze všech vystěhovalých mužů, ale u žen je stále výrazná většina těch, které odcházejí jinam do ČR. Skutečnost, že mezi migranty tvoří v posledních letech podstatnou část cizinci s dlouhodobým pobytem, ovlivňuje nejen věkovou strukturu přistěhovalých, ale promítá se i do věkového složení vystěhovalých, a to zejména do složení vystěhovalých mimo republiku. Je zřejmé, že obyvatelé Prahy, kteří hledají svůj nový domov v jiných regionech republiky jsou nejčastěji mladí lidé do 30 let spolu s dětmi do 14 let. Tyto dvě věkové kategorie představují za poslední čtyři roky více než polovinu všech vystěhovalých z hlavního města do jiných míst ČR. Poměrně významnou věkovou kategorií vystěhovalých do jiných míst ČR jsou i osoby šedesátileté a starší, v roce 2004 to bylo přes 12% všech těchto migrantů. Naproti tomu méně často Prahu opouštějí obyvatelé staršího produktivního věku. Jiná situace je ovšem u vystěhovalých do zahraničí. Zde jde z 99 % o cizince, kteří se vracejí po skončení svých pracovních pobytů zpátky do svých zemí. Za roky 2001 až 2004 bylo mezi vystěhovalými do zahraničí více než 60 % ve věku 20 až 39 let a šlo většinou o muže. Naopak jen zřídka se do zahraničí stěhují obyvatelé starší 60 let a děti.

Migrační přírůstky nabyly od roku 2002 po 4 “záporných“ letech opět plusových hodnot. V roce 2004 přibylo v Praze migrací 6 708 osob, což je sice o 366 osob méně než v roce předchozím, ale o 1 245 více než v roce 2002. Toto saldo odpovídá v Praze svou výší situaci z konce 80. let a stále lze tento migrační přírůstek z dlouhodobého hlediska hodnotit jako spíše nadprůměrný. Pokud se ovšem jedná o občany ČR, převaha vystěhovalých nad přistěhovalými trvá i v letech 2002 až 2004, záporné saldo migrace je zde dáno především sníženými počty přistěhovalých.

Tab. 3.4.3 Stěhování podle státního občanství

Kladný výsledek migračního pohybu mezi Prahou, dalšími regiony ČR a zahraničím v posledních třech letech tedy plně připadá na migraci cizích státních příslušníků. V regionálním rozložení mechanického pohybu obyvatel má Praha migrační přírůstky se všemi regiony kromě Středočeského kraje. V důsledku mimořádně vysokých počtů vystěhovalých do bezprostředního okolí hlavního města mají stabilně nejvyšší kladné saldo migrace s Prahou okresy Praha-západ a Praha-východ. V roce 2004 mělo pozitivní bilanci stěhováním (kladné saldo migrace) celkem 9 krajů, včetně Prahy. Při rozdělení přírůstků (úbytků) z vnitřní a zahraniční migrace se již ukazují rozdíly mezi kraji mnohem výraznější, z hlediska pouze vnitřní migrace bylo ztrátových více krajů a jen do 3 krajů (Středočeský, Jihočeský, Pardubický) se v roce 2004 přistěhovalo více obyvatel, než se vystěhovalo.

Změny v populační základně v souvislosti s migrací se promítají se i do ostatních charakteristik demografických procesů. Odráží se zde zahrnutí cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem, jejich složení jak podle pohlaví, tak podle věku má svá specifika a ovlivňuje, i když spíše krátkodoběji strukturu populace.