III.6. Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel V Česk
III.6. Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel
V České republice došlo v roce 1995 poprvé k úbytku obyvatel přirozenou měnou, tedy počet zemřelých během roku byl vyšší než počet narozených. Tento úbytek se v devadesátých letech nebo počátkem nového tisíciletí projevil ve většině transformujících se zemí. Je to důsledek zejména významného poklesu porodnosti. Pro Prahu je trvale charakteristická vysoká hrubá míra úmrtnosti, protože ji podstatně ovlivňuje věková skladba populace. Vysoké zastoupení obyvatel nejstarších věkových kategorií, u nichž je vyšší riziko úmrtí, implikuje v Praze zvýšené roční počty zemřelých. Stejné faktory působí i na druhé straně na snižování počtů narozených a tím i na saldo přirozeného pohybu obyvatel, u něhož jsou počty zemřelých zápornou položkou.
V Praze bylo vzhledem k věkové struktuře populace kromě sedmiletého období 1973 až 1979 každoročně méně živě narozených než zemřelých již od roku 1957, výjimku tvořilo právě pouze toto sedmileté období 1973 – 1979, kdy vrcholila populační vlna a vysoké počty narozených převýšily i v Praze stále vysoké počty zemřelých. Po roce 1990 významně klesají i v Praze počty zemřelých, dochází sice současně i k poklesu počtu narozených na historicky nejnižší hodnoty, ale zlepšení ukazatelů úmrtnosti má za následek pokles úbytků přirozenou měnou.
a) Vývoj salda přirozené měny obyvatel
V posledních letech došlo v hl. m. Praze k určitému zlepšení v bilanci přirozené měny obyvatel.
V roce 2003 byl úbytek 3 431 osob, což je o 212 osob méně, než v roce 2002. Klesající tendence úbytku obyvatel přirozenou měnou je v Praze zaznamenávána již od roku 1997, kdy byl zaznamenán historicky nejvyšší úbytek obyvatel přirozeným pohybem (5 723 osob). Současná výše je srovnatelná s úbytky koncem 80. let. Pokles zejména po roce 2000 je závislý na skutečnosti, že současně mírně narůstají počty živě narozených a počty zemřelých stagnují na relativně nízkých hodnotách.
V rozdělení podle pohlaví jsou vyšší úbytky u ženské části populace, což souvisí s tím, že v ročních počtech zemřelých je trvale většina žen. Jejich podíl v nejstarších vrstvách populace je vyšší než mužů. Přirozenou měnou se tak snižuje feminita pražské populace.
b) Předpoklad vývoje přirozeného pohybu obyvatel do roku 2050
V roce 2002 byla v ČSÚ vypracována projekce obyvatel ČR do roku 2050. Zpracována byla i projekce obyvatel v jednotlivých krajích v návaznosti na tzv. střední variantu projekce celorepublikové. V rámci krajů byly ovšem výpočty provedeny bez zohlednění migračních vlivů. Při odhadu migrace mezi regiony nelze vycházet z předchozích trendů a její vývoj, který závisí na celkové hospodářské situaci jednotlivých regionů a dalších vnějších faktorech, je prakticky nepředvídatelný. Navíc je možnost odhadu migrace také ztížena rozšířením demografické statistiky o cizince s dlouhodobým pobytem.
V Praze projekce předpokládá i nadále úbytky obyvatel přirozenou měnou. Jejich výše by měla několik let mírně klesat a po roce 2006 je předpokládán opět trvalý vzestupný trend. Výše přirozeného úbytku z roku 2003 (3 431 osob) by měla být cca vyrovnána v roce 2011. Tento trend je uvažován pro všechny kraje i pro celou republiku. Dynamika úbytků pro Prahu je však předpokládána poněkud méně výrazná, než v jiných krajích. V roce 2002 bylo negativní saldo přirozené měny obyvatel v Praze v přepočtu na 1 000 obyvatel jednoznačně nejvyšší ze všech regionů. Do roku 2050 je odhadováno zvýšení jeho míry ve všech částech republiky, ale má dojít také k relativnímu vyrovnání jeho hodnot.
Na základě dosavadních trendů byly pro prognózu obyvatel použity odhady očekávané úrovně plodnosti a vývoje úmrtnosti. Je projektován růst úhrnné plodnosti i při poklesu počtu narozených, protože je předpokládán pokles počtu obyvatel a současně i zvyšování podílu starších vrstev populace. Pokud by nepřibývalo obyvatel hlavního města migrací, klesl by podle prognózy do roku 2050 stav obyvatel o necelou čtvrtinu. Úmrtnostní charakteristiky by se měly značně zlepšovat, ale roční počty zemřelých by měly stagnovat na více méně současných hodnotách až do roku 2020. Pak je předpokládán vzrůst ročních počtů zemřelých zejména v důsledku početních přírůstků osob ve věku kolem 80 let, tedy předpokládaného věku úmrtí.
Při zohlednění příznivého vývoje migrace, který se v posledních dvou letech při započtení cizích státních příslušníků v Praze projevil, lze předpokládat posun vývoje do poněkud příznivějších dimenzí. Jen srovnání skutečnosti a projektovaných údajů za rok 2003 již ukazuje, že migrační přírůstky přece jen kladně ovlivňují i výsledky přirozeného pohybu obyvatel.