Území a podnebí - metodika
Území a podnebí - metodika
Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 866 km2 je mezi evropskými státy na 21. místě, počtem obyvatel 10 220 577 na 12. místě a hustotou zalidnění 130 obyvatel na 1 km2 na 13. místě v Evropě. Státní hranice tvoří sousedství s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km). Od 1. 1. 2000 platí v České republice nové územní uspořádání a stávající okresy jsou seskupeny do 14 krajů vč. Hl. m. Prahy, jako samostatného kraje. Na konci roku 2002 byla ukončena činnost okresních úřadů a významná část jejich kompetencí byla přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností, které zahájily svoji činnost od 1. 1. 2003. Územím České republiky prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Rozvodním uzlem těchto tří moří je Králický Sněžník (1 423 m n. m.). Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě především Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a na severu Moravy a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Z hlediska fyzicko-geografického leží Česká republika na rozhraní dvou různých horských soustav, lišících se od sebe stářím i geologickým a geomorfologickým vývojem. Západní a střední část České republiky vyplňuje Česká vysočina, vytvořená v podstatě koncem prvohor a mající převážně ráz pahorkatin a středohory (Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty, které nabyly své nynější podoby v třetihorách (Beskydy). Rozhraní mezi oběma horskými systémy vyplňuje pásmo úvalů. Podnebí České republiky se vyznačuje vzájemným pronikáním a míšením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností způsobující časté střídání vzduchových hmot a poměrně hojnými srážkami. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Velký vliv na podnebí České republiky má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98 %) ve výšce od 500 m do 1 000 m a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m. Rovněž flora a fauna vyskytující se na území České republiky svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy České republiky. Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou, a to jak zrnitostním složením půd, tak i rozšířením jednotlivých půdních typů. Nejrozšířenějším typem půd v České republice jsou hnědé půdy (kambizemě). |
Nejvýše položený bod | Sněžka | 1 602 m n. m. | pohoří Krkonoše |
Nejníže položený bod | výtok Labe u Hřenska | 115 m n. m. | okres Děčín |
Největší přehradní nádrž | Lipno | 4 870 ha | okresy Český Krumlov a Prachatice |
Největší rybník | Rožmberk | 489 ha | okres Jindřichův Hradec |
| ![]() | 6,2 m | ![]() |
Největší jezero | Černé jezero | 18,4 ha | okres Klatovy |
| ![]() | 39,8 m | ![]() |
Nejdelší řeka | Vltava | 433 km | ![]() |
Největší plocha povodí | Labe | 51 103,9 km2 | ![]() |
Nejteplejší minerální pramen | Vřídlo | 72°C | Karlovy Vary |
Nejhlubší propast | Hranická propast | - 244,5 m | okres Přerov |
Největší národní park | Šumava | 685,2 km2 | pohoří Šumava |
Největší chráněná krajinná oblast | Beskydy | 1 160 km2 | pohoří Beskydy |
Nejvýše položené sídlo | Filipova Huť | 1 093 m n. m. | okres Klatovy |
Nejníže položené sídlo | Hřensko | 130 m n. m. | okres Děčín |
Největší obec | Praha | 1 170 571 obyvatel | hlavní město |
Nejmenší obce | Kuřimany | 21 obyvatel | okres Strakonice |
![]() | Vlkov | 21 obyvatel | okres České Budějovice |