Vývoj české ekonomiky

Ekonomický výkon souhrnně

Ekonomický výkon souhrnně

*Na vysoká tempa přírůstku HDP z roku 2003 navazoval vývoj v roce 2004*	Vstupu české ekonomiky do roku 2004 předcházel relativně vysoký (3,7 % reálně) a meziročně značně rychlejší (o 2,2 p. b.) růst HDP za rok 2003. Navíc i v průběhu roku se růst zrychloval; tempo přírůstku dosáhlo za tři čtvrtletí 3,6 % a za 3. čtvrtletí 4,0 %. Tento vývoj se nutně odrazí v celkových výsledcích a v ekonomickém výkonu za rok 2004. Udržení stejné dynamiky při velikostních parametrech ekonomiky by znamenalo, že roční přírůstek fyzického objemu HDP by byl v roce 2004 větší než v roce 2003 o 2,5 mld. Kč (v s. c. 95). Vnitřní a vnější ekonomické podmínky byly v roce 2004 příznivé a nasvědčují tomu, že mírně vyššího tempa růstu HDP než v roce 2003 by mohlo být dosaženo. Svědčí o tom i výsledky dosažené za tři čtvrtletí, i když tempo přírůstku HDP bylo ve 3. čtvrtletí, kdy bylo o tři pracovní dny méně, pomalejší než ve 2. čtvrtletí.
· *Značné strukturální změny – zvýšení podílu výdajů na THFK*	Výdajová struktura HDP i struktura jeho růstu ve třech čtvrtletích 2003 se meziročně výrazně a pozitivně změnila. Ke zvýšení HDP ze základních výdajových složek nejvíce přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu. Byl to projev především dobrých výsledků finančního hospodaření nefinančních podniků včetně příznivého poměru ve vývoji cen na zahraničních trzích a z toho plynoucích zisků. Prvotní důchody podniků byly sice kráceny převodem značné a rostoucí částky do zahraničí, nicméně rostly více než hrubá přidaná hodnota, což vytvořilo prostor pro výrazné zvýšení investiční aktivity. Přispělo k tomu i snížení úrokových sazeb z úvěrů v 1. pololetí 2004. K růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu přispěl i vládní sektor přijímáním investičních úvěrů především na zlepšení dopravní infrastruktury. Zvýšené výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu směřovaly k rozšíření budoucí produkční výkonnosti ekonomiky.
*Domácnosti méně utrácely a poklesla i míra jejich hrubých úspor*	Oproti více než dvojnásobnému zrychlení růstu tvorby hrubého fixního kapitálu stojí výrazné zpomalení růstu výdajů na spotřebu domácností, což je důsledek značného zvýšení míry inflace i mírného zpomalení růstu prvotních důchodů domácností. Mezní sklon domácností ke spotřebě se snížil; domácnosti se rozhodly méně utrácet, snížit hrubé úspory i schopnost financovat. Na druhé straně zvýšily výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které rostly rychleji než jejich hrubý disponibilní důchod.
*Negativní vliv čistého vývozu se reálně mírně zvýšil*	Pro vnější ekonomické vztahy bylo charakteristické výrazné meziroční zrychlení dovozu a ještě více vývozu zboží a služeb jak v běžných cenách, tak i reálně. Podíl záporného čistého vývozu na HDP (v b. c.) se výrazně snížil, na což měl pozitivní vliv i vývoj směnných relací. Nepostačovalo to však ke snížení schodku celkového zahraničního obchodu ve stálých cenách.
*Mírně rychlejší růst HDP za tři čtvrtletí 2004 než před rokem*	HDP za tři čtvrtletí 2004 se meziročně zvýšil reálně o 3,7 %, z toho za 3. čtvrtletí o 3,6 %. Byl to růst rychlejší o 0,1 p. b., resp. pomalejší o 0,4 p. b. než ve stejném období roku 2003. Po sezónním očištění se HDP ve 3. čtvrtletí 2004 mezičtvrtletně zvýšil reálně o 0,8 %. Růst HDP v letošním roce (za tři čtvrtletí i za 3. čtvrtletí) byl však na poptávkové i nabídkové straně strukturován jinak než před rokem. Zatímco za tři čtvrtletí 2003 byl reálně meziroční růst výdajů na spotřebu domácností rychlejší o 1,6 p. b. a růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu rychlejší o 0,9 p. b. než růst HDP, tak letos se poměr obrátil. Za tři čtvrtletí 2004 se meziročně zvýšila spotřeba domácností reálně o 2,6 % a rostla pomaleji o 1,1 p. b. než HDP. Naproti tomu se v tomtéž období zvýšily výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu reálně o 9,9 % a rostly rychleji o 6,2 p. b. než HDP. V důsledku této pozitivní změny měl na zvýšení HDP přírůstek tvorby fixního kapitálu 2,3násobně větší vliv než přírůstek spotřebitelských výdajů domácností, zatímco před rokem tento poměr vlivu dvou základních výdajových složek HDP představoval 0,5násobek. Ani mimořádně velký růst vývozu zboží a služeb (za tři čtvrtletí reálně 19,8 %) a jeho značné zrychlení nezabránilo tomu, aby se negativní vliv čistého vývozu meziročně nezvětšil, neboť i když dovoz zboží a služeb rostl poněkud pomaleji (za tři čtvrtletí reálně 18,9 %), tak absolutně (ve stálých cenách) se poměr dovozu k HDP zvětšil více než poměr vývozu k HDP. Převládající podíl dovozu zboží a služeb (více než dvě třetiny) směřoval do mezispotřeby, jedna sedmina byla umístěna do spotřeby domácností a zbytek byl alokován do tvorby hrubého kapitálu.
*Hrubé národní úspory se značně zvýšily, přesto míra financování THK z vnějších zdrojů vzrostla*	HDP v běžných kupních cenách dosáhl za tři čtvrtletí 2004 výše 2 053,8 mld. Kč a na jeho meziročním přírůstku 149,3 mld. Kč, tj. 7,8 % se z větší části podílel (52,5 %, resp. 4,1 p. b.) růst úhrnné cenové hladiny a zbytek (47,5 %, resp. 3,7 p. b.) představovalo zvýšení fyzického objemu. Hrubý disponibilní národní důchod 1 950,5 mld. Kč (v b. c.) za tři čtvrtletí 2004 byl meziročně větší o 113,4 mld. Kč, tj. 6,2 % a příčinou jeho nižšího růstu než HDP bylo značné zvýšení čistých prvotních důchodů nerezidentům a výrazný pokles čistých běžných transferů od nerezidentů. Důvodem vysokého růstu hrubých národních úspor (10,8 %), které dosáhly za tři čtvrtletí 2004 výše 491,9 mld. Kč, bylo malé zvýšení výdajů na konečnou spotřebu (4,7 %, což představuje meziroční zpomalení růstu o 1,9 p. b.). Zvýšení míry hrubých úspor bylo relativně menší než zvýšení míry investic, takže téměř šestina tvorby hrubého kapitálu byla financována z vnějších zdrojů. Záporné saldo národních běžných transakcí se meziročně zvýšilo o 12,6 mld. Kč na 105,3 mld. Kč.
*Produktivita práce – faktor růstu HDP*	Souhrnná produktivita práce se meziročně zvýšila za tři čtvrtletí o 4,0 %, z toho za 3. čtvrtletí o 3,6 % a byla výlučným nositelem růstu HDP. V uvedeném období se počet pracovníků účastnících se procesu tvorby HDP meziročně snížil o 0,3 %, resp. se téměř nezměnil a jejich větší vybavenost fixními aktivy přispěla k růstu produktivity práce. Prvotní důchody pracovníků vzrostly více než HDP reálně, v důsledku čehož jednotkové pracovní náklady se meziročně zvýšily o 1,4 %, resp. o 1,7 %.