Vývoj české ekonomiky

Vnější ekonomické vztahy

Vnější ekonomické vztahy

*Dvouciferné dynamiky růstu vývozu a dovozu pokračovaly*	Zatímco vývoz v 1. čtvrtletí rostl meziročně o 12,8 %, ve 2. čtvrtletí zrychlil na 31,6 % a ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil na 27,9 %. K hlavním faktorům podílejícím se na vysokých dynamikách patří letošní oživení ekonomiky EU, vstup ČR do společenství zemí EU, jež je doprovázen snižováním transakčních nákladů, a zúročení efektů z přímých zahraničních investic. K podpůrným faktorům vývozu přestal ve 3. čtvrtletí patřit měnový kurz, který poprvé po pěti po sobě jdoucích čtvrtletích zaznamenal meziroční posílení. V průměru dosáhl úrovně 31,59 CZK/EUR oproti 32,17 CZK/EUR ve stejném období minulého roku. Letošní růst vývozu výrazně předčil dynamiku vývozu starých členských zemí EU a dosáhl srovnatelných dynamik s novými členy EU.
*Od vstupu do EU se prosazuje tendence k poklesu schodku ZO*	Zatímco ve 2. čtvrtletí byl schodek zahraničního obchodu pouze o 3,6 mld. Kč nižší než v předchozím roce, ve 3. čtvrtletí se deficit snížil již téměř o 13,3 mld. Kč. V září 2004 bylo dosaženo nejvyšší zářijové aktivum za poslední desetiletí a druhá největší kladná bilance v letošním roce. Po vstupu do EU se začal prosazovat předstih tempa růstu vývozu nad dovozem. Nastal tak odklon od předchozích vývojových schémat, kdy při zrychlení ekonomického růstu se zvyšoval i deficit zahraničního obchodu. K podpůrným činitelům patřily především příznivé směnné relace, i když míra předstihu vývozních cen před dovozními se začala snižovat.
*Růst přebytku vývozu nad dovozem u strojů* *a dopravních prostředků*	V září 2004 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostl u zpracovatelského průmyslu přebytek vývozu nad dovozem o téměř 6 mld. Kč. Nárůst vývozního přebytku byl důsledkem růstu aktivního salda ZO u strojů a dopravních prostředků. Dílčí posun směrem ke snížení negativního salda ZO byl dosažen u chemikálií a příbuzných výrobků, kde se dlouhodobě prosazovalo zhoršování schodku zahraničního obchodu signalizující slabost konkurenční schopnosti tuzemských výrobků.
*Meziroční změna pasiva běžného účtu a aktiva kapitálového a finančního účtu se téměř vykompenzovaly***	Úhrn aktivního zůstatku na účtech platební bilance za tři čtvrtletí se mírně snížil (z 2,2 mld. Kč v roce 2003 na 1,7 v roce 2004), na což mělo záporný vliv zvýšení pasiva běžného účtu (12,4 mld. Kč) a kladný vliv značné zvýšení aktiva kapitálového účtu (4,0 mld. Kč) a mírné zvýšení aktiva finančního účtu (7,9 mld. Kč). Míra krytí schodku běžného účtu přebytkem finančního účtu poklesla o 4,5 p. b. a růst devizových rezerv byl meziročně nižší o 4,1 mld. Kč. Rozsah chyb a opomenutí se zmenšil téměř o polovinu.
*Vysoce negativní vliv bilance výnosů na běžný účet*	Schodek běžného účtu 105,3 mld. Kč za tři čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší o 12,4 mld. Kč a jeho poměr k HDP v běžných cenách se zhoršil o 0,2 p. b. (z –4,9 % na –5,1 %). Meziroční růst příjmů běžného účtu byl sice za tři čtvrtletí 2004 vyšší o 0,5 p. b. než růst výdajů, což však zdaleka nestačilo na větší snížení schodku. Uvedený předstih růstu příjmů před výdaji se projevil pozitivně ve změně bilance zahraničního obchodu (2,9 p. b.) a bilance složek (0,3 p. b.) a negativně ve změně bilance výnosů (2,3 p. b.) a bilance běžných převodů (0,4 p. b.). Největší negativní vliv na zvýšení schodku běžného účtu mělo 2,9násobné převýšení výdajů (nákladů) nad příjmy (výnosy) a zvětšení schodku bilance výnosů o 30,7 mld. Kč. Na celkovém schodku bilance výnosů za tři čtvrtletí 2004 se podílely z více než čtyř pětin investiční výnosy. Na druhé straně vysoce pozitivní vliv na změnu zůstatku běžného účtu mělo snížení schodku zahraničního obchodu o 21,8 mld. Kč.
*Výrazná změna struktury finančního účtu*	Přebytek finančního účtu 103,1 mld. Kč za tři čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší o 8,0 mld. Kč a jeho poměr k HDP v běžných cenách zůstal nezměněn (5,0 %). Za relativně malým zvýšením přebytku se skrývají rozsáhlé a protichůdné změny portfoliových investic (z odlivu 57,4 mld. Kč za tři čtvrtletí 2003 na příliv 62,7 mld. Kč za tři čtvrtletí 2004) a ostatních investic (z přílivu 61,0 mld. Kč na odliv 52,2 mld. Kč). Čistý příliv přímých zahraničních investic 89,8 mld. Kč byl meziročně vyšší pouze o 0,6 mld. Kč. Na zahraničních investicích v tuzemsku (z účtu přímých investic) měl podstatně vyšší podíl reinvestovaný zisk než základní kapitál.
*Posilování kurzu CZK ve 3. čtvrtletí*	Devizový kurz dosáhl za tři čtvrtletí 2004 za EUR v průměru 32,16 CZK, z toho ve 3. čtvrtletí 31,59 CZK, což znamenalo meziročně znehodnocení CZK o 2,2 %, resp. zhodnocení o 1,8 %. Ve vztahu k USD česká koruna zhodnotila v průměru za tři čtvrtletí o 9,0 % (26,25 CZK za USD) a za 3. čtvrtletí o 10,6 % (25,86 CZK za USD). Ve vztahu k oběma měnám kurz CZK v průběhu desíti měsíců mírně kolísal; od 32,98 CZK za EUR (březen) po 31,48 CZK za EUR (říjen) a od 27,12 CZK za USD (duben) po 25,23 za USD (říjen). Devizový trh působící ve 3. čtvrtletí na posílení české koruny měl vliv na snížení schodku zahraničního obchodu a zvýšení přebytku finančního účtu platební bilance. Posilování kurzu CZK bylo podloženo výsledky růstu české ekonomiky.
*Index reálného efektivního kurzu CZK rostl zejména* *ve 3. čtvrtletí*	Index nominálního efektivního kurzu CZK byl meziročně za tři čtvrtletí 2004 nižší o 0,5 %, z toho za 3. čtvrtletí vyšší o 1,9 %. Index reálného efektivního kurzu CZK byl v tomtéž období při konstrukci na bázi cen průmyslových výrobců vyšší o 0,9 %, resp. o 5,2 % a na bázi spotřebitelských cen nižší o 0,9 %, resp. vyšší o 1,8 %. Největší vliv na vývoj obou indexů měl vztah jednak CZK k EUR, v němž byla realizována převažující část zahraničního obchodu zbožím a jednak vnější ekonomické vztahy ČR k zemím EU-15. Rostoucí míra inflace (spotřebitelské ceny) v ČR i zrychlení růstu cen průmyslových výrobců projevivší se ve zvyšování cenových diferenciálů vedly ve 3. čtvrtletí ke snižování konkurenceschopnosti české ekonomiky.