Vývoj české ekonomiky

Průmysl, stavebnictví, služby a zemědělství

Průmysl, stavebnictví, služby a zemědělství

*Zrychlení růstu produkce zboží a služeb*	Produkce zboží a služeb všech odvětví za tři čtvrtletí 2004 značně rostla a tempo jejího přírůstku bylo rychlejší než před rokem. Výrazný reálně zhruba 7,5%ní růst produkce poněkud zaostával za ještě větším růstem mezispotřeby, v důsledku čehož se hrubá přidaná hodnota zvýšila podstatně méně. Mimořádně se dařilo stavebnictví. Úspěšné bylo i zemědělství především díky velkým výnosům obilovin. Na druhé straně se nejméně zvýšily tržby za vybrané služby. V jednotlivých odvětvích měl přitom na zvýšení nominálního objemu produkce dosti rozdílný vliv cenový pohyb – největší (skoro poloviční) ve službách a nejmenší (téměř čtvrtinový) ve stavebnictví. Kolísání měsíčních a čtvrtletních temp růstu produkce bylo výrazné ve stavebnictví a relativně stabilní růst měl průmysl. Meziroční změny pohybu pracovních sil se odvětvově rovněž odlišovaly; došlo ke značnému poklesu zaměstnanosti v zemědělství, k mírnému poklesu v průmyslu a k výraznému růstu ve stavebnictví. Z výrobních faktorů měla rozhodující vliv na zvýšení produkce produktivita práce a z ní rostoucí vybavenost práce fixním kapitálem. V průmyslu i ve stavebnictví rostl rychleji nominální objem nových zakázek než produkce, což i po realizaci tržeb představovalo značnou zásobu práce a vytvořilo předpoklad pro další růst výroby.
*Vysoký růst produkce strojírenst*ví	V 1. až 3. čtvrtletí 2004 se meziročně zvýšil ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové výroby o 10,1 % a vyjádřený tržbami z průmyslové činnosti reálně o 9,9 %, přičemž nejpomalejší byl růst ve 3. čtvrtletí a naproti tomu ve 2. čtvrtletí byl vysoko přesahován tříčtvrtletní průměr. Pozitivně na tento vývoj působily příznivé vnější podmínky, tj. oživení západoevropských ekonomik a mohutný růst vývozu zboží do zemí EU, zejména v rámci výrobní kooperace. K vnitřním podmínkám přispívajícím ke zvýšení konjunktury průmyslu patřilo rozšiřování výrobních kapacit a uvádění nových fixních aktiv do provozu. Z hlavních průmyslových seskupení nejvíce rostla výroba meziproduktů a zboží dlouhodobé spotřeby, přičemž hluboko podprůměrný, i když zdá se postačující, byl růst výroby energie. Mimořádně velkého růstu dosáhlo strojírenství (16,5 %), které mělo výrazný multiplikační efekt na celou ekonomiku. Podstatně rychleji než celkové tržby z průmyslové činnosti se zvýšil objem tržeb z přímého vývozu (reálně o 16,5 %), což však znamená velmi nízký růst tuzemských tržeb (reálně pouze 3,5 %). K tomu ještě paradoxně pomaleji rostly ceny zboží realizovaného na vnějších trzích než ceny zboží dodávaného na vnitřní trh; takže zatímco na přírůstku nominálního objemu tržeb z přímého vývozu o 19,5 % se podílel růst cen 2,7 p. b., tak na přírůstku tržeb tuzemských o 9,2 % (v b. c.) se podílel růst cen 5,6 p. b.
*Pokles zaměstnanosti v průmyslu zpomaloval a růst průměrných mezd zrychloval*	Průměrný evidenční počet zaměstnanců za tři čtvrtletí 2004 byl meziročně nižší o 0,6 %, přičemž v průběhu tohoto období pokles zaměstnanosti soustavně zpomaloval (ve 3. čtvrtletí pouze 0,2 %), což odpovídalo logice vývoje ekonomické výkonnosti průmyslu. Ve zpracovatelském průmyslu v srpnu a v září se již zaměstnanost zvýšila (o 0,3 % a o 0,6 %). Růst průměrných měsíčních mezd o 7,3 % za tři čtvrtletí (stejně jako za 3. čtvrtletí) byl však o 2,0 p. b. rychlejší než před rokem. Přesto úhrn mezd v poměru k tržbám z průmyslové činnosti v běžných cenách dále a podstatně klesl, takže mzdová náročnost produkce se snížila a prvotní důchody firem, především hrubé zisky, se výrazně zvýšily. Růst produktivity práce o 10,6 % byl rychlejší než před rokem a vedl ke snížení jednotkových mzdových nákladů o 3,0 %, což přispělo ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu.
*Zvyšování zásoby práce pokračovalo*	Značné zrychlení předstihu růstu nových zakázek před růstem tržeb z průmyslové činnosti a zejména zahraničních zakázek před tržbami z přímého vývozu svědčí o velkém prostoru pro další expanzi průmyslu. Stav všech zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2004 představuje zásobu práce pro průmyslové podniky na 12,6 měsíce, což je doba podstatně delší než před rokem.
*Výrazné zpomalení růstu stavebních prací* *ve 3. čtvrtletí*	Provedené stavební práce podle dodavatelských smluv za tři čtvrtletí 2004 meziročně vzrostly reálně o 11,4 %, z toho ve 3. čtvrtletí pouze o 4,2 %, což byl ještě důsledek doznívání efektu změny DPH na stavební výrobu, který ovlivnil údaje vykazované firmami ve 2. čtvrtletí. Nejrychleji se zvyšovala zejména ve 3. čtvrtletí výroba v malých podnicích s počtem 20 až 49 zaměstnanců. Ve středních podnicích s počtem 50 až 99 zaměstnanců ve 3. čtvrtletí dokonce poklesla. Přes značné zpomalení růstu výroby ve 3. čtvrtletí (o 12,1 p. b.) je zvýšení objemu stavebních prací za tři čtvrtletí pokračováním ohromného rozmachu započatého ve 2. pololetí 2003, což se projevilo zejména v budování infrastruktury. O výjimečném růstu stavebnictví rozhodovala výlučně domácí investiční poptávka. Na přírůstku výroby v běžných cenách se zvýšení cen stavebních prací podílelo 3,7 p. b. a 11,7 p. b. připadlo na růst fyzického objemu. Stavebnictví značnou měrou přispělo k růstu HPH, na což měl vliv i rychlejší růst cen vstupů než výstupů.
*Značný růst stavebních prací na nové výstavbě*	Výrazný předstih růstu měla nová výstavba, rekonstrukce a modernizace před růstem prací na opravách a údržbě, které se meziročně již výrazně zpomalily (téměř o 20 p. b.). Výroba pozemního stavitelství zrychlila růst a zvýšila se více než výroba inženýrského stavitelství, kde byl růst meziročně pomalejší. Zaostávání růstu prací vykonaných vlastními pracovníky za růstem prací provedených podle dodavatelských smluv se mírně zmenšilo a saldo mezi pracemi přijatými jako poddodávky od jiných firem a pracemi provedenými v poddodávkách pro jiné firmy se snížilo, nicméně platí, že menší firmy v rostoucím rozsahu realizují stavební zakázky získané od investorů většími firmami.
*Zrychlení růstu zaměstnanosti ve 3. čtvrtle*tí	Stavebnictví dále posilovalo zaměstnanost; meziroční růst počtu zaměstnanců (v podnicích nad 20 zaměstnanců) o 3,2 % za tři čtvrtletí, z toho o 4,1 % ve 3. čtvrtletí představuje výrazné zrychlení. Průměrné mzdy se v tomtéž období zvýšily o 6,9 %, resp. o 5,7 % a jejich růst, s výjimkou 3. čtvrtletí zrychlil. Produktivita práce rostla značně v 1. pololetí, avšak ve 3. čtvrtletí stagnovala; její zvýšení o 7,3 % za tři čtvrtletí znamená mírný pokles jednotkových mzdových nákladů. Růst celkového nominálního objemu mezd byl pomalejší než růst stavební výroby v běžných cenách, takže její mzdová náročnost se snížila. Prvotní důchody stavebních firem (zejména zisky) rostly tak podstatně rychleji (o více než 5 p. b.) než celkové mzdy pracovníků.
*Zásoby stavebních* *prací na deset měsíců*	Růst počtu vydaných stavebních povolení i orientační hodnoty staveb značně zpomalily, zejména ve 3. čtvrtletí, přičemž výrazně se změnila jejich věcná struktura. Za tři čtvrtletí 2004 se orientační hodnota nové výstavby meziročně zvýšila o 13,3 % a změny dokončených staveb snížila o 8,5 % při růstu průměrných cen o 3,8 %, resp. poklesu téměř o desetinu. Nové zakázky stavebních prací se však prudce zvýšily a jejich růst se zrychlil; nominální objem zakázek za tři čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší o 31,7 %, přičemž podle směru výstavby nejvíce vzrostl na inženýrských stavbách (metro, dálnice). Stav zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší o více než třetinu a představoval zásobu práce na deset měsíců, což je meziročně více o 1,6 měsíce. Značně vysoký stav zásoby dosud neprovedené práce je zárukou dalšího růstu stavební výroby.
*Značně kolísavý koeficient plynulosti bytové výstavby*	Charakteristickým rysem vývoje bytové výstavby za tři čtvrtletí 2004 byl podstatně vyšší meziroční růst počtu dokončených než zahájených bytů, přičemž čtvrtletní meziroční změny kolísaly u zahájené výstavby od růstu o 30,2 % (2. čtvrtletí) po pokles o 5,6 % (3. čtvrtletí) a u dokončování od růstu o 25,7 % (2. čtvrtletí) po 10,9 % (3. čtvrtletí). Koeficient plynulosti bytové výstavby se ve čtvrtletích značně měnil a ve třech čtvrtletích 2004 připadlo na 1 000 dokončených bytů 1 459 bytů zahájených, což meziročně bylo méně téměř o desetinu. Počet 148,6 tisíc rozestavěných bytů ke konci 3. čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší o 6,4 %, avšak růst rozestavěnosti zpomalil. Poměr počtu zahájené bytové výstavby a stavu rozestavěnosti se mírně zvýšil. Rozsah rozestavěnosti bytů je relativně velký a značně se liší podle investičních forem. Ne všechny rozestavěné byty slouží po dokončení k bydlení, mohou být přeměněny na nebytové účely. Růst stavebních povolení pro bytové budovy se za tři čtvrtletí 2004 meziročně zpomalil, avšak růst stavebních prací na bytových budovách značně zrychlil. Stav hypotečních úvěrů 137,1 mld. Kč ke konci 3. čtvrtletí 2004 byl meziročně vyšší téměř o polovinu a spolu s úvěry ze stavebního spoření již značně převyšovaly hmotná fixní aktiva do obydlí.
*Zpomalení růstu tržeb maloobchodu*	V odvětvích služeb vzrostl meziročně za tři čtvrtletí 2004 objem tržeb reálně o 3,4 %, z toho ve 3. čtvrtletí pouze o 1,9 %. Nejvyšší tempa přírůstku tržeb měla odvětví dopravy a spojů (7,4 %, resp. 4,1 %), což představuje za tři čtvrtletí zrychlení, avšak za samotné 3. čtvrtletí zpomalení růstu. Nejméně se zvýšily tržby maloobchodu celkem (1,8 %, resp. 1,2 %). Tento nízký růst byl důsledkem stagnace tržeb v motoristickém segmentu, především poklesu tržeb za prodej a opravy motorových vozidel. Vysoké nákupy automobilů pro firemní účely se uskutečnily před rokem (možnosti odpočtu DPH). V pohostinských a stravovacích zařízeních rovněž došlo k poklesu tržeb, což způsobilo zejména zvýšení DPH (ve 3. čtvrtletí 2004 meziročně vzrostly ceny o 7,6 %). Na výrazném zpomalení růstu tržeb maloobchodu celkem nemohl mít významný vliv vývoj hlavní složky kupních fondů a disponibilního důchodu domácností, tj. mezd. Nominální objem mezd se meziročně zvětšil za tři čtvrtletí o 5,5 %, z toho za 3. čtvrtletí o 6,3 % (reálně o 2,7 %, resp. o 3,0 %), tj. ve značném předstihu před růstem maloobchodu, což svědčí o umírnění spotřebitelského chování domácností a zvýšení míry hrubých úspor. Z vybraných tržních služeb velice kolísavé tempo přírůstku měly tržby z činnosti výpočetní techniky a v ostatních činnostech převážně osobního charakteru se tržby za tři čtvrtletí snížily meziročně reálně o 4,1 %, což rovněž souvisí se změnou spotřebitelských preferencí.
*Po loňské neúrodě mimořádně silný růst rostlinné produkce*	Letošní mimořádně velká úroda obilovin přispěla k tomu, že i přes pokles produkce masa a mléka zemědělství dosáhne historicky nejvyššího meziročního růstu a jeho vliv na vývoj hrubé přidané hodnoty bude výrazně pozitivní. Celé příznivé období vegetace i v průběhu sklizně rostlinných výrobků bylo důležitým činitelem nadprůměrné úrody. Na více než třetinový meziroční růst rostlinné produkce měly největší vliv obiloviny, jejich sklizeň byla téměř o polovinu větší než v roce 2003, kdy zemědělství postihla neúroda. Rozhodující podíl na výjimečně dobré úrodě měly hektarové výnosy, podstatně větší než plochy osevu. Výnos základních obilovin 5,48 t/ha byl vyšší než průměr za předchozích jedenáct let o 1,38 t/ha a o 1,03 t/ha než nejvyšší výnos v tomto období. I výnosy ostatních rostlinných výrobků vysoko přesáhly úroveň předchozích let. Odbytové potíže vedly k zaorávkám zeleniny. Za prudkým růstem rostlinné produkce značně pokulhává vývoj živočišné produkce. Zemědělci se již začali více orientovat na rostlinnou výrobu a snížili stavy dobytka i omezili chovy prasat, což se odrazilo ve výrobě vepřového i hovězího masa. Za deset měsíců roku 2004 se snížila meziročně výroba masa celkem o 8,4 %, přičemž rychlost poklesu se soustavně zvyšovala. Navíc zemědělci začali dodávat přímo živá zvířata do zahraničí, kde obdrželi vyšší ceny než v ČR.
*Růst zemědělské výroby reálně 14,2 %*	Dosud známé výsledky rostlinné výroby (odhady se už nebudou moc měnit) a výroba masa i nákup mléka ukazují, že zemědělská výroba se meziročně zvýšila reálně o 14,2 %. Její nominální objemy byly vyšší o 25,2 %, takže ceny zemědělských výrobků vzrostly o 9,6 %. Zároveň to znamená, že na přírůstku zemědělské produkce v nominálním vyjádření se podílel růst cen dvěma pětinami.