Statistická ročenka Libereckého kraje
Charakteristika Libereckého kraje
CHARAKTERISTIKA KRAJE
Liberecký kraj zaujímá výhodnou polohu na severu České republiky. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.
Celkovou rozlohou 3 163 km2 je, s výjimkou hlavního města Prahy, nejmenším krajem v republice, zabírá pouze 4,0% jejího území. Zemědělská půda zaujímá 44,6 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze (22,4 %) je hluboko pod celostátním průměrem. Naopak vysoký podíl (44,2 %) území kraje zabírá lesní půda.
Celý kraj je převážně hornatý, na jeho uzemí se rozprostírá několik pohoří - Lužické hory, Jizerské hory, západní část Krkonoš včetně jejich podhůří.
Výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd se svými 1 012 m nejvyšší bod Ještědského hřebenu. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Zásoby podzemních vod se nacházejí převážně při jižní hranici kraje, na severovýchodě pak je chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod. V kraji jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny.
V surovinové základně dominují sklářské a slévárenské písky, stavební kámen, štěrkopísky a dekorační kámen. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve. Donedávna měla nejvýznamnější postavení v surovinové základně ložiska radioaktivních surovin v okrese Česká Lípa.
Liberecký kraj zahrnuje okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, které byly před územní reformou součástí Severočeského kraje a okres Semily z kraje Východočeského. Ke konci roku 2001 měl Liberecký kraj celkem 427 396 obyvatel (4,2 % z České republiky). Podle tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 135 obyvatel na km2 mírně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (219 obyvatel na km2 ) a Liberec (171 obyvatel na km2 ). Na území kraje je 216 obcí a průměrná rozloha obce činí 14,6 km2 . V obcích s méně než 500 obyvateli žije 5,8 % obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 78,5 %. Méně urbanizován je pouze okres Semily, kde bydlí jen 60,1 % obyvatel ve městech. Hlavním centrem kraje je téměř stotisícový Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou s 45 tisíci obyvateli.
Demografický vývoj Libereckého kraje se výrazně neodchyluje od vývoje v ostatních krajích České republiky. Přesto, že celkový úbytek obyvatel v letech 1995 - 2001 činil 1 578 osob, udržuje si Liberecký kraj jako celek příznivější přirozený i migrační vývoj obyvatel ve srovnání s celostátním průměrem. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých okresech značně rozdílná. Zatímco v českolipském okrese patří populace k nejmladším v republice, naopak v okrese Semily je jednou z nejstarších. Postupně dochází ke stárnutí populace v důsledku snižující se porodnosti.
Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinut je průmysl skla, bižuterie, strojírenství, výroba a zpracování plastů, odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. V řadě průmyslových podniků je zahraniční kapitál. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. V posledních letech výrazně posílila pozice odvětví obchodu a stavebnictví, dopravy. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje je cestovní ruch.
Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2000 vykazoval 83,5 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky a 49,4 % hrubého domácího produktu na obyvatele Evropské unie jako celku. Liberecký kraj se podílel 3,5 % na celkovém HDP České republiky. Patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní. Restrukturalizace průmyslu a zemědělství současně s útlumem uranové činnosti se projevila na růstu nezaměstnanosti.
K 31. 12. 2001 byla nezaměstnanost, vypočtená z podkladů Úřadu práce, v Libereckém kraji 7,35 %, což je o 1,55 bodu méně než celostátní průměr. V porovnání s ostatními kraji je to sedmá nejnižší míra nezaměstnanosti. Z okresů Libereckého kraje nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje trvale okres Liberec, nejnižší je v okrese Jablonec nad Nisou.
Průměrná mzda v Libereckém kraji je dlouhodobě pod průměrem České republiky, který je však ovlivněn výrazně vyšší průměrnou mzdou v hlavním městě Praze. Ve výši průměrné mzdy se odráží i struktura průmyslu v Liberecké kraji, který zaměstnává vysoký podíl žen.
Rozvoj podnikatelských aktivit je velmi silně podmíněn dopravní dostupností. Na území Libereckého kraje činí celková délka železničních tratí 543 km. Hustota železniční sítě 0,172 km/km2 přesahuje téměř o polovinu celostátní průměr. Liberecký kraj leží ve výseči mezi dvěma dálničními tahy D8 Praha - Ústí nad Labem - Dresden a D11 Praha - Hradec Králové - Lubowka - Legnica. Hlavní dopravní osu tvoří rychlostní silnice z Prahy, která se dokončuje ve čtyřproudém uspořádání do Liberce a zajišťuje kvalitní spojení regionu s centrem státu. Druhou osou ve směru sever - jih zajišťuje silnice Svor - Česká Lípa - Mělník a ve směru západ východ silnice Děčín - Nový Bor - Hrádek nad Nisou - Liberec - Turnov -Hradec Králové. Z celkové délky silnic tvoří silnice druhé třídy 20,0 %, silnice třetí třídy 66,5 %.
Nárůst automobilové dopravy se nepříznivě promítá na kvalitě životního prostředí. Ta je v rámci Libereckého kraje v hodnocení podle jednotlivých složek územně diferencovaná. Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou spalovací procesy. Nadále se projevuje negativní vliv tepelných elektráren sousedních zemí i tuzemských elektráren.
Vydatné zdroje povrchových vod v horských oblastech a podzemních vod zejména v Severočeské křídové tabuli, vytvářejí z Libereckého kraje významnou a perspektivní zásobárnu pitné a užitkové vody celostátního významu. Téměř 60 % celkové rozlohy kraje zaujímají chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, Krkonoše a Severočeská křída. Jedná se o výrazně nejvyšší zastoupení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v rámci regionů v České republice. To představuje značné nároky na ochranu vod ve vztahu k hospodářskému rozvoji oblasti
.
Území Libereckého kraje náleží z přírodovědeckého hlediska k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V kraji se nalézá pět chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 35 přírodních rezervací, 49 přírodních památek.
Specifickým územím v kraji je bývalý vojenský prostor – Ralsko v okrese Česká Lípa. Vojenský výcvikový prostor vznikl v počátku padesátých let a v jeho důsledku byla zlikvidována řada tehdejších obcí. Od roku 1968 zde byla dislokována armáda bývalého Sovětského svazu. Následně po jejich odchodu došlo ke zrušení vojenského prostoru. Činnost armády zde však zanechala řadu objektů a zařízení, pro která se dodnes hledá adekvátní využití. Nejrychleji se daří obnovovat domovní a bytový fond, což se projevuje v nárůstu osídlení tohoto území.
Školství reprezentuje stabilizovaná síť základních škol. V Libereckém kraji je silné zastoupení speciálních škol (pro žáky od 3 do 19 let postižené mentálně, tělesně, s vadami sluchu, řeči, zraku, kombinovanými vadami atd). Od roku 1990 se zvýšil počet gymnázií a středních odborných škol, poklesl počet středních odborných učilišť. Pro Liberecký region je typické početně silné zastoupení středních uměleckých škol nadregionálního významu. Jedná se především o střední uměleckoprůmyslové školy sklářské a bižuterní.
Vysoké školství je v Libereckém kraji zastoupeno Technickou univerzitou Liberec. Po roce 1990 vzrostl výrazně počet studentů a počet fakult. Původní dvě fakulty - strojní a textilní doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií, přičemž textilní fakulta je jedinou v České republice.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a síť lékáren, které odpovídají počtem i strukturou potřebám území. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic (celkem 10 v kraji), dlouhodobá lůžková péče je poskytována v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Nemocnice Liberec. V základních a specializovaných oborech má Nemocnice Liberec regionální působnost, ve vysoce specializovaných oborech poskytuje péči nemocným z celé České republiky. Zařízením nadregionální zdravotní péče je Ústav Chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou.
V Libereckém kraji jsou dvě lázeňská střediska (Lázně Libverda, Lázně Kunratice), kde se léčí choroby pohybového ústrojí, srdce, krevního oběhu a revmatismus.
Liberecký kraj má bohatou kulturně historickou tradici, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek i kulturních zařízení. K institucím nadregionálního významu patří především Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerie v Liberci a Státní vědecká knihovna v Liberci. Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci. Mezi kulturní zařízení regionálního významu patří řada muzeí a galerií v různých částech kraje. Neméně důležitými zařízeními je 266 knihoven a jejich poboček v nižších územních celcích. Významnými kulturními stánky jsou stagiová divadla (bez vlastních souborů a tvorby).
Území Libereckého kraje je rovněž významnou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše - západní část, Jizerské hory, Turnovsko - Český Ráj, Doksy a okolí, Lužické hory, Podkrkonoší), které mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem.
K historicky cenným objektům s vysokou návštěvností patří hrady a zámky (Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant v Čechách, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn) a řada církevních objektů. Krajinu obohacují mnohé vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero. Pro návštěvníky kraje se nabízí kapacita téměř 50 tis. lůžek v různých kategoriích ubytovacích zařízení. Kromě toho je na území kraje vysoká koncentrace objektů individuální rekreace (chat a chalup), a to zejména v okresech Česká Lípa a Semily. Rozvoji cestovního ruchu napomáhají silniční a železniční hraniční přechody i množství přechodů pro pěší v rámci malého pohraničního styku.