Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

Charakteristika soudního okresu Česká Lípa

Soudní okres Česká Lípa zaujímal plochu o rozloze 22 283 hektarů. Na území okresu se nalézalo 35 obcí, z nichž katastrálně největší byla Česká Lípa (1 871 ha) a obec Holany (1769 ha). Na pouhých 84 ha se rozkládalo katastrální území obce Dubice. Při sčítání v roce 1921 bylo v okrese sečteno celkem 27 986 obyvatel. Nejvíce obyvatel žilo na území obce Česká Lípa, jejichž počet 11 737 představoval 41,8 % celookresního úhrnu. Již v té době zde byla řada obcí s malým počtem obyvatel, k nimž patřily zejména obce Heřmanice (145 obyvatel), Karasy (196), Veselí (139), Nová Ves (202) a Manušice (185). V celém okrese se k československé národnosti hlásilo 1 788 obyvatel, což představovalo 6,4 % z celkového součtu obyvatel. Přitom rozhodující část, l 350 obyvatel československé národnosti, žila v samotné České Lípě. Zde připadalo na 100 obyvatel 12 národnosti československé a 86 německé. Vyšší zastoupení obyvatel československé národnosti bylo pouze v obci Zahrádky (20,6 %). Z čísel je zřejmé, že v některých obcích, především v těch malých, se k československé národnosti nehlásil nikdo nebo pouze jednotlivci.
Převážná část obyvatel - 95,1 % - byla římskokatolického vyznání. Relativně početná byla i skupina obyvatel hlásících se k izraelskému vyznání, která se soustředila zejména v České Lípě. Během dalších deseti let počet obyvatel okresu vzrostl o 3 796 osob, tj. o 13,8 %. Přibylo především obyvatel československé národnosti (o 2 443 osob). Při následném sčítání se k této národnosti hlásilo již 4 231 obyvatel, tedy 13,5 %. Výrazně posílila česká menšina v České Lípě i v obcích Zahrádky a Provodín.
Česká Lípa po první světové válce posílila své postavení regionálního centra železniční dopravy. V roce 1923 byla zestátněna železnice Ústecko-teplické dráhy, mířící od Litoměřic přes Českou Lípu na Liberec. Součástí Československých státních drah se staly moderní opravárenské provozy z roku 1903, které se připojily ke zdejším důležitým železničním dílnám z let 1871 - l 876.

V roce 1918 vznikla severočeská Vagónka Bohemie, která vedle výroby železničních vagónů a tramvají produkovala také strojní zařízení pro pekařské a řeznické živnosti. V roce 1921 byl ve městě založen první český podnik na výrobu nůžek. Význam textilního průmyslu v České Lípě poklesl. Stále se tu až do roku 1938 držela poslední továrna na potiskování textilu, firma Rosenthal, která vyráběla pestré látky již jinou technikou než staré kartónky. Významným podnikem i nadále byla pianka Rösler, před válkou čtvrtá největší v Rakousko-Uhersku.
Z venkovských podniků vynikaly především žandovské strojírny, založené roku 1904. Z původní výroby textilních strojů přešly na žádanější produkci tzv. fitinků, různých spojovacích článků pro vodovodní, plynové a parní potrubí. Závod využíval velmi kvalitní slévárnu.
Hospodářský význam České Lípy byl i nadále spjat s obchodem s agrárními produkty. Přes Českou Lípu procházely zásoby obilí a mouky pro oblasti Šluknovska a částečně i pro obce na druhé straně hranice.