Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky - Liberecký kraj

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská

Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská byla založena na živnostenském sjezdu 5. května 1919, a to sloučením České strany živnostenské a Politické strany Českého živnostenstva na Moravě.Tomuto aktu již před první světovou válkou předcházela řada pokusů o soustředění živnostníků do jedné stavovské politické strany. Skončily však neúspěšně. Založení strany se uskutečnilo až v době, kdy ostatní politické strany již měly vybudovány živnostenské frakce. Značná část živnostníků a obchodníků již byla zastoupena ve straně sociálně demokratické, lidové a národně socialistické.
Členskou základu tvořili většinou drobní malovýrobci, řemeslníci a obchodníci. Jejím záměrem bylo soustředit další příslušníky středních vrstev (úředníky, zaměstnance, učitele atd.). Největší počet příznivců měla v obcích od 2000 do 5000 obyvatel. Nebyla typicky městskou stranou, ani stranou venkovskou. Měla charakter strany stavovské, obdobně jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Politika strany byla zaměřena na ochranu malovýrobců, zlepšení podmínek pro jejich hospodářskou činnost, a rovněž na poměry v sociální sféře.
Straně se dařilo ve volbách zvyšovat počet jejích voličů. V parlamentních volbách v roce 1920 získala 122 813 hlasů, v roce 1935 již 448 047 hlasů. Po volbách v roce 1925 se stala součástí vládních koalic, setrvala v nich až do roku 1938 s výjimkou let 1932–1935, kdy přešla do opozice.
Voličskou základnu měla strana v regionech s převahou obyvatel hlásících se k československé národnosti. V politických okresech s převahou německého obyvatelstva zájmy drobných živnostníků a obchodníků zastávala Německá živnostenská strana.

Výraznější podpory od voličů se straně dostávalo v bývalých politických okresech Jilemnice, Semily a Turnov. V parlamentních volbách v roce 1920 však ještě nebyla nijak výrazná. V politickém okrese Jilemnice se jí dostalo podpory od 4,4 % voličů, v politickém okrese Semily od 6,7 %, v okrese Turnov od 3,4 % voličů. V regionech Jablonec nad Nisou a Frýdlant s převahou německého obyvatelstva obdržela hlasy od minimálního počtu voličů. Ve volebním kraji Česká Lípa, pod který přináležely některé další okresy s převahou německého obyvatelstva v těchto volbách nekandidovala.
Parlamentní volby v roce 1925 znamenaly pro stranu nárůst volebních preferencí. V politickém okrese Turnov obdržela 10,9 % hlasů, v okrese Semily 10,8 %, v okrese Jilemnice 9,8 %. Mírný propad voličské přízně ukázaly výsledky parlamentních voleb v roce 1929. Opětovný příklon řady voličů k této straně prokázaly volby v roce 1935. Nejvýraznějšího zisku dosáhla strana v politickém okrese Semily (12,5 %) a Turnov (12,2 %).