Statistická ročenka Jihomoravského kraje

Charakteristika Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou 706 674 ha a počtem obyvatel 1 123 tisíce se řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Vysočinou. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. V rámci kraje lze rozlišit tyto čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů:

Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především nejhlubší propastí v České republice o hloubce 138 metrů Macochou, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.
Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Množství vodních ploch národního parku Podyjí se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je biosférická rezervace Pálava a Lednicko - valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny.
Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.
Přestože krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada.

Na území kraje jsou čtyři místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko - valtický areál. Nelze opomenout ani biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Pálavy a Bílých Karpat. Mistrovství našich architektů zastupuje v seznamu UNESCO vila Tugendhat v Brně.

Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje - soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Nejstarší přehrada na Moravě, postavená v letech 1894 - 1897 se nachází v okrese Znojmo v Jevišovicích, stejně jako největší vodní mlýn na Moravě ve Slupi, který pochází z 16. století. Slavnou tradici pěstování chřestu připomínají v Brně-venkově každoročně slavnosti chřestu v Ivančicích, které jsou známé i svými slavnými rodáky Vladimírem Menšíkem a Alfonsem Muchou, jehož proslulá Slovanská epopej je vystavena v nedalekém Moravském Krumlově. V Březině na území okresu Vyškov se nachází na rozloze 15 821 ha také jeden z pěti vojenských újezdů České republiky.

Z celkové rozlohy kraje tvoří více jak 60 % zemědělská půda, z níž připadá 84 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 47 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. Bez zajímavosti není ani vysoká úroveň šlechtitelské a plemenářské práce v chovu skotu a prasat.

Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11 %. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2004 66,6 % průměru EU.

Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 23,6 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 3,9 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 8,0 % a nelze opomenout ani obchod a opravu spotřebního zboží s 12,8 % a tzv. komerční služby (15,7 %).

Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především okres Brno-město a Hodonín. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. Nadále zůstává prioritním úkolem výstavba čističek odpadních vod, odpovídajících požadavkům EU. Je to jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky.

Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2004 činil celkový přírůstek 631 osob a ke konci roku žilo v 647 obcích celkem 1 123 201 obyvatel. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 061 žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 107 žen. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 40,0 roků, z toho nejmladší je populace v obci Práče v okrese Znojmo s průměrným věkem 32,4 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brno-venkov, kteří mají v průměru 60,6 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 47 obcích se statutem města 63 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 159 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 29 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka (2 007 osob na km²) a nejmenší Zálesná Zhoř (7 osob na km²).

K zabezpečení zájmů jednotlivých obcí pokračuje spolupráce v dobrovolných seskupováních v tzv. mikroregionech, které umožňují naplňování hlavních směrů rozvoje kraje. V posledních letech se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost.

Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.

Počet zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v Jihomoravském kraji v roce 2004 zvýšil (o 0,2 %). Stále zůstává více jak třetina všech zaměstnanců kraje v odvětví průmyslu, 12 % všech zaměstnanců pracuje v oboru vzdělávání a téměř shodný počet zaměstnanců se věnuje práci v odvětví obchodu, pohostinství a ubytování. Dosaženou průměrnou mzdou zaměstnance 16 226 Kč na fyzické osoby je úroveň Jihomoravského kraje výrazně pod průměrem za ČR (18 035 Kč). Nejvyšší průměrné mzdy, která však nedosahuje republikového průměru, dosáhl okres Brno-město (17 492 Kč) a Brno-venkov (15 981 Kč). Nejnižší mzdu vykazují zaměstnanci okresu Znojmo a Hodonín, které zůstávají i nadále téměř na posledním místě v republice. V odvětvové struktuře kraje jsou tradičně nejvyšší mzdy dosahovány v odvětví finančního zprostředkování. Výrazně nadprůměrné mzdy dosáhly rovněž zaměstnanci v odvětví těžby nerostných surovin.

Uchazečů o zaměstnání v roce 2004 opět přibylo (nejvíce v okrese Znojmo). Celkově dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty 10,69 % (podle nové metodiky). Jihomoravský kraj se tak stal pátým krajem s nejvyšší registrovanou mírou nezaměstnanosti ze čtrnácti krajů v republice. Došlo však ke zlepšení nabídky volných pracovních míst, především v okresech Vyškov, Brno-venkov a Brno-město. Nejhorší situace je v tomto ohledu v okrese Blansko a Hodonín. Okres Brno-venkov má v kraji nejmenší registrovanou míru nezaměstnanosti (7,20 %). V průměru se v kraji o jedno pracovní místo uchází 19,2 zájemců. Kladným rysem je snížení počtu nezaměstnaných absolventů škol a zvýšení nabídky volných pracovních míst pro občany se ZPS.

Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2, D47 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Jeho pozice je slabší pouze v případě letecké dopravy. Civilní letiště v Brně - Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzitu zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných 391tisíc osobních a 41 tisíc nákladních automobilů v roce 2004 v kraji.

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko – valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí. Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním kontextu (Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka, cyklotrasa Brno - Vídeň).

Z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji připadá většina na hromadná ubytovací zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy. V nich se v roce 2004 ubytovalo více jak 1 015 tisíc hostů a z tohoto počtu bylo 34 % cizinců.

Kvalitní zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 23 nemocnic s celkovým počtem 8 028 lůžek (údaje za všechny rezorty), ale i dostatečným počtem ostatních samostatných zdravotnických zařízení, samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků.

K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 614 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 440 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 45 středních odborných učilišť nebo do 85 středních odborných škol a 40 gymnázií. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

Na vysoké úrovni vzdělanosti v kraji se podílí i kvalitní systém vysokého školství. Na civilních vysokých školách v Brně a Lednici studuje pětina všech vysokoškolských studentů celé ČR. Opomenout nelze ani význam vysokého vojenského školství se školou v Brně.