Statistická ročenka Královéhradeckého kraje

Charakteristika Královéhradeckého kraje

Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoše a Orlické hory, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Téměř celé území kraje náleží do povodí Labe, jen okrajová část Broumovského výběžku k povodí Odry. Nejvyšším vrcholem kraje je Sněžka (1 602 m n. m.) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšší horou České republiky. Nejníže položeným bodem je hladina Labe v místě, kde opouští území okresu Hradec Králové v nadmořské výšce 202 m.

Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Rozlohou 4 758 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy. K 1. 1. 2004 představovala zemědělská půda 58,8 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,7 % a lesy pokrývaly území z 30,9 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje okres Rychnov nad Kněžnou s 21,0 % a zbytek území se rovnoměrně zhruba po 18 % dělí mezi tři zbývající okresy.

V Královéhradeckém kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady spravují obce v území, které je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností (kromě 4 obcí z okresu Rychnov nad Kněžnou, které spadají pod správní obvod Hradec Králové).

Ke konci roku 2004 měl Královéhradecký kraj celkem 547 296 obyvatel, což je 5,4 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové s téměř 160 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší s 77 031 obyvateli je okres Jičín. Hustotou 115 obyvatel na km2 kraj nedosahuje celorepublikového průměru 130 osob. Rozdílná je i v okresech a pohybuje se od nejvyšší v okrese Hradec Králové (182 obyvatel na km2) po nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (79 obyvatel na km2).

Na území kraje je 448 obcí, z nichž 43 má statut města. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2004 celkem 68,0 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 94 694 obyvateli, druhým největším městem s 31 239 obyvateli je město Trutnov. Nejméně urbanizován je okres Jičín, kde žije i nejvíce obyvatel v obcích do 500 obyvatel (více než pětina). V kraji činil tento podíl 12,5 % obyvatel. Průměrná rozloha obce je 1 062 ha a průměrný počet obyvatel v obci dosáhl 1 222 osob.

Ze všech krajů v republice po hl. m. Praze má Královéhradecký kraj největší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (14,7 %). Průměrný věk mužů (38,4 let) i žen (41,6 let) je rovněž nad republikovým průměrem. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let měly okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 - 64 let byl v okrese Trutnov.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Největší koncentrací cestovního ruchu v České republice se vyznačují Krkonoše. Národní park Krkonoše zasahuje na území kraje dvěma třetinami své výměry a nacházejí se zde nejcennější lokality parku. Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko, Orlické hory a Český ráj.

Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí pouze 4,8 %, v přepočtu na 1 obyvatele však dosahuje 90,2 % republikového průměru a je mezi kraji na 5. pozici (po hl. m. Praze, Jihomoravském, Plzeňském a Jihočeském kraji).

Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v roce 2004 v hospodářství kraje zaměstnáno celkem 251 tisíc osob, z toho necelých 30 % v průmyslu, 13,4 % v obchodě, opravách motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, 8,9 % ve stavebnictví a 5,4 % v zemědělství.

V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, řepky a kukuřice, významná je též produkce brambor a cukrovky. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. V průmyslu převažuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků v roce 2004 činil 4,3 %.

V roce 2004 se v kraji v 966 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 951 tisíc hostů, z toho více než 298 tisíc ze zahraničí, převážně z Německa, Polska a Nizozemska. Průměrná doba pobytu dosáhla pěti dní. Z celkového počtu 43 turistických oblastí vymezených pro domácí cestovní ruch se na území Královéhradeckého kraje nacházejí Podzvičínsko, Kladské pomezí, Hradecko, Krkonoše – východ, až na území sousedních krajů zasahují turistické oblasti Český ráj, Orlické hory a Podorlicko a Krkonoše - střed.

V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis, který vznikl jako jeden z euroreregionů působících na polsko-českém příhraničním území.

Na závěr několik nej- o Královéhradeckém kraji v mezikrajovém srovnání:
o nejvýše položený bod – 1602 m n.m. (Sněžka – nejvyšší hora České republiky)
o druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku 65 let a více
o třetí nejvyšší průměrný věk obyvatel
o třetí nejvyšší naděje dožití mužů
o třetí nejvyšší sklizeň jablek
o třetí nejvyšší hektarový výnos u řepky
o třetí nejvyšší porážková hmotnost jatečných býků
o druhá nejnižší porážková hmotnost jatečných krav a telat
o třetí nejvyšší počet narozených selat na 1 prasnici
o třetí nejvyšší intenzita chovu slepic
o druhý nejnižší objem tržeb z průmyslové činnosti v podnicích s 20 a více zaměstnanci
o třetí nejnižší objem stavebních prací podle dodavatelských smluv v podnicích s 20 a více zaměstnanci
o nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v zemědělských podnicích s 20 a více zaměstnanci
o třetí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci
o druhý nejnižší počet zahájených bytů
o druhý nejnižší počet rozestavěných bytů
o druhý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení
o třetí nejvyšší počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
o třetí nejvyšší průměrný počet přenocování a průměrná doba pobytu
o druhá nejvyšší účast ve volbách do zastupitelstev krajů 5.-6. 11. 2004