Statistická ročenka Plzeňského kraje

Do odvětví zemědělství jsou zařazeny podnikatelské subjekty zemědělské prvovýroby, jejichž činnost je rostlinná a živočišná výroba. V souladu s legislativou Evropské unie zharmonizoval Český statistický úřad od roku 2002 způsob zjišťování dat za zemědělství. Údaje jsou zjišťovány převážně výběrovým způsobem, vybraný soubor respondentů vychází z aktualizovaného stavu Agroregistru a zjištěné výsledky jsou dopočítávány pomocí matematicko-statistických metod. Celoplošná strukturální šetření, podchycující veškeré hospodařící zemědělské subjekty jsou zabezpečována v delších časových intervalech v rámci prováděných Agrocenzů. Veškeré údaje se od tohoto roku šetří a dopočítávají pouze za zemědělský sektor bez domácích hospodářství obyvatelstva.

Základní evidenční jednotkou v zemědělské statistice je subjekt s převažující činností zemědělství, vymezený prahovými hodnotami, tj. výměrou od 1 ha obhospodařované zemědělské půdy a doplňkovými kriterii od výměry 1 500 m² pěstovaných intenzivních plodin – sadů, květin, venkovní zeleniny, 1 000 m² vinic, 300 m² plochy skleníků a pařenišť, od 1 ks skotu, 2 ks prasat, 4 ks ovcí a koz, 50 ks drůbeže, 100 ks králíků nebo kožešinových zvířat a dále všechny podnikatelské subjekty s chovem ryb na vodní ploše bez vymezení výměry. Pro zařazení hospodařícího subjektu do zemědělského sektoru je rozhodující splnění alespoň jednoho z uvedených kriterií.

Osevní plochy jsou zjišťovány soupisem ploch osevů k 31. květnu. Zjišťuje se jarní produktivní plocha (tj. plocha orné půdy, plocha osevu v ovocných sadech a zahradách a plocha luk a pastvin dočasně rozoraných a využitých pro osev), ze které se ve sledovaném roce očekává sklizeň. Jsou zde zahrnuty plochy ozimů, plochy jařin a plochy víceletých plodin. V položce "orná půda v klidu" je zahrnuta veškerá orná půda z nějakých důvodů neosetá, neosázená, vč. orné půdy dočasně odňaté nebo neobdělávané.

Sklizeň představuje celkové množství plodiny sklizené v normální vlhkosti a čistotě, včetně podřadnějších částí využitelných např. ke krmení hospodářských zvířat (zadiny, drobných vyřazených brambor apod.), bez sazeček a semenaček. Hektarový výnos je poměr sklizně a produkční plochy. Produkční plocha se s výjimkou trvalých travních porostů a kukuřice na zrno rovná osevní ploše.

Sklizeň jednotlivých druhů ovoce z ovocných stromů a keřů na území ČR se sleduje prostřednictvím výkazu o definitivních sklizních zemědělských plodin ke konci roku. Celkový objem produkce se zjišťuje sumarizací výkazů zemědělských závodů a matematicko-statistickými metodami dopočtu.

Počet hospodářských zvířat se uvádí podle soupisu hospodářských zvířat k 1. 4.. Krávy jsou plemenice alespoň jednou otelené, zapuštěné i nezapuštěné. Prasnice jsou plemenice alespoň jednou oprasené (bez prasnic z chovu vyřazených), zapuštěné i nezapuštěné. Do drůbeže se započítávají slepice a kohouti, husy a houseři, kachny a kačeři, krůty a krocani (včetně mláďat).

Výroba masa v jatečné hmotnosti zahrnuje údaje ze všech provozů porážek v České republice. Nutné porážky jsou započítány do jatečné hmotnosti jen v případě, že maso je použito pro lidskou spotřebu. Do průměrné porážkové hmotnosti prasat nejsou zahrnuty prasnice a kanci.

Velikostní struktura zemědělských podniků, vychází z údajů Agroregistru, který byl založen v roce 2000 na základě celoplošného zemědělského šetření a který je průběžně každoročně aktualizován jednak na základě statistického výkaznictví a jednak výběrovým šetřením zahrnujícím vždy po dvou letech třetinu souboru zemědělských subjektů.

LESNICTVÍ

Do odvětví lesnictví se zařazují všechny organizační jednotky, zapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více osob s převažující činností lesnictví (OKEČ 02) a dále ekonomické subjekty hospodařící na lesních pozemcích s rozlohou 200 a více ha.

Zalesňováním se rozumí objem uskutečněného zalesnění provedeného uměle, tj. výsevem a výsadbou lesa (bez plochy přirozené obnovy lesa).

Těžba dřeva zahrnuje odměrnou hmotu hroubí i nehroubí v m³ bez kůry, která byla přijata jako hotový sortiment nebo jako surový kmen, a těžbu v tzv. samovýrobě. Hmota se započítává bez ohledu na to, ze kterých pěstebních nebo těžebních zásahů byla získána, vč. těžby nahodilé.

Prořezávky celkem zahrnují celkovou plochu prořezávek, čistek a plecích sečí v mladých nedospělých porostech. Zpravidla jsou to prvé pěstebně výchovné zásahy v porostech. Patří sem i prořezávky břehových porostů.

Probírky jsou úmyslné pěstebně výchovné zásahy v předmýtních porostech, zpravidla starších první věkové třídy, prováděné za účelem výchovy a zlepšení celkového stavu porostů. Patří sem zejména úpravy porostní skladby, tvarová výchova porostů, zpevnění porostů, sledující zvýšení přírůstku bez trvalého snížení porostního zakmenění.

Navíc jsou v této kapitole zařazeny údaje o myslivosti (OKEČ 01.5).