Přejít k obsahu

Statistická ročenka Středočeského kraje

Metodické vysvětlivky

11. VOLBY

Volby do zastupitelstev krajů se konaly v termínu 5. a 6. listopadu 2004 vyhlášeném prezidentem České republiky v rozhodnutí ze dne 19. července 2004 č. 449/2004 Sb. Proběhly ve všech krajích České republiky kromě Hlavního města Prahy, kde jsou zastupitelé voleni podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Volby se konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady poměrného zastoupení. Počet mandátů v zastupitelstvu kraje byl pro tyto volby stanoven na základě počtu obyvatel kraje k 1. lednu 2004.

Právo volit měl státní občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a nenastala u něj zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva. Své právo volit mohl volič uplatnit pouze na území volebního okrsku v obci, kde byl přihlášen k trvalému pobytu a zapsán do stálého seznamu voličů.

Členem zastupitelstva mohl být zvolen státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let, byl přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje a u kterého nenastala překážka v podobě zákonem stanoveného omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohly podávat politické strany a politická hnutí, registrovaná na Ministerstvu vnitra podle zákona č. 424/1991 Sb. v platném znění a jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. Každá politická strana, politické hnutí a koalice mohly podat pro volby do téhož zastupitelstva kraje pouze jednu kandidátní listinu. Pokud politická strana a politické hnutí podávaly samostatné kandidátní listiny, nemohly již být součástí koalice. Každá politická strana nebo politické hnutí mohlo být členem pouze jedné koalice.

Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice získala ve volbách alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji, postoupila do skrutinia, ve kterém byl rozdělován stanovený počet mandátů. K hlasům odevzdaným pro ostatní strany se nadále nepřihlíželo. Pro rozdělení mandátů stranám ve skrutiniu byla použita metoda d’Hondtova. Stranou získané mandáty byly jednotlivým kandidátům přiděleny v pořadí, v jakém byli uvedeni na hlasovacím lístku. Pokud však kandidát obdržel tolik přednostních hlasů, že to činilo alespoň 10 % z počtu platných hlasů pro stranu v kraji, posunul se v pořadí pro přidělení mandátu na první místo.

Volby do Senátu Parlamentu České republiky se konaly v termínu 5. a 6. listopadu 2004, vyhlášeném prezidentem České republiky v rozhodnutí ze dne 19. července 2004 č. 449/2004 Sb. Podle téhož zákona se konalo ve dnech 12. a 13. listopadu 2004 i druhé kolo v těch volebních obvodech, kde v prvém termínu nebyl senátor zvolen. Volby proběhly ve 27 volebních obvodech t.j. v těch, kde byli v roce 1998 senátoři zvoleni na šest let a jejichž volební období právě skončilo. Volby do Senátu se konaly na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásady většinového volebního systému v jednomandátových volebních obvodech.

Právo volit měl státní občan České republiky, který nejpozději v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a nenastala u něj zákonem stanovená překážka ve výkonu volebního práva. Volič mohl své právo volit uplatnit na základě voličského průkazu v kterémkoli volebním okrsku na území volebního obvodu, pokud volební okrsek, kde byl zapsán do stálého seznamu voličů, do tohoto volebního obvodu územně patřil. Každý volič mohl být zapsán pouze v jednom seznamu voličů.

Senátorem mohl být zvolen každý státní občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Kandidáty pro volby do Senátu přihlašovaly politické strany a politická hnutí, registrované u Ministerstva vnitra, nebo jejich koalice. V rámci téhož volebního obvodu mohla strana přihlásit pouze jednoho kandidáta. Přihlášku mohl podat i samostatný nezávislý kandidát.

Po sečtení výsledků hlasování za všechny volební okrsky daného volebního obvodu byl zjištěn celkový počet platných hlasů ve volebním obvodu a celkový počet platných hlasů pro každého kandidáta. Pokud kandidát získal více než 50 % z celkového počtu platných hlasů v obvodu, byl zvolen senátorem. Pokud žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, senátor zvolen nebyl a v takovém volebním obvodu se o týden později konalo druhé kolo voleb. V něm však již nekandidovali všichni kandidáti, ale jen ti dva, kteří v prvním kole získali nejvíce platných hlasů. Senátorem byl zvolen ten kandidát, který získal více platných hlasů.