Přejít k obsahu

Statistická ročenka Středočeského kraje

Metodické vysvětlivky

4. TRH PRÁCE

Údaje do této kapitoly byly získány ze dvou odlišných zdrojů. První část (tab. 4-1. až 4-11.) tvoří data získaná z Výběrového šetření pracovních sil a druhou část (tab. 4-12 až 4-28) údaje zjišťované šetřením v ekonomických subjektech a z dalších administrativních zdrojů.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)

Výběrové šetření pracovních sil je zdrojem informací o trhu práce zjišťovaných šetřením v domácnostech respondentů v místě bydliště. Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO-International Labour Organization), takže data mohou sloužit jako základ pro přímou mezinárodní srovnatelnost charakteristik trhu práce v různých zemích. Zároveň je respektována prováděcí metodika Eurostatu, která poskytuje výklad náplně konkrétních charakteristik trhu práce. Rozsah výběrového souboru, umožňující získat spolehlivé odhady, dosahoval cca 0,7 % všech trvale obydlených bytů v České republice. Ve všech tabulkách jsou v jednotlivých letech uváděny průměrné roční údaje.

Pracovní síly (Labour Force) zahrnují všechny osoby 15-ti leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané.

Zaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter.

Za nezaměstnané se podle metodiky ILO považují všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky:

  • nebyly zaměstnané
  • hledaly aktivně práci
  • byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku
Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu. Procentuálním způsobem vyjadřuje podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Mimo toho jsou publikovány specifické míry nezaměstnanosti, které vyjadřují vždy podíl nezaměstnaných v určité skupině k počtu zaměstnaných i nezaměstnaných osob, které k dané skupině náleží.

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let.

Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15-ti let.

CZ-ICSE: Klasifikace postavení v zaměstnání CZ-ICSE byla vypracována na bázi revidované Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (International Classification of Status in Employment) – ICSE-93, schválené 15. mezinárodní konferencí statistiků práce v lednu 1993. Klasifikace CZ-ICSE má vytvořené podrobnější třídění závazné do hloubky čtyř míst.

Data za rok 2002 - 2004 byla přepočtena podle stavu obyvatelstva vycházejícího z definitivních výsledků SLDB 2001.

ZAMĚSTNANCI A MZDY

Územní třídění údajů je provedeno podle okresu sídla vykazujícího ekonomického subjektu tzv. podnikovou metodou. To znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném okrese, je celý zařazen do okresu, v němž sídlí jeho ústředí. Všichni zaměstnanci jsou zařazeni podle odvětví převažující činnosti celého subjektu (dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností - OKEČ).

Poznámka k tabulkám: 4-12. až 4-15. Údaje jsou čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou započteny údaje o zaměstnancích organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.), zahrnuta je rovněž část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

Údaje v tab. 4-28. jsou přebírány z Informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jedná se o výběrové šetření zahrnující ekonomické subjekty s 10 a více zaměstnanci. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují zaměstnance některých ekonomických subjektů statisticky nesledovaných a osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.)

Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah. Do počtu zaměstnanců se nezahrnují ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající základní vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Průměrný roční evidenční počet zaměstnanců je vypočten jako aritmetický průměr z dvanácti měsíčních průměrných počtů (vypočítávají se jako součet denních stavů dělený počtem kalendářních dnů v měsíci).

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

NEZAMĚSTNANOST (podle evidence úřadů práce)

Údaje o počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře a počtu volných pracovních míst jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

Neumístění uchazeči o zaměstnání jsou občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a kteří požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání jsou evidovaní nezaměstnaní, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání.

Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky, platné do 30. 6. 2004, je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči).

Míra registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky, platné od 1. 7. 2004, je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání.

VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY

S účinností od 1. ledna 2005 zvýšila vláda nařízením č. 699/2004 Sb. minimální mzdu na 7 185 Kč za měsíc, resp. 42,50 Kč/hodinu.

Vývoj základních sazeb minimální mzdy
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Výše minimální mzdy
Účinnost od:
leden
1992
leden
1996
leden
1998
leden
1999
červenec 1999
leden
2000
červenec 2000
leden
2001
leden
2002
leden
2003
leden
2004
leden
2005
Kč za hodinu
12,00
13,60
14,80
18,00
20,00
22,30
25,00
30,00
33,90
36,90
39,60
42,50
Kč za měsíc
2 200
2 500
2 650
3 250
3 600
4 000
4 500
5 000
5 700
6 200
6 700
7 185