Statistická ročenka Karlovarského kraje

Charakteristika Karlovarského kraje

 
Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km² zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 429 km² představuje podíl zalesnění 43,1%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 255,4 km² je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (584,6 km² představuje 17,6% z celkové rozlohy kraje). Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu.

Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění se nachází na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Průměrná rozloha obce je 25,1 km2 a v průměru v ní k 31.12.2000 žilo 2 306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary s 54 150 obyvateli. Celkově žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44% obyvatel kraje a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů.

Stárnutí obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem 2 261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5 121, tj. 9% juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří proti roku 1996 o 10,3 procentního bodu na 70,6%. Počet rozvodů na 100 sňatků (62,8) řadí kraj na 1. místo v ČR. Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9%. Příznivý nárůst počtu dokončených bytů v roce 1991 nahradil stagnující až klesající trend. Dokončením 416 bytů v roce 2000 byla však skutečnost roku 1991 dosažena jen ze 27,3% a podíl 1,6% na ČR je výrazně nejnižší mezi ostatními kraji. Z předběžných výsledků Sčítání vyplývá, že na území kraje je 125 099 bytů, z toho 7,6% neobydlených. To znamená, že na 1 trvale obydlený byt připadá 2,66 obyvatele, zatímco v roce 1991 to bylo 2,74 obyvatele.

Stav na trhu práce je syntézou vlivů z mnoha oblastí charakterizujících vývoj v Karlovarském kraji a následně má vliv na další oblasti. Průměrný počet zaměstnanců v Karlovarském kraji je cca 3,22 % všech zaměstnaných v ČR, čímž byla zastavena meziroční klesající tendence od roku 1993. Podíl obyvatel kraje z celkového počtu obyvatel ČR je 2,96 % a meziročně velmi mírně narůstá (o méně než 0,1‰), od roku 1993 nepatrně meziročně vzrůstal i relativní podíl zaměstnaných v kraji. Proces privatizace a racionalizace ve výrobní sféře a útlum některých odvětví vyvolal dříve v regionu neznámý jev - nezaměstnanost. V prvních letech transformace se dařilo terciérní sféře absorbovat uvolněné pracovní síly z průmyslu a zemědělství. Řada lidí si našla zaměstnání v sousedním Německu, takže míra nezaměstnanosti v regionu byla oproti jiným regionům velmi nízká až zanedbatelná. V posledním období však i zde významně stoupá. Mírou registrované nezaměstnanosti 8,02% k 31.12.2000 se řadí Karlovarský kraj v rámci ČR na 9. místo proti nejnižší 3,42% v hlavním městě Praha a nejvyšší 16,15% v kraji Ústeckém. Na jedno volné pracovní místo připadalo 8,54 uchazečů (v celé ČR 8,78), zatímco v roce 1994 jen 1,16 uchazeče. V roce 1994 se jejich počet zvýšil téměř na pětinásobek. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31.12.2000 činil 13 174, z toho bylo 6 032, tj. 45,8% žen, 1 625 tj. 12,3% absolventů a mladistvých a 1 396 tj. 10,6% občanů se ZPS. Průměrnou měsíční mzdou 12 036 Kč zaujímal v roce 2000 Karlovarský kraj v rámci ČR 11. místo, proti celorepublikovému průměru byla mzda o 13,5% nižší. Ve srovnání s nejvyšší mzdou v hlavním městě Praha byla v Karlovarském kraji nižší o 5 453 Kč, proti poslednímu kraji Vysočina byla vyšší o 372 Kč. V porovnání s ostatními okresy v rámci ČR se z 91 okresů řadí okresy Sokolov na 42. místo, Karlovy Vary na 62. a okres Cheb na 65. místo.

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí.

V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. Lázeňské služby poskytuje celkem 75 lázeňských zařízení, tj. přes 41% z celé ČR. Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. V 543 těchto zařízení (tj. 5,4% z ČR) za rok 2000 využilo možnosti ubytování 618 282 hostů, z toho 53% ze zahraničí.

Změnou věkové struktury se v posledním období snížila potřeba jeslí, mateřských a základních škol a naopak se projevuje nedostatek zařízení pro staré občany. Z ekonomických důvodů byly zrušeny některé malé nemocnice, naopak výrazně stoupnul počet privátních lékařských praxí. Velká škála a počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká, stejně tak jako množství pravidelně se opakujících kulturních, sportovních a mnohých jiných společenských akcí.