Ukazatele výzkumu a vývoje

A. Obecný rámec ke statistice výzkumu a vývoje

Vědecké poznávání světa je nezbytné pro další rozvoj lidské společnosti. Výzkum a vývoj je činností náročnou jak s ohledem na šíři problémů, které je nutno řešit, tak z hlediska finančních zdrojů a z hlediska pracovního potenciálu. Efektivně vynaložené a alokované finanční prostředky na výzkum a vývoj jsou považovány za jeden z nejdůležitějších nástrojů k dosažení světové konkurenceschopnosti a tím růstu ekonomiky při současném udržení sociální koheze.

Evropská rada schválila na summitu v Lisabonu v březnu 2000 strategický cíl pro EU (v roce 2001 se k této iniciativě spolu s ostatními kandidátskými státy připojila i ČR), stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností. Pro monitorování pokroku v dosahování tohoto strategického cíle byl Evropskou komisí vytvořen seznam strukturálních ukazatelů, mezi něž byl zařazen za oblast zavádění inovací a výsledků výzkumu i ukazatel o celkových výdajích na výzkum a vývoj. V roce 2002 na summitu v Barceloně pak byly stanoveny dílčí kroky a cíle, které umožní monitorovat pokrok a míru dosažení obecných cílů Lisabonské strategie. Bylo rozhodnuto o tom, že každý členský stát EU má do roku 2010 dosáhnout úrovně 3 % HDP vynaložených na výzkum a vývoj, přičemž jedna třetina těchto výdajů má být financována vládním sektorem a zbylé dvě třetiny těchto výdajů mají být čerpány z podnikatelského sektoru.

Z výše uvedeného vyplývá, že výzkum a vývoj, jako součást vědy a technologií, představuje klíčový hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Z tohoto důvodu hrají ukazatele výzkumu a vývoje klíčovou úlohu při informování politiků, zákonodárců a široké veřejnosti o tom, jak si Česká republika v této oblasti stojí a jak se její pozice vyvíjí ve srovnání především s ostatními státy Evropské Unie. Je proto nutné, aby Česká republika měla dostupná a mezinárodně srovnatelná statistická data popisující jednotlivé charakteristiky výzkumu a vývoje v ČR.

A.1 Frascati manuál – mezinárodní příručka OECD vytvořená pro statistiku výzkumu a vývoje

První verze této příručky „Navrhované standardní praxe průzkumů výzkumu a vývoje“ vznikla v červnu 1963 v italském městečku Frascati z podnětu OECD. Dnešní podoba tohoto mezinárodně uznávaného manuálu (Frascati Manuál 2002 – 6. verze) pro standardizaci statistických ukazatelů výzkumu a vývoje na mezinárodní úrovni v oblasti měření a hodnocení vědeckých a technologických činností se stala postupně součástí statistického systému v oblasti statistiky výzkumu a vývoje, a to nejen v členských zemích OECD, ale na celém světě.

Frascati manuál se věnuje měření oblastí výzkumu a vývoje z hlediska jeho vstupů( lidské a finanční zdroje), které může zpravodajská jednotka vykonávat jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost. Definuje oblast výzkumu a vývoje a poskytuje základní standardy k měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem a jejich definice, klasifikace a členění.

Český statistický úřad, oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti používá plně metodiku dle Frascati manuálu od r.1995 v Ročním statistickém výkaze o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Statistické šetření ČSÚ o výzkumu a vývoji v ČR splňuje podmínky stanovené v následujících závazných dokumentech EU:

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.1608/2003/ES ze dne 22. července 2003 o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a technologií. V zájmu podpory politiky Společenství je potřebné mít srovnatelné statistiky o výzkumu, vývoji a technologických inovacích, jakož i obecné statistiky v oblasti vědy a technologií
2. Nařízení Komise (ES) č.753/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.1608/2003/ES, pokud jde o statistiku v oblasti vědy a technologií