Statistická ročenka Plzeňského kraje

Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo v ČR. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.

Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.

Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá cca 50,8% celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 69,0%). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,4% (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). Z celkového objemu těžební činnosti v ČR zaujímá Plzeňský kraj druhé místo, hned za Jihočeským krajem (s převažující těžbou jehličnatého dřeva).

Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2001 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,74 t/km2, což je 56,1% úrovně emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 0,67 t/km2 (tj. 31,9% úrovně ČR), oxidu uhelnatého 2,14 t/km2 (tj. 53,5% úrovně ČR), uhlovodíků 0,57 t/km2 (tj. 81,4% úrovně ČR) a tuhých emisí 0,44 t/km2 (tj. 73,3% úrovně ČR).

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP A CHKO Šumava. Připravuje se vyhlášení CHKO Český les. Na území se nachází 166 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.

Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň - město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Podíl znečišťování ovzduší oxidy dusíku a uhlovodíky v Plzni poroste, dokud nebude dokončena trasa dálnice D5. Probíhající restrukturalizace výroby a omezování provozu, jejich likvidace a přechod na jiná topná média naopak příznivě ovlivnily znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.

K nejdůležitějším úkolům v oblasti životního prostředí patří ochrana vod. Rozvoj veřejné kanalizace zaostává, kompletní kanalizaci s výkonnou čistírnou odpadních vod má jenom Plzeň. Všechny obce nad 2 000 obyvatel mají vybudovanou ČOV, avšak většina těchto ČOV vyžaduje modernizaci. Kvalita vod je ohrožena pokračující devastací některých bývalých hospodářských objektů, starými zátěžemi a haváriemi.

V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství. Nárůst energetického využití odpadů a pozvolný pokles skládkovaného objemu odpadů se předpokládá po roce 2004.

Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 007 km silnic, z toho 407 km pokrývají silnice I. třídy, 1 511 km silnice II. třídy a 3 089 km silnice III. třídy. V porovnání s ostatními kraji v ČR má Plzeňský kraj nejnižší podíl silnic I. třídy (na celkové délce silnic), a to 8,1%, v podílu silnic II. třídy zaujímá 4. místo v ČR. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 89 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (45 km), dále pak v okresech Rokycany (26 km) a Plzeň – sever (18 km). Délka železnic činila k 1. 7. 2003 v Plzeňském kraji 713 km, z toho je 237 km elektrizovaných. Plzní prochází 5 tratí celostátního charakteru, dále vede v Plzeňském kraji 10 tratí regionálního charakteru.

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Město Plzeň se svými 163 791 obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má 46 měst, ve kterých žije 367 431 obyvatel tj. 66,9% z celkového počtu obyvatel kraje.

Od 1. 1. 2003 byla na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Česká republika nově administrativně rozdělena do 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. byly stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) tak byla významná část jejich kompetencí přenesena na obce s rozšířenou působností. Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a do nich spadajících 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU). Mezi obce s rozšířenou působností patří: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

Většina rozvojových sídel leží na rozvojových osách regionálního významu a na západní radiální ose spojující Plzeň s Prahou a směřující koridorem k hranicis Německem. Mimo tyto osy se nachází řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí s nedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. K oživení těchto sídel přispěje vznik malých podniků, obnova řemesel a rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch.

Aby mohly být některé aktivity alespoň částečně realizovány, sdružují se obce do mikroregionů

Bytový fond se v Plzeňském kraji z dlouhodobého pohledu do roku 1990 rozšiřoval. Nevyhovující byty z předválečného a válečného období byly nahrazovány rozsáhlou bytovou výstavbou zejména panelových domů. Po roce 1990 nastává výrazný pokles v počtech dokončených bytů. Do popředí se dostává individuální bytová výstavba, která se podílí 50% na počtu dokončených bytů. Nové byty vznikají adaptací nebytových prostor a nástavbami, vestavbami a přístavbami k rodinným a bytovým domům. Individuální výstavba je soustředěna do Plzně a jejího okolí tj. do okresů Plzeň-jih a Plzeň–sever. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 zůstává v kraji z celkového počtu bytů 14,5 % neobydlených, z toho nejvíce v okrese Klatovy. V porovnání s ČR je podíl dokončených bytů na 1 000 obyvatel příznivější. V roce 2001 dosahovala v Plzeňském kraji intenzita bytové výstavby na 1 000 obyvatel 3,4 zatímco v ČR 2,7.

Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 549 374 osob (k 31. 12. 2002) šestým nejmenším krajem v České republice a tvoří tak 5,4% z celkového počtu obyvatel ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř 30% obyvatel žije v Plzni a další přibližně pětina obyvatel je soustředěna do 12 měst s více než 5-ti tisíci obyvateli. Zbývající necelá polovina obyvatel je potom rozptýlena do menších měst či obcí.

Plzeňský kraj je v ČR druhým nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji je 72,7 obyvatel na km2 (hustota ČR 129,4 obyvatel na km2). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (hustota 37,2 obyvatel na km2) a Klatovy(hustota 45,2 obyvatel na km2).

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím s nejstarším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v r. 2002 výše 39,7 let, v okresu Plzeň – město dokonce 40,9 let, naproti tomu v okrese Tachov pouhých 37,1 let. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 – 14 let). V roce 2002 zde tento index dosáhl výše 94,62 což je po Praze 2. nejvyšší hodnota v ČR (index stáří ČR 89,12). V rámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot v okresech Plzeň – město (113,87), Rokycany (101,86) a Klatovy (97,07), naopak velmi nízký je v okrese Tachov (61,63).

V průběhu devadesátých let 20. století začalo docházet k mírnému poklesu počtu obyvatel v celé ČR, který trvá dodnes. Úbytek obyvatelstva je způsoben zejména nízkou porodností, která je nejcharakterističtějším rysem současné populační situace celé České republiky. Přirozený přírůstek obyvatel je záporný téměř ve všech okresech Plzeňského kraje s výjimkou okresu Tachov. V rámci kraje dochází v posledních letech k odlivu obyvatel z okresu Plzeň – město zejména ve prospěch okresů Plzeň – jih a Plzeň – sever.

V počtu sňatků na 1 000 obyvatel převyšuje Plzeňský kraj mírně celorepublikový průměr, relativně nejvíce sňatků bylo uzavřeno v okresech Domažlice (5,9) a Plzeň – město (5,7). V počtu rozvodů na 1 000 obyvatel dosáhl Plzeňský kraj celorepublikového průměru. Relativně nejvíce manželství bylo rozvedeno v okresech Plzeň–město (3,7) a Tachov (3,4), nejméně v okresech Klatovy(2,5) a Plzeň – jih (2,5). V počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel byl Plzeňský kraj v roce 2002 nepatrně za celorepublikovým průměrem. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okrese Tachov. V počtu potratů na 100 narozených zaujímá Plzeňský kraj 4. místo v ČR po Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, výrazněji vyšší než krajský průměr je relativní počet potratů v okresech Tachov (63,5) a Plzeň–město (61,2) a Rokycany (58,5).

Vzhledem k věkovému složení obyvatelstva a nízké porodnosti lze v nejbližších letech očekávat, že se počet obyvatel Plzeňského kraje bude i nadále mírně snižovat. Podle výsledků SLDB 2001 žije v Plzeňském kraji více než 95,2% obyvatel české národnosti, což je o 4,8 procentního bodu více než v ČR. Další nejpočetnější skupinu tvoří občané slovenské (1,4%), německé (0,4%) a romské národnosti (0,1%). Od celokrajského průměru se nejvíce odlišuje okres Tachov, kde podíl obyvatel s českou národností tvoří 91,0%, občanů slovenské národnosti zde žije 3,3% a německé 0,6%.

Plzeňský kraj se na tvorbě HDP České republiky podílí 5,2%. V podílu HDP na 1 obyvatele v Kč zaujímá v porovnání s ostatními kraji druhé místo. Významné umístění Plzeňského kraje v rámci ostatních krajů ovlivňuje vysoká ekonomická výkonnost města Plzně. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hlediska objemu tržeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický. K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří Plzeňský Prazdroj a.s., Stock Plzeň a.s., Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Škoda Plzeň, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Dioss Nýřany.

Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. na výrobu televizorů. Významnou firmou na výrobu komponentů pro automobilový průmysl je SY Wiring Technologies Czech s.r.o , firma Vishay Electronic s.r.o., zabývající se výrobou elektronických součástek a Alcoa Fujikura Czech s.r.o. s výrobou elektrických zařízení a Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků. Nejvýznamnější těžební podniky jsou zaměřeny na dobývání kaolinu, vápence, cihlářských a keramických jílů.

V celé řadě průmyslových podniků dochází k restrukturalizačním procesům, které jsou spojené se snižováním počtu pracovníků. Závislost na jediném zaměstnavateli by měla být zmírňována rozvojem malého a středního podnikání.

Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů před vstupem do Evropské unie přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov v euroregionu Egrensis.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2002 zaměstnáno 149 732 osob, což je 27,3% z celkového počtu obyvatel v kraji. Více než 45% všech zaměstnanců v kraji našla uplatnění v průmyslu. Další početně významná skupina zaměstnanců pracuje ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2002 v Plzeňském kraji evidováno 117 566 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Více než třetina ekonomických subjektů kraje má sídlo v okrese Plzeň – město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 37 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 15 jich zaměstnává více než 1 000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Plzeňský Prazdroj,a. s., Západočeská univerzita v Plzni, Panasonic AVC Networks Czech s.r.o., SY Wiring Technologies Czech s.r.o.,Vishay Electronic spol. s r. o., Keramika Horní Bříza a. s., Chlumčanské keramické závody, Dioss Nýřany a. s., Západočeská energetika, a. s., Škoda Energo s. r. o.,Magistrát města Plzně, Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., Finanční ředitelství v Plzni, Borgers CS s.r.o., Alcoa Fujikura Czech s.r.o. ve Stříbře.

Průměrnou měsíční mzdou na fyzické osoby 14 840 Kč (v roce 2002) se Plzeňský kraj řadí po Hl. m. Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji na 4. místo v ČR, nedosahuje však celorepublikového průměru (je o 6,4% nižší). Z okresů Plzeňského kraje byla vyšší než průměrná mzda v ČR dosažena pouze v okrese Plzeň – město (16 511 Kč). V ostatních okresech kraje byla úroveň mezd nižší než průměr za Plzeňský kraj, nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v okresech Klatovy (13 253 Kč), Domažlice (13 382 Kč) a Plzeň - sever (13 426 Kč).

Z hlediska odvětvové struktury jsou dlouhodobě nejvyšší mzdy vykazovány v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (24 710 Kč), naproti tomu nejhůře placení jsou zaměstnanci v odvětví pohostinství a ubytování (10 670 Kč) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (12 028 Kč).

V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2002 bylo evidováno úřadem práce 20 226 uchazečů o zaměstnání. Porovnáme-li ostatní kraje ČR podle nejnižší míry nezaměstnanosti, zaujímá Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 7,06% třetí místo. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Tachov 9,23% a Rokycany 7,52%, naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zastoupena v okresech Plzeň-jih 5,21% a Domažlice 6,12%.

K 31. 12. 2002 bylo v Plzeňském kraji 2 651volných míst, tj.7,6 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla nejlepší situace v okresech Domažlice, kdy na jedno volné pracovní místo připadlo 6,1 uchazeče a naopak nejhorší stav jsme mohli zaznamenat v okrese Rokycany s 16,5 uchazeči na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 10,2% z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledají zaměstnání zaměstnanci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením, absolventi škol a administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak nedostatek pracovníků převládá v technických profesích. Očekává se, že v důsledku restrukturalizace nezaměstnanost poroste podle dlouhodobé prognózy v rámci ČR až na hranici 10%.

Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v kraji síť 12 nemocnic s 3 597 lůžek (údaje za všechny rezorty). Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 219 mateřských škol, 213 základních škol, 14 gymnázií, 34 středních odborných škol a 28 středních odborných učilišť. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 7 fakultách a Vysoká škola v Plzni, obecně prospěšná společnost s bakalářským studiem zdravotnických oborů.

V Plzeňském kraji nabízelo v roce 2002 kulturní vyžití 37 stálých kin, 43 muzeí, 37 galerií, 12 divadel a 18 amfiteátrů. Čtenářům poskytovalo své služby 590 veřejných knihoven (včetně poboček). V Plzni také každoročně probíhá festival hudby a divadla Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který do města přiláká mnoho diváků a posluchačů.

Pro cestovní ruch jsou v kraji příznivé podmínky. Město Plzeň nabízí mnoho kulturních památek, zajímavé je i jeho historické podzemí, které svým rozsahem cca 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava,což jez technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně – Krkavec, Chlum a Sylván s rozhlednami.

Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.

Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možno využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rekonvalescenci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu, výměny látkové a dýchacího ústrojí. K dalším místům vhodným pro rekreaci v kraji patří přehradní nádrž Hracholusky a vodáky hojně využívaná řeka Berounka.