Pracují, a přesto jsou chudí?

Problematika chudoby je obvykle spojována s nezaměstnaností. Mít práci by mělo znamenat nebýt chudý, nicméně tak tomu vždy není. Existují osoby, které pracují, a přesto jsou ohroženy příjmovou chudobou. Kdo jsou a jak velký problém u nás představují?

Šárka Šustová, oddělení sociálních šetření

Pracující chudé lze definovat buď z hlediska jednotlivce, nebo domácnosti. Z individuálního pohledu do skupiny lidí, kteří práci mají, a přesto jsou ohroženi příjmovou chudobou, patří pracovníci s nízkou mzdou. Jejich hodinová mzda je srovnávána s průměrnou či mediánovou hodinovou mzdou v dané populaci, například s hranicí dvou třetin mediánové mzdy (více na bit.ly/10Sf9A0). Z pohledu domácnosti jsou pracující chudí definováni jako pracovníci žijící v chudé domácnosti. Za chudé jsou tedy považováni ti, jejichž ekvivalizovaný příjem domácnosti (někdy také poměrný) je nižší než 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu (více na bit.ly/ZUqII1).

Šetření ČSÚ: Životní podmínky 2011

Tentokrát budou předmětem našeho zkoumání osoby starší 16 let, které byly zaměstnané na plný úvazek po celý rok.
Podle odhadů založených na šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2011 bylo v roce 2010 takovýchto zaměstnanců zhruba 3,4 mil (tj. více než 32 %). Úroveň jejich chudoby byla nejprve analyzována na základě jejich osobního příjmu, který byl srovnán s hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost. Tak byla identifikována ta část populace, která by byla chudá, pokud by žila v jednočlenné domácnosti a byla odkázána pouze na své osobní příjmy.
Srovnáme-li příjem zaměstnance z jeho hlavního zaměstnání s hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost (113 040 Kč/rok), zjistíme, že se pod touto hranicí chudoby ocitlo 5,2 % zaměstnanců, kteří pracovali po celý rok na plný úvazek. Celkový osobní příjem, tzn. po přičtení příjmů z dalších zaměstnání, podnikání, sociálních příjmů atd., pod hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost mělo 4,5 % zaměstnanců, což znamená, že 0,7 % zaměstnanců mělo nějaký další příjem, který je dostal nad hranici chudoby. Nejčastěji se jednalo o starobní a invalidní důchody. U pracujících důchodců jde ovšem o obrácený vztah, kdy pracovní příjmy pomáhají k udržení, resp. zlepšení životních podmínek v důchodu, nikoli naopak.
Dále byla srovnána hranice chudoby pro dané složení domácnosti s ekvivalizovaným příjmem této domácnosti.

Osobní příjmy vs. příjmy domácnosti

Podle ekvivalizovaného příjmu domácnosti bylo v roce 2011 chudých 2,7 % zaměstnanců. Jen asi každý pátý z nich byl chudý také podle svého celkového osobního příjmu, což znamená, že 0,5 % zaměstnanců, kteří pracovali po celý rok na plný úvazek, byli chudí jak z hlediska osobního příjmu, tak z hlediska poměrného příjmu jejich domácnosti.
Z hlediska toho, zda jsou zaměstnanci chudí podle osobního příjmu a/nebo příjmu domácnosti, je možné zaměstnance rozdělit do čtyř skupin (obr.).

Nejpočetnější skupina

Největší skupinou zaměstnanců (93,3 %; 3 146 tis.) jsou ti, kteří nejsou chudí ani podle jejich osobního příjmu ani na základě ekvivalizovaného příjmu domácnosti a nespadají tak do skupiny pracujících chudých.

Partneři s vyššími příjmy

Další skupinou zaměstnanců jsou ti, jejichž celkový osobní příjem je nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale žijí v domácnosti, která není považována za chudou. Takovýchto osob bylo v české populaci odhadem 2,2 % (74 tis.). Nejčastěji se jedná o ženy s nízkými pracovními příjmy, které žijí s partnery s vyššími příjmy. V některých případech jsou to ale také páry, kdy osobní příjmy obou členů jsou nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost. Nicméně dohromady je jejich příjem dostatečně vysoký, aby je udržel nad hranicí chudoby pro dané složení domácnosti, což je způsobeno použitím ekvivalenční stupnice při přepočtu příjmu domácnosti na ekvivalizovaný.

Neúplné rodiny

Třetí skupinou je podle celkového osobního příjmu i ekvivalizovaného příjmu domácnosti 0,5 % (18 tis.) zaměstnanců, kteří jsou označováni za chudé. Mezi nimi převažují ženy, a to zejména matky samoživitelky s dítětem či dětmi, tj. v neúplné rodině.

Živitelem rodiny muž

Poslední skupinu pracujících chudých tvoří zaměstnanci, jejichž celkový osobní příjem převyšuje hranici chudoby pro jednočlennou domácnost. Pokud by tedy žili v samostatné domácnosti, nebyli by považováni za chudé. Tito zaměstnanci nicméně žijí v domácnostech příjmovou chudobou ohrožených. Je to dáno složením domácnosti, kde převládají členové bez vlastního příjmu (děti a další závislé osoby). Tyto osoby jsou obvykle jediným vydělávajícím členem domácnosti. Těchto zaměstnanců jsou 4,0 % (134 tis.) a jsou to zejména muži, živitelé rodiny, jejichž příjem je dostatečně vysoký, aby překonal hranici chudoby pro jednočlennou domácnost, ale ne natolik vysoký, aby udržel celou domácnost nad hranicí chudoby pro dané složení domácnosti.

Vliv dodatečných příjmů na snižování chudoby pracujících v ČR, 2011 (v mil. Kč)
	Podíl chudých zaměstnaců (%)	Rozdíl (v p.b.)
Příjem z hlavního zaměstnání	5,2
Příjem z dalších zaměstnání	5,1	0,1
Příjem z podnikání	5,1	0,0^*
Starobní důchody	4,9	0,2
Pozůstalostní důchody	4,8	0,1
Invalidní důchody	4,5	0,3
Další příjmy	4,5	0,0^**
Poz.:^) 0,01 ^) 0,02 Zdroj: Životní podmínky 2011, ČSÚ*

Výpočet hranice chudoby

Pro rok R se vypočítává na základě příjmů za celý kalendářní rok R-1, tzn. hranice chudoby pro rok 2011 je stanovena na základě dat ze šetření Životní podmínky 2011 a příjmy za kalendářní rok 2010. V roce 2011 činila hranice chudoby pro jednočlennou domácnost podle metodiky Eurostatu pro šetření EU-SILC 113 040 Kč/ rok, resp. 9 420 Kč/měsíc..