Cíl cesty: Chorvatsko
Dne 1. července 2013 se Chorvatská republika stala osmadvacátým členským státem Evropské unie. Častý cíl cest našich dovolených se nám tak ještě více přiblížil. Co lze o této zemi vyčíst ze statistik?
Tomáš Mládek, oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 a následném delším válečném konfliktu se Chorvatsko postupně začleňovalo do významných světových a evropských organizací a struktur. Členem OSN se stalo v roce 1992, Rady Evropy v roce 1996 a konečně v roce 2009 vstoupilo do NATO. Pět dní před vstupem Chorvatska do EU vydal Eurostat informaci se základními statistickými daty o této zemi. Z nich plyne, že do unie vstupuje relativně malý stát s hustotou zalidnění menší, než je průměr EU. Průměru EU spíše odpovídá věkové složení populace, i když podíl nejmladší věkové skupiny (0–14 let) je o něco nižší než unijní (14,9 % oproti 15,6 %). Právě narozené Chorvaty pak statisticky čeká o něco kratší život než průměrného obyvatele EU. Naděje dožití u mužů je totiž 73,9 roku (v EU 77,4) a u žen 80,4 roku (v EU 83,2). Hodnota hrubé míry reprodukce (1,40) moc nenasvědčuje tomu, že by populace Chorvatska měla v budoucích letech růst cestou přirozené reprodukce. S vyšší religiozitou chorvatské společnosti určitě souvisí poměrně nízká rozvodovost (1,3 rozvodů na 1 000 obyvatel) a nízké procento živě narozených mimo manželství (14,0 % oproti průměru EU, který je 39,5 %). Hodnota hrubého domácího produktu na obyvatele, která je na 61 % průměru EU, svědčí o tom, že Chorvatsko bude minimálně celé příští plánovací období příjemcem dotací z EU. Ze stávajících členů jsou na tom hůře jen Bulharsko a Rumunsko. Relativně stabilní jsou v Chorvatsku ceny – inflace mezi květnem 2012 a květnem 2013 činila 1,8 % (v celé EU to bylo 1,6 %). Chorvatsko se potýká s vysokou nezaměstnaností. Ta na konci dubna dosahovala hodnoty 18,1 %, což bylo o 7,1 procentního bodu více než hodnota za celou EU27. Zdaleka nejhorší je situace v nezaměstnanosti osob mladších 25 let. Čísla za Chorvatsko, která patří k nejhorším v EU, více než dvojnásobně převyšují průměr EU (51,8 % oproti 23,5 %). Míra zaměstnanosti jako podíl zaměstnaných osob ve věkové kategorii 15 až 64 let patří k nejnižším v EU, neboť nedosahuje ani padesáti procent (48,7 %). Ze základní struktury zaměstnanosti můžeme usuzovat, že v budoucích letech dojde k výraznějším změnám. Stále vysoká je zaměstnanost v zemědělství (10,9 % oproti 5,0 % v EU), naopak zaměstnanost ve službách je nižší (61,4 % oproti 70,5 % v EU). Téměř 60 % zahraničního obchodu Chorvatska se odehrává se zeměmi EU. Bilance zahraničního obchodu se zeměmi mimo EU je, vlivem především výrazného dovozu nerostných surovin a paliv, záporná. Na poli vzdělání a vědy zatím Chorvatsko zaostává za průměrem EU. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve věkové kategorii 25–64 let je 18,6 % a je tak o 9,1 procentního bodu nižší než za celou EU. Výdaje na vědu a výzkum pak tvoří jen tři čtvrtiny procenta z HDP oproti více než dvěma procentům v EU.
| Základní údaje o Chorvatské republice |
|---|
| Plocha | 56 594 km2 |
| Počet obyvatel (2011) | 4 412 tis. |
| Hustota zalidnění (2011) | 78,0 ob./km2 |
| Hlavní město: Zagreb | 793 tis. obyv |
| Administrativní dělení: |
| županije (župy) | 21 |
| města | 127 |
| opčine (obce) | 429 |
| naselja (sídla) | 6 756 |
| Zdroj: Chorvatský statistický úřad |
