Statistický bulletin - Liberecký kraj

OBYVATELSTVO

V roce 2006 došlo na území Libereckého kraje k příznivému vývoji počtu obyvatel. Ke konci roku 2006 zde žilo 430 774 obyvatel, zatímco na počátku roku to bylo o 1 743 obyvatel méně. Příznivý nárůst počtu obyvatel je výsledkem především kladného migračního salda (počet přistěhovalých předstihl počet vystěhovalých o 1 420 osob) a také kladného přirozeného přírůstku (počet živě narozených převýšil počet zemřelých o 323 osob).

Přírůstek přirozenou měnou vykázal Liberecký kraj poprvé od roku 1994 až v roce 2005, a to ve výši 44 osob. V následujícím roce počet živě narozených výrazně přesáhl počet zemřelých a přírůstek přirozenou měnou dosáhl již zmíněného počtu 323 osob. V celé České republice byl kladný přirozený přírůstek poprvé vykázán po dlouhodobém období úbytků přirozenou měnou až v roce 2006.

Z územního pohledu měl na celkovém přírůstku počtu obyvatel na území Libereckého kraje největší zásluhu okres Liberec, ve kterém bylo vykázáno kladné migrační saldo (1 327 osob) i přírůstek přirozenou měnou (182 osob). Celkový přírůstek počtu obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou byl podpořen přírůstkem stěhováním (380 osob) a převahou živě narozených nad zemřelými (16 osob). Opačná situace nastala v okrese Semily, kde se počet obyvatel během sledovaného období snížil o 22 osob. Na tento negativní vývoj měla vliv jak přirozená měna (-16 osob) tak migrace (-6 osob). V okrese Česká Lípa byl pak aktivní přirozený přírůstek (141 osob) pohlcen výraznějším úbytkem stěhováním (-281 osob). Během roku 2006 se do Libereckého kraje přistěhovalo celkem 5 780 osob. Z celkového počtu 2 468 přistěhovalých z ciziny mělo 1 217 osob ukrajinskou a 368 osob slovenskou státní příslušnost. Z celkového počtu 4 360 vystěhovalých odešlo do zahraničí 969 osob, z toho 336 občanů ukrajinské a 334 vietnamské státní příslušnosti.

Během roku 2006 se v Libereckém kraji živě narodilo 4 466 dětí, což je o 4,6 % dětí více než v roce 2005. Necelých 62 % dětí se narodilo v manželství, z toho 26,6 % dětí přišlo na svět jako druhé a 9,5 % dětí mělo dva a více sourozenců.

Počet zemřelých v Libereckém kraji se meziročně snížil o 84 osob na 4 143. Ve sledovaném roce zemřelo 2 129 mužů a 2 014 žen. Nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy (49,1 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (27,8 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (zemřelí do 1 roku na 1 000 živě narozených) klesla oproti minulému roku o 2 body na 3,4 ‰ a hodnota novorozenecké úmrtnosti (zemřelí do 28 dnů na 1 000 živě narozených) se snížila z 3,5 ‰ na 1,8 ‰. Ve sledovaném období bylo také evidováno celkem 2 022 potratů, z toho v 1 255 případech se jednalo o umělé přerušení těhotenství. Hrubá míra potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel) dosáhla hodnoty 4,7 ‰. V mezikrajském srovnání se tak Liberecký kraj zařadil na 3. nejhorší místo za Ústecký (5,5 ‰ ) a Karlovarský kraj ( 5,2 ‰).

Během roku 2006 bylo v Libereckém kraji oddáno 2 339 párů, což je ve srovnání s minulým obdobím o 2,7 % více, a rozvedeno 1 548 manželství, tj. o 154 párů více. Nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v okrese Česká Lípa (6,0 ‰), ve kterém je současně evidováno i nejvíce rozvodů na 1 000 obyvatel (4,6 ‰).

Celkový počet obyvatel České republiky k 31. 12. 2006 vzrostl o 36 110 osob na 10 287 189. Tento pozitivní vývoj byl dosažen především vlivem kladného zahraničního salda. Během roku 2006 se na území České republiky přistěhovalo ze zahraničí 68 183 osob, z toho 44,2 % mělo ukrajinské státní občanství, necelých 10 % slovenské a stejný podíl vietnamské občanství, vystěhovalo se pouze 33 463 osob. Celkový počet obyvatel České republiky roste od roku 2003, přičemž poprvé od roku 1994 bylo dosaženo kladného přirozeného přírůstku, který představoval 1 390 obyvatel. Celkového absolutního přírůstku počtu obyvatel bylo dosaženo ve všech krajích v rámci celé České republiky kromě kraje Zlínského a Moravskoslezského. Nejvyšší celkový přírůstek vykázal Středočeský kraj (17 146 osob).

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Ke konci roku 2006 bylo v rámci Libereckého kraje v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci

a v peněžních institucích a korporacích, pojišťovacích společnostech, vládních institucích a soukromých neziskových institucích bez ohledu na počet zaměstnanců zaměstnáno v přepočtu na plně zaměstnané celkem 112 081 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 se tento počet zvýšil o 4,2 %.

Meziroční zvýšení počtu zaměstnanců se nejvýrazněji projevilo v odvětví finančního zprostředkování, ve kterém v roce 2006 pracovalo o 44,7 % osob více než v roce 2005. Více než 10 % nárůst počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví dopravy, skladování, spojů (o 12,6 %), také o 7,8 % osob více pracovalo v rámci průmyslových subjektů, přičemž největší podíl na tomto výsledku mělo odvětví zpracovatelského průmyslu (meziroční nárůst o 8,6 %). Naopak k nejvyššímu úbytku zaměstnanců došlo v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel (o 10,6 %), dále také ve stavebnictví (o 6,7 %) nebo v oblasti veřejné správy

a obrany, povinného sociálního zabezpečení (o 5,4 %).

Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji přepočtená na plně zaměstnané, která byla zjišťována

u výše specifikovaných subjektů, dosáhla ve sledovaném období 18 582 Kč, což je o 6,2 % více než v roce 2005. Na celorepublikový průměr však mzda v kraji ztrácí 2 262 Kč. Nejvyšší mzdu v roce 2006 obdrželi zaměstnanci v Hlavním městě Praze (26 160 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (17 543 Kč). Liberecký kraj se s uvedenou průměrnou mzdou umístil na 6. nejvyšší pozici, tj. stejně jako v roce 2005.

Z pohledu jednotlivých odvětví ekonomické činnosti v rámci Libereckého kraje pobírali nejvyšší mzdu (v přepočtu na plně zaměstnané) zaměstnanci působící v oblasti finančního zprostředkování (22 698 Kč). Na druhém místě se umístila oblast vzdělávání (19 133 Kč) a dále následovalo odvětví stavebnictví (18 945 Kč).

Nejnižší mzdy byly zaznamenány v odvětví ubytování a stravování (12 203 Kč), v zemědělství, myslivosti a lesnictví (14 465 Kč) a v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (16 015 Kč). Lidé zaměstnaní v průmyslu pobírali průměrně 18 876 Kč. V rámci průmyslu pak dominovala, se mzdou ve výši 22 566 Kč, těžba nerostných surovin.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Celkový počet osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání v Libereckém kraji ve 4. čtvrtletí roku 2006 dosáhl 195,4 tisíc osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 došlo k jejich poklesu o 6,6 tisíc osob, tj. o 3,3 %. Z celkového počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání tvořili 113,9 tisíc muži a 81,5 tisíc ženy. Podíl kraje na celorepublikovém počtu osob v hlavním zaměstnání činil pouze 4,0 %. Další zaměstnání souběžně s hlavním vykonávalo 4,0 tisíc pracujících a na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 8,5 tisíc osob, přičemž přes 81 % představovaly ženy. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2005 tak došlo k poklesu počtu pracujících v dalším zaměstnání o 0,3 tisíc osob a na zkrácenou pracovní dobu pracovalo o 0,7 tisíc osob více. Počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 snížil o 0,6 hodiny na 41,0 hodin (tj. třetí nejkratší týden z mezikrajského pohledu). Zaměstnanci pak odpracovali 39,5 hodin týdně a podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci 47,8 hodin. Podíl podnikatelů na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání dosáhl 16,7 %, přičemž z jejich celkového počtu 32,6 tisíc osob jen 8,2 tisíc (tj. 25,2 %) zaměstnávalo další osoby.

Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15-ti let, dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2006 na území Libereckého kraje 58,3 %, tj. o 1,2 procentního bodu méně než ve stejném období roku 2005. Míra ekonomické aktivity mužů pak činila 68,5 % a žen 48,8 %.

Ve sledovaném období bylo 45,7 % osob zaměstnáno v odvětví průmyslu, z toho 43,5 % v průmyslu zpracovatelském. V obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo 9,9 % a ve stavebnictví 7,9 % zaměstnaných osob.

Z výsledků výběrového šetření pracovních sil dále vyplývá, že počet nezaměstnaných v Libereckém kraji dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2006 celkem 17,6 tisíc osob, z toho 39,8 % tvořili muži. Počet nezaměstnaných oproti stejnému období roku 2005 vzrostl o 27,5 % (tj. o 3,8 tisíc osob), přičemž jejich počet ve věku 15 – 29 let se nezměnil a představoval tak 4,8 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla o 1,8 procentního bodu na 8,2 %. Hodnota tohoto ukazatele u mužů dosáhla 5,8 % a u žen 11,4 %. Na celkovém počtu nezaměstnaných se Liberecký kraj v České republice podílel 5,2 % a obecnou mírou nezaměstnanosti překročil celorepublikový průměr o 1,7 procentního bodu.

NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV)

K 31. 12. 2006 evidovaly úřady práce Libereckého kraje celkem 17 258 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s koncem roku 2005 došlo ke snížení jejich počtu o 1 665 osob, tj. o 8,8 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak splňovalo podmínku dosažitelnosti 15 988 osob, což představuje meziroční pokles o 9,3 %. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Naopak na podporu v nezaměstnanosti dosáhlo celkem 5 746 osob, tj. o 1,2 % více než ke konci roku 2005. Dlouhodobě klesá počet uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol (celkem 952 osob, tj. meziroční pokles o 10,0 %) a osob se zdravotním postižením (2 636 osob, tj. snížení o 10,5 %). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovaly ženy 53,6 %, jejich podíl tak meziročně vzrostl o 0,5 procentního bodu.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky dosáhla míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2006 v Libereckém kraji 7,04 % a zaznamenala tak ve srovnání s koncem roku 2005 pokles o 0,69 procentního bodu. Touto úrovní se Liberecký kraj v mezikrajském srovnání řadí na 7. místo pomyslného žebříčku. V rámci porovnání 77 okresů České republiky se z okresů Libereckého kraje nejlépe umístil okres Jablonec nad Nisou, a to na 21 místě, kde dosáhla míra registrované nezaměstnanosti 5,93 %. Následoval okres Semily na 36. místě s mírou nezaměstnanosti 6,87 %, okres Česká Lípa na 41. místě (7,41 %) a 43. místo obsadil okres Liberec (7,44 %). Ve srovnání s mírou registrované nezaměstnanosti v České republice, která k 31. 12. 2006 dosáhla 7,67 %, se pohybuje Liberecký kraj o 0,63 procentního bodu pod celorepublikovým průměrem.

Největší podíl uchazečů o zaměstnání byl ke konci roku 2006 ve věku 50 – 54 let, a to 14,0 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání (tj. 2 408 nezaměstnaných). Dalšími dvěma rizikovými skupinami jsou uchazeči ve věku 20 – 24 let a 55 – 59 let, kde podíl u každé z nich dosahuje 12,3 %. Zatímco podíl uchazečů o zaměstnání do 3 měsíců dosahuje z celkového počtu nezaměstnaných 29,4 %, dlouhodobou nezaměstnanost nad 24 měsíců postihuje až 22,5 % registrovaných uchazečů. V evidencích úřadů práce bylo k poslednímu dni roku 2006 nejvíce nezaměstnaných se středním odborným vzděláním – vyučen, a to 6 833 uchazečů (tj. 39,6 %), dále pak 5 683 uchazečů se základním vzděláním (tj 32,9 %). Podíl nezaměstnaných s dosaženým vysokoškolským vzděláním představoval 2,5 %.

Z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání hledali uchazeči o zaměstnání své uplatnění převážně jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (29,0 % z celkového počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání), následovali řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři - kromě obsluhy strojů a zařízení, jejichž podíl dosáhl 18,4 %, a dále provozní pracovníci ve službách a obchodě (15,5 %). Počet volných pracovních míst vzrostl meziročně o 50,4 % na celkem 3 648 míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadá 4,73 uchazečů o zaměstnání. Z hlediska požadované kvalifikace je nabízeno nejvíce volných pracovních míst uchazečům se středním odborným vzděláním – vyučen (59,1 % volných pracovních míst), 16,9 % míst je určeno pro uchazeče se základním vzděláním a 15,7 % pro úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení). Pro uchazeče s dosaženým vysokoškolským vzděláním bylo určeno 153 volných pracovních míst, tj. 4,2 %. Podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání bylo pak ve sledovaném období 1 416 míst (tj. 38,8 %) určeno pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatelé, opraváře - kromě obsluhy strojů a zařízení a nejméně, pouze 24 míst bylo určeno pro kvalifikované dělníky v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech – kromě obsluhy strojů a zařízení.

ORGANIZAČNÍ STATISTIKA

Podle údajů z Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Libereckém kraji ke konci roku 2006 evidováno celkem 111 299 subjektů. Oproti stavu z roku 2005 se tento počet zvýšil o 1 742 subjektů, tj. o 1,6 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – absolutně se jejich počet zvýšil o 967 subjektů, relativně o1,2 %. Výrazný přírůstek zaznamenaly také zahraniční osoby, a to o 366 subjektů, resp. o 12,7 %, a dále i společnosti s ručením omezeným, jejichž počet meziročně vzrostl o 273 subjektů, tj. o 3,5 %.

Ve struktuře podle právní formy převažují v registru fyzické osoby (92 103 subjektů), z toho se nejčastěji jedná o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – k 31. 12. 2006 to bylo 82 370 subjektů a na celkovém počtu subjektů se podílely ze 74,0 %. Do této skupiny můžeme zařadit mj. i fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsané v obchodním rejstříku tzv. svobodná povolání (4 659 osob) a samostatně hospodařící rolníky nezapsané v obchodním rejstříku

(3 222 subjektů). Z dalších právních forem bylo v RES k 31. 12. 2006 zapsáno 8 185 společností s ručením omezeným (7,4 % všech subjektů), 3 242 zahraničních osob (2,9 %), 2 402 sdružení (2,2 %) a 1 362 organizačních jednotek sdružení (1,2 %), 1 273 společenství vlastníků jednotek (1,1 %), 446 akciových společností (0,4 %) a 31 státních podniků, jejichž počet se neustále snižuje.

V rámci členění podle odvětví převažující činnosti se pak nejvíce subjektů, tj. 28 672 (25,8 % všech subjektů), zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Druhým nejčetnějším podnikatelským odvětvím byl průmysl, ve kterém působilo celkem 18 120 subjektů (16,3 %), z toho nejvíce se jich vyskytovalo v oblasti průmyslu zpracovatelského (18 007 subjektů). Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti jsou s počtem 17 322 subjektů (15,6 %) v pořadí třetím nejpočetněji zastoupeným odvětvím. S mírným odstupem následuje stavebnictví - tuto činnost provozovalo 15 331 subjektů (tj. 13,8 %) zapsaných v RES.

Více než 61,0 % subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí údaj o počtu zaměstnanců a 28,8 % uvedlo, že žádné zaměstnance nemá. Do kategorie subjektů s 1 – 5 zaměstnanci spadá 6,7 % subjektů, počet 6 – 9 zaměstnanců uvádí 1,1 % subjektů a 10 – 19 pracovníků vykázalo necelé 1,0 % subjektů. Mezi velké zaměstnavatele, mající více než 2 500 zaměstnanců, bylo v našem kraji zařazeno pouze 5 subjektů.

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební úřady působící na území Libereckého kraje vydaly v roce 2006 celkem 5 014 stavebních povolení, což je ve srovnání s rokem 2005 o 9,1 % méně. Většina zmíněných stavebních povolení se vztahovala

na výstavbu bytových i nebytových budov (44,6 % všech povolení), 38,7 % bylo určeno na ostatní stavby a 16,7 % na stavby související s ochranou životního prostředí. V rámci bytových a nebytových budov převažovala povolení vydaná na novou výstavbu nad změnou již dokončených staveb, když podíl prvně jmenované výstavby představoval 53,4 % z celkového počtu povolení vydaných na tyto stavby.

Mezi okresy Libereckého kraje vykázal meziroční zvýšení počtu vydaných stavebních povolení pouze okres Liberec, a to o 14,2 %. V ostatních okresech byl vykázán pokles investiční aktivity, největší na jablonecku a semilsku (v obou případech o necelých 21,0 %).

Celková orientační hodnota staveb, na které byla v Libereckém kraji v průběhu roku 2006 vydána stavební povolení, dosáhla 10 998 mil. Kč a v porovnání s rokem předchozím se tato hodnota zvýšila dokonce

o 48,0 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení pak činila 2 193,5 tis. Kč. I vzhledem k počtu vydaných stavebních povolení připadl největší podíl z uvedené orientační hodnoty staveb na bytové a nebytové budovy (76,6 %).

I ve třech okresech kraje zaznamenala orientační hodnota staveb meziroční růst. Jednoznačně nejvíce vzrostla v okrese Liberec, a to dokonce o 193,7 %. V okrese Česká Lípa se jednalo o růst ve výši 6,2 % a v okrese Jablonec nad Nisou o 2,7 %. Výjimkou bylo semilsko, kde se orientační hodnota staveb naopak o 5,4 % snížila. Vzhledem k vykázaným výsledkům pak byla nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení vykázána také v okrese Liberec ( 3 142,9 tis. Kč).

Stavební úřady v kraji v roce 2006 vydaly rozhodnutí, na jejichž základě bylo zrušeno 40 budov – 16 nebytových a 24 bytových. Dvacet čtyři budov pak bylo zrušeno z důvodu jejich celkového nebo částečného odstranění. Bytový fond Libereckého kraje tak přišel o 74 bytů (6 v nebytových budovách a 68 v budovách bytových).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Během roku 2006 došlo v Libereckém kraji k výraznému rozmachu bytové výstavby. Počet zahájených bytů ve sledovaném období ve srovnání s předchozím rokem vzrostl o 66,0 % na 1 595 bytů, čímž se náš kraj s dosaženým tempem růstu zařadil v mezikrajském srovnání na první místo. K nejdynamičtějšímu meziročnímu nárůstu v meziokresním srovnání došlo v okrese Jablonec nad Nisou a to o 137,5 %. Největší podíl zahájených bytů však patří okresu Liberec, ve kterém bylo soustředěno 44,0 % z celkového počtu zahájených bytů. I přes výrazný nárůst zahájených bytů se jejich počtem Liberecký kraj řadí v mezikrajském srovnání na předposlední místo v pomyslném žebříčku před kraj Karlovarský (760 zahájených bytů). Z celkového počtu 43 747 zahájených bytů v celé České republice bylo do Libereckého kraje soustředěno pouze 3,6 % nově zahájené bytové výstavby. Největší počet bytů byl zahájen v kraji Středočeském (8 407 bytů, tj. 19,2 %), v Hlavním městě Praze (7 901 bytů, tj. 18,1 %) a v kraji Jihomoravském (5 909 bytů, tj. 13,5 %), přestože byl v prvních dvou uvedených krajích zaznamenán pokles počtu zahájených bytů o 12,1 %, resp. o 2,7 %.

V případě dokončování staveb nebylo v Libereckém kraji dosaženo loňské úrovně a počet dokončených bytů poklesl o 9,6 %. Největší pokles byl vykázán v okrese Jablonec nad Nisou a to o 24,0 %. K 31. 12. 2006 zůstává rozestavěno 6 187 bytů, což je ve srovnání s rokem 2005 o 10,2 % více. V rámci celé České republiky bylo meziročně dokončeno o 8,1 % bytů méně a počet bytů ve stádiu rozestavěnosti vzrostl o 8,8 %.

Mezi zahájenými byty převažuje výstavba bytů v rodinných domech, která představuje 54,2 %, dále 34,6 % bytů bude realizováno v bytových domech a 5,5 % v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům či domům bytovým. Ve struktuře dokončených bytů ze 44,9 % převažují byty v rodinných domech, 41,1 % připadlo na byty dokončené v bytových domech. Jejich převážná většina byla vystavěna v okrese Liberec.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Od počátku roku 2006 bylo zemědělskými subjekty působícími na území kraje vyprodukováno celkem 4 247 tun masa v jatečné hmotnosti, tímto výsledkem se náš kraj na celorepublikové produkci podílel pouze 1,0 %. Ve výrobě převažovalo především maso vepřové (2 443 tun, tj. 57,5 % z celkové produkce) a dále hovězí a telecí (1 798 tun, tj. 42,3 %). Z ostatních druhů masa byly vyrobeny 3 tuny masa skopového, 2 tuny jehněčího a 2 tuny koňského.

Oproti roku 2005 pak celková produkce masa poklesla o 26,7 % a to především díky poklesu produkce masa vepřového o výrazných 40,6 %. Snížila se také produkce masa telecího (o 54,0 %). V případě produkce ostatních druhů masa byl naopak zaznamenán její růst.

Zemědělské podniky sídlící na území Libereckého kraje a obhospodařující více než 10 ha zemědělské půdy prodaly během roku 2006 celkem 61 663 tun obilovin, z toho největší část tvořila pšenice

(37 206 tun, tj. 60,3 %) a dále také ječmen (19 418 tun, tj. 31,5 %). Další plodinou s významnějším objemem prodeje byla cukrovka technická (21 627 tun) nebo řepka (15 304 tun). Prodej konzumních brambor dosáhl 906 tun.

Sklizňová plocha obilovin dosáhla v roce 2006 v Libereckém kraji celkem 24 641 ha a bylo z ní sklizeno

91 092 tun obilovin. Mezi obilovinami pak dominovala pšenice, které se při výnosu 4,13 t/ha sklidilo 49 413 tun. Jednalo se především o pšenici ozimou, jejíž produkce dosáhla 41 322 tun (při osevu

9 355 ha). Z plochy 8 415 ha bylo sklizeno 28 846 tun ječmene, z toho 21 845 tun ječmene jarního (při osevu 6 565 ha). Při výnosu 2,96 t/ha bylo získáno 17 109 tun řepky. Plochu trvalých travních porostů – píce

(v přepočtu na seno) představovalo 54 086 ha a celkový objem sklizně této plodiny činil 171 869 tun. Brambor (bez raných) bylo z plochy 299 ha sklizeno celkem 7 238 tun.

PRŮMYSL

Ke konci roku 2006 sídlilo na území Libereckého kraje 121 průmyslových podniků, které zaměstnávaly 100 a více zaměstnanců. Převážná většina z nich (97,5 %) působila v oblasti zpracovatelského průmyslu. Meziročně se pak celkový počet průmyslových podniků v kraji nezměnil.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto průmyslových firem ve sledovaném období činil 53 285 osob, což oproti roku 2005 znamená nárůst o 9,9 %. Z 9 odvětví zpracovatelského průmyslu, u kterých je uveden průměrný počet pracovníků, zaznamenala nejvyšší úbytek zaměstnanců výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (o 13,4 %). Naopak nejvíce zaměstnanců přibylo v oblasti výroby elektrických a optických přístrojů

a zařízení, a to dokonce o 74,3 %. Výrazně se také zvýšil počet pracovníků zabývajících se výrobou základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 33,1 %) nebo výrobou pryžových a plastových výrobků (o 26,1 %).

Průměrná měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci se ve srovnání s rokem 2005 zvýšila o 6,2 % na 19 390 Kč. Z pohledu průměrné měsíční mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu na tom byli nejlépe zaměstnanci firem, které se zaměřily na výrobu dopravních prostředků a zařízení. Ti v roce 2006 průměrně pobírali 23 815 Kč měsíčně. Více než 20 tis. Kč si v průměru vydělali také zaměstnanci firem vyrábějících základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (21 050 Kč), a to i přesto, že se jejich mzda meziročně snížila o 2,1 % a také zaměstnanci firem zabývajících se výrobou a opravami strojů a zařízení jinde neuvedených (20 674 Kč) nebo výrobou pryžových a plastových výrobků (20 033 Kč). Výroba pryžových a plastových výrobků byla zároveň oblastí s nejvyšším meziročním mzdovým nárůstem, který činil 10,4 %. Nejnižších průměrných měsíčních mezd dosahovali pracovníci působící v textilním průmyslu - jejich průměrná mzda v roce 2006 činila 14 190 Kč.

Na základě mezikrajského srovnání průměrných mezd ve výše specifikovaných průmyslových podnicích se Liberecký kraj umístil na 6. nejvyšším místě a obhájil si tak pozici z roku 2005. Prvenství na pomyslném žebříčku stále drží Hlavní město Praha se mzdou ve výši 26 573 Kč. Naopak nejnižší mzdu pobírali zaměstnanci průmyslových podniků se sídlem v Olomouckém kraji, a to jak v roce 2006 (17 574 Kč), tak v roce 2005 (16 390 Kč).

Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci vyjádřené v běžných cenách se oproti roku 2005 zvýšily o 13,4 %. Stejný nárůst zaznamenaly tržby vyplývající pouze z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy. Mezi oblasti zpracovatelského průmyslu, ve kterých došlo k meziročnímu poklesu celkových tržeb, patří především výroba ostatních nekovových

a minerálních výrobků (pokles o 9,0 %), dále pak výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (o 5,2 %)

a oblast jinde neuvedeného zpracovatelského průmyslu (o 2,9 %). Naopak nejvyšší nárůst celkových tržeb evidovaly, ve srovnání s rokem 2005, podniky provozující výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 87,6 %) nebo také výrobci pryžových a plastových výrobků (o 47,4 %).

Nejvyšší celkové tržby mezi kraji dosahovaly průmyslové podniky ve Středočeském kraji, nejnižší pak v kraji Karlovarském. Liberecký kraj v tomto hodnocení obsadil 9. pozici.

STAVEBNICTVÍ

V roce 2006 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 76 subjektů, se sídlem na jeho území a s 20 a více zaměstnanci, které se zabývaly stavební výrobou. Přes 40 % stavebních podniků bylo registrováno v okrese Liberec, 26,3 % v okrese Česká Lípa, 18,4 % v okrese Jablonec nad Nisou a nejméně pak v okrese Semily (14,5 %). Z celkového průměrného počtu stavebních podniků se sídlem na území České republiky a s uvedeném počtem zaměstnanců (tj. 2 482 subjektů) je do Libereckého kraje soustředěno pouze 3,1 % podniků. Oproti roku 2005 došlo v kraji ke snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 5,4 % na 3 624 zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda, která v roce 2006 činila celkem 19 028 Kč, meziročně vzrostla o 8,0 %, což řadí Liberecký kraj na 3. příčku za kraj Jihomoravský (20 546 Kč) a Hl. město Prahu (27 361 Kč), kde byla průměrná měsíční mzda nejvyšší. Produktivita práce ze základní stavební výroby dosáhla celkem 1 808 411 Kč (vyjádřeno v běžných cenách), což představuje meziroční nárůst o 12,5 %.

Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv "S" meziročně vzrostl o 4,8 % a činil tak 8 328,1 mil. Kč. Rozhodující podíl stavebních prací podle dodavatelských smluv "S", a to 98,8 %, byl realizován v tuzemsku. Největší objem tuzemských stavebních prací, které meziročně vzrostly o 4,6 %, byl realizován na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88,2 %) a přes 71 % této výstavby bylo směřováno do pozemního stavitelství. Přestože opravy a údržby představují pouze 11,7 % tuzemských stavebních prací "S", jejich hodnota meziročně vzrostla o 43,2 %. Největší nárůst stavebních prací "S" realizovaných na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci v rámci Libereckého kraje byl dosažen v okrese Jablonec nad Nisou, a to o 4,9 %, převažující objem těchto prací (76,3 %) byl však soustředěn v okrese Liberec. Přes 68 % stavebních oprav a údržby uskutečněných podle dodavatelských smluv v tuzemsku bylo realizováno v okrese Česká Lípa.

Celkový objem stavebních prací "S" i těch provedených v tuzemsku vzrostl ve třech okresech Libereckého kraje. Nejdynamičtěji shodně v okrese Česká Lípa o 34,2 %. Výjimkou s poklesem o 1,8 %, resp. o 2,2 %, je okres Liberec.

PRŮMĚRNÉ CENY

Průměrné ceny vybraných výrobků zemědělských výrobců

Během prosince roku 2006 byly v Libereckém kraji zjišťovány ceny zemědělských výrobců u dvou výrobků,

a to ceny jatečných prasat tř.j. I. v živém a ceny kravského mléka Q tř. j..

Průměrná cena 1 tuny prasat jatečných dosáhla 29 783 Kč, což ve srovnání s prosincem roku 2005 znamená pokles o 4 552 Kč za tunu (tj. o 13,3 %). Stejně tak došlo k meziročnímu poklesu průměrné ceny kravského mléka. Zatímco v uvedeném období roku 2005 prodávali výrobci tisíc litrů této komodity za 8 357 Kč, v roce 2006 se její cena snížila o 3,6 % na 8 056 Kč.

Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb

V posledním měsíci roku 2006 byly sledovány průměrné ceny u 62 druhů výrobků a služeb. Ze zjišťování vyplývá, že v Libereckém kraji jsou z pohledu mezikrajského srovnání nejdražší tyto výrobky: tvaroh měkký konzumní (62,80 Kč/1 kg), jablka konzumní (25,94 Kč/1 kg), konzumní brambory (16,74 Kč/1 kg), káva zrnková pražená (9,12 Kč/100 g) a pivo světlé, sudové, výčepní (21,25 Kč/0,5 l). Mezi službami pak bylo v kraji nejdražší parkovné za osobní automobil, které činilo 28,50 Kč/za 1 hodinu.

K meziročnímu zvýšení průměrných cen došlo u 35 výrobků a služeb. Naopak u 25 výrobků a služeb byl zaznamenán k cenový pokles a u jednoho výrobku a jedné služby se cena nezměnila.

Nejvyšší cenový nárůst, ve srovnání s prosincem roku 2005, byl vykázán v případě konzumních brambor. V prosinci 2005 se 1 kg této zeleniny prodával za 7,36 Kč, v prosinci 2006 už se její cena zvýšila na 16,74 Kč. Obdobně se zvýšila i cena parkovného za osobní automobil a za 1 hodinu (o 87,9 %) nebo 1 kg cibule suché (o 49,2 %). O více než 20 % podražilo také balení 30 ks Celaskonu 250 (o 28,0 %), 1 kg mrkve pravé (o 27,3 %), 1 kg konzumních jablek (o 24,7 %), balení 10 ks Acylpyrinu (o 22,1 %), 100 g pražené zrnkové kávy (o 21,1 %) a 1 kg bílého pšeničného pečiva (o 21,1 %).

Komoditou, jejíž cena se meziročně nejvíce snížila, byla zahradní růže, když její cenový pokles za 1 ks dosáhl 25,2 %. Mezi potravinami se nejvýraznější cenový pokles projevil u banánů žlutých (o 23,7 %). Dále pak také u 1 kg kuřat kuchaných celých (o 18,3 %), 1 kg Poličanu (o 13,9 %), 150 g jogurtu bílého netučného (o 11,8 %) nebo 1 kg paprik (o 10,3 %). O 12,2 % poklesla také cena 10 ks Paralenu 500.

CESTOVNÍ RUCH

V průběhu roku 2006 využilo kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji 802 499 hostů, meziročně jejich počet vzrostl o 4,5 % a představoval 6,3 % republikového úhrnu. Z mezikrajského pohledu se jednalo o pátou nejvyšší návštěvnost. Nejvyšší návštěvnost vykázalo Hlavní město Praha (4 142 538 hostů, tj. 32,6 %), následoval kraj Jihočeský (1 101 216 hostů, tj. 8,7 %), Jihomoravský (1 069 258 hostů, tj. 8,4 %) a Královéhradecký (982 077 hostů, tj. 7,7 %). Více než 30 % hostů Libereckého kraje pocházelo ze zahraničí, přičemž 62,5 % při výběru ubytovacího zařízení upřednostnilo hotely, 23,7 % penziony a 13,8 % ostatní hromadná ubytovací zařízení. Hosté z České republiky dávají přednost levnějším ubytovacím zařízením, téměř polovina z 559 333 domácích hostů se totiž ubytovala v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních. Pro hotely se rozhodlo 28,1 % a pro penziony 22,4 % tuzemských návštěvníků.

V měsících říjen až prosinec roku 2006 do našeho kraje zavítalo a v některém hromadném ubytovacím zařízení se ubytovalo 129 922 hostů (tj. 16,2 % z ročního úhrnu), přičemž z 64,6 % převažovali domácí hosté. V těchto měsících bylo nejvyšší hrubé i čisté využití lůžek v hotelech a penzionech Libereckého kraje vykázáno v měsíci říjnu. Hrubé využití lůžek dosáhlo 20,0 %, čisté využití lůžek bylo ve výši 23,3 %. Tyto vykázané hodnoty zařadily Liberecký kraj na poslední místo pomyslného žebříčku krajů.