Předmluva

Věda a technologie v České Republice z pohledu statistiky

Tato publikace je první publikací svého druhu u nás a poskytuje ucelený přehled o situaci v oblasti vědy a technologií z pohledu statistiky. Naším cílem bylo přiblížit statistiku v této oblasti v čtenářsky co nejpoutavější podobě tak, aby i laik mohl z této knihy získat potřebné informace. Publikace byla zpracována kolektivem pracovníků oddělení statistiky vědy, výzkumu a informační společnosti Českého statistického úřadu, do jejichž působnosti patří vedení projektů za jednotlivé statistiky, které jsou prezentovány v této knize. Každá kapitola je věnována jednomu tématu z oblasti vědy a techniky a je doplněna i o mezinárodní srovnání s vybranými státy EU. Data v této publikaci jsou ve většině případů založena na statistikách ČSÚ, případně jiných oficiálních statistikách ČR (např. Patentový Úřad ČR, CVCA aj.). Data za vybrané evropské státy a další mimoevropské země jsou čerpána ze statistiky OECD a Eurostatu (databáze New Cronos).

Touto soubornou publikací chceme podat komplexní pohled na oblasti vědy a technologií, které jsou v současné době kvantifikovány, a upozornit na úzké vazby mezi jednotlivými tématy. Dalším impulsem pro sepsání této publikace nám byla i rostoucí úloha vědy a technologií ve vazbě na strategické cíle Evropské unie. Rada Evropy stanovila na svém summitu v Lisabonu v roce 2000 strategický cíl transformace Evropské unie do světově nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiky založené na znalostech, schopné trvalého ekonomického růstu a vytváření nových a lepších pracovních míst za podpory větší sociální soudržnosti. Rada Evropy na tomto summitu stanovila termín dosažení tohoto cíle na rok 2010. Od té doby byla přijata řada dílčích rozhodnutí a akcí vedoucích k naplňování Lisabonské strategie.

V roce 2002 na summitu v Barceloně byly stanoveny další dílčí kroky a cíle, které umožní monitorovat pokrok a míru dosažení obecných cílů Lisabonské strategie. Bylo rozhodnuto o tom, že každý členský stát EU má do roku 2010 dosáhnout úrovně 3 % HDP vynaložených na výzkum, přičemž jedna třetina těchto výdajů má být financována vládním sektorem a zbylé dvě třetiny těchto výdajů mají být čerpány z podnikatelského sektoru. Z výše uvedeného vyplývá, že výzkum a vývoj, jako součást vědy a technologií, představuje klíčový hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Z tohoto důvodu hrají ukazatele vědy a technologií klíčovou úlohu při informování politiků a zákonodárců o tom, jak si Evropa v této oblasti stojí a jak se její pozice vyvíjí ve srovnání s Japonskem a USA.

Evropská komise pečlivě monitoruje proces směřující k dosažení těchto celoevropských cílů. Přesto, že členské státy EU adaptovaly své národní politiky výzkumu a vývoje na potřebu dosažení strategických cílů Lisabonské strategie, mají před sebou ještě mnoho tvrdé práce. Krátce po největším rozšíření Evropské unie od dob jejího vzniku, ke kterému se připojila i Česká republika, je patrné, že nové členské státy vykonaly značný kus práce již v době před přistoupením do EU. Většina nových členských zemí EU úspěšně dohání bývalou členskou patnáctku pokud jde o investice a provádění vědy a výzkumu. Nasvědčuje tomu řada kvantitativních i kvalitativních aspektů.

S ohledem na potřebu průběžného monitorování stupně dosažení hlavního cíle i dílčích cílů je patrné, že investice do vědy a výzkumu rostly v Evropě v období let 1997-2001 zhruba stejným tempem jako investice v USA (4,5 % meziroční nárůst v EU oproti 4,8 meziročnímu zvýšení investic do výzkumu v USA). Naproti tomu celkové množství prostředků věnovaných na vědu a výzkum je v Evropě oproti USA stále nízké (v EU dosáhly méně než 2 % zatímco v USA 2,8 %). Podnikový výzkum a vývoj pak v Evropě vzrostl v období let 1995-2001 o 50 %, avšak tentýž ukazatel dosáhl hodnoty 130 % růstu u hlavního benchmarku Evropy, u USA. Z těchto dílčích ukazatelů plnění strategických cílů Lisabonské strategie vyplývá, že investice EU do vědy a výzkumu musejí narůstat mnohem dynamičtěji a markantněji, aby splnění Barcelonských cílů bylo reálné.

Dalším neméně významným strategickým úkolem je schopnost využít znalosti a informace, které umožní rozvoj nových technologií a tudíž i ekonomický růst. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že Evropa úspěšně dohání USA, avšak podíl exportu špičkových produktů ( tzv. high-tech) stagnuje na 20 % dosažených v roce 2001 ve srovnání s 24 %, kterých bylo v tomtéž roce dosaženo v USA.

Z výše uvedeného je zřejmé, že oblast vědy a technologií je vzhledem ke svému investičnímu růstovému potenciálu ústřední, pokud jde o naplnění strategických cílů stanovených Radou Evropy. Evropská komise, jak již bylo řečeno výše, situaci v této oblasti pečlivě sleduje a vyhodnocuje. K této analýze zcela nezbytně nutně potřebuje kvantitativní složku, kterou jí statistika vědy a technologií přináší. Základní ukazatele sledované právě pro tyto analýzy jsou každoročně definovány v European Innovation Scoreboard a Benchmarkingu národních výzkumných politik.

Věříme, že tato publikace přinese řadu zajímavých informací jak laické, tak odborné veřejnosti, a že své čtenáře přesvědčí o smysluplnosti a důležitosti statistiky jakožto základního předpokladu pro provádění politických analýz a rozhodování, jejichž cílem je akcelerovat transformaci evropské ekonomiky do ekonomiky založené na znalostech. Kolektiv autorů