Metodické vysvětlivky

Metodické vysvětlivky

Vymezení informační sektoru vychází z platné Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která je zpracována podle pravidel závazných pro vytvoření odvětvových klasifikací na mezinárodni úrovni. Při klasifikaci jednotlivých odvětvových skupin informačního sektoru se vycházelo především z doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) pro tzv. ICT sektor, který byl doplněn o některá další odvětví především z oblasti produkující tzv. obsah (Obsahově produkční sektor) podle definic a klasifikací, která jsou používána např. ve Finsku, Francii nebo v USA. Vzhledem k dynamickému vývoji celé informační společnosti a jisté zastaralosti stávajících klasifikací, a tim neexistenci spolehlivých dat v požadovaném členěni bylo nutné v některých případech použít data v méně než požadované úrovni OKEČ pro Informační sektor. Data za celý informační sektor, stejně jako za jeho dvě hlavní části ( ICT sektor a Obsahově produkční sektor) jsou v této publikaci založeny na rozšířené definici.

Informační sektor
Informační sektor se dělí na ICT sektor a Obsahově produkční sektor (viz obr. 1).

ICT sektor je definován jako kombinace odvětví produkce výrobků a služeb, jejichž smysl obecně souvisí s elektronickým zachycováním, ukládáním, přenášením a poskytováním dat a informací. Dělíme ho na dvě základní části:

ICT sektor výroby (zpracovatelského průmyslu) - zahrnuje veškerou výrobu přístrojů a zařízení, které jsou nezbytné pro práci (zpracování, přenos atd.) s daty a informacemi, ale i měření všech fyzických procesů elektronickou cestou.

ICT služby - zprostředkování služeb, které přímo souvisí s informačními a komunikačními technologiemi (prodej, pronájem, telekomunikace, databáze, software apod.)

Obsahově produkční sektor je rozšířenou definicí takových odvětví, které svou podstatou doplňují ICT sektor a společně s ním tvoří celek informačního sektoru. Zahrnuje takové oblasti ekonomické činnosti, které za asistence produktů ICT sektoru vytvářejí obsahově založené, informační hodnoty.



Obr. 1 Struktura informačního sektoru

Definice jednotlivých ukazatelu:

Průměrný počet aktivních subjektů je počet subjektů, které byly aktivní alespoň po část roku. Uváděné počty subjektů jsou počty ze zjišťování, po dopočtu na základní soubor subjektů. V dopočtech je respektován zjištěný stav aktivity subjektů ve výběrovém souboru a je předpokládáno, že shodný stav aktivity je i v základním souboru. Základní soubor je generován z Registru ekonomických subjektů, který obsahuje i subjekty zaniklé, neaktivní v daném období a subjekty, o jejichž aktivitě není nic známo.

Počet zaměstnaných osob zahrnuje aktivní podnikatele (pracující majitelé firmy a spolupracující členové domácnosti, pro něž je práce ve firmě hlavní ekonomickou činností) a zaměstnance. Počet osob pracujících na dohody o činnosti a na dohody o provedení práce se nezjišťuje a tudíž není obsažen.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (ve fyzických osobách) se vypočítává jako aritmetický průměr průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé měsíce. Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všechny kategorie stálých, sezónních i dočasných zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli a za svou práci dostávají od zaměstnavatele mzdu.

Obrat je vypočten jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků a služeb (tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům), tržeb za prodej zboží (tržby za prodej obchodního zboží, tj. produktů, nakoupených za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu), změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace.

Účetní přidaná hodnota je vypočtena jako rozdíl mezi výkony (součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků, tržeb za prodej služeb, tržeb za prodej zboží, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace, snížený o náklady (výdaje) vynaložené na prodané zboží) a výkonovou spotřebou (součet nákladů, vynaložených na spotřebované nákupy materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek).

Produktivita práce je podíl účetní přidané hodnoty a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v sledované skupině odvětví.

Průměrná hrubá měsíční mzda (nominální) na jednoho zaměstnance je propočtena z mzdových nákladů bez ostatních osobních nákladů (OON) a vyjadřuje všechna peněžitá plnění (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářském výsledku a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům v evidenčním počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Obsahují i příjmy společníků a členů družstva, pokud jsou v pracovním poměru ke společnosti a jsou vedeni v evidenčním počtu zaměstnanců. Obsahují i odměny z použitelného zisku nebo z fondů, tvořených ze zisku. Nezahrnují plnění v souvislosti s dohodami o provedení práce nebo o činnosti a odměny členům orgánů společností, tedy plnění osobám, které nejsou zahrnuty v průměrném evidenčním počtu zaměstnanců.

Hrubé investice jsou dány úhrnem pořizovacích cen nehmotných a hmotných investičních statků, bez jeho předchozího snížení o hodnotu příjmů plynoucích z vyřazení investičních statků.

Údaje o hrubých hmotných investicích představují sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení hmotného investičního majetku (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou investičního majetku získanou formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání.

Malé ekonomické subjekty – 1 až 19 zaměstnanců
Středně velké ekonomické subjekty – 20 až 99 zaměstnanců
Velké ekonomické subjekty – 100 + zaměstnanců