Metodický úvod

Obecný rámec šetření o inovacích

Inovace hrají zásadní roli v probíhající ekonomické, politické a sociální transformaci rozvíjejících se zemí, stejně jako států s rozvinutou infrastrukturou. Na přelomu milénia se inovace stává základním prvkem světové ekonomiky. Vlády, v jejichž zájmu je dlouhodobý rozvoj národní ekonomické prosperity, věnují proto inovační politice trvalou a soustavnou pozornost.

Informační propojení přispívá ke globalizaci trhů ve světě i u nás; důsledkem je neustálý růst a zostřování konkurence, v níž lze obstát pouze trvalým důrazem na růst užitných hodnot výrobků a služeb bez negativních vlivů na životní prostředí. Ten je možný pouze neustálým zlepšováním stávajících výrobků, technologických postupů a služeb.

Předložená publikace obsahuje souhrnné informace charakterizující inovační potenciál ekonomických subjektů (dále jen “podniků“) působících v ČR. Metodologie sběru a zpracování dat vycházela z tzv. Oslo manuálu (Navrhované směrnice pro sběr a interpretaci údajů o technických inovacích, OECD, Paris 1992, 2. přepracované vydání), Rozhodnutí Rady EU č.94/78 z 24.1.1994 a byla plně v souladu s metodologií a doporučeními EUROSTATU (Statistického úřadu Evropského společenství). Předmětem zjišťování byly cíle, podněty, překážky, náklady a efekty související s vývojem nových nebo podstatně zlepšených výrobků, služeb či technologických procesů splňující kritéria inovací.

Okruh zpravodajských jednotek, výběrový a základní soubor

Ke sběru potřebných dat byl využit harmonizovaný dotazník členských zemí EU ke třetímu inovačnímu šetření CIS 3 (Community innovation survey) aplikovaný na podmínky ČR. Na jeho základě bylo v ČR již podruhé provedeno statistické šetření o inovacích, v rámci kterého bylo sledováno dvouleté referenční období let 2002-2003. Formou výběrového šetření bylo prostřednictvím dotazníku o inovacích TI 2003 osloveno 4678 zpravodajských jednotek podnikatelského sektoru z vybraných oblastí výroby a služeb (finančních i nefinančních) s alespoň 10 zaměstnanci. Šlo o ekonomické subjekty, které podle své převažující činnosti patří do některého z následujících odvětví ekonomických činností (OKEČ):

10-14 Dobývání nerostných surovin

Zpracovatelský průmysl (15-37)
15-16 Potravinářský a tabákový průmysl
17-19 Textilní a kožedělný průmysl
20-22 Dřevozpracující a papírenský průmysl, vydavatelská činnost
23-24 Koksování a chemický průmysl
25-26 Výroba plastů a ostatních nekovových minerálních výrobků
27-28 Výroba kovů a kovodělných výrobků
29 Výroba strojů a zařízení
30-33 Výroba elektrických a optických přístrojů
34-35 Výroba dopravních prostředků
36-37 Výroba nábytku, zpracování druhotných surovin, ostatní zprac. průmysl
40-41 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Služby (51, 60-67, 72-73, 74.2, 74.3)
51 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)
60-64 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
65-67 Peněžnictví a pojišťovnictví
72 Zpracování dat a související činnosti
73 Výzkum a vývoj
74.2 Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby
74.3 Technické testování, měření a analýzy

Výběrový soubor těchto zpravodajských jednotek byl získán z Registru ekonomických subjektů (RES) kombinací plošného a stratifikovaného náhodného výběru v příslušných odvětvích. Jejich zpravodajská povinnost byla uzákoněna ve Sbírce zákonů vyhl. č.470/2002, kterým se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2003.

Data zveřejněná v této publikaci byla získána na základě 81% návratnosti dotazníků; celkové údaje získané výběrovým šetřením byly aplikací matematicko-statistických metod dopočteny na celý základní soubor. Výše zmíněná data jsou publikována v členění podle OKEČ (dvou, resp. třímístného) a ve třech velikostních skupinách podle počtu zaměstnanců, kterými jsou:

- malé podniky s 10-49 zaměstnanci,

- střední podniky s 50-249 zaměstnanci,

- velké podniky s více než 250 zaměstnanci.

Pojetí inovací, základní pojmy

Obecná definice inovace je člověkem cíleně navrhovaná změna, týkající se výrobků (uvedení nových nebo významně vylepšených do výroby a na trh), výrobních postupů (procesů), organizace práce a výroby (nové organizační řešení strukturálního významu ), metod řízení, používaných poprvé alespoň na úrovni podniku.

Nejdůležitějšími vlastnosti inovací jsou tedy změna a novost. Pro zjištění stupně (míry) novosti každé konkrétní inovace mohou být změny ohodnoceny bodovou stupnicí (škálou).

Společné vlastnosti inovací jsou:

q inovace je záměrná a výhodná změna současného stavu
q změna musí najít praktické uplatnění a musí být nová alespoň v podniku
q předmětem změn jsou: výrobky, služby, výrobní postupy
q výsledkem realizovaných změn musí být technický, ekonomický nebo celospolečenský prospěch
q inovace se stávají nositelem technického rozvoje, pokud přinášejí ekonomický efekt
q inovace vyžadují jisté technické, tržní, ekonomické a psychologické vědomosti a znalosti pracovníků.

V našem šetření vycházíme z Oslo manuálu vydaného pro účely měření vědeckých a technických inovací. Zabýváme se změnami, které nastávají na úrovni jednotlivých ekonomických subjektů. Minimální základní podmínkou je, aby výrobek nebo proces byl v podniku nový (nebo podstatně zlepšený). Zahrnují se inovace jak v primárních, tak v sekundárních činnostech a také inovační procesy v činnostech přidružených.

Technické inovace mohou být členěny podle produktu (výrobku nebo služby) a podle procesu, a dále podle stupně novosti změn dosaženého v jednotlivých případech.

Inovace zde představuje uvedení nového nebo významně zlepšeného produktu (výrobku nebo služby) podniku na trh anebo zavedení nového nebo podstatně zlepšeného technologického procesu v podniku. Inovace je založena na výsledcích technického pokroku, kombinacích existujících technologií nebo využití dalších znalostí podniku.

Inovace produktu (zboží nebo služeb)

Inovované produkty tvoří výrobky nebo služby, které jsou buď zcela nové nebo mají významně lepší základní vlastnosti, vyšší technickou kvalitu, zavedený software nebo další nehmotné prvky, širší užití, vyšší spokojenost zákazníka. Inovace musí být nová pro podnik, avšak nemusí být nezbytně nová pro trh. Není rovněž důležité, zda inovace byla vyvinuta daným nebo jiným podnikem. Pouhé estetické změny, stejně jako pouhý prodej inovací produkovaných a vyvíjených výhradně jinými institucemi, se nezahrnují.

Procesní inovace zahrnuje nové a významně zlepšené výrobní technologie, nové a podstatně zlepšené způsoby poskytování služeb a nabídky zboží. Výsledné efekty musí být významné vzhledem na velikost produkce, její kvalitu nebo výrobní a distribuční náklady. Inovace musí být nová pro daný podnik, avšak nemusí být nutně nová pro trh; sledovaný podnik nemusí být první, kdo zavedl tento proces. Není důležité, zda byla inovace vyvinuta tímto podnikem anebo jiným podnikem. Pouhé organizační a manažerské změny se nezahrnují. Zavedení normy jakosti ISO 9001 není technickou inovací; výjimkou je, když má za následek významné zlepšení ve výrobě nebo nabídce zboží či poskytování služeb.

Podnik zavádějící technické inovace

Mezi podniky zavádějící technické inovace patří:

· podniky, které existovaly na začátku sledovaného období a které během sledovaného období zaváděly technicky nové nebo zlepšené produkty nebo procesy;
· podniky, které vznikly během sledovaného období a které:
o při svém založení zaváděly technicky nové nebo zlepšené produkty nebo procesy na fungující trh podniku
o po svém založení nebo v průběhu tohoto období zaváděly produkty nebo procesy pro daný podnik technicky nové nebo zlepšené.

Podniky, které měly jen neúspěšné nebo neukončené inovační projekty nejsou zahrnuté mezi inovující.