Statistická ročenka Karlovarského kraje

Charakteristika Karlovarského kraje

CHARAKTERISTIKA KARLOVARSKÉHO KRAJE

Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Na území kraje se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Lázně v Kyselce nejsou v současné době v provozu, ale probíhá zde rekonstrukce a měly by i nadále jako lázně sloužit veřejnosti. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody, z nichž nejznámější je Mattoni. V souvislosti s lázeňstvím jsou také velice známé lázeňské oplatky, které si jako sladkou pochoutku zamilovali nejen místní obyvatelé, ale především lázeňští hosté z celého světa. Karlovy Vary kromě toho prosluly ještě bylinným likérem Becherovka a uměním sklářů společnosti Moser. Město Chodov proslavil růžový porcelán, který se vyváží do celého světa. Z kulturní oblasti je to především Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který nabízí setkání tvůrců domácích i zahraničních.

Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem plzeňským. Spolu s Ústeckým krajem tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) leží v okrese Karlovy Vary, stejně tak jako nejnižší bod kraje (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje. Ohře je zároveň nejvýznamnější řekou Karlovarského kraje a celé území také spadá do jejího povodí. Dalšími významnými řekami jsou Teplá, Rolava, Bystřice a Svatava. Z nich nejznámější je řeka Teplá, která vtéká do Ohře v Karlových Varech a která protéká údolím Karlových Varů, kde vyvěrá většina horkých pramenů. Ty vtékají do řeky a umožňují vznik odrůdy aragonitu, známé jako vřídlovec a hrachovec, oba vylučované po tisíciletí z horkých karlovarských pramenů, jejichž voda má v sobě rozpuštěno mnoho nerostných látek a plynů, hlavně kysličníku uhličitého. Z větších kusů se zhotovují umělecké a upomínkové předměty, vkusná těžítka, popelníčky, vykládají se jím víka krabic, vyrábějí přívěsky a nejznámější jsou asi vřídlovcové růže. Z dalších přírodních zdrojů jsou nejvýznamnější zásoby hnědého uhlí na sokolovsku a dále keramické jíly, které se zasloužily o vysoký počet výroben porcelánu téměř po celém území kraje. Na světovém ohlasu našeho kraje se ale největší měrou podílí zásoby minerálních a léčivých vod, které daly vzniknout již výše zmiňovaným lázním.

Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 519 částí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2% území ČR. Nejrozsáhlejší z okresů je karlovarský (49% rozlohy kraje) s největším počtem obcí (55) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (39,7%). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné.
V kraji je celkem 30 měst, nejvíce na území karlovarského okresu (11), ve kterých žilo k 31. 12. 2006 96 048 osob. V 10 městech sokolovského okresu žili 74 144 obyvatelé a v 9 městech chebského okresu pak 76 661 obyvatel. K 31. 12. 2006 žili v obcích Karlovarského kraje celkem 304 602 obyvatelé, což představuje 3,0 % obyvatel České republiky. Nejlidnatějším je okres karlovarský, kde žilo celkem 120 797 obyvatel, z nichž 51,3 % (62 004) bylo žen.

Absolutním počtem narozených (3 216 osob) i zemřelých (2 976 osob) se náš kraj řadí na poslední místo v ČR. Srovnáme-li ale počet narozených na 1 000 obyvatel (10,5 osob), pak je Karlovarský kraj na 4. místě v ČR. Počtem zemřelých na 1 000 obyvatel (9,8 osob) se Karlovarský kraj řadí na 2. místo, hned za kraj Liberecký. V roce 2006 se do Karlovarského kraje přistěhovalo celkem 3 476 osob a vystěhovalo se 3 373 osob, bilance tedy byla kladná (103 osoby). Celkový přírůstek byl v roce 2006 tedy také kladný a dosáhl hodnoty 328 osob a řadí náš kraj na 11. místo v republice.

Životní prostředí Karlovarského kraje vykazuje značné rozdíly. Nejhorší situace je v sokolovském okrese, kde se těží hnědé uhlí a je zde i několik významných průmyslových podniků, jako je například elektrárna Vřesová, hodnocena jako jeden z největších zněčišťovatelů ovzduší v republice. Z celkových emisí REZZO 1 a REZZO 1 – 3 (52 735 t), vyprodukovaných v roce 2006 v Karlovarském kraji, jich připadá 87,5 % právě na tento okres. Díky těmto vysokým hodnotám se náš kraj řadí mezi největší znečišťovatele ovzduší v republice společně s kraji ústeckým a moravskoslezským. Na druhé straně se Karlovarský kraj řadí hned za Hl. m. Praha v podílu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci (91,6 %) a podíl čištěných odpadních vod (99,4 %) náš kraj řadí na 3. místo v ČR.

Míra registrované nezaměstnanosti ke konci roku 2006 činila 9,20 % (12. místo v ČR) a oproti roku 2005 klesla o 1,08 procentního bodu. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okrese Cheb (7,25 %) pak v okrese Karlovy Vary (9,00 %) a Sokolov (11,46 %). Neumístěných žadatelů o práci bylo v roce 2006 celkem 16 221 (o 1 796 méně než v roce 2005) na 2 354 volných pracovních míst. Nejvíce žadatelů o práci bylo v okrese Karlovy Vary (6 400 osob), dále v okrese Sokolov (5 941 osoba) a nejméně v okrese Cheb (3 880 osob). Největší zastoupení mezi nezaměstnanými měli uchazeči se základním vzděláním (7 712 osob, tj. 47,5 %) a vyučení (5 313 osob, tj. 32,8%). S ohledem na věk nezaměstnaných byla nejvíce zastoupena věková skupina 50 - 54 let (14,4 %) a věková skupina 20 - 24 let (13,0 %). Průměrný věk žadatelů o práci (38,8 let) se oproti minulému roku zvýšil o 0,6 roku.

V kraji působil v roce 2006 celkem 51 stavební podnik s nejmenším podílem stavebních prací podle dodavatelských smluv v ČR. V roce 2006 bylo dokončeno 638 bytů, tj. o 511 méně než v roce 2005. V rámci kraje se nejvíce bytů na 1 000 obyvatel postavilo v okrese Karlovy Vary (3,5 bytu), nejméně v okrese Sokolov (0,6 bytu).

Cestovní ruch je v Karlovarském kraji jedním z nejvýznamnějších odvětví. Především lázeňství udělalo z našeho kraje cílovou destinaci pro hosty z Čech i z ciziny. V roce 2006 navštívilo náš kraj 669 905 hostů s průměrnou dobou pobytu 7,5 dne, což je v rámci ČR (4,3 dne) nejvyšší počet dní. Přepočteme-li hosty na 1 000 obyvatel kraje vychází 2 199,5 hostů, druhá nejvyšší hodnota hned za krajem Hl. m. Praha, která má tradičně nejlepší postavení v cestovním ruchu u nás. Podíl cizinců, kteří navštívili v loňském roce náš kraj byl 71,6 % a s Hlavním městem Prahou tak Karlovarský kraj jako jediný vykazoval vyšší návštěvnost hostů z ciziny než tuzemských. Počtem přenocování na 1 000 obyvatel (14 201,1 hostů) je náš kraj na 1. místě v republice (4 037,1 hostů).

Zdravotní péči v Karlovarském kraji v roce 2006 zajišťovalo 5 nemocnic, 586 samostatných ordinací lékařů a dalších 142 samostatných zdravotnických zařízení. Celkem v nich pracovalo 1 099 lékařů, z toho v nestátních zařízeních 1 069 lékařů. Lékáren a výdejen léků včetně odloučených pracovišť bylo v roce 2006 v Karlovarském kraji 84.

V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje i dostatečná nabídka kulturních zařízení a památkových zón. Celkem je na území kraje 13 divadel, 24 kina a více jak 60 muzeí a galerií. Ty jsou doplněny nabídkou lázeňských symfonických orchestrů a několika festivalů, z nichž nejznámější je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který v letošním roce proběhl již po 42. Z dalších kulturních a sportovních akcí jsou to například Loketské kulturní léto, Chopinův festival Mariánské Lázně a Kanoe Mattoni.