Přejít k menu Přejít k obsahu
EN

Statistická ročenka Plzeňského kraje

Charakteristika Plzeňského kraje

Charakteristika Plzeňského kraje

Plzeňský kraj leží na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem) Severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský.

Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo v ČR. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město,Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.

Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.

Zásoby nerostných surovin, které představují základní potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, žáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá cca 50,8% celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 68,9%). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,4% (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). Z celkového objemu těžby dřeva v ČR zaujímá Plzeňský kraj třetí místo, hned za Jihočeským a Moravskoslezským krajem (s převažující těžbou jehličnatého dřeva).

Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2002 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,56 t/km2, což je 53,4% úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 0,7 t/km2 (tj. 33,7% úrovně ČR), oxidu uhelnatého 1,42 t/km2 (tj. 43,3% úrovně ČR) a tuhých emisí 0,48 t/km2 (tj. 77,4% úrovně ČR).

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP A CHKO Šumava. Připravuje se vyhlášení CHKO Český les. Na území se nachází 171 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.

Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň - město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Podíl znečišťování ovzduší oxidy dusíku a uhlovodíky v Plzni poroste, dokud nebude dokončena trasa dálnice D5. Probíhající restrukturalizace výroby a omezování provozu, jejich likvidace a přechod na jiná topná média naopak příznivě ovlivnily znečištění ovzduší oxidem siřičitým a prašným aerosolem. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.

V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství. Nárůst energetického využití odpadů a pozvolný pokles skládkovaného objemu odpadů se předpokládá po roce 2004.

Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 007 km silnic, z toho 407 km pokrývají silnice I. třídy, 1 510 km silnice II. třídy a 3 090 km silnice III. třídy. V porovnání s ostatními kraji v ČR má Plzeňský kraj nejnižší krajský podíl silnic I. třídy a to 8,1%, v podílu silnic II. třídy zaujímá 4. místo v ČR. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 89 km, z toho nejvíce v okrese Tachov(45 km), dále pak v okresech Rokycany (26 km) a Plzeň - sever (18 km). Délka železnic činila k 31. 12. 2003 v Plzeňském kraji 718 km, z toho je 211 km elektrizovaných. Plzní prochází 5 tratí celostátního charakteru, dále vede v Plzeňském kraji 10 tratí regionálního charakteru.

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Město Plzeň se svými 164 180 obyvateli představuje protiklad k malým sídlům, neboť je po Praze druhým nejvýznamnějším centrem v Čechách. Plzeňský kraj má 46 měst, ve kterých žije 368 208 obyvatel tj. 66,9% z celkového počtu obyvatel kraje.

Od 1. 1. 2003 byla na základě zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností Česká republika nově administrativně rozdělena do 205 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. byly stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) tak byla významná část jejich kompetencí přenesena na obce s rozšířenou působností. Plzeňský kraj byl rozdělen do 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a do nich spadajících 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POU). Mezi obce s rozšířenou působností patří: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

Většina rozvojových sídel leží na rozvojových osách regionálního významu a na západní radiální ose spojující Plzeň s Prahou a směřující koridorem k hranici s Německem. Mimo tyto osy se nachází řídce zalidněná území s převažující obytnou a zemědělskou funkcí snedostatečně vyvinutou sociální a technickou infrastrukturou a omezenou dopravní obslužností. K oživení těchto sídel přispěje vznik malých podniků, obnova řemesel a rozvoj služeb vázaných na cestovní ruch. Aby mohly být některé aktivity alespoň částečně realizovány, sdružují se obce do mikroregionů

Bytový fond se v Plzeňském kraji z dlouhodobého pohledu do roku 1990 rozšiřoval. Nevyhovující byty z předválečného a válečného období byly nahrazovány rozsáhlou bytovou výstavbou zejména panelových domů. Po roce 1990 nastává výrazný pokles v počtech dokončených bytů. Do popředí se dostává individuální bytová výstavba, která se podílí zhruba 40,0% na počtu dokončených bytů. Nové byty vznikají adaptací nebytových prostor a nástavbami, vestavbami a přístavbami k rodinným a bytovým domům. Individuální výstavba je soustředěna do Plzně a jejího okolí tj.do okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever.V porovnání s ČR je podíl dokončených bytů na 1 000 obyvatel příznivější. V roce 2003 dosahovala v Plzeňském kraji intenzita bytové výstavby na 1 000 obyvatel 3,1 zatímco v ČR 2,7.

Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 550 113 osob (k 31. 12. 2003) šestým nejmenším krajem v České republice a tvoří tak 5,4% z celkového počtu obyvatel ČR. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné. Téměř 30% obyvatel žije v Plzni a další více než pětina obyvatel je soustředěna do 12 měst s více než 5-ti tisíci obyvateli. Zbývající necelá polovina obyvatel je potom rozptýlena do menších měst či obcí.

Plzeňský kraj je v ČR druhým nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji je 72,8 obyvatel na km2 (hustota ČR 129,5 obyvatel na km2). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (hustota 37,4 obyvatel na km2) a Klatovy(hustota 45,2 obyvatel na km2).

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím s nejstarším obyvatelstvem v ČR, průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v r. 2003 výše 40,0 let, v okresu Plzeň - město dokonce 41,2 let, naproti tomu v okrese Tachov pouhých 37,4 let. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je patrný též z indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 - 14 let). V roce 2003 zde tento index dosáhl výše 96,93 což je po Praze druhá nejvyšší hodnota v ČR (index stáří ČR 91,55). V rámci kraje dosáhl index stáří nejvyšších hodnot v okresech Plzeň - město (117,45), Rokycany (105,79) a Klatovy (98,60), naopak velmi nízký je v okrese Tachov (63,76).

V roce 2003 poprvé počet obyvatel v ČR neklesal, naopak se nepatrně zvýšil. Na zvýšeném počtu obyvatel se podílel především vyšší počet přistěhovalých cizinců a částečně i nepatrně zvýšená porodnost. Tento trend vývoje odpovídal i demografickému vývoji v Plzeňském kraji. Počet přistěhovalých cizinců do Plzeňského kraje se zvýšil v porovnání s rokem 2002 o 1 489 osob, tj. o 84,3%. Zatímco počet živě narozených dětí vzrostl zhruba o 1%. Vzhledem k věkovému složení obyvatelstva a stále nízké porodnosti nelze v nejbližších letech očekávat, že se by se počet obyvatel Plzeňského kraje v příštích létech i nadále výrazněji zvyšoval.

V počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel středního stavu byl Plzeňský kraj v roce 2003 nepatrně za celorepublikovým průměrem. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okrese Tachov. V počtu potratů na 100 narozených zaujímá Plzeňský kraj 4. místo v ČR po Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Výrazně vyšší potratovosti v porovnání s krajským průměrem dosáhly okresy Plzeň-město (598,6), Tachov (562,9). V počtu sňatků na 1000 obyvatel středního stavu dosáhl Plzeňský kraj přibližně celorepublikového průměru, relativně nejvíce sňatků bylo uzavřeno v okresech Plzeň - město (5,4) a Domažlice (5,2). V počtu rozvodů na 1 000 obyvatel středního stavu Plzeňský kraj nepatrně překročil celorepublikový průměr. Relativně nejvíce manželství bylo rozvedeno v okresech Plzeň-město (4,2), Tachov (3,7) a Rokycany (3,7), nejméně v okresech Klatovy (2,7) a Plzeň - jih (2,8).

V roce 2002 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 4,9%. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (217,5tis. Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na třetím místě za Hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem. Významné umístění Plzeňského kraje v rámci ostatních krajů ovlivňuje vysoká ekonomická výkonnost města Plzně. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hlediska objemu tržeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický.

K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s., založený v roce 1843, největší český exportér piva do téměř 50 zemí světa, který je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší pivovarnické společnosti, Stock Plzeň a.s., tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v České republice, Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci významný producent vín, který disponuje kolekcí téměř šedesáti produktů.

K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony. Rozvijí se i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Dioss Nýřany a.s., který se zabývá především výrobou akumulátorů a baterií, Okula Nýrsko a.s., výrobce brýlových obrub a zpracování plastických hmot, Lasselberger ČR a.s., který reprezentuje keramický průmysl a který tvoří společnosti (Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Rako Rakovník, Cemix Čebín a Calofrig Borovany), Solo Sirkárna a.s v Sušici, která je největším českým výrobcem sirek, Sklárna Heřmanova Huť a.s., orientující se především na výrobu nápojového skla. K významným dopravním firmám patří Westtransport Plzeň a.s., která má celorepublikové postavení v přepravě sypkých substrátů.

V celé řadě průmyslových podniků dochází k restrukturalizačním procesům, které jsou spojené se snižováním počtu pracovníků. Závislost na jediném zaměstnavateli by měla být zmírňována rozvojem malého a středního podnikání.

Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov euroregionu Egrensis.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2003 zaměstnáno 152 281 osob, což je 27,7% z celkového počtu obyvatel v kraji. Více než 46% všech zaměstnanců v kraji našla uplatnění v průmyslu. Další početně významná skupina zaměstnanců pracuje v zemědělství, myslivosti, lesnictví, rybolovu a chovu ryb, ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči; veterinární činnosti.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2003 v Plzeňském kraji evidováno 123 475 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Více než třetina ekonomických subjektů kraje má sídlo v okrese Plzeň - město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 40 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 15 jich zaměstnává více než 1000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Plzeňský Prazdroj a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. Plzeň, YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o. Plzeň, Vishay Electronic s r.o. Přeštice, HP-Pelzer k.s. Plzeň, MD ELMONT s.r.o. Chotěšov, Lasselberger a.s. Plzeň, Dioss Nýřany a. s., Západočeská energetika a.s., Statutární město Plzeň, Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., Finanční ředitelství v Plzni, Borgers CS s.r.o. Plzeň, Alcoa Fujikura Czech s.r.o. ve Stříbře.

Průměrnou měsíční mzdou na fyzické osoby 15 821 Kč (v roce 2003) se Plzeňský kraj řadí po Hl. m. Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji na 4. místo v ČR, nedosahuje však celorepublikového průměru (je o 6,5% nižší). Z okresů Plzeňského kraje byla vyšší než průměrná mzda v ČR dosažena pouze v okrese Plzeň - město (17 557 Kč). V ostatních okresech kraje byla úroveň mezd nižší než průměr za Plzeňský kraj, nejnižší průměrná mzda byla zaznamenána v okresech Klatovy (14 239 Kč), Domažlice (14 398 Kč) a Plzeň - sever (14 518 Kč).

Z hlediska odvětvové struktury jsou dlouhodobě nejvyšší průměrné mzdy vykazovány v odvětvích finančního zprostředkování (23 860 Kč), naproti tomu nejhůře placení jsou zaměstnanci v odvětví ubytování a stravování (10 575 Kč) a v zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybolovu a chovu ryb (12 254 Kč).

V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2003 bylo evidováno úřadem práce 21 650 uchazečů o zaměstnání. Porovnáme-li ostatní kraje ČR podle nejnižší míry nezaměstnanosti, zaujímá Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 7,60% čtvrté místo. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Tachov 10,24%, Klatovy 8,42% a Rokycany 8,31%, naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zastoupena v okresech Plzeň-jih 5,38% a Domažlice 6,76%.

K 31. 12. 2003 bylo v Plzeňském kraji 2 550 volných míst, tj. 8,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla zjištěna nejlepší situace v okresech Plzeň-jih, kdy na jedno volné pracovní místo připadlo 6,2 uchazeče a naopak nejhorší stav byl zaznamenán v okrese Tachov s 20,8 uchazeči na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 23,0% z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledají zaměstnání zaměstnanci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením, absolventi škol a administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak nedostatek pracovníků převládá v technických profesích.

Ve zdravotnictví zabezpečuje lůžkovou péči v kraji síť 12 nemocnic s 3 591 lůžky (údaje za všechny rezorty). Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 262 mateřských škol, 210 základních škol, 14 gymnázií, 33 středních odborných škol a 28 středních odborných učilišť. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 7 fakultách a Vysoká škola v Plzni, obecně prospěšná společnost s bakalářským studiem zdravotnických oborů.

V Plzeňském kraji nabízelo v roce 2003 kulturní vyžití 35 stálých kin, 44 muzeí, 44 galerií, 14 divadel a 16 amfiteátrů. Čtenářům poskytovalo své služby 557 veřejných knihoven (včetně poboček). V Plzni také každoročně probíhá festival hudby a divadla Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který do města přiláká mnoho diváků a posluchačů.

Pro cestovní ruch jsou v kraji příznivé podmínky. Město Plzeň nabízí mnoho kulturních památek, zajímavé je i jeho historické podzemí, které svým rozsahem cca 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava, což jez technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně - Krkavec, Chlum a Sylván s rozhlednami.

Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.

Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možno využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rekonvalescenci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu, výměny látkové a dýchacího ústrojí. K dalším místům vhodným pro rekreaci v kraji patří přehradní nádrž Hracholusky a vodáky hojně využívaná řeka Berounka.