Statistická ročenka Karlovarského kraje

Charakteristika Karlovarského kraje

Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění se nachází na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary s 52 359 obyvateli. Celkově žije v obcích do 20 000 obyvatel 63,7% obyvatel kraje.

Karlovarský kraj se rozkládá na západě území České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. Charakter klimatu i půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásoby hnědého uhlí, keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince, rozhodující jsou zejména zdroje minerálních a léčivých vod. Karlovarský kraj je po kraji Libereckém druhým nejmenším a svou rozlohou 3 314,4 km2 zaujímá 4,2% rozlohy ČR. Zalesněná plocha 1 432 km2 představuje podíl zalesnění 43,2%, tj. téměř 1,3 násobek průměru ČR, což je po Libereckém kraji druhá nejvyšší hodnota mezi kraji ČR. Rozloha zemědělské půdy 1 247 km2 je jako v jediném kraji menší než rozloha lesních pozemků. Podíl orné půdy nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v ČR a je s velkým rozdílem na nejnižší úrovni mezi všemi kraji ČR (571 km2 představuje 17,2% z celkové rozlohy kraje). Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu životního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těžby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (Becherovky), minerálních vod, hudebních nástrojů a textilu. Poloha kraje ve středu Evropy, jeho vnitřní potenciál, přírodní a kulturní podmínky i historická tradice celé oblasti jsou předpokladem budoucího úspěšného rozvoje celého regionu.

Počet obyvatel Karlovarského kraje k 31.12.2002 dosáhl 304 220, z toho 51,18% žen (tj. 155 445). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se nepatrně zvýšil počet živě narozených dětí (2 949) o 29 dětí a celkový počet zemřelých (2 851) poklesl o 276 osob. Z toho důvodu saldo přirozené měny obyvatelstva dosáhlo kladné hodnoty (98). Počet přistěhovalých do kraje byl vyšší, než počet vystěhovalých, takže i migrační saldo vykázalo kladnou hodnotu (408).

Ve srovnání s rokem 2001 se zvýšil počet sňatků o 37 (tj. o 2,1%) na 1 829. Počet rozvodů se také zvýšil, a to o 102 (tj. o 9,7%) na 1 152.

Stav na trhu práce je syntézou vlivů z mnoha oblastí charakterizujících vývoj v Karlovarském kraji a následně má vliv na další oblasti. Průměrný počet zaměstnanců v Karlovarském kraji je 2,3% všech zaměstnaných v ČR. Podíl obyvatel kraje z celkového počtu obyvatel ČR je 3,0% a meziročně velmi mírně narůstá, od roku 1993 nepatrně meziročně vzrůstal i relativní podíl zaměstnaných v kraji. Proces privatizace a racionalizace ve výrobní sféře a útlum některých odvětví vyvolal dříve v regionu neznámý jev - nezaměstnanost. V prvních letech transformace se dařilo terciérní sféře absorbovat uvolněné pracovní síly z průmyslu a zemědělství. Řada lidí si našla zaměstnání v sousedním Německu, takže míra nezaměstnanosti v regionu byla oproti jiným regionům velmi nízká až zanedbatelná. V posledním období však i zde významně stoupá. Mírou registrované nezaměstnanosti 10,07 % k 31.12.2002 se řadí Karlovarský kraj v rámci ČR na 9. místo proti nejnižší 3,73% v hlavním městě Praha a nejvyšší 17,13% v kraji Ústeckém. Na jedno volné pracovní místo připadalo 13,1 uchazečů (v celé ČR 12,7), zatímco v roce 1994 jen 1,16 uchazeče. Od roku 1994 se jejich počet zvýšil na desetinásobek. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31.12.2002 činil 16 115, z toho bylo 7 285, tj. 45,2% žen, 1 731 (tj. 10,7%) absolventů škol a mladistvých a 1 635 (tj. 10,1%) občanů se ZPS. Průměrnou měsíční mzdou 13 975 Kč zaujímal v roce 2002 Karlovarský kraj v rámci ČR 11. místo, proti celorepublikovému průměru byla mzda o 13,8% nižší. Ve srovnání s nejvyšší mzdou v hlavním městě Praha byla v Karlovarském kraji nižší o 6 595 Kč, proti poslednímu Olomouckému kraji, byla vyšší o 188 Kč.

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí.

V Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst v ČR. Lázeňské služby poskytuje přes 70 lázeňských zařízení, tj. přes 44% z celé ČR. Mimo lázeňské organizace poskytuje své služby v kraji velké množství ubytovacích zařízení různých kategorií. V 512 těchto zařízení za rok 2002 využilo možnosti ubytování 479 889 hostů, z toho 64,5% ze zahraničí.

Změnou věkové struktury se v posledním období snížila potřeba jeslí, mateřských a základních škol a naopak se projevuje nedostatek zařízení pro staré občany. Z ekonomických důvodů byly zrušeny některé malé nemocnice, naopak výrazně stoupl počet privátních lékařských praxí. Velká škála a počet kulturních a sportovních zařízení je v souvislosti s lázeňskou tradicí regionu velmi široká, stejně tak jako množství pravidelně se opakujících kulturních, sportovních a mnohých jiných společenských akcí.