OBYVATELSTVO Základem pro údaje o počtu a struktuř

Základem pro údaje o počtu a struktuře obyvatelstva jsou výsledky sčítání lidu, domů a bytů, která jsou uskutečňována zhruba v desetiletých intervalech. Z výsledků cenzů jsou k dispozici data o obyvatelstvu v nejpodrobnějším územním členění (až do základních sídelních jednotek). Na tyto výsledky pak průběžně navazují bilance demografických událostí, vycházející ze statistických hlášení řady Obyv 1-4 o sňatcích, narozeních, úmrtích (příčiny smrti jsou stanoveny podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - 10. revize) a rozvodech. Zdrojem dat o stěhování občanů České republiky je od roku 2005 Informační systém evidence obyvatel (ISEO). Zdrojem údajů o stěhování cizinců je Cizinecký informační systém. Údaje jsou zveřejňovány čtvrtletně v členění do krajů a okresů, (v Praze také do správních obvodů a městských částí), jednou ročně pak i do jednotlivých obcí.

Od roku 2001 jsou tedy demografické údaje výsledkem zpracování bilancí, navazujících na výsledky sčítání lidu, které se uskutečnilo k 1. 3. 2001. Údaje o stavech a pohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají na území ČR trvalé bydliště, od roku 2001 včetně cizinců s tzv. dlouhodobým pobytem (tj. s pobytem na základě víza nad 90 dnů podle zákona č. 326/1999 Sb.). V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině.

Údaje pro intenzitní ukazatele hrubých relativních měr demografických událostí jsou vztaženy na 1 000 obyvatel středního stavu. Obecně vyjadřuje střední stav obyvatelstva počet obyvatel daného území bilancovaný k okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel k 1. 7. sledovaného roku. Střední stav obyvatel za jiná období se zjišťuje jako aritmetický průměr středních stavů příslušných měsíců.

Kojenecká úmrtnost udává počet zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Novorozenecká úmrtnost udává počet zemřelých novorozenců (do 28 dnů) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Publikované hrubé míry jednotlivých demografických procesů (porodnost, úmrtnost a pod.) jsou ovlivněny mimo jiné i věkovou strukturou obyvatelstva příslušného území.

ZAMĚSTNANOST A MZDY

Od roku 2009 došlo ve statistice práce a mezd ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků. Nově jsou výsledky publikovány za celou populaci podniků se zvýšeným důrazem na průměrné mzdy zaměstnanců přepočtené na plně zaměstnané, které zohledňují délku pracovního úvazku. Z důvodu srovnatelnosti časových řad budou údaje po omezenou dobu publikovány i v původním konceptu, tj. v podnikatelské sféře bez ekonomických subjektů do 20 zaměstnanců a s dříve preferovanou průměrnou mzdou na fyzické osoby.

Územní třídění je provedeno podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tedy včetně provozoven dislokovaných na jiném území - tzv. podniková metoda).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.).

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Podrobnější informace jsou k dispozici na /csu/czso/1-pmz_m

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

Výběrové šetření pracovních sil je prováděno v náhodně vybraných bytech (0,6 % všech trvale obydlených bytů). Zjištěné údaje jsou převáženy četností jednotlivých věkových skupin mužů a žen.

Do počtu zaměstnaných jsou zahrnuty všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi zaměstnance, členy produkčních družstev, pracující na vlastní účet, zaměstnavatele či pomáhající rodinné příslušníky.

Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období byly bez práce, aktivně ji hledaly a byly připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Za nezaměstnané jsou považování i ti, kteří již práci našli, ale nástup je stanoven nejpozději za 14 dnů.

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších patnácti let - udává se v %.

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob na celkové pracovní síle (součet všech zaměstnaných a nezaměstnaných) - udává se v %.

Pro všechny charakteristiky výběrového šetření je možné konstruovat 95% interval spolehlivosti, tedy interval, v němž s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky. Například skutečná hodnota míry nezaměstnanosti v ČR ležela při odhadu 5,8 % s 95 % pravděpodobností v intervalu ± 0,3 %. Velikost intervalu je ovlivněna jak četností zjišťované charakteristiky v rámci jednotlivých krajů, tak i velikostí výběrového souboru v rámci kraje. V uvedeném období odhadovaná míra nezaměstnanosti v hlavním městě Praze 1,9 % ležela s 95% spolehlivostí v intervalu ± 0,5 %. V kraji s nejvyšším odhadem míry nezaměstnanosti – Ústeckém (9,7 %) byl 95% interval spolehlivosti ± 1,5 %. Velikost intervalu spolehlivosti pro odhad základních charakteristik je zřejmá z následující tabulky.

	Odhad	95% interval spolehlivosti		Odhad	95% interval spolehlivosti		Odhad		95% int. spoleh.
		abs. -/+	rel. -/+		abs. -/+	rel. -/+			abs. -/+
	Zaměstnaní (tis. osob)			Nezaměstnaní (tis. osob)			Obecná míra nezaměstnanosti (%)
Česká republika	4 946,8	38,6	0,8%	302,8	14,1	4,6%	5,8	0,3
v tom kraje:
Hl. m. Praha	661,2	16,8	2,5%	12,7	3,7	29,1%	1,9	0,5
Středočeský	602,2	12,8	2,1%	22,3	3,8	16,8%	3,6	0,6
Jihočeský	310,4	8,2	2,6%	11,4	2,4	20,8%	3,5	0,7
Plzeňský	274,2	8,3	3,0%	15,6	2,9	18,8%	5,4	1,0
Karlovarský	144,8	5,3	3,7%	15,6	2,5	16,2%	9,7	1,6
Ústecký	367,5	12,8	3,5%	39,5	5,9	15,0%	9,7	1,5
Liberecký	195,1	7,4	3,8%	15,6	3,0	19,1%	7,4	1,4
Královéhradecký	255,4	9,3	3,6%	19,8	3,7	18,9%	7,2	1,4
Pardubický	240,4	7,5	3,1%	12,3	2,5	20,3%	4,9	1,0
Vysočina	239,1	7,8	3,3%	14,4	2,8	19,4%	5,7	1,1
Jihomoravský	530,8	13,3	2,5%	32,8	4,8	14,6%	5,8	0,8
Olomoucký	294,5	10,3	3,5%	20,9	4,0	18,9%	6,6	1,3
Zlínský	273,1	8,5	3,1%	15,2	2,9	19,2%	5,3	1,0
Moravskoslezský	558,0	13,7	2,4%	54,8	6,0	11,0%	8,9	1,0

NEZAMĚSTNANOST (PODLE ÚDAJŮ MPSV)

Údaje o registrované nezaměstnanosti jsou převzaty z informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí (podle evidence úřadů práce). Neumístění uchazeči o práci jsou občané trvale bydlící na příslušném území, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a požádali úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání.

Míra registrované nezaměstnanosti se vypočte jako podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedených úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jedná se o evidované nezaměstnané, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a nevykonávají krátkodobé zaměstnání). Jmenovatel tvoří pracovní sílu, tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS - klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných – dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče.

ORGANIZAČNÍ STATISTIKA

Datovým zdrojem pro organizační statistiku je Registr ekonomických subjektů (dále jen RES). RES je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů.

V RES jsou evidovány ekonomické subjekty, tj. právnické osoby včetně organizačních složek státu (které jsou účetní jednotkou) a dále fyzické osoby, které mají postavení podnikatele. RES je průběžně aktualizován daty z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů, z administrativních zdrojů a ze statistických zjišťování. Registr se využívá zejména ve státní statistické službě ke stanovení okruhu zpravodajských jednotek pro jednotlivá statistická zjišťování.

Obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a akciové společnosti. Družstva zahrnují i družstevní podniky. Fyzické osoby zahrnují soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona, samostatně hospodařící rolníky, zemědělské podnikatele – fyzické osoby a dále fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů.

Členění RES podle převažující činnosti odpovídá sekcím a oddílům klasifikace ekonomických činností CZ -NACE. Členění podle zařazení subjektů do institucionálních sektorů vychází z Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů.

STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ

Údaje o podaných stavebních ohlášeních a vydaných stavebních povoleních (SOP) jsou zpracovány na základě výkazů předkládaných jednotlivými stavebními úřady, odbory dopravy a životního prostředí krajských úřadů, pověřených obecních úřadů a újezdními úřady. Stavební ohlášení a stavební povolení odpovídají zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se stanovením závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu.

Nová výstavba představuje zcela novou konstrukci, nové stavební dílo. Změnami dokončených staveb se rozumí nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou, dále vestavby, tj. stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Ochranou životního prostředí se rozumí stavební akce k ochraně čistoty vod, ovzduší a klimatu, k ekologické likvidaci nebo využití odpadů, k ochraně přírody a krajiny, na rekultivaci půdy a k omezení působení fyzikálních faktorů na životní prostředí.

Údaje o zrušených bytech vycházejí z údajů o změnách v užívání staveb (§ 126 stavebního zákona) a odstraňování staveb (§ 128 stavebního zákona).

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Údaje o bytové výstavbě jsou zpracovány z měsíčního statistického výkaznictví, ke kterému mají výkaznickou povinnost stavební úřady. Zahrnují celou bytovou výstavbu na území (včetně nástaveb, vestaveb a přístaveb), kterou vznikají nové byty. Nejsou zahrnuty byty vzniklé změnou účelu užívání bez stavebních úprav. Údaje jsou zpracovány územní metodou a relevantní k území krajů i okresů.

Stavby pro bydlení jsou bytové budovy, u nichž převažuje funkce bydlení, rodinné domy a nástavby, vestavby a přístavby k nim. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Byty zahájené (ohlášené i povolené) jsou takové, na které bylo ve sledovaném období podáno stavební ohlášení o provedení jednoduchých staveb podle §104 odst. 2, písmeno a) až d) nebo vydáno stavební povolení podle §115 se závaznými podmínkami pro provedení a užívání stavby ve smyslu stavebního zákona. Byty dokončené jsou byty v dokončených budovách, které vyžadovaly stavební ohlášení nebo povolení anebo byla stavba prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§116) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§117) a lze je užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§120) nebo kolaudačního souhlasu (§122).

ZEMĚDĚLSTVÍ

Statistické zjišťování o výrobě masa je prováděno měsíčně výkazem, který předkládají všichni provozovatelé jatek, vč. ekonomických subjektů porážejících jatečná zvířata z vlastního výkrmu. Soubor zpravodajských jednotek je tvořen na základě seznamu provozních jatek, sanitních jatek a porážkových míst podle evidence Státní veterinární správy. Porážky zahrnují všechna jatečná zvířata bez ohledu na to, zda jsou tuzemského původu nebo byla dovezena ze zahraničí. Nutné porážky jsou započítány do jatečné hmotnosti v případě, že maso je použito pro lidskou spotřebu.Výroba masa celkem zahrnuje výrobu hovězího, telecího, vepřového, skopového (včetně kozího) a koňského masa.

Tabulku o prodeji zemědělských výrobků zařazujeme vzhledem ke změně periodicity výkazu pouze pololetně. Kapitolu doplňuje tabulka s nejaktuálněji zjištěnými daty z rostlinné výroby (s výjimkou 1. čtvrtletí). Podrobné metodické vysvětlivky k těmto tabulkám jsou uvedeny v příslušných speciálních publikacích ČSÚ.

PRŮMYSL

Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující průmyslovou činností se 100 a více zaměstnanci a zjišťovány podnikovou metodou, tedy za podniky se sídlem na příslušném území, včetně jejich závodů a provozoven v jiných krajích. Vzhledem k nižší relevantnosti k příslušnému území nejsou údaje již dále členěny do okresů. V kategorii 100 a více zaměstnanců je zjišťování úplné.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se oceňují v základních běžných cenách, které fakturuje výrobce kupujícímu a jsou vedeny na účtech 601 a 602. Nezahrnují daň na výrobu a výrobky (DPH, spotřební daň, clo). Tržby z průmyslové činnosti zahrnují tržby (příjmy) za prodej vlastních průmyslových výrobků a služeb průmyslové povahy, prodaných externím odběratelům.

Průměrný počet zaměstnanců za měsíc se počítá jako součet počtu fyzických osob v jednotlivých dnech sledovaného měsíce (včetně dnů pracovního klidu a pracovního volna), který se dělí počtem všech kalendářních dnů měsíce.

Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

STAVEBNICTVÍ

Údaje jsou publikovány za podnikatelské subjekty s převažující stavební činností s 50 a více zaměstnanci. Subjekty jsou územně zařazeny podle kraje sídla podniku.

Stavebními pracemi se rozumí provádění specializovaných i nespecializovaných stavebních činností. Patří sem práce na novostavbách, opravách, provádění nástaveb a přestaveb budov i inženýrských děl, výstavba prefabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Zahrnují se sem i montážní práce stavebních konstrukcí a hodnota zabudovaného materiálu a konstrukcí. Do stavebních prací se nezahrnují developerské činnosti.

Základní stavební výroba (ZSV), tj. stavební práce provedené vlastními pracovníky představují objem veškerých stavebních prací, které organizace provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního počtu (vč. produktivní práce učňů). Patří sem i objem veškerých stavebních prací na vlastním hmotném majetku.

Pozemní stavitelství zahrnuje veškeré stavební práce provedené na pozemních stavbách v tuzemsku, tj. výstavbu bytových a nebytových budov a specializované stavební činnosti.

Inženýrské stavitelství zahrnuje veškeré práce provedené na inženýrských stavbách (výstavba silnic a železnic, výstavba inženýrských sítí a ostatních staveb jako např. vodních děl).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách zahrnuje všechny stálé a dočasné zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru sledovaných podniků. Mzdy jsou uváděny v hrubých částkách.

CESTOVNÍ RUCH

Údaje o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení a jejich návštěvnosti vycházejí z pravidelného měsíčního a čtvrtletního šetření.

Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení (např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska).

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem poskytovaných služeb (podle třídy). Penzion je ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji, nebo 10 lůžky pro hosty s omezenějším rozsahem a nižší úrovní poskytovaných služeb. Kemp je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, případně i v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele.

Host v ubytovacím zařízení je každá osoba (včetně dětí a kromě personálu a majitelů ubytovacího zařízení), která použila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které používají služeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta považovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí být delší než 1 rok. Za rezidenta (domácího návštěvníka) se považuje osoba, která má trvalý (stálý) pobyt v České republice. Může to tedy být občan České republiky i cizí státní příslušník trvale žijící na území České republiky. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) je pak osoba, která trvale žije v jiné zemi (včetně občanů České republiky trvale žijících v cizině).

Při výpočtu hrubého využití lůžek se vychází z celkového počtu stálých lůžek v ubytovacím zařízení, při výpočtu čistého využití lůžek pak z počtu lůžek, která byla skutečně k dispozici.

CENY

Od roku 2007 jsou publikovány cenové indexy výrobců vypočtené podle nových revidovaných indexních schémat, které vycházejí ze struktury roku 2005.

Od ledna 2009 jsou cenové indexy průmyslových výrobců a tržních služeb sestavovány, počítány a publikovány podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE a klasifikace produkce CZ-CPA. K největším přesunům v porovnání s původní klasifikací produkce SKP došlo ve struktuře průmyslu. Změny se týkají všech úrovní třídění. Vyčerpávající informace o nových klasifikacích jsou uvedeny na internetových stránkách ČSÚ pod odkazem /csu/czso/klasifikace.

V rámci komplexní revize, která probíhala za jednotlivé cenové okruhy v průběhu roku 2006, byly revidovány váhové systémy, výběry cenových reprezentantů a zpravodajských jednotek (respondentů). Váhy byly stanoveny na základě tržeb (výnosů, apod.) za rok 2005.

Současně došlo u cenových indexů ke změně základního období, přičemž pro indexy cen zemědělských výrobců, stavebních prací a tržních služeb se jím stává průměr roku 2005, pro index cen průmyslových výrobců je jím prosinec roku 2005. Je však zachována existence jednotného indexního referenčního období pro všechny cenové indexy - průměr roku 2005, který je u posledně jmenovaného indexu cen průmyslových výrobců odvozeně, stejně jako ostatní cenové základy, počítán ze stálého základu prosinec 2005.

Cenové indexy jsou vypočítávány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnů pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro výpočet se používají stálé váhy z roku 2005.

Od roku 2007 jsou publikovány i cenové indexy spotřebitelských cen vypočtené podle nových revidovaných indexních schémat, která vycházejí ze struktury spotřeby domácností v roce 2005.

V rámci komplexní revize, která probíhala za jednotlivé cenové okruhy v průběhu roku 2005, byly revidovány váhové systémy a výběry cenových reprezentantů. Použitá klasifikace je platná klasifikace konečné spotřeby CZ-COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Váhy byly stanoveny na základě výdajů domácností ze statistiky rodinných účtů. Údaje byly korigovány statistikou národních účtů.

Současně došlo u cenových indexů spotřebitelských cen ke změně ceny základního období, kterým u nových cenových indexů publikovaných od roku 2007 je prosinec 2005. Jako jednotné indexní referenční období byl zaveden pro všechny cenové indexy průměr roku 2005.

Cenové indexy jsou vypočítávány na základě zjištěných cen za výběrové soubory reprezentantů a vybrané zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnu pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě. Pro výpočet se používají stálé váhy z roku 2005.

PRACOVNÍ NESCHOPNOST

Zpravodajskou jednotkou pro účely evidence a statistického vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou všechny nefinanční podniky, finanční instituce, organizace rozpočtové, příspěvkové, družstevní (výrobní družstva, zemědělská družstva a jiné družstevní organizace), soukromé neziskové instituce sloužící domácnostem atd. (popř. jejich nižší organizační složky resp. organizační seskupení), pokud tyto jednotky samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování byly dále zařazeny sumáře, které v rámci tohoto statistického zjišťování předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení za ty organizace, které samy nelikvidují nemocenské pojištění. Od roku 2008 se tyto okresní sumáře nezahrnují do zpracování jako celek, ale za jednotlivé subjekty (IČO), například OSVČ apod. Proto ukazatel "Počet subjektů" nelze srovnávat s ukazatelem "počet závodů" v minulých obdobích. U ostatních ukazatelů je jejich náplň shodná s předchozími lety a jejich hodnoty jsou zcela srovnatelné.

Způsob výpočtu relativních ukazatelů:
Četnost případů na 100 pojištěnců = nově hlášené případy pracovní neschopnosti x 100 / průměrný počet osob nemocensky pojištěných

Průměrná délka trvání případů ve dnech = kalendářní dny pracovní neschopnosti / nově hlášené případy pracovní neschopnosti

Průměrné procento pracovní neschopnosti = kalendářní dny pracovní neschopnosti x 100 / (průměrný počet osob nemocensky pojištěných x počet kalendářních dnů ve sledovaném období)

Průměrný denní stav práce neschopných = kalendářní dny pracovní neschopnosti / počet kalendářních dnů ve sledovaném období

ZNAČKY V TABULKÁCH

- ... nulový údaj
0 ... nenulový údaj, jehož velikost je menší než polovina jednotky v tabulce
x ... číselný údaj není logicky možný
. ... údaj není znám
i ... údaj nelze uveřejnit (individuální údaj)

Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů).